|
|
24. 10. 1998 KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší KČT Lokomotiva Trutnov Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/ Zajímaví lidé Reportáže z turistických akcí Mladobucká padesátka Návštěvní kniha |
Poznámka: Na těchto stránkách je Zpravodaj č. 2/05 uveden bez grafické úpravy, navíc však s fotografickou dokumentacíObsah: Zase podle správného jízdního řádu /úvodník/Na úplný odchod zimy turisté nečekali Zajímavosti z výboru oblasti Reportáže z turistických akcí v naší oblasti - Setkání turistů ve Smiřicích s pořádnou porcí kilometrů navíc - Květnový pochod jako vzpomínka na padlé i rodáky - Květnový pochod jako boj s nepřízní počasí Pozvání na 1.letní sraz turistů oblasti Královehradeckého kraje Netradiční pozvánky na zajímavé výlety v okolí Trutnova - Pozvánka na výlet do gotiky a baroka - Pozvánka na výlet na bojiště prusko-rakouské války Nový oblastní turistický odznak Krajem tří řek Představujeme odbory KČT - Železnice Surfujeme na stránkách odborů naší oblasti - KČT Hořice Jenže po pochodu v Pardubicích za opravdu prvního jarního počasí cítím v neděli bolení v krku, mám rýmu a kašel. Přece se "vláček" neporouchal, když začíná konečně opravdové jaro! Ještě že do další soboty je času dost, abych se dal do pořádku. Jenže paralen nepomáhá, je mi hůře a na začátku týdne se k neduhům přidružuje teplota. Je zle musím do depa na opravu, totiž k doktorce, a čeká mě nucená přestávka, snad aspoň zachráním příští sobotu. Jenže viróza se nedá překonat ze dne na den, v prvních dnech mi ani doma není dobře, jen přejít byt rovná se bezmála námaze na třicetikilometrové trase. Na turistiku nemám ani pomyšlení, cítím se nejlépe v posteli, ani aktualizovat turistické stránky mě nebaví, když turistika je najednou tak vzdálená. A protože se nudím, zapínám častěji televizi a najednou se den co den začínám pohybovat podle jiného jízdního řádu, podle něhož cesta vede do pekel: 10,30 - Nova - Matlock, 14,30 - Prima - Kutil Tim, 15,50 - Nova - Chicago Hope V, 17,10 - Nova - Medicopter 117, 18,20 - Nova - MASH /hrůza: ještě teď mám ty aspoň přibližné časy zafixovány/. Mým jediným kupíčkem je postýlka a mými spolucestujícími jsou sladká únava, pasivita a rezignace na další pochody, zvláště když se má pracovní neschopnost protáhne a já přicházím o další pochod. Nakonec se můj fyzický stav zlepší natolik, že mohu jít do práce /a vlastně musím, neb se mi tu nakupily mezitím nedodělky/. Ale každodenní tříkilometrová chůze do práce a z práce mi stále nepřináší kýžené slasti, jsem otupělý zastydlou rýmou, potím se a na nohou mám olovo. Moje turistická "parťačka" nemůže již poslouchat mé stesky a doslova mě vyžene aspoň na třicetikilometrový pochod v okolí. Vracím se z něho utahaný, ale začínám si uvědomovat, že mi přece jen turistika chybí, zvláště když následující sobotu mám příležitost jít "padesátku" v krásné krajině, kudy jsem už dlouho nešel. Další týden uplynul, dozvuky onemocnění nezmizely, těšení na mimořádně atraktivní pochod supluje nezvyklý respekt. Celý průběh pochodu podle toho vypadá: jdu pomalu, hlavně v kopcích, stále mám na nohou okovy a supím jako ten opravdový vláček. Ale duše na rozdíl od těla plesá, i v největší únavě vychutnávám krásy údolí Kamenice a Jizery a výhledy na Krkonoše a Černou Studnici. A pak sedím v cíli v sokolovně Alšovicích se svými kolegy z trasy - dnes nezvykle utavený a přece spokojený - a v duchu se už těším na pochod v Pecce, jenž jsem si vybral napříště, i na další pochody. Prostě paráda: už zase sedím v tom správném kupé s těmi správnými spolucestujícími a můj "vláček" se snad zase rozjíždí podle toho správného jízdního řádu, byť třeba už nebude jezdit tak rychle a na tak dlouhých trasách. /Luděk/ konečně se před poutníkem objevil pořádný houf lidí u Bílého kolu, má strázeň je u konce - byť s malým zpožděním. Foto: L. Šlosar pro prochladlé účastníky bylo i v obtížném terénu připraveno občerstvení. Foto: L. Šlosar pro prochladlé účastníky byla připravena i památka trvalejší hodnoty - překrásný diplom. Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaje Ve spolupráci s odborem KČT Hradec Králové se podařilo zajistit prostory pro kancelář oblasti a pro zasedání výboru oblasti, součástí bude i archiv a prostory pro uskladnění značkařského materiálu. Objekt se nachází v Rašínově třídě poblíž tenisových kurtů. Objekt je situován u Labe při výpadovce do Pardubic proti Fakultní nemocnici, která je na protějším břehu Labe. Nájemní smlouvy by měla být sjednána asi od poloviny roku. Byl dokončen kalendář na rok 2005. Padesát kusů bylo zasláno na ústředí, další exempláře byly zaslány představitelům kraje a do informačních center. V roce 2006 se koná EURORANDO, jedná se o projekt se státní podporou ministerstva pro místní rozvoj a krajského hejtmana. Cíl je v Českých Budějovicích v časovém rozmezí od 2. do 10. září 2006. Rozpočet na rok 2004 byl dodržen, bude projednán na konferenci. Ve směrnici KČT č. HOSP. 2/99 Dotace na turistické akce, ubytování, dopravu a na aktivní značkaře KČT se slevy na ubytování prezentované od 01.04. 2005 se odsouvají na datum od 01. 01.2006. Do 01. 09. 2005 budou sepsané smlouvy a nová certifikace - rozdělení do 4 kvalifikačních skupin se slevou od 30,- do 60,- Kč. Stávající slevy platí. Pro přípravu kalendáře na r. 2006 nutno ustavit redakční radu k zamezení chyb. K sestavení tohoto kalendáře obdrželi předsedové odboru v první polovině května formuláře hlášenek akcí do celostátního a oblastního kalendáře a výzvu, že je nutno zasílat na základě výzvy oblasti na formulářích, jež obdrželi předsedové odborů, do 15. 06. 2005 na adresu Jaroslav Jágr, Nádražní 155, 503 03 Smiřice. Do síně slávy bylo vybráno celkem 8 osobností, mezi nimi též Karel Slavoj Kašpar navržený naší oblastí /jeho medailónek jsme přinesli v minulém čísle/. Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaje Po ranním probuzení patří první pohled z okna ven. A ono zrovna nepršelo. Po cestě vlakem do Hradce Králové jakožto výchozího místa samozřejmě pršet začalo znova. Při vystupování z vlaku v Hradci Králové se zdravím s přáteli z Jaroměře, kteří zvolili stejnou trasu. Zatímco oni hledají nejbližší cukrárnu, já po městě obíhám potřebné malé nákupy. Kolem deváté se konečně vydávám ven z města po červené turistické značce proti proudu mírně vzedmuté hladiny Labe. Cesta docela utíká, žádné avizované bláto se nekoná. V Lochenicích docházím partu z Jaroměře a dál až do Smiřic jdeme pohromadě. Průchozí kontrola je jako obvykle v restauraci Dvorana. Následuje rychlá prezentace, nezbytná razítka do vandrbuchu a pak posezení u pivka s několika zde již sedícími známými. Na dlouhé sezení to nebylo, kus cesty byl ještě přede mnou přes Černožice a Semonice nejkratší cestou do Jaroměře. Městem procházím rychle a pokračuji přes Běluň do Krabčic. Neustále padající voda mění lesní a polní úseky ve vodu, a tak rád přecházím na silničku spojující Krabčice s nedalekými Vlčkovicemi. Nad touto obcí kupodivu tam nahoře došla voda a přestalo pršet. Následovala krátká zastávka na "žízeň" v místní hospůdce. Po pár stech metrech přecházím na červenou směrem ke Kuksu. Počasí se stále lepší, je už pěkný rozhled na jedné straně na nedaleký Dvůr Králové a za ním Zvičinu, na opačné straně z dálky vystupují obrysy části Orlických hor. V Kuksu sestupuji po schodech, kolem mě proudí z nádob, které drží dvě z mnohých soch Matyáše Bernarda Brauna, tekoucí voda. Dole se otáčím a vzpomínám, jak jsme si zde při zahájení posledních olympijských her prováděli vlastní místní zahájení s výběhem po schodech. Je dost času na vlak, a tak hned za rohem vstupuji do místní hospůdky, abych měl aspoň něco z právě začínajícího třetího finálového utkání hokejové ligy mezi Pardubicemi a Zlínem. Tenhle nápad mělo asi víc lidí, bylo tu naprosto plno. Nakonec zbyl čas na krátkou prohlídku parku za zdejším zámkem. Vlak měl sice trošku zpoždění, ale to už nevadilo. Převládla spokojenost s výkonem rovnajícím se takřka čtyřiceti našlapaným kilometrům. Vladimír Sedláček - KČT Jilemnice Trase 30 km po žluté přes Vidoň, Chroustov na Zvičinu. a dále po červené do Pecky. Na trase pochodu jsou symbolické památníky obětem fašismu. Pecka - p. farář Štemberk - zastřelen v Lidicích. Horní Javoří - Antonín Kračmar - zahynul v Terezíně v květnu 1945. Vřesník - Antonín Pospíšil, Emil Plecháč zde padli jako partyzáni. Staňkov - Z. Šeps - zahynul při náletu na Drážďany. ke Květnovému pochodu patří hrad Pecka, který je v jeho průběhu otevřen - zde v záběru ze silnici z Bělé u Pecky. Foto: L. Šlosar kolorit podkrkonošského městečka Pecka spoluvytváří též na náměstí mariánský sloup a kašna. Foto: L. Šlosar hold zahynuvším ve 2. světové válce skládá krom jiných i pomník ve Vřesníku. Foto: L. Šlosar Tímto pochodem si peckovští turisté spolu s dalšími účastníky pochodu zavzpomínají na peckovské rodáky. V začátcích těchto pochodů, kdy ještě nebylo v naší republice tolik pochodů, tak na Květnový pochod přijížděli účastníci až z Berounska, Moravy, Prahy. V té době počet účastníků dosahoval až 200 osob. Pro účastníky Květného pochodu je od ranních hodin otevřen hrad Pecka, takže je možno si prohlédnout expozici a zajímavosti z života Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Ladislav Stuchlík - předseda KČT Pecka Městečko Pecka s 1.200 obyvateli neleží na železniční trati a autobusová spojení v neděli a o svátcích jsou silně prořídlá. Protože jsem nechtěl v neděli vstávat dříve než ve třičtvrtě na pět, cestoval jsem proto z Trutnova vlakem v 6,00 hod., od něhož nebyl ve Staré Pace spoj do nejbližší železniční stanice Borovnice. Ještě než jsem vyšel z domu, musel jsem na poslední chvíli zaměnit lehkou větrovku za teplejší bundu, přes noc mírně nasněžilo a teplota byla - teď v první polovina května - těsně nad bodem mrazu. Když jsem vystoupil na nádraží v Nové Pace, bylo jen o něco málo tepleji, pršelo, bylo zataženo a mým deštníkem lomcoval vítr. Představa, že v tomto počasí půjdu 7,5 km pěšky na start do Pecky a nato dalších nejméně 30 km, byla tak šílená a praštěná, že přímo volala po tom, abych ji uskutečnil. Vzal jsem to po silnici přes Přibyslav /smírčí kříž vlevo v zahradě/, Radkyni /kaple mimo silnici vlevo/ a Bělou u Pecky, kde jsem si zafixoval do paměti autobusovou zastávku, protože jsem odtud mínil po pochodu odjet autobusem na spoj do Lázní Bělohrad. Nebylo mi třeba silničních ukazatelů, neb majákem najmě ve druhé části putování na start byl mi hrad Pecka na kopci přede mnou, červeň jehož střechy byla ruměncem na tváři nevlídně vyhlížející krajiny. Na startu v obecním úřadě v Pecce krátce po deváté jsem prohodil pár slov s pořadateli, a zaplesal, že již nebylo třeba se vracet do cíle, takže jsem stran cíle svého putování mohl improvizovat za podmínky, již jsem si vytkl, že dodržím většinu předepsané trasy a celkový počet 30 kilometrů, který jsem měl napsán na diplomu, jenž jsem spolu s tatrankou již obdržel. Na pár minut jsem se zastavil na náměstí u kašny a mariánského sloupu, posléze jsem prošel průchodem a jakoby se vracel v protisměru, jímž jsem přišel, až mě žlutá značka na kraji obce odvedla na louku pod hradem. Stále pršelo a já jsem se navíc musel neustále rvát s větrem o deštník. Po lesním úseku jsem v Horním Javoří u sochy sv. Jana Nepomuckého shledal, že už neprší, a deštník jsem mohl složit. Pokračoval jsem dle itineráře po silničce přes Arnoštov /socha, zvonička/ a Bukovinu, kde se u hřbitova odpojovala nejkratší trasa. Ve vsi jsem se vlastní nepozorností odchýlil od vlastního značení, což jsem za obcí napravil, pykal jsem za to chůzí v bahnitém poli. Ve Vřesníku jsem postál chviličku u dvou pomníků - jednoho věnovaného básníku Janu Vřesnickému Nálevkovi, druhého pro změnu bojovníkům z 2. světové války, tady jsem postavil větrem poraženou nádobu s chrysantémami a karafiáty. Spolehlivé značení z červených fáborků, jimž bylo nutno věnovat zvýšenou pozornost, neb promoklé nevlály, mě posléze svedlo po utěšené lesní cestě na silnici Lázně Bělohrad - Miletín. Po ní jsem absolvoval pár stovek metrů mezi Tetínem a Vidoní /po levé straně kříž a pomník padlým z 1. světové války a další kříž ukrytý mezi tisy, po chvíli po pravé straně rozkvetlé sakury/. Ani v těchto chvílích sice chlad a vítr nepolevovaly, ale mračna se protrhala a chvílemi svítilo slunce. Ve Vidoni jsem silnici opustil a širokou lesní cestou na jednom místě po levé straně lemovanou uklidňující mýtinkou s nízkými stromky a jednou vysokou borovicí dospěl jsem na silnici do Chroustova a nad touto obcí odbočil do osady Růžovky, před níž poutníky směrovaly do cílů jejich putování dřevěné ukazatele na figurce a kříži. V lese jsem podstoupil nejprudší stoupání dne, poté na neudržované polní a luční cestě doklopýtal jsem do obce Zvičina a po silničce po půl kilometru okolo třičtvrtě na jednu do Raisovy chaty na vrchu Zvičina. Chata byla nezvykle prázdná, jen zadní místnost opanovali účastníci pochodu a pořadatelé z KČT Pecka, kteří tu pobesedovali. Já jsem si v přední místnosti dal dvě piva a bramborovou polévku a na hodinku jsem tu nechal spočinout znaveným nohám. Po rozloučení s odcházejícími účastníky pochodu a pořadateli jsem i já opustil chatu a odchýlil se od trasy pochodu na Dvůr Králové nad Labem. V oněch chvílích za neutuchajícího větru sluníčko opět svítilo a vystavilo tak osamělému poutníku na odiv výhledy na Dvůr Králové, jeho vzdálenější okolí a část Krkonoš. Minul jsem Masarykovu studánku a na kraji Lázní pod Zvičinou jsem na cyklotrase po pár metrech došel k renovované kapličce věnované Panně Marii. Poté jsem sešel zpět na cestu a pokračoval do Bílé Třemešné s obavami sledovav hustý mrak, který mě naštěstí zasáhl jen několika kapkami. Poté jsem na chvíli ještě načas spatřil bělobou svítící Krkonoše, které se zrovna chystal atakovat jiný chmurný mrak. za Vřesníkem ve třičtvrtě na jedenáct byl pohled na Zvičinu krčící se pod šedavými mraky byl ještě před jedenáctou silně neutěšený. Foto: L. Šlosar kříž mezi tisy za Tetínem symbolizoval ponurou náladu květnového a přece zimního dne. Foto: L. Šlosar …. za to rozkvetlé sakury o několik metru dále jakoby se v této podivné scéně octly omylem. Foto: L. Šlosar vysoká borovnice jakoby starostlivě vartovala nad vzrůstajícími stromky na mýtince pod Chroustovem. Foto: L. Šlosar dřevěný směrovník pod vyřezávanou královskou hlavou a kříž ze stejného materiálu na kraji Růžovky. Foto: L. Šlosar zčásti zasněžené hřebeny vzdálených Krkonoš na pozadí chmurné krajiny u obce Zvičina. Foto: L. Šlosar Masarykova studánka pod Zvičinou. Foto: L. Šlosar Nade mnou se však po chvíli znovu rozzářila modrá obloha, takže jsem hodlal na konci Bílé Třemešné vykročit po značce na přehradu, pohled zpět mé kroky usměrnil - Zvičina byla v zajetí dalšího temného mraku, který jako by se mě chystal pronásledovat. Pokračoval jsem tedy nejkratším po silnici na Nové Lesy, kde jsem se dostal do silné přepršky. Azyl mi poskytlo občerstvení a v něm chlapík, který mi za pouhých 5 Kč uvařil pořádný hrnek kávy, jenž mě při krátkém sledování závěru závodu formule 1 v televizi vzpružil. Na poslední 3 km do Dvora Králové toho bylo třeba, těsně před zoologickou zahradou mě zasáhl další krátký nálet dešťové vody. Byl jsem velice rád, když jsem po půl páté mohl nasednout ve Dvoře Králové nad Labem do autobusu a v něm projet další šílenou kanonádou deště do Trutnova již prostého sněhu, dalším autobusem dojet domů na Zelenou louku. Přestože to ráno vypadalo ještě hůře než později v průběhu dne, počasí v neděli turistice příliš nepřálo. Proto se stal vítězem každý, kdo se vydal na trasu, ať již měla kol 40 kilometrů jako ta moje nebo jinou vzdálenost, nebo kdo toho dne uspořádal pro své kolegy milou turistickou akci - jako turisté z KČT Pecka. Luděk Šlosar - KČT Lokomotiva Trutnov Pro účastníky srazu bude připraven tento program:
Vladimír Škop - KČT Bohuslavice n. Ú. Vystoupení skupiny SHŠ Rebels bude obsahovat jednorázové vystoupení obsahující pár vět o zajímavé historii tohoto hrádku, poté představení z doby ranného baroka, kdy zde vládl rod Zilvárů z Pilníkova a Silberštejna, případně další ukázky zbraní a zbroje z období gotiky). Vstupné je dospělí 15 Kč,, členové KČT s platným průkazem a kartou Eurobeds na rok 2005 - 10 Kč, děti zdarma. V ceně je diplom za absolvovanou kilometráž průchozím místem a cena vystoupení. Vystoupení se koná za každého počasí s výjimkou bouřky. Pořadatelé doporučuji pro pěší modře značenou trasu přes Vraní výšinu, Peklo na Břecštejn /8,5 km/. Další variantou je zeleně značená cesta z Horního Starého Města na rozcestí s modrou značkou a po ní 1 km na Břecštejn. Z Břecštejna můžete pokračovat na příklad po silničce do Mladých Buků ke kostelu /dalších 2,5 km/. Z Mladých Buků je do Trutnova dobré spojení: doporučené spojení - autobusem nejbližší zastávka Mladé Buky ZŠ, případně vlakem společnosti Viamont. Cyklisté mohou přijet po silnici z Mladých Buků nebo z Vlčice, jízda po lesních cestách je zakázaná. Pořadatelé upozorňují na to, že vstup na zříceninu hrádku i rozděláváni ohně jsou přísně zakázány, totéž platí o poškozování lesních porostů!! Informace poskytne Mgr. Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 Trutnov 4, tel. Č. 499732830, mobil č. 728262273, elektronická adresa ludek(zavináč)slosar(tečka)cz. Všechny turisty i zájemce o vystoupení skupiny historického šermu Rebels zvou pořadatelé odboru KČT Lokomotiva Trutnov. Luděk Šlosar - KČT Lokomotiva Trutnov Jedná se o druhý ročník této akce, kdy členové Vojensko - historického muzejního spolku absolvují vybranou trasu po historických památkách bojů r.1866 v historických uniformách. První ročních proběhl pouze pro členy spolku, ale na základě turistického záznamníku Po stopách bojů 1866, který jsme vydali, nás členové spolku oslovili a výsledkem je tato spolupráce. Letos se půjde na trase Trutnov - Janská kaple - Starý Rokytník - Rubínovice. Je to trasa, která se šla při prvním ročníku. Protože se tato akce otevřela pro veřejnost, tak se letos bude opakovat. Do příštích ročníku se budou trasy obměňovat. Pro letošek tedy platí: Akce se koná 26.června 2005 (neděle). sraz účastníků je v 8,00 hod. u kašny na trutnovském náměstí, odtud se půjde ve skupinkách pod vedením členů Vojensko - historického muzejního spolku v dobových vojenských uniformách, kteří během trasy podají odborný výklad o průchozích místech, kde v r.1866 zuřily krvavé boje mezi rakouskou a pruskou armádou. Délka celé trasy je cca 14 km. Občerstvení bude zajištěno ve Starém Rokytníku. Ukončení celého výletu bude v Rubínovicích, odkud se každý vrátí zpět individuálně. Při této akci lze plnit podmínky oblastního odznaku Po stopách bojů 1866. Tento záznamník bude k dostání na akci. Srdečně zvou členové Vojensko - historického muzejního spolku Trutnov a Bohuslaváci. Vladimír Škop - KČT Bohuslavice n. Ú. Tento odznak je tématicky zaměřený na tři řeky, které mají pramen na území Královehradeckého kraje. Jedná se o řeky Labe, Metuji a Úpu. Kopíruje jejich povodí od pramene až po jejich vzájemný soutok v Jaroměři. Při jeho plnění se turisté dostanou od nejvyšších českých hor, kde pramení Labe a Úpa a ze skalních měst, kde pramení řeka Metuje až do širokých rovin u Jaroměře. Při procházení povodí všech tří řek navštíví plno zajímavých míst a projdou mnoho pěkných partií, které vytvářejí řečiště řek. Při jeho plnění Vám přejeme plno pěkných zážitků. Podmínky plnění: A) Záznamník je rozdělen do tří části: 1) Labe, 2) Metuje, 3) Úpa. Pro splnění podmínek je potřeba u všech řek: a) navštívit pramen nebo jeho nejbližší okolí b) navštívit 8 volitelných míst na trase toku každé řeky; možnost výběru z: Labe: pramen Labe, Labská bouda, Labský důl, Špindlerův Mlýn, Labská přehrada, Vrchlabí, Kunčice nad Labem, Klášterská Lhota, Hostinné, Nové Zámky, Debrné, Les Království, Dvůr Králové nad Labem, Žíreč, Kuks, Jaroměř - soutok s Úpou. Metuje: Adršpašské skalní město, Teplické skalní město, Teplice nad Metují, Česká Metuje, Maršov nad Metují, Hronov, Náchod, Peklo, Nové Město nad Metují, Krčín, Kavalírův dub, Josefov - soutok s Labem. Úpa: Úpská rašelina ( Labská bouda ), Obří důl, Pec pod Sněžkou, Velká Úpa, Horní Maršov, Svoboda nad Úpou, Mladé Buky, Trutnov, Poříčí, Bohuslavice nad Úpou, Suchovršice, Úpice, Havlovice, Babiččino údolí, Česká Skalice, Zvole, Jaroměř - soutok s Labem. c) navštívit soutok Labe s Úpou a Labe s Metují. B) Doba plnění záznamníku je neomezená. C) Záznamník mohou plnit členové i nečlenové KČT. D) Návštěvu doložit jakýmkoliv způsobem ( razítko, opis turistické orientace, vstupenka aj. ). E) Záznamník lze dostat na adrese: Vladimír Škop, Petříkovice 34, 541 03 Trutnov 3 nebo e-mail: lada.skop@quick.cz F) Cena záznamníku je 50,-Kč + poštovné; odznak je v ceně záznamníku. Vladimír Škop - KČT Bohuslavice n. Ú. Popud k založení odboru KČT Železnice vyšel z jednání Muzejního spolku pro Železnici a okolí počátkem roku 1940. Předtím působil při tomto spolku turisticko-přírodní a okrašlovací odbor. Odbor KČT Železnice konal svou ustavující valnou hromadou 21. září 1940 v hotelu Valdštýnův dvůr v Železnici. Z činnosti v době okupace byly zaznamenány krom jiného pořádání turistického plesu, oprava a označkování turistické trasy, postavení studánky v Obecním lese, promítání filmu a oprava lázeňské trasy včetně umístění dvou laviček. Odbor dostal do správy hrad Bradlec a pro tento objekt vypracoval konzervační plán. Rozsáhlou publikační činnost vyvíjel v té době jeho první předseda Gustav Baumheier. Jeho nástupcem se stal Josef Kučera, který tuto funkci zastával do roku 1975. Po osvobození na začátku roku 1947 odbor registroval 102 členů a krom jiného uskutečňoval ještě autobusové výlety a připravil vydání propagačních nálepek KČT s motivy Železnice. Necitlivé organizační změny v turistice /zrušení KČT jako právního subjektu/ a sešněrování spolkového života po roce 1948 se neblaze projevily v poklesu činnosti v té době již odboru turistiky ČSTV, zaznamenány jsou sice dva autokarové zájezdy v roce 1949 a zajišťování provozu nocleháren, na druhé straně od roku 1952 se po dobu téměř dvou dalších let výbor odboru nesešel, v roce 1955 jen jednou a pak až v roce 1959. Výsledkem stagnace byla nejnižší známá účast na výroční schůzi odboru 05. 12. 1961 - 11, kteří při tom činili nadpoloviční většinu. V dalším období se aktivita odboru zvyšuje - odbor začíná pracovat s mládeží, která plní odznaky Mladý turista a 100 jarních km, v roce 1964 je zaznamenán kupříkladu zdařilý výlet do Jeseníků, obnovení laviček v Obecním lese a zdařilé vystoupení lyžařů na závodech v Táboře. Nepochybně se jedná jen o příklady rozsáhlejší činnosti odboru, k jejímu reprezentativnímu zveřejnění chybí písemné podklady například v podobě zápisů z jednání výboru. V roce 1975 je zaznamenána vysoká účast 42 členů odboru a 24 členů TOM na slavnostním zahájení akce 100 jarních kilometrů v Hořicích. Tentýž rok se koná ověřovací dálkový pochod Železná stezka na trase 50 km ze Železnice do Železného Brodu. První ročník tohoto pochodu se koná 11. 09. 1976 za účasti 138 platících osob. K pořádání tohoto pochodu načas přibudou v dalších letech TP Za Železňákem a Jarní pochod. Odbor vedle běžné činnosti jako obnovování značení turistických cest v 70. a 80. letech uskuteční několikadenní zájezdy s vysokohorskou /na Slovensko/ a lyžařskou náplní, běžné autobusové zájezdy a výlety mnohdy tématicky laděné /Beroun, Karlštejn, Jabkenice, Nelahozeves - v rámci Roku české hudby, Sadová - za historií prusko-rakouské války roku 1866/ i zájezdy do NDR za účelem plnění mezinárodního turistického odznaku Labské pískovce, někteří členové odboru se zúčastňují turistických soutěží. Odbor má ve svých řadách cvičitele turistiky a postupně získává všechny tři stupně titulu Vzorný odbor /1975, 1980, 1984/. Koncem 80. let však dochází ke stagnaci činnosti odboru, takže 03. února 1988 konstatuje výborová schůze, že činnost odboru je téměř nulová. 09. 09. 1989 se koná dosud poslední ročník pochodu Železná stezka za účasti 61. V roce 1990 odbor nepracuje vůbec, a proto výbor T. J. Železnice, jehož součástí odbor turistiky byl, 05. prosince rozhodl, že k 31. 12. 1990 odbor turistiky ruší. Souběžně však ustavující celorepubliková konference KČT dává nové impulsy tyto tradice naplňovat oficiálně. Z iniciativy dalšího významného člena historie odboru Karla Sála byl 19. listopadu 1990 odbor KČT Železnice zaregistrován na ústředí KČT. Ustavující schůze k obnovení staronového právního subjektu se v počtu 17 osob sešla 27. 03. 1991 v motelu Achát v Železnici. Předsedou byl zvolen dlouholetý člen odboru Jiří Rybář, který tuto funkci vykonává dodnes. Odbor v souladu se stanovami KČT jako samostatný subjekt se rozhodl setrvat v rámci T. J. Sokol a tento stav trvá dodnes. Jeho členská základna se začala zvyšovat, k 31. 12. 2000 sdružoval kupříkladu 71 členů. Odbor využil otevření hranic především směrem na západ a začal rozvíjet rekreační turistiku spojenou s poznávání zemí do té doby pro běžného občana nepřístupných. V přehledu zemí navštívených formou vícedenních zájezdů se objevují příkladmo takové země jako Itálie, Vatikán, San Marino, Lichtenštejnsko, Francie, země Beneluxu i skandinávské země. Při těchto zájezdech se účastníci vydali kupříkladu po stopách Přemysla Otakara II., J. A. Komenského, F. Škroupa, V. Radeckého z Radče, našich legionářů apod./. Od roku 2004 je odbor zaregistrován v oblasti KČT Královéhradeckého kraje. Dle brožury 60 let Klubu českých turistů Železnice" z roku 2001 Jiřího Rybáře zpracoval Luděk Šlosar Ze stránek je patrno, že stěžejní akcí odboru KČT Hořice je turistická akce O Žižkův štít. Je jí věnována hned úvodní stránka, na níž se dočteme základní informace o 33. ročníku, jenž proběhl 23. dubna a jehož se zúčastnilo 1.133 účastníků. Tomuto ročníku jsou věnovány i další oddíly stránek "Pochod O Žižkův štít" s propozicemi, "Trasy pochodu" a "Cyklotrasy", které obsahují trasy obou přesunových prostředků na 33. ročníku a "Mapa pochodu" s přehlednou mapkou. Tyto oddíly ocenili účastníci před uskutečněním akce, ale i nyní podávají zajímavý přehled o celé turistické akci. Milovníky statistických údajů zaujme kompletní statistický přehled účastí na uplynulých ročnících O Žižkův štít, počínaje 01. ročníkem, který se konal 21. dubna 1973. Pro zajímavost: tohoto ročníku se zúčastnilo 582 turistů. Milovníka historie i potenciálního účastníka zaujme oddíl "Historie pochodu", ze kterého se dočte o bitvě na vrchu Gothard 20. dubna 1423, jež inspirovala vznik pochodu i termín jeho konání, ale také i o památkách vztahujících s k bitvě a o samotném vzniku pochodu a cyklojízdy O Žižkův štít. Stránky z pochopitelných důvodů věnují pozornost i sponzorům turistické akce. Obsah stránek není však podrobnějšími informacemi o této turistické akci zdaleka vyčerpán. Členové odboru i ostatní zájemci mají k dispozici přehled plánovaných akcí odboru na rok 2005 - skládá se z účasti na veřejných turistických akcí i ve vzdálenějších lokalitách i z vlastních akcí odboru, mezi nimiž nechybějí přednášky s diapozitivy. Širší záběr stránek dokumentuje plakát k oslavám 140 let sportu v Hořicích a přehled výročí v roce 2005 vztahující se k jubileím významných osobností i událostí vztahujícím se k Hořicím a blízkým lokalitám od roku 1585 až do roku 1875. K dění v odboru se vrací oddíl "Zimní přejezd Zvičiny", v němž naleznete základní informace o posledních třech ročnících shora uvedené zimní akce spojené se zimním tábořením na Zvičině, oddíl doprovázejí kvalitní fotografie, jež je možno zvětšit. Oddíl "Rozhledna" pak obsahuje základní údaje o rozhledně Hořický chlum, na oba oddíly jsou podrobnější odkazy na titulní straně. Návštěvníkům, kteří budou mít zájem proměnit virtuální návštěvu stránek ve fyzickou návštěvu sídelního města odboru poslouží mapa města, jejíž části je možno zvětšit. Posledním oddílem stránek jsou nezbytné kontakty - zde na tři představitele odboru. Údaj na titulní straně prozrazuje, že stránky vytváří v letech 2002 až 2005 Marek Černý. Graficky i obsahově zdařilé stránky jsou vynikající reklamou činnosti odboru KČT Hořice a poskytují i nezasvěceným bohaté a mnohostranné informace. Tyto stránky samozřejmě nejsou v naší oblasti svého druhu jediné, o mnohých jsme psali v minulých číslech, v příštích číslech budeme věnovat pozornost dalším. Surfoval Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaje ZPRAVODAJ. Čtvrtletník pro pěšáky, kolaře, lyžníky a vodáky Podkrkonoší a Krkonoš. Ročník 11, číslo 2. Vydavatel: oblast KČT Královéhradeckého kraje. Redakce: Mgr. Luděk Šlosar /šéfredaktor/, Ing. Jana Skalková /redaktorka/. Adresa redakce: Mgr. Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Telefon domů 499732830, mobil 728262273. Elektronická adresa: ludek(zavináč)slosar(tečka)cz. Dáno do tisku: 31. 05. 2005. Místo vydání: Trutnov. Cena: zdarma. Náklad jednoho čísla: 50 ks. Improvizovaná grafická úprava: Mgr. Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Tisk: Mgr. Luděk Šlosar. Distribuce: Mgr. Luděk Šlosar. Všem přispěvatelům děkujeme za zaslané příspěvky. Uzávěrka příštího čísla do 17. 09. 2005. Registrace: E 15083 ze dne 16. 02. 2004. |
|
|