|
|
24. 10. 1998 KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší KČT Lokomotiva Trutnov Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/ Zajímaví lidé Reportáže z turistických akcí Mladobucká padesátka Návštěvní kniha |
Poznámka: Na těchto stránkách je Zpravodaj č. 02/04 uveden bez grafické úpravy, navíc však s fotografickou dokumentací.Obsah: Tisíce drobných bezvýznamných půtek vyhrávají válku /úvodník/Novinky z oblasti Internetové služby v odborech naší oblasti Před displejem počítače i na turistických trasách /rozhovor/ Když ne katedrála, tak alespoň solidní most Mlázovickým Chlumem skrz na skrz Lotrando dvojím pohledem - Pohled první - loupežnický - Pohled druhý - hodnotící Exkurs do Kačenčiny pohádkové říše Dva nové záznamníky turistických odznaků na světě - Poznejte své město a jeho okolí - Po stopách kavalírských králů Jakoby ten letošní rok byl pro mě i mé nejbližší turistické kamarády, členy generace čtyřicátníků až padesátníků, jako začarovaný: bolesti Achillovek, bolesti kolena, bolesti zad od nepohodlné práci u stroje, drobné onemocnění v centrálním nervovém systému, chronické potíže s průduškami, ortopedická vada, střevní potíže - to je v abecedním pořadí přehled příčin nezvykle častých výpadků. Když jsem strádal já při své absenci, listoval jsem ve svých turistických análech, až jsem připadl na hezký článek, který jsem si vystřihl z Československého sportu v únoru 1991 v bláhových dobách, kdy jsem nevěřil, že budu kdy nějakým obtížím vystaven. V něm stárnoucí muž na pozadí jednoho turistického výletu s mladšími kolegy, který se opět musel vzdát pro anginu pectoris, a na pozadí vzpomínek na úrodná turistická léta zamýšlí nad tím, proč se i za stavu, kdy "někdy ujde kus a musí se zastavit, dokud se srdíčko nevyklepe", stále věnuje turistice. Pointa tohoto článku spočívá v tom, že jej zaslala do novin dcera autora, který tak nestačil učinit proto, protože po jeho napsání umřel ... Kdyby na výlety ve svém stavu nechodil a nechal se udržovat v bavlnce jako zůstatky Lenina na Rudém náměstí nebo mumie Tutanchamóna, pravděpodobně by žil ještě mnoho let. Ale stejně pravděpodobně by byl nešťastný, prožíval by prázdné dny, neměl by se nač těšit, stal by se z něho třeba mrzutý, zatrpklý dědek. Protože latinské přísloví "Navigare necesse est - vivere non est necesse" /Důležitější je plout nežli žít/ je sice nadsázkou, ale je v něm zároveň velký kus pravdy. V okruhu mých přátel i u mě naštěstí jen ve vzácných případech a k tomu ještě na nepatrnou chvíli se za popsané situace objevila tendence rezignovat, zanořit se do temných tůní vlastního ego a sledovat pouze ve slábnoucím odrazu hladiny vlastní domnělé změny. Nakonec u každého z nás jednoznačně zvítězila chuť vrhnout se znovu střemhlav do stříbřitých vod kataraktů nových zážitků - střetávat se s turistickými přáteli, aktivně se zúčastňovat turistických setkání, napsat článek o turistice, uspořádat turistickou akci pro děti, opět vyrážet na další turistické výboje, byť přiměřeně omezené zdravotním stavem, ale také po zralých uváženích realizovat s ohledem na novou situaci smělejší plány, navíc pak ještě více než kdy jindy vychutnávat i ty nejdrobnější zážitky na trasách. Říká se s oblibou: "Prohráli jsme bitvu, neprohráli jsme však válku". S úspěchem by se dalo toto úsloví přetransformovat tak, že celou válku vyhrávají právě malé zdánlivě bezvýznamné půtky, protože nás povzbudí, je-li to nutné, i oddají někdy potřebnému zapomnění na vlastní respekt z něčeho, především nás posílí a zocelí. Onu sobotu jsem se vrátil z trasy 35 kilometrů po delší absenci ještě ne zcela v pořádku a unaven bezmála stejně jako druhdy po stovce. Místo únavy však uvnitř mého já dlouho odeznívaly neustále se měnící pohledy na krkonošské velikány, střídavě více či méně zahalené šedavými mraky, příjemný pocit z byť pomalého zdolání Sněžky, radost ze setkání s turistickými kamarády, okouzlení z pohybu. Prostě onu sobotu jsem - stejně jako tisíce jiných neznámých mých souputníků na této planetě - vyhrál jednu půtku - bezvýznamnou jen zdánlivě. Co nejvíce takovýchto vítězství přeje všem /Luděk/
po dobu celostátní konference nosili delegáti jmenovku hlásající příslušnost k davu - k davu velice sympatických lidí ze zápisu výboru oblasti vybral Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaje Dnes každému musí být zřejmá výhoda elektronické pošty - rychlost, pružnost, operativnost a levnost. Není těžké si vybavit rozdíl mezi vytištěním listinného materiálu, jeho zkompletováním, zalepením obálky, ofrankováním, zanesením do poštovního úřadu a posléze dopravou k adresátu na straně jedné a zadáním adresy z adresáře, napsáním průvodního dopisu, připojením souboru s hlavním materiálem, je-li zasílán, a pak již pouhým kliknutím k odeslání. Nevýhodou je samozřejmě, že tímto způsobem nelze zasílat věci hmotné, ale v některých případech, jde-li o tiskovinu, je náhradní možností její vytištění adresátem, to je výhodou distribuce souborů s pozvánkou na turistickou akci. Jedním z odborů, který této vymoženosti užívá, je například odbor KČT Dvoráci Dvůr Králové nad Labem, ale jsou i další. Jak jsou na tom odbory naší oblasti při využívání elektronické pošty, je patrno z posledního aktualizovaného adresáře odborů ze začátku června, jímž doplňuji adresář odborů, který jsme přinesli v minulém čísle: 43004 KČT Foma Hr.Králové - odbory@foma.cz 43008 KČT Sokol Smiřice - dana.jagrova@tiscali.cz 43014 KČT Hradec Králové - vhovorka@sei.gov.cz 43017 TOM Nezmaři - matejkova.h@volny.cz - tom.plaminek@tiscali.cz 43018 KČT Horalka Sněžné - techpos@volny.cz 46001 KČT Jiskra Jaroměř - simon@kskbono.cz 46004 KČT Nové Město n. M. - turisti@wo.cz - jiri.stanek@ct.cz 46005 KČT Slovan Broumov - kolinkova.eva@tiscali.cz 46009 KČT Náchod - kctnachod@seznam.cz - jaroslav.rohulan@worldonline.cz 45003 KČT Ostroměř - horak.tom@centrum.cz 45004 KČT Hořice v Podkrkonoší - necesany@vsuo.cz 45011 KČT Lázně Bělohrad - lubomir.hoska@tiscali.cz 51002 KČT Hostinné - vaclav.vancl@sendme.cz 51003 KČT Vrchlabí - dedek@volny.cz 51005 KČT Jiskra Bohuslavice n. Ú. - lada.skop@quick.cz 51006 KČT Lokomotiva Trutnov - mmjohn@tiscali.cz 51008 KČT Baník Žacléř - zacler@volny.cz 51009 KČT Sparta Úpice - mirvorechovsky@volny.cz 51012 KČT Malé Svatoňovice - stanislav.novotny@zpa.cz 51013 KČT Dvoráci Dvůr Králové n. L. - kctdvoraci@seznam.cz 48002 KČT Solnice - Holec@zs.vamberk-city.cz TOM 5912 Týniště n. O. - xzm@spshk.cz /adresa není aktuální// Výhody elektronické pošty jsou přece jen patrné, méně zřetelné je to u internetových stránek. Evidentní přednosti jsou zřejmy: za všechny uvádím jeden příklad z internetových stránek ústředí KČT, kliknete-li na adrese http://www.klubturistu.cz na rubriku Kalendář akcí, pohodlně si můžete zalistovat a vybírat v turistických akcích a - jsou-li tam uvedeny odkazy, můžete se rovnou podívat na příslušné stránky obsahující hledanou akci a nebo si "mailnout" o propozice. Hledaje odpověď na otázku, které odbory naší oblasti se prezentují na svých internetových stránkách, našel jsem při svém krátkém exkurzu tyto internetové adresy: 46004 KČT Nové Město n. M. - http://www.novemestonm.cz/turisti/ 46009 KČT Náchod - http://www.kcturistunachod.cz/ 45003 KČT Ostroměř - http://kct-ostromer.webpark.cz/ 45004 KČT Hořice v Podkrkonoší - http://sweb.cz/kct-horice/ 51003 KČT Vrchlabí - http://mujweb.cz/www/kctvrchlabi/ 51005 KČT Jiskra Bohuslavice n. Ú. - http://www.volny.cz/bohuslavaci/ 51006 KČT Lokomotiva Trutnov - http://www.zpa.cz/turistika/9.html 51009 KČT Sparta Úpice - http://www.jestrebihory.cz/ /kliknout na "Sport"/ xxxxx KČT Pohoří - http://kct.obecpohori.cz/ Pokud existují ještě další stránky, které mi zůstaly utajeny, velice přivítám, budu-li na ně upozorněn. Sympatické je, že každá ze stránek má svůj osobitý rukopis. Základem některých je podrobný údaje o objektu, který odbor spravuje, jiné se zase točí kolem stěžejní turistické akce, kterou odbor pořádá, další se věnuje místopisu zajímavých lokalit v okolí jeho sídla, jiné zase podrobně nebo stručně informují komplexně o činnosti odboru. Hlavní činností odboru je provozování turistiky a turisté z jiných odborů jej budou posuzovat podle toho, jak se budou cítit na jeho akcích, stejně jako u řemeslníka kvalita vykonávání jeho řemesla. Dnes už neplatí výhradně slovenské úsloví "dobrý tovar sa chváli sám". Dobrému renomé je nutno pomoci - samozřejmě především dobrými výsledky své činnosti, ale aby se o ní mohli ostatní přesvědčit, taktéž výraznou propagací. A k tomu jsou internetové stánky - tedy i webové stránky odboru - přímo stvořeny. Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaje Zpravodaj /Z/: Dovol mi, Vašku, abych Ti poblahopřál k udělení vyznamenání. Souvisí s dosti specifickou činností, kterou jsi vykonával pro bývalou oblast a která souvisí s uměním ovládat počítač. Mohl bys ji stručně popsat? Václav Vancl /V/: Moje práce spočívala ve vedení členské databáze oblasti a vyúčtování členských příspěvků. Někdy to byla práce nelehká a zdlouhavá, protože některé odbory posílaly databáze neúplné a pozdě. Pak se to muselo dohledávat a termíny z ústředí mě honily. Tímto chci poděkovat odborům za spolupráci a říci jim ať věnují jednou za rok pozornost vyplňování databází členské základny, protože já jsem ty odbory znal, ale člověk, který to bude dělat pro tak velkou oblast, ten by se musel zbláznit. Z: Tato činnost samozřejmě byla závislá na odpovědném přístupu odborů, které Ti byly povinny dodávat potřebné informace. Jaká byla s nimi spolupráce obecně? V: Spolupráce s odbory byla velmi rozdílná, ke každému odboru za léta, po která jsem dělal členskou databázi a vyúčtování členských příspěvků, jsem musel přistupoval individuálně. Bohužel jsem také zjistil, že funkcionáři odborů nevěnují pozornost materiálům, které k této tématice dostanou. Z: Zažil jsi v turistice ještě někdy situace, kdy jsi měl chuť se vzdát funkcionářské činnosti a dělat si turistiku jen tak pro sebe? V: Ano a to po odchodu z odboru v Hostinném, ale uvědomil jsem si, že práce pro oblast a spolupráce s přáteli ve výboru je důležitější něž moje pocity. Z: Nakonec u Tebe zvítězilo zřejmě to, že jsi dlouholetým členem KČT. Nelze se asi ani u Tebe vyhnout obligátnímu dotazu, jak a kdy ses dostal k turistice a jakými odbory a funkcemi jsi prošel? V: Před vstupem do KČT jsem se věnoval individuální turistice hlavně v Krkonoších a na Hruboskalsku. Ke vstupu do KČT odboru Hostinné mně a moji ženu přemluvil můj kamarád Vladimír Hofman, tam jsem pracoval ve výboru odboru a po odchodu Pepy Stěhuly jsem byl předsedou odboru. Potom jsem byl dva roky členem odboru Vrchlabí a odtud jsem odešel do odboru Žacléř, kde jsem doposud. Z: Tvoje funkce ovšem zanikla ukončením činnosti oblasti KČT Krkonoše a Podkrkonoší. Na co si nejraději vzpomeneš v souvislosti s prací ve výboru této oblasti? V: Na situaci, kdy po debaklu oblastní konference ve Dvoře Králové vznikl v sídle KRNAPu Vrchlabí nový oblastní výbor. Ta atmosféra byla velmi dobrá. Z: Po zániku oblasti jsi dospěl ke zcela legitimnímu rozhodnutí zatím ve funkcionářské činnosti na vyšší úrovni nepokračovat. Čemu se budeš nyní věnovat v turistice? V: Pro mě se v turistice moc nezmění, stále budu potkávat na cestách přátelé, které bych bez turistiky a cestování nikdy nepotkal. Z: Děkuji Ti za rozhovor a přeji Ti hodně dalších úspěchů a zážitků v turistice. Za Zpravodaj se ptal Luděk Šlosar Úroveň srazu byla částečně ovlivněna ještě tím, že pořádající odbor rozhodl s definitivní platností o uspořádání srazu až 10. března letošního roku a že podrobnosti programu se podařilo zajistit až v dubnu. Poté však odbor zajistil masivní propagaci i v rámci celé nové oblasti. Samotný sraz byl pořádán za podstatně skromnějších poměrů než dříve a pořadatelé s ohledem na podmínky velkého města předem rezignovali na zajištění společenského centra srazu. To byl závažný nedostatek srazu, s nímž pořadatelé předem počítali. Kladem srazu bylo, že se pořadatelům podařilo po oba dny zajistit sevřené tématické programové okruhy. Součástí srazu byla v sobotu tradiční turistická akce pro veřejnost Za trutnovským drakem, které se zúčastnilo celkem 259, z toho na pěších 116 na 10 km, 18 na individuálně zvolené trase 15 km, 69 na 25 km, 8 na 35 km,a 12 na 50 km a na cyklotrasách 36. Nejvzdálenější účastníci přijeli z České Velenice, Karlových Varů, Světlé nad Sázavou a z Prahy. Z bývalé oblasti přijela výprava turistů KČT Jilemnice, na sraz nezanevřeli například turisté z Úpice, Malých Svatoňovic, Žacléře, Bohuslavic n. Ú. a dalších míst. Originálním řešením nedělního programu bylo jeho pojetí jako hvězdicové akce nazvané Za středověkými kupci a rytíři. Cíl akce byl dík pochopení obecního úřadu Mladé Buky, jmenovitě starostky paní Jiřiny Uždilové, na hřišti tamní základní školy ve Faltisově ulici. Příchozí pak čekalo kvalitní vystoupení skupiny historického šermu Rebels, jež se skládalo ze vtipně vymyšlené a náročné soutěže pro děti i dospělé a mordýřské scénky ze středověku, při níž se přepadávalo a šermovalo. Přestože se zahájení poněkud protáhlo přes oběd, těm, kteří vydrželi, se program druhého dne líbil. I přes nedostatky a skromné podmínky se podařilo prodloužit ojedinělou tradici srazů a udržet tak naději na její další pokračování přičiněním pořadatelů z odborů s lepším zázemím a s možností, že působnost srazu může být rozšířena na celou novou oblast. A v tom je další klad srazu pořádaného ve složitém a přechodném období. Je možno tedy obrazně napsat, že při srovnání s většinou dosavadních srazů pořadatelé z Trutnova nevytvořili žádnou honosnou katedrálu, ba spíše skromnou modlitebnu, především však postavili alespoň solidní most k dalším báječným turistickým srazům. Poděkování patří všem, kteří se na srazu jakkoliv podíleli, ať již jako pořadatelé nebo účastníci. Zvláštní poděkování patří starostce Mladých Buků Jiřině Uždilové, jež umožnila vytvořit dobré zázemí pro nedělní program, Milanu Hubáčkovi a jeho skupině historického šermu Rebels - hlavním protagonistům nedělního programu, ZPA CZ, spol. s r. o. - sponzoru prvního dne srazu, Střední lesnické škole v Trutnově a jejímu internátu, které poskytly zázemí prvního dne,družstvu Fortis, které na pevnosti Stachelberg zajistilo hlavní kontrolu prvního dne srazu, řediteli ZŠ kpt. Jaroše v ul. Gorkého Mgr. Patákovi, který umožnil ve škole ubytování 25 účastníků srazu, a pivovaru Krakonoš, který poskytl pivo. A úplně nezvláštnější poděkování patří Mirkovi Vořechovskému, předsedovi KČT Sparta Úpice, a turistickému oddílu Loupežníci z Brend, kteří absolvovali stejně jako loni kompletní programu srazu a byli jeho nejvděčnějšími účastníky. Luděk Šlosar - manažer 11. srazu turistů regionu Krkonoše a Podkrkonoší na startu před školou v Ostroměři. Foto: L. Šlosar Pochod Eduarda Štorcha jsem si jako předmět svého uklidňujícího výboje týden před blázincem v Trutnově zvolil ze tří důvodů: 1/ nikdy jsem jej nešel, vždy kolidoval především právě s naším "Drakem", 2/ Mlázovický chlum s okolím znám minimálně a konečně 3/ jako protipól honičky na trase Praha - Prčice předešlé soboty jsem mínil absolvovat kratičkou trasu v pohodě v pozvolném tempu a s přestávkami na fotografování a pití piva. Sešel jsem po silnici z Libína a záhy se přede mnou rozprostřela další rovina s výhledem na Krkonoše se zbytky sněhu a Zvičinu. Nato prošel jsem skrze Šárovcovu Lhotu, za níž zápolilo v nějakém klání hasičstvo ze širokého okolí. Před čtvrt na jedenáct vešel jsem pak do Lázní Bělohrad. Tady jsem chtěl naplnit druhou část svého předsevzetí z předchozího odstavce, ale vyhlédnutá restaurace otevírala až v 11 hodin a z náměstí mě vyhnal evropskounijní předvolební ryk jedné ze stran, která spolu s koláči slibovala prakticky totéž co ostatní strany. Nechci tato snažení šmahem znevažovat, ale já v turistickém oděni nebyl jsem na podobné produkce naladěn, a protože ani alespoň pivo lahvové v cukrárně a v květinářství nebylo vychlazeno, jal jsem se kvapně Lázně Bělohrad opouštět, smířen s tím, že budu pokračovat žízniv. Na samém kraji města u chatového městečka Dopravák obrovské množství autobusů zarazilo můj kvapný ústup a nasměrovalo mě - příjemně překvapeného - na prostranství mezi chatkami, kde se mi dostalo za odpovídající obolus dvou kelímků piva a párku v rohlíku. Řízením prozřetelnosti octl jsem se totiž v cíli konkurenční pochodu Spojařské toulky majícího start v Hořicích, a ve studeném povětří, nicméně vzdor předpovědím pod nebeskou klenbou prostou hrozby deště a nešetřící ani modří, překročil jsem zde svým pobytem 11. hodinu. kostel Všech svatých v Lázních Bělohrad vypínající se nad stromovím. Foto: L. Šlosar nečekaný azyl v chatovém městečku Dopravák na kraji Lázní Bělohrad. Foto: L. Šlosar Dobře naladěn jsem si dokonce několikráte popoběhl následujícím lučinatým terénem, nikoliv pro časovou tíseň, ale prostě jen tak, až jsem vkročil do Svatojanského Újezdu. Tady v půl dvanácté jsem na několik stovek metrů opustil trasu a šel se podívat na zdejší novogotický kostel sv. Jana Křtitele z pískovcových kvádříků přecházejících až do růžova a v parčíku na sousoší s citátem z 11. kapitoly 10. odstavce knihy Matoušovy "Tento jest zajisté, o němž psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýž připraví cestu tvou před tebou." Polemi se vlnící cesta nasměrovala kroky mé do Mlázovic, před nimiž naskytl se mi na městečko s kostelem pohled vpravdě ladovský. Nápisy na budovách v městečku samém - tu zvěstující, že se zde skrývali čeští bratři, onde že tu sídlil sedlák rebel, tamo zase, že budova stojí na místě dávné nemocnice - svědčí o hrdosti místních na dějiny svého sídla. Opět následoval krátký odskok ke kostelu Nejsvětější Trojice, vystavěnému v roce 1725 na místě dřevěného předchůdce, pyšnícímu se největším a nejstarším zvonem z roku 1593 a obklopenému osamělými náhrobky, jen kdyby nebylo tak obtížné kostel v zajetí drátů směstnat do rozlohy fotografie. A pak před půl jednou na půl hodinku hupky hup …. na jedno "bahno" do restaurace Radnice, kde se scházel po závodech v Šárovcově Lhotě hasičský sbor složený patrně převážně z omladiny, zdravého to a nadějného venkovského českého jádra v dobách různých "cash flow" a "shareware", vysedávání u počítače a drog. ladovský pohled na Mlázovice č. 1 - z cesty vedoucí ze Svatojanského Újezdu. Foto: L. Šlosar ladovský pohled na Mlázovice č. 2 - z úbočí Mlázovického Chlumu. Foto: L. Šlosar Po krátkém zastavení u mariánského sloupu oddal jsem se - spatřiv za sebou další ladovsky laděný obrázek městečka - plně výstupu tentokráte již přímo na Mlázovický chlum jeho severním svahem a po jeho hřebeni úderem druhé hodiny odpolední doputoval jsem až nad Konecchlumí k soše lva na mohutném podstavci, zbudované v roce 1907 k poctě Viléma Konecchlumského z Konecchlumí, popraveného v r. 1621 za rebelii proti Habsburkům. Tady jsem pro změnu počal obcházet Mlázovický chlum po jeho západní straně. Ve Vojicích po pravici jsem zastavil u pomníku Mistra Jana Husi z roku 1887, dle bedekru prvního na českém venkově, poté u kapličky mladšího data, když už ne s dráty, tak alespoň s nezbytným zaparkovaným autem. Po jižním úbočí Mlázovického chlumu přešel jsem nenápadně skrze kol domků skrytých v hojné zeleni stromoví do Podhorního Újezdu a odtud kol lomu vystoupal jsem znovu na hřeben chlumu. Tady jsem se připojil k dvojici turistů z KČT Jiskra Jaroměř a prošel kol dvou přírodních památek, jež svou pohnutou minulostí jakoby předznamenávaly syrové současno. Sedm minut před hodinou třetí octl jsem se u košatého buku slujícího Hrozný, v pořadí druhého vysazeného u místa, kde byl zavražděn z nedalekého lomu Vlčí jáma s výplatou domů se vracející kameník Vomáčko z Vojic. Sedm minut pro změnu po hodině třetí stanul jsem u místa slujícího U svaté Anny. Na tomto místě stával památný dub s obrázkem sv. Anny na dřevěném pozadí chráněném stříškou se zajímavou historií. Od jara do podzimu byl ozdoben květinami a kolemjdoucí tudy procházeli se zbožnou úctou. Stáří mohutného dubu měřicího v obvodu 3,6 metrů se 6 metry výšky a 16 metry rozpětí větví bylo odhadováno na 400 let. Trouchnivěním vnitřku kmene vznikla velká dutina, v níž se mohlo v době deště ukrýt i několik osob. Bohužel památný strom byl postupně zničen v roce 1917 návštěvníkem, jehož působením strom ohořel až na pahýly větví, a v roce 1931 jiným, který zde osekal větve torza stromu tak, že oslabil jeho stabilitu natolik, že ten se za několik měsíců za větru skácel. Ve 30. letech byly opakovaně na tomto místě třikrát neúspěšně vysázeny lípy. Členové KČT Ostroměř pak zde pro náš národ symbolickou lípu opět vysadili v první jarní den nového tisíciletí 21. března 2001. Snad tento pokus bude již úspěšný. košatý buk po dávném mordu slující Hrozný. Foto: L. Šlosar přetrvá lípa s obrázkem sv. Anny vysázená turisty KČT Ostroměř věky a stane se památnou? Foto: L. Šlosar Stejně jako ráno prošli jsme již v Ostroměři kol kříže z roku 1849 a sochy sv. Jiřího z roku 1850 a pět minut po půl čtvrté došli do cíle. Tady pak zavládla oboustranná spokojenost - pořadatelé byli spokojeni s účastí 221 turistů, z nichž 202 zvládalo pěší trasy /79 na 7 km, 47 na 12 km, 49 na 20 km a 27 na 30 km/ a zbylých 19 čelilo chladu na cyklotrasách /12 na 35 km a 7 na 50 km/, my jako účastníci chválili jsme citlivě zvolenou trasou s přírodními zajímavostmi i církevními památkami, přesný popis trasy i spolehlivé vlastní značení v jejím průběhu. Luděk Šlosar - KČT Lokomotiva Trutnov Pro nás Loupežníky z Brend začal "Lotrando" již v pátek večer na Jestřebí boudě /"Řehačce"/. Společně s vedoucími jsme připravili všechny soutěže a jejich rozmístění po trase pochodu. Druhý den ráno jsme vstali okolo sedmé hodiny, oblékli se po snídani do loupežnického a šli "loupit". Start byl v Malých Svatoňovicích od půl deváté, a tak bylo dost času připravit všechna stanoviště, na kterých bylo připraveno mnoho úkolů pro účastníky pochodu. V okolí "Lotrandovy sluje" se po roce opět objevili loupežníci připraveni obrat pocestné o nějaký ten mls a svačinu. Ti se mohli vykoupit pouze splněním úkolu. Do oběda prošlo trasu více než 30 dětí za doprovodu dospělých. Vyzkoušeli si znalosti o přírodě, přechod po zavěšených lanech, střelbu z pistole a vzduchovky, skákání v pytlích, hod na cíl a mnoho dalších dovedností. Loupežníci úspěšně loupili po celých Brendách, a tak na ně narazili i náhodní turisté. Po ukončení akce jsme všichni odevzdali svůj lup, aby mohl být rozdělen mezi všechny loupežníky. Při dělení na "Řehačce" se na každého dostal nějaký ten bonbon, sušenka nebo ovoce. Loupení jsme si užili a již se těšíme na další ročník dalšího pochodu. Monika Sedláčková - TOM Loupežníci z Brend Úpice Tak jako tradičně připravují tento pochod mladí z našeho odboru a my starší se jim do toho "pleteme" jen přípravou materiálů a svou účastí na startu. Počasí sice trochu ovlivnilo účast, ale i tak se dá akce považovat za velmi úspěšnou, především dík aktivnímu zapojení vedoucích a členů TOM "Loupežníci z Brend" z družiny úpické i radvanické. Jejich soutěže překvapili účastníky akce svou originalitou. Nadšení a zaujetí, s jakými se děti zhostily svého úkolu, jsou i dobrým příslibem do budoucnosti. Po skončení akce si děti zamlouvaly soutěže a loupežnické posty na příští ročník. Slova chvály od zúčastněných jen umocnila dobrý pocit z aktivně prožitého dne. Chtěl bych poděkovat členům KČT Malé Svatoňovice za poskytnutí pomoci při startu a paní starostce paní Hilmarové za umožnění návštěvy Muzea bratří Čapků v Malých Svatoňovicích v rámci akce, a to samozřejmě zdarma. Moje poděkování patří i všem malým i velkým "Loupežníkům z Brend" za všechny spokojené účastníky této již tradiční akce. Miroslav Vořechovský - předseda KČT Úpice Jak získat cenu?? Za Vaše vandrování po Orlických horách můžete získat do Vaší Vandrovní knížky nejenom pěknou sadu razítek z dílny výtvarnice Jarmily Haldové, ale po splnění následujících podmínek i zajímavé ceny. Ty se v průběhu roku mohou měnit a jejich aktuální seznam získáte na třech místech (adresy níže), kde si zároveň musíte nechat zaregistrovat Vandrovní knížku (lze i těsně před vyzvednutím cen). A nyní již záleží jenom na vaší vytrvalosti, protože je potřeba získat nejméně 18 razítek z různých obcí Kačenčiny pohádkové říše. A při putování máte možnost na vybraných místech (viz. seznam) získávat do Vaši knížky kolky. V místech služeb získáte kolek za každých utracených 150,- Kč (při delším pobytu třeba i za celé ubytování). V kulturních institucích dostanete po zakoupení vstupenky kolek do každé Vandrovní knížky bez ohledu na cenu vstupného. Podle počtu získaných kolků si můžete vybrat různě hodnotnou cenu. Po vybrání ceny vám budou "vyčerpané" kolky znehodnoceny ustřižením malého rohu z každé stránky s těmito kolky. atraktivní razítečka z z dílny výtvarnice Jarmily Haldové ve Vandrovní knížce projektu "Kačenčina pohádková říše" Registrační místa a výdej cen: Informační centrum Nové Město nad Metují, Na Zádomí 1226 + U Zázvorky 1210, tel. 491 470 289 a 491 470 331 - garant projektu Informační centrum Deštné v Orlických horách, v budově zdravotního střediska tel. 494 663 289 INFO SERVICE Rokytnice v Orlických horách, náměstí T.G.M. naproti kostelu tel. 494 595 326. ….. Krátce po osmé vystupujeme v Ohnišově. Zdejší první kontrola dne je v místním konzumu. Razítko a lahvové pivo pro jistotu už před vyjitím na cestu. V půl desáté tedy vyrážíme na cestu směrem na Bohdašín. Tady se na přesné místo kontroly pro jistotu zeptáme a děláme dobře, je trochu z ruky. "Pan domácí" je doma, další razítko do knížky …. a silnicí kolem bývalého hostince Rokole vystoupáme na náměstí v Novém Hrádku. Další kontrolní místo je v místních potravinách, navíc zpestřené díky velmi ochotné paní pokladní "vypůjčením" si zdejšího skřítka "Frymbulína" pro fotografování se venku na chodníku. A pak dále do terénu. Po žluté značce míjíme jako obvykle stojící větrné elektrárny na obcí, dojdeme na dolní konec obce Sněžné. Pro razítko musíme vystoupat až na horní konec k chatě Horalka. Ta je na víc než dobrém místě, navíc - jak zjišťujeme - jako výchozí místo pro pěší i cykloturistiku, jak dokladují informační cedule vedle chaty. Vracíme se dolů obcí a po místní asfaltové spojce dojdeme do Janova, kde víceméně napoprvé asi díky mimořádnému turistickému "čichu" najdeme dům čp. 18. S paní domu si pěkně popovídáme, navíc se k našemu překvapení dovídáme o právě probíhajícím pochodu v nedalekém Sedloňově, o kterém nemáme ani ponětí. Přes les dojdeme do Bystrého, kde chvilku hledáme obecní úřad, další kontrolní místo. Razítko je k dispozici v předsíni. Orazítkujeme si, co potřebujeme, venku na lavičce klidně posvačíme a jde se dál. Přes kopec dorazíme do údolí Zlatého potoka a podél něj dojdeme do Kounova, obce známé díky povodni před několika lety. Spolehnutí se na místní fungující hospůdku, kde si dáme pauzu, se nevyplácí. Nic takového tu bohužel není. Tudíž něco jako rána pod pás. Seženeme si kontrolní razítko a nezbývá nám nic jiného než po hlavní silnici pomalu stoupat k Deštnému. Naštěstí není moc velký provoz. Stoupání sice není moc prudké, ale hodně táhlé. Jsme proto i docela rádi, když ze silnice odbočíme. Ale vzápětí nás čeká větší kopec mezi chatkami v Šedivinách až do nadmořské výšky 716 metrů nad mořem ke kapli sv. Josefa. Štěstí že to není daleko, ale dá se to překonat. Pak už je hej. Zastavujeme na chatě Panorama nad Deštným, že si dáme zaslouženou "žízeň". Ale ouha. Je zavřeno, čekají tu svatbu. Ale svatebčané ještě nejsou a my asi vypadáme zničeně, a tak nám personál vychází ochotně vstříc s patřičným občerstvením. Svatebčanů se dočkáme a abychom nepřekáželi, scházíme dolů do Deštného. Informační centrum, které hledáme, je trochu dál, než jsme si mysleli, ale nás to přece nemohlo zastavit. Dáváme si poslední dnešní "štempl" a jako bychom to měli snad načasované. Vzápětí totiž začíná z nebe padat meteorology předvídaný déšť. Nedaleko je autobusová zastávka. Schováme se do ní a v suchu si počkáme na náš autobus. Jsme spokojeni. Za těch zhruba třicet "kiláčků", co jsme našlapali, jsme stihli osm razítek do "Kačenky", tedy vlastně víceméně třetinu……. Co říci závěrem? Snad jen to, že pokud je možnost dělat něco takového jako je "Kačenka", rozhodně to stojí za to. Orlické hory a jejich podhůří je moc hezký kraj a po jeho návštěvě je rozhodně na co vzpomínat. Vladimír Sedláček - KČT Jilemnice Podmínky plnění odznaku:
Karel Raich - KČT Dvůr Králové nad Labem Podmínky plnění odznaku jsou následující:
Podle záznamníku zpracoval Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaje ZPRAVODAJ. Čtvrtletník pro pěšáky, kolaře, lyžníky a vodáky Podkrkonoší a Krkonoš. Ročník 10, číslo 2. Vydavatel: oblast KČT Královéhradeckého kraje. Redakce: Mgr. Luděk Šlosar /šéfredaktor/, Ing. Jana Skalková /redaktorka/. Adresa redakce: Mgr. Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Telefon domů 499732830, mobil 728262273. Elektronická adresa: ludek(zavináč)slosar(tečka)cz. Dáno do tisku: 02. 07. 2004. Místo vydání: Trutnov. Cena: zdarma. Náklad jednoho čísla: 150 ks. Improvizovaná grafická úprava: Mgr. Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Tisk: Mgr. Luděk Šlosar. Distribuce: Mgr. Luděk Šlosar Všem přispěvatelům děkujeme za zaslané příspěvky. Uzávěrka příštího čísla do 18. 09. 2004. Registrace: E 15083 ze dne 16. 02. 2004. |
|
|