|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
24. 10. 1998 KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší KČT Lokomotiva Trutnov Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/ Zajímaví lidé Reportáže z turistických akcí Mladobucká padesátka Návštěvní kniha |
Úvod 1998 - 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Motto: Werich: "..... No já nevím - oni mi nic nenapíšou takhle ... snad maj dojem, že bych třeba poznal, že to je blbý nebo něco takovýho.." Horníček:" Proč nenapíšete něco vy ?" Werich:"" Protože mám dojem, že voni by poznali, že je to blbý." forbína Interview ze hry Voskovce a Wericha Těžká Barbora Milí návštěvníci, pokud nechcete číst následující úvod a zamýšlíte rovnou přejít na přehled reportáží mých přátel v závěru tohoto povídání, klikněte si prosím hnedle sem. Přece si však myslím, že nezaškodí, jestliže vydržíte a v dalších několika řádcích se seznámíte s následujícím mým projektem i s jeho genesí. Kdo se pilně začte do mých reportáží u turistických akcí, jež si pro změnu může vyhledat zde, kdo se prokouše mým tolik inspirujícím líčením turistických zážitků, úsporným, leč výstižným popisem české krajiny, nenápadnými, ale přiléhavými charakteristikami mých turistických souputníků, mými pronikavými postřehy a duchaplnými závěry, zcela určitě se dobéře k závěru, že podstatná část toho, co jsem napsal, představuje v kategorii turistických reportáží namnoze absolutní a nepřekonatelný vrchol …….. drzosti a stupidity. Poháněn proto špatným svědomím, založil jsem, abych čtenáře nějak odškodnil, následující projekt, vlastně jakousi nadaci na podporu srozumitelně píšících autorů. Popudem k projektu byla mi dnes již legendární reportáž od Jany z Buků S duchem dědy v zádech" zveřejněná dříve na těchto stránkách, jež mi později dost zkomplikovala život. Reportáž totiž vzbudila značný ohlas na Trutnovsku i po celém světě. Samostatný odkaz na ni se ihned objevil na nejpřednějších webových stránkách /včetně řady osobních stránek českých politiků/, stejně jako na světových vyhledávačích - Yahoo, Google a Seznam nevyjímaje. Stejně jako kdysi verše Allana Ginsberga a prózy Jacka Kerouaca inspirovaly rozvoj beatníků, zmíněná reportáž podnítila k pěší turistice stovky mladých lidí především na Ústecku, Krásnobřezensku a Děčínsku, pro něž se stala doslova kultovním dílem. Příznivé ohlasy jsem začal pociťovat bezprostředně po jejím zveřejnění i já dočasným zvýšením návštěvnosti stránek - v průměru o 25,17 až 28,93 %, oproti dosavadnímu normálu. Na pochodech následujících po zveřejnění zmíněné reportáže jsem byl dotazován, kdy se na mých stránkách objeví další reportáž od oblíbené autorky. Když se tak postupem času tak nestalo, byly intervence čtenářů stránek a účastníků pochodu důraznější. Kupříkladu manželé K. z Ronova nad Doubravkou mě žádali, abych na mých stránkách při každé aktualizaci zveřejňoval pět reportáží od Jany z Buků a pouze jednu doplňkovou ode mě, dálkoplaz I. N. z Brna - Řečkovic dokonce vyslovil názor, že budou-li tam reportáže od Jany, mé tam nemusí být vůbec. Není ovšem pravda, že jsem kvůli agresivním čtenářům na rok přestal chodit pochody. Když už však intervence byly nesnesitelné, zúčastňoval jsem se jich po určitou dobu incognito v nenápadných převlecích - včetně škrabošek - většinou přestrojen za Pepka námořníka, Vladimíra Iljiče Lenina či Václava Klause …. a byl klid, lidé se mě přestali všímat. Medializování celého případu se mi však unikat přece nedařilo. Postupně se na mě obraceli telefonicky i elektronickou a normální poštou významní jednotlivci a instituce - jen tak namátkově KČT Hořovice, BSP šiček balonových plášťů v Nelahozevsi, Helsinský výbor, Olga Sommerová, svazy zahrádkářů, ústecký krajský hejtman, z Dobříše dorazil dopis nějakého svazu spisovatelů - a všichni mě obviňovali z toho, že upírám na svých stránkách místo na slunci talentovanému autorovi /jen paní Sommerová napsala "talentované ženě" a ústecký hejtman o "talentované rodačce z Ústeckého kraje"/. Všichni do jednoho mi ovšem křivdili. Nebylo však ani pravdou, že jsem další reportáže Jany z Buků nezveřejňoval pro její neúměrné finanční požadavky. Nikdy jsem neměl v tomto ohledu problémy, vždyť v širokém našem okolí je tolik měděných střech a desek! Nezakládá se ani na pravdě, že by kolegyně přestala psát vůbec. Naopak mezitím sepsala … a nejen to …. i zveršovala další zážitky ze svých putování, na jejichž většině jsem byl přítomen i já /heč!!/ a soustředila je do básnické sbírky se záhadným názvem "S KULHAVÝM HLEMÝŽDĚM V PATÁCH". Podle posledních informací by sbírka měla vyjít v nakladatelství ODEON do konce září a to není vše. Pokud budou úspěšná jednání s panem Alfredem Strejčkem, mělo by do konce roku vyjít i CD se živými nahrávkami recitací jednotlivých částí sbírky ve Viole. Ale přejděme k finále započatého tématu. Nejen proto, abych - jak jsem již uvedl na začátku tohoto povídání - odškodnil návštěvníky těchto stránek za duševní útrapy, jež jim způsobily mé reportáže, ale také abych definitivně vyvrátil podezření, že na svých stránkách bráním literárnímu vývinu nadějných autorů, založil jsem zde projekt, v jehož rámci již po určitou dobu zveřejňuji na svých stránkách také reportáže mých přátel - mladých perspektivních a ještě neokoukaných autorů v počtu jedna až dvě za aktualizaci. Více si nemohu pochopitelně dovolit, protože by se mohlo stát, že by čtenáři konečně zjistili, že reportáže mých přátel jsou zajímavější a mé by již odmítali, a to si pochopitelně nemohu dovolit. Tímto počínem jsem tedy, jak doufám, vyvrátil i jakákoliv podezření, že ve své ješitnosti pohlížím na reportáže svých přátel, stejně jako na další reportáže jiných autorů na těchto stránkách - z akci našeho odboru, přezíravě, jaksi zvrchu. Opak je pravdou, mnohé reportáže mých přátel naopak vzbuzují můj obdiv, úžas a místy závist pro jejich pro mě absolutní nepřekonatelnost v tom, na jakém úžasně malém prostoru se dá vylíčit jeden turistický výlet nebo jak se určitý skutkový děj dá vyjádřit holou prostinkou větou - opravdu nelžu …. dokonce i nerozvitou - a zcela nedostižné pro mě jsou v tom, že z nich čtenář dokonce pozná, kudy se šlo a co se při tom přihodilo. Rád na tomto místě oznamuji, že mí přátelé byli s mým projektem - ač neradi - nakonec nuceni dobrovolně souhlasit. Zatím nedošlo mezi námi ke shodě pouze v tom, jak pojmenujeme jejich nezávislé a neformální sdružení přispěvovatelů. Určitě půjde o název originální a neotřelý, zatím mohu prozradit, že pestrým sítem návrhů prošly čerstvě vymyšlené názvy "Ruchovci" nebo "Lumírovci", v záloze máme ještě pojmenování "Májovci". Protože projekt za dobu svého trvání již zhutněl a zaznamenal první úspěchy, zpracoval jsem souhrnný přehled reportáží mých přátel zveřejněných na těchto stránkách, do něhož jsem pro úplnost zařadil i některé předtím zveřejněné reportáže ve starších číslech Zpravodaje, a dávám tak laskavému čtenářstvu možnost jednotlivé reportáže z mého projektu vyhledat si z jednoho místa. Chcete-li si vyhledat svého oblíbeného autora, můžete si kliknout na archiv reportážích mých přátel v členění dle autorů. Hezké počtení přejí autoři jednotlivých textů a jejich editor Luděk z Trutnova
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|