24. 10. 1998
KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší
KČT Lokomotiva Trutnov
Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/
Zajímaví lidé
Reportáže z turistických akcí
Mladobucká padesátka
Návštěvní kniha
Poznámka:
Na těchto stránkách je Zpravodaj č. 3/08 uveden bez grafické úpravy, navíc však s neobyčejně bohatou fotografickou dokumentací.Obsah:
Válka je vůl! /úvodník/Zajímavá nabídka Poštovní spořitelny pro neziskové organizace
Několik slov k archivaci dokumentace odborů
Dotace na dopravu ČD
Vnitřní informační systém KČT
Důležitá změna adresy
Významné akce oblasti v roce 2009
Turisté se loučí … /Ing. Bohumil Holý/
Seminář pro funkcionáře odborů, vedoucí a cvičitele
Internetové stránky KČT Broumov
Petříkovice - studánka pod Janským vrchem
Cykloklub Krakonoš
Poutní místo Dřízna
Sněžka není pouze nová poštovna
Turistický deník
Sám jsem uvnitř KČT na vlastní kůži zažil například vážný rozkol v roce 1998 v bývalé oblasti KČT Krkonoše a Podkrkonoší i menší spor s jedním vynikajícím, bohužel již nežijícím značkařem, vzniklý po jednom mém vystoupení na schůzi značkařů v roce 1996. Obě tyto války značně zaútočily na mou nervovou soustavu, druhá z nich pak v posledku i na můj žaludek, neb do smiřování s oním značkařem na srazu oblasti v roce 1997 v Benešově u Semil se k oboustranně upřímným slovům přidružily fernet a rum.
Vznik válek, ať již skutečných či těch v přeneseném slova smyslu, má prapůvod v mizerné komunikaci a démonizování odpůrčí strany. Války pak končí, když válčící strany zničí vše, co jim přijde pod ruku, v té skutečné životy a materiální vybavení, v té přenesené pak málem mnohé přátelské vztahy, a když konečně vadícím se stranám dojde, že žít v míru je daleko příjemnější a že ta druhá stana je vlastně docela fajn. Při smiřování pak jsou více než bývalý protivník nebezpečnější jiní lidé, kteří často z pouhé nedůvěry váží intenzitu omluv každé z kdysi nevražících stran, hledajíce všelijaké mouchy v nich.
Jenže předešlé vzájemné invektivy a současná míra ústupků se nedají posuzovat v nějakých exaktních, třeba fyzikálních jednotkách, jako v kilogramech, a není možno říci: "Ty jsi ustoupil o 5 kg a Tvůj oponent jen o 3,12 kg,". Navíc omluva či pokání jsou především vnitřní záležitostí jednotlivce - jako třeba zdolání kopce. Když vylezu na nějakou horu poté, co hekám, funím, nemohu popadnout dech, přestanu své snažení porovnávat s ostatními, přestanu se stydět za projevy své námahy a začnu být šťasten, že jsem to dokázal, že se těším z pěkných výhledů a že mě samotnému má snaha přinesla vnitřní pocit uspokojení, bez ohledu na to, jestli mě více lidí na trase "skouslo" a že jsem dolezl s pěnou u úst. Tak by to mělo býti i s omluvou - tedy bez přirovnávání se ke druhým - ten pocit, že jsem to provedl, je důležitý, jednání druhých je až na druhém místě. Věřit v upřímnost bývalého odpůrce, vůbec věřit druhému, není projev vlastní slabosti a blbosti, pokud ovšem nedám 100.000 Kč podvodníku jako příspěvek na továrnu na bublinky na vodováhu. Na důvěře k druhému nejsou založeny jen láska a přátelství, ale měly by být na ní založeny aspoň v základních věcech i mezilidské vztahy vůbec a dokonce i obchodní - jinak řečeno není ostuda někomu věřit, ale zklamat důvěru je hanba.
Turista Richard na svých stránkách Richardovy obrázky z turistiky v Krkonoších a jinde výstižně uvádí: "….Musí se mluvit a hlavně se také domluvit s druhou stranou, protože její názor může být naprosto jiný, ale též správný. Jako když pohlížíme po okolí za modré oblohy ze Sněžky. Pod námi se zrovna nachází nádherná rozlehlá bílá peřina oblak, přes kterou však naprosto nic nevidíme, byť nás krásně hřeje jasně svítící sluníčko. Někdo jiný, o nepatrný kousíček dál, třeba na Růžové hoře, má sice nad sebou zataženo, možná i lezavě prší, ale vidí dál a hlavně něco jiného. Proto milý čtenáři, nenech se zaslepit a vždy se odhodlej k dialogu. Jen tak se něco nového dozvíš, poznáš jiný úhel náhledu a problém snáze vyřešíš."
Plně s těmito slovy souhlasím a sám připojuji heslo mé generace, když byla mláda - možná bagatelizující, zjednodušující, ale v konečném důsledku pravdivé: "Válka je vůl"!!
/Luděk/
Klientům z neziskového sektoru nabízí zvýhodněné služby, díky tomu mohou využívat všechny služby moderního bankovnictví a navíc ušetřit. Pomocí elektronického bankovnictví mohou mít neustálou kontrolu nad svým účtem kdekoliv a kdykoliv. Lze využít výhodného spoření nebo velmi atraktivního zhodnocení peněz s investičními programy.
POSTKONTO v programu Neziskový sektor:
Tento běžný účet je určen speciálně pro všechny neziskové organizace, spolky, svazy, kluby, rozpočtové a příspěvkové organizace, nadace apod.
Služby získané zcela zdarma:
- zřízení účtu;
- vedení účtu a měsíční výpisy;
- vydání platební karty Maxkarta;
- zřízení trvalých příkazů a svolení k inkasu.
- postkonto lze založit na kterékoliv poště;
- finanční záležitosti můžete řešit na všech obchodních místech Poštovní spořitelny a ve finančních centrech;
- dispoziční právo k účtu může mít až 24 osob;
- pro výhodnější zhodnocování dočasně volných peněžních prostředků máte možnost provázání postkonta se spořícím nebo termínovaným vkladem;
- díky elektronickému bankovnictví se vaší bankovní pobočkou může stát např. mobil či počítač;
- Maxkartou typu VISA Electron lze vybrat či vložit finanční prostředky na účet nebo podat jednorázový příkaz k úhradě;
- na poštách lze navíc Maxkartou bezhotovostně platit složenky a peněžní poštovní poukázky, lze s ní také vybírat z bankomatů;
- Maxkarta je automaticky zdarma pojištěna pro případ ztráty nebo krádeže;
- držitel Maxkarty je navíc pojištěn pro případ smrti a trvalé invalidity následkem úrazu.
Jana Skalková - členka výboru oblasti a redaktorka Zpravodaje
Úvodem musím čtenáře ujistit, že v žádném případě nechci navrhovat zvýšené množství výkazů, zpráv a podobných "úředních" úkonů. Účelem následujících řádků by mělo být vědomí, že uchovávání dokladů o činnosti odboru jako celku, včetně aktivit jejich jednotlivých členů, je důležité a nezbytné jak pro propagaci turistiky, tak i pro zájemce, kteří po nás převezmou klubovou činnost a budou, při 150. či ještě vyšším výročí Klubu, sestavovat sborník hodnotící práci minulých let. Ačkoliv jsem si vědom, že několik obecnějších doporučení není pro většinu z nás žádným objevem, přesto si dovolím upozornit na několik základních zásad, které by bylo vhodné ctít při vedení písemností jednotlivými odbory. Pro tento stručný přehled uvádím pouze v bodech základní zásady archivace dokumentů s tím, že ve stádiu rozpracování je materiál (chcete-li doporučující směrnice), který navrhne odborům naší Oblasti jak vést archivaci dokumentů. Po jeho dokončení ho prodiskutuji s pracovníky státního archivu a Ústředím KČT a následně požádám redakci Zpravodaje o jeho zveřejnění s prosbou, aby se k jeho znění vyjádřil (doplnil, opravil) kdokoliv z členů Klubu. Po ukončení takto pojatého "připomínkového řízení" projedná konečné znění Oblastní výbor a po schválení ho rozešle všem odborům Oblasti. Doufám, že se celý popsaný proces dokončí do termínu Oblastní konference, tj. do února 2009.
Nyní se vracím k avizovaným bodům základních zásad archivace, kde by mělo být shromažďováno a vedeno:
- odbor vede registraturu písemností, obsahující základní dokumenty odboru;
- součástí registratury jsou zejména zápisy a usnesení z valných hromad a schůzí výboru, přehledy členské základny, seznamy členů, kteří byli oceněni Klubovými vyznamenáními, plány činnosti odboru;
- publikace a propagační tiskoviny vydávané odborem;
- dokumentační materiály zachycující činnost odboru - kroniky, fotografie (je vhodné pojmenovat v popisu jednotlivé osoby na fotografii), příp. filmy, zprávy, resp. články (i ve formě výstřižků z tisku) popisující turistické akce odboru;
- značkařská činnost značkařů odboru;
- písemnosti a korespondence členů odboru, vztahující se k činnosti odboru a obecně k turistice, předané odboru;
- inventární seznamy majetku odboru;
- samostatnou evidenci a archivaci tvoří účetnictví odboru.
Václav Hovorka - předseda oblasti KČT Královéhradeckého kraje
Dotace se poskytuje při zakoupení těchto zvýhodněných druhů cestovních dokladů Českých drah:
- Kilometrická banka 2000 - poskytnutá dotace je ve výši 20% z ceny sešitku;
- In-junior karta - poskytnutá dotace je ve výši 20% z ceny tohoto jízdního dokladu;
- In-senior karta - poskytnutá dotace je ve výši 34% z ceny tohoto jízdního dokladu.
- In-zákazník karta - poskytuje se dotace ve výši 20% z ceny tohoto jízdního dokladu pro členy KČT ve věku do 70 let.
- u Kilometrické banky zaslání projetého sešitku Kilometrické banky do 6 měsíců od konce platnosti na příslušnou oblast KČT. Dotovány budou pouze 2 sešitky ročně na členy KČT;
- u In-junior karty, In-senior karty a In-zákazník karty zaslání dokladu o zaplacení jízdního dokladu do 6 měsíců od zaplacení jízdního dokladu na příslušnou oblast KČT.
Důležitá změna je u In-senior karty - zde se zasílání dokladů a následná úhrada prováděla po ukončení platnosti a následná lhůta na uplatnění nároku na dotaci byla do 6 měsíců. Nově lze nárok uplatnit do 6 měsíců po zakoupení dokladu, nebo po zaplacení poplatku o prodloužení na další rok.
Je bezpodmínečně nutné, aby všichni členové, kterým končí platnost In-senior karty, nebo budou platit prodloužení na další rok do konce letošního roku zaslali svoje požadavky na dotaci nejdéle do konce letošního roku. Stejně apeluji na všechny, kteří zaplatili nové In-senior karty, nebo následné prodloužení v průběhu roku, aby si pohlídali lhůtu, která je závazná pro uplatnění nároku. Pokud tato již uplynula zašlete svoje nároky IHNED !!!! Termín pro vyřízení všech restů je do 15. prosince 2008. Od 1. 1. 2009 je možné vyřídit pouze ty žádosti, které budou splňovat lhůtu do 6 měsíců od zakoupení dokladu. Všechny ostatní budu muset vrátit. A protože neznalost zákona neomlouvá, je to jen a jen na Vás … Doklady můžete posílat prostřednictvím odborů, nebo přímo na moji adresu:
Petr Škrdla - hospodář oblasti
Členům KČT, kteří mají k dispozici internet, vnuka s internetem nebo kteří ve svém bydlišti mají internetovou kavárnu, připomínám, že alternativním informačním zdrojem může býti také vnitřní informační systém KČT, který se nachází na webových stránkách Klubu, jež mají adresu http://www.kct.cz/?oid=2.
Odkaz na vnitřní informační systém naleznete v prostřední části /té nejširší části/ úvodní stránky úplně dole. Pokud jste tak neučinili dříve, nejprve se zaregistrujete, k tomu účelu potřebujete znát číslo členského průkazu a zvolit si heslo. Po přihlášení se vám krom jiného otevře odkaz na dokumentový sklad, v němž po kliknutí naleznete zajímavé informace včetně vnitřních normativních aktů Klubu.
-lš-
-lš-
- novinkou je zimní oblastní turistický sraz, který ve dnech 16. až 18. ledna uspořádá KČT Nová Paka;
- na oblastní zahájení turistické sezóny vás v rámci oblíbené turistické akce Zahájení jarní turistické sezóny v Jestřebích horách - Bílá u bílého pozve 11. dubna KČT Sparta Úpice;
- letní oblastní turistický sraz uskuteční se v rámci populární turistické akce Barunka dne 06. června za pořadatelství KČT Hrot Česká Skalice.
-lš-
Byl jedním ze zakládajících členů obnoveného odboru Klubu českých turistů v České Skalici v roce 1990.
S vervou se zapojil do práce organizační ve funkci jednatele, později pokladníka, které zajišťoval spolehlivě a důsledně.
Aktivně se také podílel na organizování dálkového pochodu Barunka vždy na jaře.
Ve vlastní turistické činnosti navrhoval, organizačně zajišťoval a vedl výlety hlavně do Českého ráje, nejen pro naše členy, ale i pro širokou veřejnost. O oblibě svědčila vždy pěkná účast. Jako vedoucí značkař obnovoval turistické značení i značení nových tras turistických cest v okolí České Skalice.
Vy, kdo jste ho znali, věnujte mu s námi stálou vzpomínku.
Milku či Bohouši, budeš nám velmi chybět a nikdy na Tebe nezapomeneme, děkujeme Ti za všechno.
za českoskalické turisty Vladimír Ježek - předseda KČT Hrot Č. Skalice
Přihlásit se můžete do 31. října a doporučujeme účast alespoň jednoho funkcionáře z odboru. Počet účastníku je omezen kapacitou boudy. Přihlášeným budou zaslány podrobné informace a proto uvádějte zpětné spojení.
Miroslav Vořechovský - metodik oblasti
Milovníky historie zaujme článek o zajímavé postavě českého sportu /byť německé národnosti/ Emmerichu Rathovi, broumovském rodáku a neuvěřitelně všestranném sportovci /lyžaři, atletu, rychlobruslaři, plavci, kanoistovi, hokejistovi, horolezci, cyklistovi/. 24. 03. 1913 byl účastníkem legendárního lyžařského závodu, ve kterém zahynul Bohumil Hanč, a dokonce se pokoušel o jeho záchranu. V jeho životních osudech se zrcadlí politické změny v Čechách /za první republiky byl vlastníkem v té době unikátního a úspěšného obchodu se sportovními potřebami, za 2. světové války ukrýval občana židovské národnosti, po nástupu komunistů měl problémy kvůli propagaci amerického stylu života, obchod mu byl zabaven a Rath byl na rok uvězněn/. Ještě v roce 1960 jako 77-iletý plánoval cestovat na kole na olympijské hry v Římě a náklady na cestu uhradit přednáškami o olympiádě, ale originální nápad narazil na nepochopení podprůměrných. Článek obsahuje i další zajímavosti o tomto neprávem zapomenutém sportovci. V tomto oddíle jsou odkazy na další články vztahující se především k Emmerichu Rathovi i ke zmíněnému poslednímu závodu Bohumila Hanče.
Dalšími oddíly zajímavých stránek KČT Broumov jsou místo pro diskusi a kontakty, časem se jistě zaplní i galerie. Stránky KČT Broumov jsou vhodné pro častější návštěvy. Prezentace odborů KČT na internetových stránkách je pro odbory ideální způsob, jak průběžně propagovat svou činnost, jak přilákat turisty na své akce a jak se navzájem inspirovat k další činnosti. Nezbývá než věřit, že počet odborů KČT naší oblasti, které na svých stránkách prezentují svou činnost, zvýší.
Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaje
Novodobá historie studánky se začala psát počátkem roku 1999, kdy se členové Klubu českých turistů Bohuslavice nad Úpou rozhodli tuto studánku opravit. V této době byl celý objekt studánky již ve velmi špatném technickém stavu: stěny byly vychýlené, některé kameny vypadlé, střecha byla probořená a dřevěná kaple naproti studánce byla již věkem zničená. V dubnu 1999 byla pořízena fotodokumentace tehdejšího stavu studánky. Od této doby se rozběhly přípravné práce. Vlastní práce na studánce začaly až počátkem roku 2002, kdy byl proveden celkový úklid okolí, byla stržena poničená střecha a zlikvidovány zbytky dřevěné kaple.
Potom se práce na studánce na určitou dobu pozastavily. Až s příchodem nového člena do KČT Bohuslavice nad Úpou, který bydlí přímo pod Janským vrchem v Petříkovicích, se opět práce rozjely naplno v roce 2007.
V tomto roce se uskutečnily dvě brigády. Na první v červnu 2007 byla studánka pečlivě rozebrána, jednotlivé kameny očištěny, očíslovány a řádně zaneseny do nákresu stěn studánky. Během léta byla studánka opět sesazena dohromady a na podzim téhož roku se udělaly dokončovací práce na opravě stěn studánky a byla provedená drenáž okolo celé zadní stěny. Rezatá trubka výtoku vody byla vyměněna za nerezovou a bylo opraveno celé dno studánky.
Na sestavování studánky se částečně podíleli také někteří občané Petříkovic. Kromě samotné práce zejména poskytnutím technického i materiálního zázemí. Díky této pomoci bylo vše dobře a rychle zvládnuto.
Začátkem roku 2008 byla studánka osazena novým krovem a střechou, která byla zdařilou replikou původní střechy dle dobových pohlednic. Prostor nad samotným pramenem chrání nová ozdobná mříž. Na tuto mříž a střechu byla uspořádána veřejná sbírka mezi občany Petříkovic. Přispěl i místní Obecní úřad.
stav studánky v roce 1999. Z archivu V. Škopa
stav studánky začátkem roku 2008. Z archivu V. Škopa
Poděkování patří zejména občanům bydlícím přímo pod Janským vrchem, kteří celou akci sponzorovali zapůjčenou technikou a zařídili výrobu nových krovů, střechy, ozdobné mříže, jejich vyvezení ke studánce a následné usazení. Zásluhou této pomoci dostala oprava studánky profesionální charakter.
Na poslední brigádě v červnu 2008 byly provedeny dokončovací práce v okolí studánky. Jednalo se zejména o upravení prostoru před studánkou, kde byla použita původní dlažba z velkých kamenů.
K slavnostnímu předání studánky veřejnosti došlo dne 21.června 2008. Celá akce byla pořádána pod záštitou obecního úřadu Chvaleč. Začátek slavnosti byl v 15,00 hod. a sešlo se zde asi 130 účastníků. Oficiální zahájení provedla starostka Chvalče, kdy přivítala zúčastněné, veřejně poděkovala za vykonanou práci na opravě studánky a navrhla, aby se takovéto setkání uskutečňovalo každý rok.
Slavnostní ráz celé akce také podtrhla účast dvou členů Ostrostřelecké gardy spolku vojenských vysloužilců z Police nad Metují. Stáli čestnou stráž u studánky a po projevu starostky vypálili slavnostní salvu. Jeden z nich byl zároveň kovářem, který vykoval ozdobnou mříž studánky.
Mezi pozvanými byl také řemeslník, který zhotovil krovy a střechu. Z rozhovoru s ním jsem zjistil, že přitom není vůbec vyučený truhlář, ale obráběč kovů. Byl však osloven a požádán o výrobu krovů a střechy dle dobových fotografií. Vzal to jako osobní výzvu a dle většiny účastníků se dílo velice povedlo.
Během celé akce bylo čepováno zdarma pivo a účastníci si mohli na ohýnku opéct párky. Občerstvení financoval Obecní úřad Chvaleč. Dle spokojenosti zúčastněných se celá tato akce (oprava studánky a slavnostní předání) povedla.
studánka pod Janským vrchem - celkový záběr. Snímek pořízen 23. 08. 2008. Foto: L. Šlosar
studánka pod Janským vrchem - detail. Snímek pořízen 23. 08. 2008. Foto: L. Šlosar
Tímto symbolickým předáním studánky však naše činnost zde neskončila. Zajistili jsme přes předsedu značkařské komise obnovení původního turistického značení kolem studánky. V současné době je toto značení již hotové a tak turisté v úseku mezi Pasekou a Bernarticemi prochází po žluté turistické značce opět kolem této studánky. V plánu je také v místech původní kapličky udělat posezení s lavicemi a stolem, aby se zde nechalo posedět. Samozřejmostí je také každoroční brigáda na úklidu okolí studánky.
Na závěr: v květnu 2008 byl proveden rozbor pitné vody ve studánce s těmito výsledky:
PH - 7,1 * vodivost ( konduktivita ) - 15,44 mS/m * CHSK-Mn - 1,07
tvrdost - 1,1 mva/l ( měkká voda ) * dusičnany - 6,6 mg/l
amonné ionty - 0 mg/l
Vladimír Škop - KČT Bohuslavice nad Úpou
logo Cykloklubu Krakonoš
Několik členů se pravidelně zúčastňuje jak letních, tak i zimních akcí pořádaných KČT TJ Loko Trutnov.
| Počet akcí pořádaných Cykloklubem Krakonoš | |||||
| 2004 | |||||
| 2005 | |||||
| 2006 | |||||
| 2007 | |||||
| 2008 /9 měs. | |||||
členové Cykloklubu Krakonoš /na snímku jsou vpravo/ se zúčastnili krom jiného 31. května 2008 cyklojízdy Za trutnovským drakem. Foto: L. Šlosar
Závěrem nutno podotknout, že Pepa Wenke a Pepa Tuček jsou členové KČT Loko Trutnov.
Josef Wenke, Josef Tuček - Cykloklub Krakonoš
V místě dnešní lurdské jeskyňky poblíž kříže odpradávna vyvěrá pramen čisté vody, které někteří lidé připisují zázračné uzdravení.
Ku příležitosti 40. výročí panováni císaře Františka Josefa I. roce 1889 byla na tomto místě postavena kaple, která byla zasvěcena Panně Marii Lurdské a jež nachází se ve směru od Přepych v přední severní části palouku. Od tohoto času se toto pěkné malebné údolí začalo nazývat Dřízna a stalo se posvátným poutním místem. Celý areál byl postaven z darů věřících a z iniciativy již zmiňovaného přepyšského kaplana.
Na přelomu 20. a 21. století byla panem Janem Ježkem z Bolehošťské Lhoty zhotovena moderní socha Panny Marie Sedmibolestné.
Od roku 2001 se v jižním cípu areálu nachází dřevěný altánek postavený z prostředků Svazku obcí, v němž lze nechat spočinout unavenému tělu k odpočinku a rozjímání. U příležitosti Mariánského roku 2003 byl pak celý areál mimo kapli zrenovován a doplněn krytým podiem, kde jsou slouženy slavnostní mše svaté.
Aloisu Mádrovi věřící z úcty postavili pomník, který naleznete od Přepych v zadní jižní části palouku tam, kde pěšinka opouští poutní místo do lesa směrem na Vojenice a kde začíná křížová cesta z roku 1891, která se ve své polovině odchyluje ze žlutě značené turistické cesty doprava do stráně, kde je ukončena Božím hrobem vytesaným ve skále. Stavbou byl pověřen pan Josef Krejčík z Prahy.
kaple Panny Marie Lurdské v poutním místě Dřízna. Snímek pořízen 19. 07. 2008. Foto: L. Šlosar
lurdská jeskyňka v poutním místě Dřízna. Snímek pořízen 19. 07. 2008. Foto: L. Šlosar
železný kříž v poutním místě Dřízna.Snímek pořízen 19. 07. 2008. Foto: L. Šlosar
jedno ze zastavení křížové cesty za poutním místem Dřízna směrem na Vojenice. Snímek pořízen 19. 07. 2008. Foto: L. Šlosar
Fyzicky i duševně odpočinutý poutník může posléze pokračovat po žlutě značené cestě ve směru obec Vojenice, asi po půl kilometru uhnout doleva po žlutém turistickém trojúhelníkovém značení. Po dalším více než půlkilometrovém stoupání pak doputuje k 54 metrů vysoké rozhledně na vrchu Osičina v nadmořské výšce 413 metrů nad mořem, kde může dle posledních údajů od 01. 04. do 31. 10. o víkendech a svátcích v časovém rozmezí od 09,30 do 12 hod. a od 13 hod. do 18 hod. vystoupat po 165 schodech na vyhlídkovou plošinu do výše 33 metrů a porozhlédnout se do dálek po zdejším překrásném kraji.
Poutní místo Dřízna jsem navštívil třikrát při pochodu Týnišťské šlápoty od dubu k dubu a také já jsem zde rád spočinul ke krátkému odpočinku spojenému s prohlídkou místa s nevelkou rozlohou. Naposledy 12. července letos ujal se mě tu nějaký místní muž, otevřel mi kapli s prostým, ale nádherným oltářem, a předvedl mi dokonce vodní mlýnek s reklamou místa. I bez podobné šťastné okolnosti doporučuji poutní místo Dřízna navštívit v kteroukoliv dobu, na chvíli zde zkrotit svůj bujný krok, věnovat čas prohlídce zajímavého místa a - bez ohledu na příslušnost či nepříslušnost k nějaké církvi - nechat poplynout nepokojné myšlenky ve volném toku rozjímání.
Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaje za přispění místní informační cedule
Kaplička na konci Obřího dolu: Na tomto místě došlo v noci z 29. na 30. července 1897 k veliké katastrofě - zemní lavina tu pohřbila lidská obydlí. Čtrnáctidenní deště vyvrcholily dvoudenní průtrží mračen, kdy srážky zaznamenaly rekordní hodnoty, na Sněžce bylo například 29 07. naměřeno 239 mm. Následkem těchto srážek byly povodně a sedm sesuvů zemní laviny, z nichž dva pohřbily pod nánosy bahna, klád a kamení celkem sedm lidí. Od té doby není úplný závěr Obřího dolu osídlen a tragédii tu připomíná pouze kaplička, v níž okolojdoucí uctívají památku nebohých obětí hor.
v Obřím dole vlevo od značené cesty lze spatřit rovněž pomník věnovaný českému botanikovi Karlu Kavinovi. Snímek pořízen 28. 09. 2008. Foto: L. Šlosar
v kapličce v místě odbočení modře značené cesty z Obřího dolu do svahu Sněžky lze pomocí malé expozice fotografií a informačních cedulí vzpomenout obětí katastrofy v Obřím dole v roce 1897. Snímek pořízen 28. 09. 2008. Foto: L. Šlosar
z úbočí Sněžky lze spatřovat průběžně překrásné výhledy přes údolí na Studniční horu. Snímek pořízen 28 09. 2008. Foto: L. Šlosar
Vodárna pro Sněžku: Nachází se asi 1 km od místa bývalé Obří boudy. Vodárna spolu s vodovodem byla vystavěna za 4 měsíce, její zkušební provoz byl zahájen 15. září 1912. Celá stavba stála 50.000 Kč. Voda byla jímána a postupně dopravována až do nádrže v podkroví České boudy o obsahu 3.000 l. Pomocí čerpadla bylo možno na Sněžku vytlačit denně 2.000 až 4.000 l vody. Voda byla čerpána až do výše 392 metrů, což byla v roce 1912 nejvyšší výtlačná výška v Evropě. V současné době je vodárna mimo provoz, v letech 1989 až 1995 byl objekt vodárny se zařízením ošetřen a vodárna byla vyhlášena technickou památkou.
vodárna z roku 1912 je citlivě komponována do svahu Sněžky. Snímek pořízen 28. 09. 2008. Foto: L. Šlosar
vod schroniska "Dom Śląski" v místech, kde kdysi přibližně stála Obří bouda, objeví se před pokorným zrakem poutníkovým pohled na Sněžku - včetně celé české cesty na vrchol a začátku cesty polské. Snímek pořízen 28, 09. 2008. Foto: L. Šlosar
ze střechy nové poštovny je možno shlédnout směrem východním na Obří hřeben a Svorovou horu. Snímek pořízen 28. 09. 2008. Foto: L. Šlosar
Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaje za přispění místních informačních cedulí
Samolepky a kupony nalepí do vyznačených míst Turistického deníku, které zaujímají jeho převážnou část. Samolepka obsahuje kromě zdařilé fotografie místa také evidenční číslo známky, název místa, lokalizaci GPS místa, kategorii místa, webové stránky, autora fotografie. Vlastník Turistického deníku ke každé samolepce fakultativně vyplní symboly dopravních prostředků, kterým se na místo dostal, počasí a seskupení, se kterým návštěvu absolvoval. Dále může doplnit kilometráž, trvání výletu, konkretizaci seskupení a číslo evidenční známky. K razítku, které je možno si nechat otisknout vedle samolepky, může pak vyplnit bližší údaje o návštěvě - například trasu a nějaký zážitek.
takto vzorně vyplňuje Turistický deník zkušený turista Standa z Bohuslavic nad Úpou. Snímek byl pořízen 13. 09. 2008. Foto: L. Šlosar
Vedle toho, že Turistický deník vlastně obsahuje na jednom lehce přenosném místě /na rozdíl od dřevěných turistických známek, jež zabírají větší prostor/ památky na cesty majitele Turistického deníku, může se tento zúčastnit soutěže o odznak turistické znalosti, odznak znalce regionu, odznak znalce kategorie i odznak znalce české republiky. Navíc za každých 100 jakýchkoliv kuponů získá nový Turistický deník, nemusí si tedy další kupovat.
Výhodu Turistického deníku je, že je možno díky samolepícím Turistickým vizitkám rychle a přehledně vytvořit album plné nejen fotografií, ale také dokumentovaných zážitků a vzpomínek. Dalšími výhodami jsou skladnost, ucelený přehled o navštívených místech, praktičnost, rozšířenost /v každém turistickém regionu, kterých je současně 28, je přes 50 míst/, finanční dostupnost /Turistický deník je zakoupen pouze jednou za doporučenou cenu 45 Kč a pak ho již majitel dostává zdarma včetně dalších cen/, perspektiva /dlouhodobost/, individualita /každý vlastník se sám rozhodne o tom, které produkty turistického deníku použije, zda pouze deník na razítka, občasné zakoupení samolepky či mapy, nebo vše jako ucelený systém/, vlastivědná výchova, soutěživost, inspirace, sběratelská hodnota, dokumentační hodnota a originální razítka a opisy.
Adresa Turistického deníku je TURISTICKÝ DENÍK, Stroupežnického 235, 460 01 Liberec 1, tel.: 484 847 339, elektronická adresa pak ropek@foto-ropek.cz.
Turistický deník lze zakoupit u prodejců samolepek. Výhodou pro turisty naší oblasti je, že regiony přibývají od Liberce, kde je sídlo Turistického deníku, také směrem k nám, takže velké množství prodejců nalézá se již v Českém ráji, přibývají i v Krkonoších a na Hradecku. V době napsání tohoto článku jako prodejci samolepek v naší oblasti byli například uvedeni Informační centrum Pec pod Sněžkou, Turistická chata Prachov, Informační centrum Prachovské skály, Suvenýry a Muzeum přírody Český ráj na Prachově, Valdická brána v Jičíně, Valdštejnská lodžie v Jičíně, Rumcajsova ševcovna v Jičíně, Informační centrum Jičín, Knihkupectví U Pašků v Jičíně, Synagoga Jičín, rekreační zařízení Pařez, rekreační zařízení Eden /Jinolice/, chatový tábor Jinolice, hrad Kumburk, zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, hospital Kuks, Hrad Pecka, Informační centrum Jaroměř či pokladna Pevnosti Josefov. Na Turistický deník je tedy možno se zeptat právě v těchto místech, kde by měl být také k dostání.
Podrobnosti o Turistickém deníku včetně prodejců samolepek naleznete na internetové straně http://www.turisticky-denik.cz. O Turistickém deníku výstižně vypovídá věnování autora: Turistický deník věnuji svému tátovi, cyklistovi a milovníkovi rozhleden, který na otázku: "Tak kolik už jich máš!?", odpovídá stereotypně: "Podívej se do krabice..."Doufám, že díky Turistickému deníku bude znát lepší odpověď!
Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaje
ZPRAVODAJ. Čtvrtletník pro pěšáky, kolaře, lyžníky a vodáky Podkrkonoší a Krkonoš. Ročník 14, číslo 3. Vydavatel: oblast KČT Královéhradeckého kraje. Redakce: Luděk Šlosar /šéfredaktor/, Jana Skalková /redaktorka/. Adresa redakce: Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Telefon domů 499732830, mobil 728262273. Elektronická adresa: ludek(zavináč)slosar(tečka)cz.
Dáno do tisku: 25. 09. 2008. Místo vydání: Trutnov. Cena: zdarma. Náklad jednoho čísla: 50 ks.
Improvizovaná grafická úprava: Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Tisk: Luděk Šlosar. Distribuce: Dana Jágrová. Všem přispěvatelům děkujeme.
Uzávěrka příštího čísla do 12. 12. 2008.
Registrace: E 15083 ze dne 16. 02. 2004.