24. 10. 1998
KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší
KČT Lokomotiva Trutnov
Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/
Zajímaví lidé
Reportáže z turistických akcí
Mladobucká padesátka
Návštěvní kniha
Poznámka:
Na těchto stránkách je Zpravodaj č. 3/09 uveden bez grafické úpravy, navíc však s neobyčejně bohatou fotografickou a jinou dokumentací.Obsah:
Klid ano či nikoliv? /úvodník/Reakce na předešlé a udělejme něco se srazy oblasti
Památce Josefa Křížka
Turistické odznaky /II/ - základní odznak TURISTA /ZOT/
Za zajímavostmi Královéhradeckého kraje
- Pomník obětem totalitního komunistického režimu v 50. letech 20. stol. v Litoboři
- Za turistickými vizitkami do Jičína
- Po naučné stezce Bedřichovka
Klub přátel toulek Jestřebími horami
Oblast KČT Královéhradeckého kraje na webu
- Webové stránky KČT Pohoří
- Webové stránky KČT Hradec Králové
- Webové stránky odborů naší oblasti - rekapitulace
Využití GPS /III - závěr/
Čerstvá novinka - další slevy Eurobeds
Ve Zpravodaji jsme se dosud několikráte obraceli na čtenáře s výzvami - třeba v čísle 3/2004 s návrhem, aby oživili Zpravodaj svými příspěvky, v čísle 2/007 jsme tuto myšlenku rozvinuli dvěma výzvami, aby se čtenář stal reportérem /aby ve Zpravodaji nepsali titíž lidé a nebyly zde tudíž tlumočeny stejné názory/ či propagátorem svého kraje /aby ve Zpravodaji nebylo psáno jen o některých lokalitách/, v čísle 4/2008 pak rozepsala se redaktorka o své nejoblíbenější trase a požádala čtenáře, aby i oni se podělili se čtenáři o svou "TOP trasu". Ve všech případech - snad až nějaké výjimky - nebylo odezev, do dalších čísel Zpravodaje dostalo se přesně to, co oba redaktoři měli předem připraveno, prostě - výzva nevýzva ke zpestření - čísla to byla stejně poklidná jako ta předešlá, původci článků byli titíž a tématika podobná.
Když jsme však ve stejném čísle 2/2007 nešetrně, byť neúmyslně, zlehka dotkli se práce značkařů, vyvolal zmíněný článek nesouhlasnou odezvu jednoho dlouholetého zasloužilého značkaře a následně další reakce zainteresovaných osob, čímž oživilo se a zároveň zpestřilo další číslo Zpravodaje fiktivní diskusí složenou ze zaslaných příspěvků či stanovisek. K podobnému případu došlo i v čísle 1/2009, ve kterém autorka článku vyjádřila nespokojenost s vyzněním některých příspěvků na oblastní konferenci, na což v následujícím, t. j. posledním čísle reagovali dva účastníci konference, kteří se sami diskuse zúčastnili. Oba případy rovněž přiměli redakci Zpravodaje nikoliv snad oprostit se od pocitů sebeuspokojení, ten v naší práci snad ani nemůže existovat, ale alespoň snažit se blíže si domýšlet možný dopad článků. Oba zmíněné články tedy mimoděk vyvolaly to, co bylo záměrem předchozích neúspěšných výzev - oživení Zpravodaje a dočasné probuzení laskavého čtenářstva z letargie. Dosáhli jsme tak podobného cíle jako trenér Pospíchal, jen s tím rozdílem, že neklid byl vyvolán z naší strany neúmyslně.
Protože však naše redakce mezi dvěma možnostmi - oživením Zpravodaje za každou cenu, t. j. i za cenu drobné, byť nechtěné provokace, na straně jedné, a poklidným publikováním nekonfliktních článků - dává přece jen přednost druhé alternativě, věnujeme toto číslo Zpravodaje, jež vychází po dovolených, krom jiných témat také méně známým lokalitám v hranicích naší oblasti KČT. Přestože se články ke čtenářům dostanou mnohdy až začátkem října, jistě zbude při příznivém počasí letos dosti času, aby laskavý adresát příspěvků vyličovaná místa ihned navštívil, anebo jako správný turista si je uložil do své pomyslné databáze jako tipy na výlety v další turistické sezóně.
A pokud navíc bude laskavý čtenář inspirován k usednutí ke klávesnici a obdaří naší redakci svým typem na zajímavý výlet či lokalitu, bude to pro nás cennější o to více, že nepůjde o důsledek neklidu či napětí vyvolaných naší redakcí, ať bezděčně či záměrně...
/Luděk/
Ač jsem se k této kauze nechtěl již vyjadřovat, přesto mi to nedá. Po přečtení zpravodaje č. 2 článku A co na to redakce jsem se přesvědčil, že někdo se nechce k dané věci postavit přímo a nebo, že se snaží zlehčit svůj předcházející příspěvek a rozmělnit jej do ztracena.
Jedinou kritickou diskusi, až na mírnější výjimku, prováděli zástupci KČT Bohuslavice nad Úpou. Tudíž jsme měli právo se oprávněně domnívat, že první článek byl směřován na ně. A i po vysvětleních redakce tento názor trvá. Dost bylo žabomyších válek a tímto končím veškeré reakce k této problematice. Velice rád najdu společnou řeč s někým z oblasti, mimo našeho odboru. Vím, že tací jsou, jen se bojí to dát navenek znát.
Nyní se možná objevuje první vlaštovka. Pracovně bych to nazval: "A objevili jsme Ameriku". Po pozorném přečtení článků Co se srazy turistů oblasti a Hledání podoby srazu jsem se přesvědčil, že někdo jiný přišel na to, že naše oblast již nějaký ten rok oblastní srazy vlastně nepořádá. Shodou náhod hlavně v prvně jmenovaném článku posledním odstavci byl skoro doslovně citován můj diskusní příspěvek z předminulé konference konané v Jaroměři. I tam jsme byly destruktivními rebely. Stále však tvrdím, že čas ukáže a toto snad je prvotina. Doufám, že se i někdo jiný nad tím vším zamyslí.
Co se týká srazů, v oblasti Krkonoše a Podkrkonoší byly dobře nastartovány a jejich obsah stál za to. Nebráním se žádným novotám a myslím si, že s nějakými obměnami by mohl fungovat i nadále. Něco podobného nám ukázala reportáž z celostátního srazu cykloturistů na Pecce. Ač jsem nebyl jeho přímým účastníkem, dělá na mě dojem dobře připravené turistické akce. A za to pořadatele chválím. Podobný scénář měli i ty již zmiňované předcházející srazy v oblasti Krkonoše a Podkrkonoší. Doporučil bych v nich pokračovat. Účast na součastných srazech nelze nikomu nadiktovat, všechno je v lidech. Ukazuje to však, že naše oblast je tak velká a má tolik rozdílných míst, že se nedokázala dohromady sžít a udělat něco společného ani za několik let své existence. Naše odbory vlastně dohromady nic neváže mimo nápisu "Oblast Královéhradeckého kraje" a to je dost možná asi málo. Měli bychom se nad touto věcí zamyslet. Oblastní srazy pořádané touto formou jsou velice neosobní a ničím se neliší od jednodenní turistické akce, kterých je v tom daném termínu po celé republice dostatek a turista si vždy vybere tu atraktivnější.
Již několikrát jsem avizoval po minulých zkušenostech, že se oblastí již nebudu zabývat a vidíte, opět mě to nenechalo chladným. Vím, že moje připomínky se mnoha lidem nebudou líbit, ale já to tak cítím a proto to i tak prezentuji. Snad se blýská na lepší časy.
Jaroslav Teichman - předseda KČT Bohuslavice nad Úpou
Patřil mezi obětavé členy a jeho srdce tlouklo pro turistiku. Do paměti všech se však zapsal zejména svými polévkami, které připravoval pro účastníky DP Šmajd naším okolím. Čest jeho památce.
účastníka pochodu Šmajd naším okolím dne 22. 08. 2009 upoutalo na startu smutné zákoutí na stěně kabin na bohuslavickém hřišti. Foto: L. Šlosar
osobní turistické razítko Josky navždy osiřelo ….
Bohuslaváci
Podmínky pro plnění:
I. stupeň:
V průběhu jednoho kalendářního roku absolvovat na turistických akcích minimálně 300 km /v přepočtu na pěší kilometry/. Z toho nejméně 50 km na akcích vlastního odboru. Zúčastnit se jedné akce na pomoc životnímu prostředí.
Uvedené podmínky je nutné splnit po 3 roky za sebou.
II. stupeň:
Získání odznaku 1. stupně absolvovat po 3 roky za sebou 400 km. Ostatní jako u I. stupně.
III. stupeň:
Získání odznaku II. stupně.
Ostatní jako u II.stupně.
Záznamníky ZOT lze zakoupit za 20,- Kč v jednotlivých oblastech. Odznak lze plnit v České republice i v zahraničí.
Účast potvrzuje vedoucí akce, organizátor apod.
Po splnění podmínek potvrdí záznamník předseda odboru KĆT, odznak uděluje klasifikátor oblasti.
Přepočet kilometrů:
1 km pěšky = 2,6 km na kole
= 1,2 km na lyžích
= 2 km na koni
= 1,2 km na lodi
Josefa Ježková - klasifikátorka oblasti
Místo toho pokračoval jsem dále do obce. Na můj dotaz poslal mě mladík pracující uvnitř jednoho z domků vzhůru obcí esovitou zatáčkou kolem kapličky. U posledních domů obce na jejím západním - hořením - okraji asi 50 metrů doleva směrem na Světlou nalezl jsem světlý kamenný nízký sloup s deskou s osmnácti jmény - pomník obětem totalitního komunistického režimu v 50. letech 20. stol. Byl odhalen 16. 08. 2008 a jeho autorem je Miroslav Kubala.
Dost možná také ve směru mého příchodu od Slatiny nad Úpou v létě 1951 obklíčili obec jednotky SNB a Lidových milicí, kteří tu hledali osoby podezřelé z podvratných akcí. Právě existence jednoho z nich, který se ukrýval ve stodole statku Josefa Řezníčka stala se záminkou pro rozpoutání dvou velkých procesů. Jejich pravým důvodem bylo zastrašit zemědělce, kteří odmítali vstoupit do družstev a kteří odpírali nebo nebyli schopni plnit neúměrně vysoké kontingenty dodávek zemědělských produktů a další nesmyslná nařízení.
Obsah desky nahání hrůzu ještě nyní: za osmnácti jmény obětí nespravedlivých rozsudků z Litoboře /převažujících v počtu 13/, Lhotek, České Skalice, Světlé, Žernova a Rýzmburka uvedeny jsou rozsudky, jež pohybují se od 3 trestů smrti přes 1 rozsudek doživotního žaláře, 8 rozsudků odnětí svobody na dobu od 14 do 20 let po zbytek rozsudků odnětí svobody na dobu od dvou do osmi let.
i přes rostoucí únavu vážil jsem cestu přes celou Litoboř k památníku obětem komunistického režimu, abych si připomenul, jakých zločinů jsou schopni dopustit se lidé ve jménu jakékoliv, zde komunistické ideologie. Foto: L. Šlosar
při detailním pohledu na desku pomníku se jmény odsouzenými a výšemi trestů poutníka zamrazí. Foto: L. Šlosar
Postál jsem chvíli u pomníku, posléze vrátil jsem se zpět obcí ke zmíněnému rozcestí. Teprve na členité cestě při březích potoka Hlubokého či Litobořského vrátila se má mysl do obvyklé pohody, jen přání na závěr zůstalo: Kéž nevrátí se nikdy do naší společnosti atmosféra, kdy pro dosažení nějakého účelu je znevažována pravda a kdy ze stejného důvodu jsou odsuzováni nevinní lidé.
Luděk Šlosar - KČT Lokomotiva Trutnov
Než jsme se sem během dovolené 29. července vydali, zjistil jsem, že zde mohu získat plných osm turistických vizitek:
- 43 Valdická brána
- 44 Valdštejnská lodžie
- 45 Rumcajsova ševcovna
- 46 Rozhledna Milohlídka
- 47 Lipová álej v Jičíně
- 48 Zebín
- 112 Jičín
- 113 Synagoga Jičín
Tento článek, jehož cílem je čtenáře inspirovat, vypráví o tom, jak jsme za parného slunečního dne v Jičíně všech osm turistických vizitek získali a všechna místa také řádně a zcela poklidně navštívili.
Do Jičína přijeli jsme těsně po desáté autobusem. První místo prodejce a zároveň návštěvy nachází se hnedle 250 metrů od nádraží směrem do centra v ulici Pod Koštofránkem. Asi v prostředku jejího velice pozvolného stoupání nalézá se po levé straně směrem od nádraží RUMCAJSOVA ŠEVCOVNA. Zde jsme k našemu překvapení zakoupili hnedle šest turistických vizitek - vyjma čísel 44 a 113 /viz výše/ a samozřejmě jsme se zde zdrželi k prvnímu zastavení.
Rumcajsova ševcovna je rájem pro děti - je věnována hrdinům oblíbených pohádek o Rumcajsovi a jejich autorovi Radku Pilařovi. Se zmíněnými hrdiny setká se návštěvník hnedle v místnosti vedle pokladny - různými bytovými doplňky laděné do 18. či 19. století. Děti zaujme na odkryté chodbě v koutě do země zabudovaný lavor s vodou a dřevěnými rybami, jež se mohou pokusit navléci za háček na udici.
Nás dospělé zaujme spíše nad lavorem geniální vynález pana podučitele Očička, "jehož pomocí demonstroval vyspělým žákům účinky alkoholických nápojů na organismus člověka - mimochodem velmi neúspěšně" /musel zřejmě o vlásek předběhnout Járu Cimrmana/, opravdu, když se roztočí bílé kolo s černými kruhy jdoucími do spirály, roztočí se člověku hlava, aniž by v objektu vzadu si nemusel za parného dne poručit v okénku pro občerstvení z pokladny třeba lahvové pivo. Humorem a recesí zavánějí taktéž předměty ve stodole a především k jejich identitě směřující otázky ve formě kvízu, např. ke zvonu - "Co to je?" "1. potápěčský zvon, 2. výstražný zvon, 3. zvon na praní". Pro milovníky razítek, jež v turistickém deníku doprovázejí nalepené turistické vizitky, jsou tu připravena nejen razítko ševcovny, ale také razítka tří postav z Pilařových pohádek.
prezentace hlavních postav v místnosti Rumcajsovy ševcovny vlevo od vchodu - zleva Rumcajs, Cipísek a Manka. Foto: L. Šlosar
Razítka k vizitce města JIČÍN a také k rozhledně Milohlídce jsme si doplnili o několik desítek metrů výše v informačním centru na Valdštejnově náměstí v podloubíčku před zámkem.
Posléze jsme obešli náměstí, jež bylo v té době rekonstruováno, po jeho východní části, jejím pokračováním ulicí Čelakovského dospěli jsme do ulice Židovského a hnedle proti ústí ulice, jež nás sem přivedla, nalezli jsme SYNAGOGU, kde jsme si zakoupili sedmou turistickou vizitku. Protože obdobných památek nalézá se poskrovnu nejen v naší lokalitě, ale v celých Čechách, její návštěvu považuji za nejzajímavější z celé návštěvy, zvláště chopila-li se nás velice sympatická mladá dívka prodávající lístky a podala-li nám velmi fundovaný a zajímavý výklad. Synagoga prošla pohnutým vývojem, obdobným jako lid, jenž reprezentuje - první zmínka z května 1773, požár střechy a krovu v roce 1840 /nikoliv v důsledku pogromů, nýbrž požáru pěti okolních domů/, její postupné chátrání za dvou totalitních režimů a jako katarze obnova v letech 2005 - 2006 v přenádhernou a také funkční památku. Toto místo rozhodně stojí za návštěvu.
Valdická brána zastoupí cestu poutníkovi, jestliže zamýšlí dosáhnout Valdštejnova náměstí ze směru jihovýchodního. Foto: L. Šlosar
Vrátili jsme se na náměstí k VALDICKÉ BRÁNĚ, jíž prošli jsme předtím na náměstí ze ševcovny a vylezli nejprve po jejích točitých kamenných schodech, později pak po schodech dřevěných, k pokladně, jež nachází se před vstupem do ochozu. Za krásné dne rozvinuly se před námi zřetelné výhledy na Prachovské skály /mimochodem také další žeň turistických razítek/, Zebín, Veliš a další místa včetně města samotného, z něhož zaujala nás krom jiného hradba zeleně směrem severovýchodním.
návštěvníka synagogy zaujme Aron ha-kodeš neboli svatostánek. Foto: L. Šlosar
Zakrátko jsme pak byli této zeleni v čase popoledním vděčni, že nás skryla před palčivými letními slunečnými paprsky. Procházeli jsme dlouhou ulicí Revoluční, jež nás nenápadně a sluncem nedotčené díky dalšímu místu zobrazené na turistické vizitce - LIPOVÉ ÁLEJI - vyvedla z města do místní části Sedličky. Po překročení Revoluční třídy alej pokračovala poněkud doprava k železniční trati do parku slujícího Libosad, kde vzápětí zarazila naše kroky po levé straně za záhonem zvenčí utěšená budova se dvěma protilehlými schodišti, jež poutníka dovedou do otevřeného prostoru skrývajícího se z čelní strany za třemi vysokými, ze stran bočních pak vždy za dvěma vysokými oblouky. Uvnitř na vnitřní straně proti schodištím zamčené dveře vedly do kryté části budovy.
za parného dne skýtá stín Lipové áleje příjemný chládek a výhled kupředu skrze stromy navozuje uvolňující pohodu. Foto: L. Šlosar
Protože bohužel široko daleko nebylo žádné otevřené hospody, lehce jsme pojedli do 13 hodin, kdy začínají odpolední návštěvy budovy - VALDŠTEJNSKÉ LODŽIE, přičemž ke vchodu do budovy jsme museli vystoupat po dalších schodech vedle budovy. V celém objektu je pilně doháněna trestuhodná nečinnost dlouhých uplynulých desetiletí, kdy budova byla zanedbána. Proto nyní byla přístupna toliko ona krytá část budovy, jež posloužila jako galerie pro výstavu obrazů převážně s rytířskou tématikou malíře Jiřího Vavřiny. Valdštejnská lodžie je jediným prodejním místem pro vizitku, jež tuto budovu zobrazuje. Silně omezeným možnostem pro prohlídky odpovídá vstupné, je dobrovolné a jistě co střípek ke střípku poslouží k další rekonstrukci.
Valdštejnská lodžie v pozadí květinového záhonu a trávníku svými pravidelnými tvary jakoby harmonizovala duši přihlížejícího. Foto: L. Šlosar
Další místo turistické vizitky sledovali jsme již při našem příchodu - čedičovou vyvřelinu ZEBÍN vypínající se strmě do nadmořské výšky 400 metrů nad mořem.
Dostali jsme se k němu zbytečně nepatrnou oklikou - po žlutě značené cestě. Na kopec vystoupal jsem nejprudším stoupáním přímo od kostela a zvoničky zcela po holém povrchu, místy jsem si musel vypomáhat rukama. Z kopce od kaple sv. Máří Magdalény naskytly se mi utěšené výhledy především na Prachovské skály, Trosky, Jičín i nedaleké Valdice, jejíž kartouza prozrazovala existenci nápravného zařízení, ve kterém pobývali těžší zločinci i političtí vězňové - a také já, naštěstí toliko půl den před asi 25 lety, kdy šéf mého oddělení v tehdejším státním podniku, kde jsem pracoval, dojednal krátkou prohlídku u manžela mé spolupracovnice - zaměstnance onoho zařízení.
ze zprudka se nad krajem vypínající vyvýšeniny Zebína lze za slunečného počasí spatřit ladné výhledy na okolní pole a louky i vzdálené vrchy Prachovských skal. Foto: L. Šlosar
Nazpět jsem slezl velice opatrně oklikou terénem zarostlým stromovím a okolními travinami na modře značenou cestu, jež je pro přiblížení se od Valdštejnské lodžie k ideálnějšímu výšvihu na Zebín vhodnější.
Nato jsme podstoupili asi tříkilometrovou pouť nejprve po asfaltové cestě kryté zčásti stromovím, posléze po rázném zatočení doleva po lučinatém terénu proti palčivému slunci chráněnému jen zřídka. Již na kraji Jičína dospěli jsme k zalesněné vyvýšenině Čeřovka slující, na kterou jsme se vydali doleva velmi pozvolným stoupáním po cestě ještě místy zatarasené spadlými stromy po orkánu, jenž běsnil ve čtvrtek v týdnu před naší návštěvou. Rozhlednu MILOHLÍDKA, jejíž razítko byli jsme již dříve získali v informačním centru, nalezli jsme přístupnou a z jejího čtvercového ochozu mezi okolními lesy těšili jsme se omezenými výhledy směrem západním.
rozhledna Milohlídka jen na několika místech vystupuje ze svého skrytu ve věnci hustého stromoví. Foto: L. Šlosar
Do centru města dorazili jsme posléze po několika stovkách metrů s uspokojením konstatujíce, že Jičín je skutečně pro shromažďovatele turistických vizitek místem požehnaným, jež poskytne návštěvníku dostatečné možnosti na nenáročné - s výjimkou krátkého prudkého výstupu na Zebín - trase kratší deseti kilometrů poklidně a beze spěchu plnohodnotně navštívit všechna místa na turistických vizitkách zobrazená.
Onoho večera oblíbený náš rituál - po celodenní píli nalepování turistických vizitek do turistického deníku - protáhl se zásluhou jejich počtu na poněkud delší dobu.
po výletě do Jičína protáhl se oblíbený rituál nalepování vizitek a popisování trasy na hodně dlouho
Luděk Šlosar - KČT Lokomotiva Trutnov
Naše putování po naučné stezce Bedřichovka jsme zahájili u stejnojmenné chaty, která se nachází přímo u silnice na trase do Orlického Záhoří. Tato stezka, zde má dvě větve a my se nejprve vydáváme na část, která vede k osadě Trčkov. Cestou oceňujeme informační tabule na jednotlivých zastaveních, údaje na nich jsou věcné a přehledné, nezabíhají do zbytečných podrobností a dokážou zaujmout. Trasa míří po úzké silnici a prochází podhorskými loukami. Občas míjíme stylově upravené chaty více či méně vzdálené od komunikace. Tabule upozorňují na zvláštnosti živé i neživé přírody. Ochranáři se snaží vrátit krajině původní vodní režim obnovováním malých rybníčků ležících na potůčcích, které stékají po úbočí. Tato opatření mají vytvořit vhodné prostředí pro život obojživelníků a vodních živočichů.
Možná jsme nebyli dobrými pozorovateli přírody a přesto, že se prochází přírodními rezervacemi, nepodařilo se nám spatřit cestou ani chřástala polního ani zmiji obecnou, které zde mají být hojně zastoupeni. Naopak velmi nás zaujaly informace o historii osady Trčkov a především poměrně husté původní osídlení tohoto místa, ze kterého se zachovaly pouze dobové fotografie na informační tabuli a pouze několik roztroušených stavení, která zasahují až za hranici s Polskem. Cestou jsme přešli potok a ocitli se na lesní louce, která se zřejmě zalíbila motýlům okáčům. V těchto místech tato část stezky končí a je třeba se rozhodnout kudy zpět k chatě Bedřichovka. Je možno vrátit se po stejné trase a nebo volit cestu podél lesa a zbytek dojít po hlavní silnici. Nechceme se potkávat s projíždějícími auty a tak volíme první variantu. Druhá etapa vede směrem dolů k Divoké Orlici. Nedaleký kostelík, který stojí po pravé straně před námi se nachází v polské vesničce Lasówka. Dojdeme k řece, ale díky husté vegetaci v jejím okolí spatříme pouze její krátký úsek. Zkusili jsme se vrátit malým okruhem ve spodní části trasy a podle vyšlapaných stop jsme asi nebyli první. V cestě se však objevil potok, který jsme se neodvážili překonat a tak jsme se tradičně vrátili po stanovené trase.
za úbočí Orlických hor směr na hlavní hřbet. Foto: H. Macková
obec Trčkov. Foto: H. Macková
jedna z malých rezervací - přírodní rezervace Trčkov. Foto: H. Macková
chlapice - tužebník jilmový. Foto: H. Macková
směr Polsko. Foto: H. Macková
Králický Sněžník. Foto: H. Macková
chaloupka v Podorličí. Foto: H. Macková
motýl okáč. Foto: H. Macková
opět přírodní rezervace Trčkov. Foto: H. Macková
Naučná stezka Bedřichovka není dlouhá a snad právě proto doporučuji nespěchat, aby její návštěvník mohl dostatečně vychutnat klid a malebnost tohoto koutu Orlických hor.
Miroslav Macek - Opočno
Turistu, který rozhodne se někdy zúčastnit turistických akcí Krvavej Čepelka nebo Hvězdicového výstupu na Žaltman a který bude mí to štěstí, že doputuje v pravý čas na Jestřebí boudou na Pasece v Jestřebích horách, upoutá možná skupina turistů v počtu blížícímu se číslu 10, jejichž fyzická čilost a duševní svěžest zabrání náhodnému pozorovateli odhadnout jejich skutečný věk co těsně předdůchodový či dokonce důchodový. A pokud náhodný pozorovatel usazený v blízkosti jejich stolu zaslechne nechtěně útržky jejich srdečného rozhovoru a pokud si z nich dovodí, že pojítkem soudržnosti jeho sousedů jsou Jestřebí hory a úřad práce zároveň, takřka mu spadne do klína řešení záhady o původu této sympatické skupiny, jež ho tolik zaujala. Neformální sdružení Klub přátel toulek po Jestřebích horách, s nímž se právě náhodný účastník bude mít čest se seznámit, spojuje totiž pouze bývalé zaměstnance Úřadu práce v Náchodě a bývalé členy Poradního sboru ředitele Úřadu práce, Jestřebí hory jsou pak místem jejich setkávání.
Jeho členové se poprvé sešli 05. 06. 2004 na turistické akci Krvavej Čepelka - Krajem bratří Čapků za účasti dvou pochodníků, o rok později se na stejné turistické akci střetlo se za velmi nepříznivého počasí 04. 06. 2005 pět účastníků. Od následujícího roku pak setkání probíhala v rámci Hvězdicového výstupu na Žaltman - 07. 10. 2006 v počtu 7 pěších turistů a 1 cyklisty, 06. 10. 2007 za účasti 9 pěších turistů a 04. 10. 2008 okouzlily podzimní Jestřebí hory již deset členů Klubu přátel toulek po Jestřebích horách. V tomto roce se členové Klubu sešli pošesté 06. 06. 2009 znovu při pochodu Krvavej Čepelka tentokráte v počtu 10 účastníků.
Klub pyšní se tím, že v létech 2004 - 2009 podílelo se na jeho akcích celkem 15 jeho členů - z toho čtyři z Náchoda, tři z Červeného Kostelce, dva z Nového Města nad Metují, po jednom z Velkého Poříčí, Studnice, Bukovice, Černčic, Kramolny a Starkoče.
Pokud si někdo povšiml, že ve všech případech se Klub zúčastnil akcí odboru KČT Malé Svatoňovicích, nejedná se o náhodu - s tímto odborem, jenž si nesmírně váží účasti Klubu na svých akcích, Klub udržuje přátelské vztahy, a člen tohoto odboru Stanislav Novotný je dokonce autorem fotodokumentace Klubu.
Vůdčími představiteli Klubu jsou Ing. Jiří Talafant, bývalý předseda Poradního sboru ředitele Úřadu práce, současný ředitel a. s. ZePo Ing. Josef Lukášek, dále Jitka Součková, která zajišťuje agendu spojenou s organizací setkání Klubu, a konečně Josef Laštovička, bývalý ředitel Úřadu práce v Náchodě.
stejně jako jindy též na Hvězdicovém pochodu na Žaltman dne 04. 10. 2008 mohl nahodilý pozorovatel nalézti členy Klubu přátel toulek Jestřebími horami v družném hovoru na Jestřebí boudě. Foto: S. Novotný
skupinové snímky jako onen ze 04. 10. 2008 před Jestřebí boudou na Pasece patří mezi nejvzácnější suvenýry pro každého člena Klubu přátel toulek Jestřebími horami. Foto: S. Novotný
Exkurse Zpravodaje po neformálních sdruženích lidí provozujících turistiku je u konce /jestliže nějaké seménko nápadu zasela či jiskérku inspirace zapálila, budeme převelice tím potěšeni/ … ledaže by se nám ozval některý čtenář s dalším námětem, kterak se k provozování turistiky sdružují lidé, jež spojuje osobní, přátelské, pracovní či jiné pouto.
Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaje
-lš-
Nepravidelný seriál o webových stránkách odborů KČT naší oblasti zakončujeme zatím informací o webových stránkách KČT Hradec Králové. Nacházejí se na adrese http://www.kcthradeckralove.estranky.cz/ a vyznačují se pestrou grafickou nápaditostí.
Oddíl Cykloturistika o výletech na kole napovídá, že důležitou náplní činnosti odboru je právě tento přesunový prostředek. Oddíl Fotoalbum obsahuje alba z výletů odboru - např. Lednicko-valtického areálu nebo České Kanady. V oddíle historie odboru naleznete zajímavosti z dějin odboru, medailónky pěti jeho významných zemřelých již členů a informace o Masarykově chatě na Šerlichu i z celé její minulosti. V dalších pododdílech se čtenář seznámí s plánem činnosti na příslušné období a přečte si zprávy a zápisy ze schůzí, vyprávění o turistických cestách, pozdravy a blahopřání. Potěšitelné je, že na stránkách naleznete také odkaz na náš Zpravodaj.
Webové stránky KČT Hradec Králové slouží jednak jako rychlý a přehledný informační systém pro vlastní členskou základnu, zásluhou líčení dějin upevňují zajisté i její vědomí sounáležitosti s odborem, jednak seznamují s činností odboru i nahodilého čtenáře, funkcionáře jiných odborů mohou rovněž inspirovat.
-lš-
Přehledná tabulka informuje o existujících stránkách odborů KČT, jejich adresách i čísle Zpravodaje, kdy jsme čtenáře se stránkami seznámili:
oblast KČT Královéhradeckého kraje - 04/2006 - http://www.kct.cz/?oid=108&PHPSESSID=bda7b750303e9ec6f659e32b83c88d2e
KČT Hradec Králové - 03/2009 - http://www.kcthradeckralove.estranky.cz/
KČT Hořice v Podkrkonoší - 03/2005 - http://kct-horice.sweb.cz/
KČT Jičín - 04/2008 - http://www.kctjicin.cz/aktuality.php
KČT Nová Paka - 01/2007 - http://www.kctnovapaka.wz.cz/
KČT Ostroměř - 04/2006 - http://kct-ostromer.webpark.cz/
KČT Slovan Broumov - 03/2008 - http://www.kctbroumov.unas.cz/
KČT Náchod - 01/2005 - http://www.volny.cz/kctnachod/ - pozor: změna adresy
KČT Nové Město nad Metují - 03/2005 - http://kct-novemestonm.wz.cz/news.php - pozor: změna adresy
KČT Pohoří - 03/2009 - http://www.kctpohori.estranky.cz/
KČT Solnice - 04/2007 - http://www.solnice.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRS-all&rstema=43&stromhlmenu=43 - - pozor: upřesnění adresy
KČT Jiskra Bohuslavice - 01/2008 - http://www.bohuslavaci.eu/
KČT Lokomotiva Trutnov - letmo 02/1999 - http://www.slosar.cz/9.html - pozor: změna adresy
KČT Sparta Úpice - 03/2000 - http://www.jestrebihory.cz/sport_uvod.htm
KČT Vrchlabí - 02/2000 - http://kctvrchlabi.sweb.cz/default.htm - změna adresy - s podezřením, že se jedná o stránky neobnovované.
Seriál o internetových - webových stránkách rádi kdykoliv obnovíme - bez zbytečného odkladu poté, co se o nových nebo dosud nezjištěných stránkách odboru dozvíme.
Ve volných chvílích venkovní nepohody na internetu listoval -lš-
Ještě by bylo vhodné se zmínit o jedné vlastnosti GPS přístrojů. A to je záznam prošlé trasy, který můžeme přenést do počítače do programu Mapsource a zjistit přesný počet prošlých kilometrů, což může sloužit i jako reklamace pro dálkové pochody. Zároveň umí tento program zobrazit výškový profil trasy a umí trasu uložit do počítačového souboru a tak si můžeme dělat archívy prošlých tras. Ne každý přístroj dovede trasu zaznamenávat, spíš je to doména venkovních (outdoorových) přístrojů ale i nové automobilové navigace řady Nüvi tak dovedou. Zde je to sice primárně určeno pro záznam kudy jezdilo podnikové auto, zdali řidič nejel kam neměl a k sestavování Knihy jízd. V záznamu tras jsou nejlepší venkovní nemapové přístroje. Dá se u nich nastavit, jak podrobný záznam má být. Je logické, že počítač nemůže zapisovat souvislou čáru, ale její body v prostoru.
Po troše zkušeností se záznamem si pak sami určíte, jak husté body budete potřebovat. Pro horské tůry budou patrně hustější, pro silniční řidčí neboť tam větší kostrbatost trasy nebude hrát takovou roli.
Do většiny přístrojů lze doinstalovat takzvané "uživatelské body zájmu", anglická zkratka je POI. Řidiči tyto body zájmu s radostí používají jako databází rychlostních radarů a míst častých policejních kontrol. Pozor však při zahraničních cestách, v některých státech jsou tyto body zájmu zakázané. Některý prodejce tam přímo tyhle "body zájmu" zdarma zapíše při prodeji přístroje. Ale tyhle informace zastarávají daleko rychleji, než mapové podklady. To ale není žádná tragédie. Na internetových stránkách http://poi.cz/ udržují sami uživatelé obrovské databáze těchto bodů. Nemusí jít jen o policejní radary a kontroly, což je jistě velice důležité. Na zmíněných stránkách najdete obrovské množství zájmových bodů pro turisty: Hotely, restaurace, rozhledny, hory, tisícovky, turistické zajímavosti a spoustu a spoustu dalšího. V současné době je tam asi pětistovka různých kategorií k stáhnutí zdarma a k nainstalování do přístroje. Pro stahování je třeba se na těchto stránkách zaregistrovat, uvést přístroj jaký máte a pak již vám systém ve bude posílat vámi vybrané soubory přímo ve tvaru vhodném pro vaší GPS-ku. K zápisu do přístroje si ještě stáhnete od výrobce navigace program na instalaci POI do přístroje. U Gaminů je to například program POILoader, zdarma k stažení na http://www.garmin.cz/.
Neuvádíme zde doporučené konkrétní přístroje, spíše jsme představili různé vlastnosti, aby byl trošku přehled v současném sortimentu. Nemůžeme doporučit přesné typy navigací, protože bychom dělali reklamu zcela zdarma a hlavně se denně mění množství různých GPS-ek na trhu. Snažili jsme se jen popsat hlavní možnosti přístrojů na trhu a tím usnadnit orientaci pro případný nákup přístroje. Vřele doporučujeme navštívit specializovaný obchod a tam přednést odbornému prodavači svoje požadavky a nechat si poradit a hlavně předvést všechny přístroje, připadající v úvahu. Nebát se, když něčemu nebudete rozumět, okamžitě se zeptat. Nebude-li mít prodavač na vás trpělivost, je jediná rada: Jít kupovat jinam.
Ty tam jsou doby, když GPS navigace patřila k luxusu a cena přesahovala padesát tisíc korun. Pamatuji první navigaci ve firmě, stála asi sedmdesát tisíc korun, měla mapu celého světa, ale přes Česko vedla jen jedna silnice a byla tam zobrazena jen Praha. Dnes lze navigaci pořídit řádově v tisícikorunách a ceny půjdou stále dolů. Uvedu jen, že nejlepší zkušenosti pro autonavigace i turistiku mám s přístroji Garmin. Upozorňuji, že je to jen můj subjektivní názor a někdo jiný může upřednostňovat jinou značku. Proč ne.
Richard Cestr - Zeleneč
Praha 4 - OC DBK - patro -1, stanice metra Budějovická, Praha 4 Otvírací doba: PO-PÁ 9-20 hod., SO 9-19 hod., NE 9-19 hod.
Telefon: 296 825 313 - E-mail: dbk@euromedia.cz
Brno - Starobrněnská 16/18, 602 00 Brno
Otvírací doba: všední den 9-18 hod., SO 9-12 hod.
Telefon: 542 214 742 - E-mail: brno@euromedia.cz
České Budějovice - U Černé věže 15, České Budějovice
Otvírací doba: všední den 9 - 18 hod., SO 8 - 12 hod.
Telefon: 386 322 064 - E-mail: budejovice@euromedia.cz
Hradec Králové - Švehlova 393, 500 02 Hradec Králové
Otvírací doba: všední den 8:30 - 18.00 hod., SO 9-12 hod.
Telefon: 495 511 421 - E-mail: hradec@euromedia.cz
Liberec - Železná 245, 460 01 Liberec Otvírací doba: PO-PÁ: 9:00 -18:00, SO 9:00 -12:00
Telefon: 485 102 462 - E-mail: liberec@euromedia.cz
Olomouc - Horní náměstí 25, 771 11 Olomouc
Otvírací doba: Po - Pá 09-12, 13 -18, So 09-13
Telefon: 585 242 445 - E-mail: olomouc@euromedia.cz
Opava - Mezi Trhy 1 - 3, Opava
Otvírací doba: všední den 8 - 18 hod., SO 9 - 12 hod.
Telefon: 553 650 260 - E-mail: opava@euromedia.cz
Ostrava - OC LASO - Masarykovo nám. 15, 701 00 Ostrava 1
Otvírací doba: všední den 9-19 hod., SO 9-15 hod.
Telefon: 596 273 225 - E-mail: ostrava@euromedia.cz
Plzeň - Sedláčkova 22 , 301 11 Plzeň
Otvírací doba: všední den 8:30-17:30 hod., SO 8:30-11:30
Telefon: 377 222 844 - E-mail: plzen@euromedia.cz
Zlín - koutek Knižního klubu - Knihkupectví Archa, tř. Tomáše Bati 190, Zlín
Otvírací doba: všední den 8-19 hod., SO 9-17 hod., NE zavřeno
Telefon: 577 001 813 - E-mail: zlin@euromedia.cz
Liberec - OC NISA - České mládeže 456, Liberec
Otevírací doba: po - ne: 9.00 - 21.00
Telefon: 482 312 588 - E-mail: nisa@euromedia.cz
Slevy jsou ve stejné výši jako pro členy Knižního klubu. Například sleva na nově vydávaném titulu " Velká turistická encyklopedie" činí 100 Kč u jedné knihy.
-lš
ZPRAVODAJ. Čtvrtletník pro pěšáky, kolaře, lyžníky a vodáky Podkrkonoší a Krkonoš. Ročník 15, číslo 3. Vydavatel: oblast KČT Královéhradeckého kraje. Redakce: Luděk Šlosar /šéfredaktor/, Jana Skalková /redaktorka/. Adresa redakce: Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Telefon domů 499732830, mobil 728262273. Elektronická adresa: ludek(zavináč)slosar(tečka)cz.
Dáno do tisku: 24. 09. 2009. Místo vydání: Trutnov. Cena: zdarma. Náklad jednoho čísla: 50 ks.
Improvizovaná grafická úprava: Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Tisk: Luděk Šlosar. Distribuce: Dana Jágrová. Všem přispěvatelům děkujeme.
Uzávěrka příštího čísla do 11. 12. 2009.
Registrace: E 15083 ze dne 16. 02. 2004.