|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
24. 10. 1998 KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší KČT Lokomotiva Trutnov Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/ Zajímaví lidé Reportáže z turistických akcí Mladobucká padesátka Návštěvní kniha |
Poznámka: Na těchto stránkách je Zpravodaj č. 4/08 uveden bez grafické úpravy, navíc však s fotografickou dokumentací.Obsah: Vojevůdci a kronikáři /úvodník/Ne zcela využitá příležitost Příští turistická sezóna započne zimním srazem turistů v Nové Pace Nová akce oblasti Chodíme celý rok 116. Ski-stopa Jana Buchara 90 let KČT Nová Paka Kde je vůle tam je cesta aneb Představuje se KČT Rohoznice Opomíjená pravidla pohybu v přírodě Využití GPS v turistice Moje oblíbené místo či trasa v Královéhradeckém kraji - Můj TOP KČT Jičín na internetu Upřímné přání Předsedové odborů a funkcionáři naší oblasti KČT jsou ve velmi přeneseném slova smyslu na své úrovni a v rámci svého působení rovněž jakýmisi vojevůdci či panovníky, za těmi však zůstává toliko vzkvétající a fungující oblast či odbor. Bohužel ne vždy jsou skutky funkcionářů a činovníků zaznamenávány. V jistém rovněž přeneseném slova smyslu béře na sebe - byť značně nesystematicky - úlohu kronikáře náš Zpravodaj. Předsedům či funkcionářům nebo jiným činovníkům KČT přísluší být nápadní, dost je jim třeba hojně se rozpovídat, neb o svých vizích musí přesvědčit ostatní, dobře volené a naléhavě a přesvědčivě pronesené slovo je k tomu nejvhodnějším prostředkem. Nám kronikářům /když už jsem si dovolil se k nim připojit z titulu Zpravodaje/ naopak přísluší býti nenápadnými, mlčet, do děje nezasahovat, o to více však naslouchat. Nějaký ten nápad či invenci má totiž každý, ne všem je dána dostatečná přesvědčivost, charisma, každý nemá potřebnou míru trpělivosti, schopnost diplomata, ne každý si osvojil aspoň nějakou tu poučku z Machiavelliho Vladaře. Já osobně jsem proto zakotvil spíše mezi kronikáře - v rámci Zpravodaje, jehož úkolem však není jen zaznamenávat, ale především inspirovat. Ostatně není to činnost až tak nezajímavá. Jednou jedu takhle vlakem na pochod do Jilemnice, Standa z Bohuslavic rozkládá přede mnou Turistický deník, a výsledkem je stejnojmenný článek, který pár turistů již inspiroval k zakoupení deníku a k jeho plnění, a věřím, že ještě inspirovat bude. Jindy směřuji opět vlakem do Mnichova Hradiště na začátek hvězdicové turistické akce, připojuje se ke mně funkcionář z KČT Jilemnice, jenž míří na schůzi zástupců odborů Libereckého kraje a mezi řečí se zmiňuje, že budou probírat využití GPS v turistice. V příští vteřině mi svitne: ecce téma, které může zaujmout, protože má budoucnost, v další vteřině si vzpomenu na autora webových stránek, který se o vlastním využití GPS dost často zmiňuje … a článek je na světě. Konečně se ocitám na semináři pro funkcionáře odborů, vedoucí a cvičitele, kde se mladá paní zaníceně a zajímavě rozhovoří o činnosti relativně malého a ne tolik známého odboru ……… posléze postačí krátký impuls ku článku o odboru KČT Rohoznice. Je nám třeba vojevůdců, kteří vymýšlejí nápady a za pomoci ostatních je realizují, ale taky oněch ostatních, to jest členů KČT, kteří vyvíjejí nějakou smysluplnou činnost na úseku, který je jim vlastní, potřební jsou nakonec i ti kronikáři. Podstatné je, že …"´když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká aby byl a je, tak má bejt to, co je a nemá bejt to, co není, jak tomu v mnoha případech je." Proto si přejme, aby nám dobrovolná naše dělba údělů vydržela do příštího roku i do dalších let. Dlužno na tomto místě doznat, že výrok uvedený v uvozovkách a v kurzívě pronášel ve slavné předscéně Být či nebýt ve hře Caesar sám Jan Werich, kronikář ho v tomto úvodníku toliko cituje. Takový vojevůdce by na stejném místě dozajista pronesl a zaznamenal výrok svůj vlastní - autentický…… /Luděk/ V úvodu semináře se jeho účastníci seznámili se základními pravidly pořádání turistických akcí, v jeho závěru pak s novými podmínkami v pojištění KČT. V pravdě zlatým hřebem školení byla přednáška o zdravovědě spojená s praktickýmu ukázkami první pomoci - oživování a stabilizování zraněného, za více než čtyři hodiny probrány byly snad všechny možnosti zranění a indispozic při turistice. V závěru školení účastníci obdrželi osvědčení o absolvování školení a zkoušek vedoucích pěší turistiky. Velké uznání a poděkování náleží lektorce školení o zdravovědě paní Miroslavě Dubské za výklad srozumitelný, názorný a zejména zasvěcený, za celý chod semináře patří dík metodiku oblasti Mirku Vořechovskému a za vytvořené báječné zázemí pak paní Janě Vořechovské, příslušníkům jejího "rodinného klanu" a dalším spolupracovníkům. Nikdo ze zaslouženě pochválených nenese vinu na tom, že v komorním a uklidňujícím prostředí Jestřebí boudy nebyla zcela využita příležitost vyměnit si zkušenosti na úrovni většiny odborů oblasti. Semináře se zúčastnilo totiž toliko 10 členů KČT ze 6 odborů naší oblasti, z nich KČT Jičín vyslal 3 účastníky, KČT Úpice a Červený Kostelec přidaly další 2, s jedním účastníkem se k nim připojily odbory KČT Broumov, Rohoznice a Trutnov. Kdo k tomu měl příležitost, nebyl pro něj jeden a půl den strávený na semináři ztracen ani po stránce turistické, autor tohoto článku jej kupříkladu završil pochodem z Jestřebí boudy domů na Zelenou louku v Trutnově. seminář odehrával se v Jestřebí boudě. Foto: L.Šlosar bohatý výčep pohostinské a společenské místnosti je svědectvím útulnosti boudy. Foto: L. Šlosar v neděli dopoledne sesedli se účastníci semináře k družné neformální rozpravě. Foto: L. Šlosar kdo měl možnost a chuť a mohl vykonat celou nebo alespoň část cesty ze semináře domů pěšky, odcházel vprostřed zimní pohádky /na snímku louka hnedle za Pasekou směrem na Lhotu/. Foto: L. Šlosar každý z účastníků semináře obdržel tento glejt, v originále s vypsaným jménem a příjmením. Z archivu L. Šlosara Luděk Šlosar - KČT Trutnov Střediskem akce je gymnázium v Nové Pace, kde taktéž bude pro účastníky zajištěno ubytování, které je nutno si zajistit předem bez zbytečného odkladu. Budova gymnázia a domova mládeže nachází se v Kumburské ulici asi 300 metrů od železniční zastávky Nová Paka - město v jejím dohledu. Pro účastníky je připraveno 5 tras o délce od 11 do 28 km. Trasy jsou po malých úpravách vhodné jak pro pěší, tak pro lyžařskou turistiku. Lze je prodloužit nebo zkrátit podle sněhových podmínek a podle kvality terénu vůbec. Jednotlivé trasy jsou vedeny po okolí Nové Paky a do okolí Lomnice nad Popelkou. V sobotu je také součástí srazu 39. ročník Lyžařského přejezdu Staropackých hor, který je možno absolvovat i pěšky, s doporučenými starty v Nové a Staré Pace, Martinicích a Borovnici, ale startovat je možno odkudkoliv, a s průchozí kontrolou v restauraci Oleška v Levínské Olešnici od 09 hod.. V sobotu se koná rovněž turistický bál v hasičárně v Nové Pace. Více informací naleznete na webových stránkách http://www.kctnovapaka.wz.cz/. Na Vaši účast se těší pořadatelé z KČT Nová Paka. klikněte si na mapku Nové Paky s třemi nejdůležitějšími body Josef Pilař - KČT Nová Paka, Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaje V každém roce se uskuteční 4 akce, rozdělené do jednotlivých ročních období. Jednotlivé akce bude pořádat vždy jeden odbor KČT v rámci své stávající akce. Měly by to být v jednom roce 4 různé odbory KČT, ze 4 různých okresů či bývalých malých oblastí. Následující rok se odbory i okresy obmění atd. Nový turistický balíček by měl být zaměřen na podporu akcí, které nemají velkou návštěvnost. Rok 2009 bude "nultým" ročníkem, v jehož průběhu se určí kritéria pro plnění podmínek tohoto seriálu. Pro rok 2009 budou akce spojeny diplomem.
Jana Skalková - členka výboru oblasti Zveme proto milovníky k účasti na následující akce letošní 116. Ski-stopy Jana Buchara, přičemž z úsporných důvodů uvádíme toliko datum, název a pořadatele u akcí uvedených v celostátním kalendáři turistických akcí, kde je možno vyčíst další podrobnosti /kompletní údaje jsou uvedeny na internetové adrese http://turistika.zpa.cz/6.html#I/:
Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaje V tomtéž roce jsou na staropacké nádraží umístěny propagační fotografie Františka Háka. Roku 1924 jsou označeny cesty do Jičína, na Pecku, Klepandu, Levín, Zámka. V následujícím roce je umístěna na podloubí pivovarského hotelu /Centrál/ plastická mapa. Roku 1930 vzniká lyžařský kroužek a pořizují se 2 druhy štítků na hole. V roce 1933 se konají první lyžařské závody za účasti 81 závodníků. V provozu je stále noclehárna, kterou provozuje Václav Matys st.. V době okupace se buduje na Poštmistrově kopci skokanský můstek, závodu v roce 1942 se účastní 300 skokanů a přihlíží mu 2.000 diváků. V tomtéž roce je vysílána pravděpodobně první rozhlasová reportáž z Nové Paky, o novopacké turistice hovoří zajímavě jednatel odboru Jan Vágenknecht. Dochází k úpravě Máchovy stezky z Nové Paky na Kumburk. Koncem války jsou v novopackém odboru organizováni i košíkáři a fotoamatéři. Roku 1944 pořádají turisté 4. ročník cyklistického "Vitvarova okruhu městem" za účasti 4.000 diváků. Po osvobození dostává odbor do správy Novopackou boudu v Krkonoších. V Tyršově ulici se zřizuje "Kancelář cizineckého a turistického ruchu" s vedoucím Jiřím Čejkou. Na Kumburku zajišťuje kastelán Antonín Novák občerstvení, za jednu sezónu navštívilo zříceninu 20.000 lidí. Odbor se stará též o dnes již neexistující větrný mlýn nad Borovnicí. Značení turistických cest přebírá roku1946 Václav Horák, který v této činnosti pokračuje i v současnosti. Roku 1948 se tvoří akční výbor KČT za předsednictví Josefa Dyka, dochází k začlenění do Sokola. V roce 1950 se otvírá noclehárna v hostinci U Havrdů, která je v provozu do roku 1957, kdy je zařízení odvezeno do sokolské chaty ve Vítkovicích. První turistický orientační závod tříčlenných hlídek se koná roku 1952. V této době pracuje oddíl turistiky při OU ZPA pod vedením Oldřicha Fialy a turistika je provozována i na školách a v Domě osvěty. Ke stabilizaci dochází roku 1960, kdy je vytvořen jeden turistický oddíl, předsedou je zvolen Josef Pilař st. Ten stojí v roce 1966 u zrodu prvního ročníku dálkového pochodu NON STOP 50 km Novopackem, který dnes patří mezi dálkové pochody s nejdelší nepřerušenou tradicí v republice. Přibývají další turistické akce - Přejezd Staropackých hor, Roklinami a slujemi Českého ráje. Jiří Rettr navazuje kontakty s Cyrilem Boudou a roku 1972 se koná první ročník dálkového pochodu Cestami Cyrila Boudy. Pro tuto akci vytváří malíř bezplatně několik druhů diplomů s tématikou města a okolí. Tento pochod je stále mezi turisty velmi populární, rád na něj vzpomíná i poslední federální premiér Jan Stráský. Josef Zákoutský, dlouholetý předseda okresního svazu turistiky, organizátor akcí a aktivní turista, se stává jako jeden z prvních v republice nositelem titulu Mistr turistiky. Vladislav Kracík jako první v odboru začíná chodit 100 km dálkové pochody. Roku 1974 v Dobříši úspěšně zdolává 100 mil za 29 hodin, následující rok na tomtéž místě vytváří nejlepší výkon v 24 hodinovce - 147 km, ten posunuje roku 1988 v Košicích Tomáš Roučka na 174 km. Josefa Pilaře st. střídá v čele odboru v roce 1973 Bedřich Kotek. Roku 1976 se stává předsedou Josef Tauchman. V této době se několik let pořádá cykloturistická akce Křížem krážem Českým rájem, cykloturisté putují na kolech po republice a východoevropských zemích, krátkou dobu jsou též aktivní mototuristé. Několik let je provozována turistická ubytovna na stadiónu /40 lůžek/, která byla původně stavěna jako součást krytého plaveckého bazénu. Bohatá je činnost turistických oddílů mládeže, na níž se v této době podílejí Zlata Zákoutská, Marie Militká, Jaroslav Urban a další. Vznikají další turistické akce - Lyžařský přejezd Krkonoš, Zimní vystup na Kumburk. Roku 1978 se stává předsedou odboru Zdeněk Lejdar, který se věnuje zejména lyžařské a vodácké turistice. Roku 1986 je opět zvolen předsedou Josef Tauchman, který je v této funkci dodnes. Po otevření hranic začátkem devadesátých let začínají turisté zdolávat i vrcholy vzdálenějších pohoří. Z členů odboru zatím byli nejvýše Pavel Pilař na Kilimandžáru (5895 m n. m.) - 1997, Eliška Roučková na Chacaltaye (5395 m n. m.) - 2003. Odbor je v této době součástí tělovýchovné jednoty Sokol Nová Paka, v devadesátých letech je v čele této jednoty Josef Pilař ml. Z názvu jednoty mizí slovo Sokol, protože je v názvu tělocvičné jednoty Nová Paka. Neúnavný Václav Horák /člen KČT Nová Paka od roku1933!/ se již více než 60 let podílí na značení turistických cest. V mnoha turistických průvodcích je autorem kilometráže značených cest, je činný v komisích značení vyšších stupňů. V poslední době se na zdárném průběhu turistických akcí podílejí spíše členové odboru střední a starší generace: Pilařovi, Benešovi, Tauchmanovi a další. V roce 2008 má turistický odbor 78 členů. Tomáš Roučka - KČT Nová Paka V současné době náš odbor má 19 členů. Naše činnost je často propojena s OÚ a SDH Rohoznice, předsedou je František Marek a jednatelkou Zdeňka Dufková. Pokud se jedná o naši činnost, domnívám se, že je velice pestrá. Ve spolupráci s OÚ Rohoznice a SDH Rohoznice pořádáme pravidelné akce - čarodějnice, hasičské soutěže, sousedská posezení, kdy poskytneme naše zázemí v nové budově, letos byl uspořádán lampiónový průvod k Památníku padlých u příležitosti vzniku ČSR. Účast byla nadmíru hojná, průvod byl zakončen ohňostrojem a v samém závěru všichni si pochutnali na výborných koláčích, které upekly členky i nečlenky našeho odboru, opekli jsme buřty a příjemně si popovídali o všedních starostech. Další tradicí, kterou se snažíme udržet, jsou společné dovolené. Poznáváme krásy naší země, dozvídáme se mnohé zajímavosti. Ne že by nám byla česká země malá, ale dokonce jsme v rámci zájezdů poznali i Itálii a Slovensko. Jelikož někteří členové se již nemohou vydat na dlouhé trasy, v posledním roce jsme uspořádali tzv. tematické pochody v okolí v rozsahu 15 km. Často se přidají i příslušníci rodin a o to je i program bohatší. Všichni pochopitelně okolí známe, ale v programu pochodů máme zařazeny různé soutěže, kvízy, úkoly, které mohou prokonat všichni, kteří se cítí být dětmi i ve vyšším věku. Střílení z praku, hledání pokladu podle mapy, zaimprovizovat hru na hudební nástroj, vymyslet básničku, či příběh na dané téma, střílet ze vzduchovky s cílem sestřelit si buřt - to jsou naše běžné úkoly, se kterými se dokáže "poprat". Vždy před pochodem sestavíme družstva a hurá do přírody. I když nám leckdy počasí nepřeje, nám to nevadí! Abychom zcela nezlenivěli, zvláště ti mladší, řekli jsme si, že by každý za turistickou sezónu mohl ujít 250 km. Samozřejmě, že musí mít vše potvrzeno diplomy, či uznáními z daných pochodů, aby "hra" byla fair play. Blíží se výročka, těšíme se na vítěze. Pokud jsem vás alespoň trochu zaujala naší činností, velice rádi vás uvidíme na nultém ročníku pochodu, který plánujeme v měsíci dubnu. Doufám, že se mnou souhlasíte, že kde je (dobrá) vůle, tam je cesta. Jana Stejskalová - KČT Rohoznice 1. V přírodě se pohybujte tak, aby jste jí nepoškodili a zároveň i ohleduplně k ostatním návštěvníkům. 2. Délku a náročnost tras volte úměrně ke svému věku, fyzické kondici a povětrnostním podmínkám. 3. Turistickou výstroj a vybavení mějte vždy v dobrém stavu, odpovídajícímu druhu přesunu a terénu. 4. Dbejte na svoji osobní bezpečnost a mějte při sobě vždy základní potřeby k poskytnutí prví pomoci. 5. Přednostně využívejte turisticky značené trasy a respektujte zásadu, že přednost má ten zranitelnější /tzn. sjíždějící lyžař před stoupajícím, chodec před cyklistou, pokud se nejedná o cyklostezku apod./. 6. Nikdy nevcházejte nebo nevjíždějte na trasy, které jsou pro vámi zvolený druh přesunu zakázány /je netolerantní a sobecké šlapat po lyžařské stopě i když tato není přímo označena zákazem vstupu/. 7. Respektujte vlastnické a privátní pozemky i když jimi prochází turisticky značená trasa /nescházejte z cesty/. 8. Nezanechávejte po sobě v přírodě obaly od svačin, zejména sklo, PET- lahve, mikroteny, igelity apod. 9. V případě, že objevíte poškozenou turistickou orientaci, oznamte to neprodleně kterémukoliv značkaři. 10. NEBOJTE SE A NESTYĎTE SE O TĚCHTO ZÁSADÁCH VEŘEJNĚ HOVOŘIT!!!! v zimě patří k nejzásadnějšímu pravidlu pohybu v přírodě a taky slušnosti respektování lyžařské stopy ze strany pěších chůzí mimo ve vlastní chodecké stopě, jako se to děje kupříkladu v Jestřebích horách za Pasekou směrem na Lhotu. Snímek pořízen byl 23. 11. 2008. Foto: L. Šlosar Obecně lze ale říci, že úplným vítězstvím pohybu v přírodě je vzájemná tolerance, ať už jsme kdekoliv. Dnešní doba vychovává novou generaci ke lhostejnosti, nevšímavosti a k apatičnosti. Udělejme všichni maximum proto, aby se tyto vlastnosti do přírody a mezi turisty nikdy za žádnou cenu nedostaly. PS: Vzhledem k tomu, že to je v letošním roce můj poslední příspěvek do Zpravodaje, přeji vám všem, vážení, kolegové hezké Vánoce a všechno NEJ, NEJ do roku 2009. Jiří Staněk - Nové Město nad Metují Celý systém GPS je možné rozdělit na tři části: kosmickou, řídící (nebo též kontrolní) a uživatelskou. Kosmickou část tvoří 24 nestacionárních (tj. neustále měnících svou polohu) satelitů umístěných 20 tisíc kilometrů nad zemským povrchem. Z každého místa na zemi tak v ideálním případě vidíte 12 družic. Z toho vyplývá, že třeba v jeskyních nebo pod vodou je přístroj houby platný. Každá z těchto družic obsahuje přijímač, vysílač, cesiové atomové hodiny s přesností miliardtin sekundy a mnoho dalších zařízení, které již pro vlastní určování polohy nejsou potřebné (např. detekce výbuchů jaderných zbraní). Přijímač slouží k předávání dat z řídícího střediska na Zemi do vnitřního počítače družice. Na základě těchto dat pak koriguje např. svou dráhu. Vysílač je určen jednak k zasílání dat zpět do řídících center, ale hlavně k vysílání dat uživatelům. Poslední částí je uživatelská, tedy ta, kterou si může každý koupit a používat. Jde jednak o klasické přijímače (dnes už vždy alespoň s primitivním displejem) a jednak přijímače zabudované do dalších zařízení (PDA, telefony a další). Většina přijímačů je pasivní (tedy pouze přijímají, nikoliv vysílají), a tyto přijímače nás budou zajímat nejvíce. A jak to celé funguje dohromady? Každá družice vysílá informace o své poloze, přesný čas z atomových hodin a dále přibližné polohy ostatních družic. Přijímač, který musí mít přímou viditelnost na oblohu, pak pro výpočet polohy využívá časového rozdílu mezi okamžikem vyslání a okamžikem přijetí dat. Pokud takto získá a zpracuje data ze tří družic, dokáže určit zeměpisnou šířku a délku (tzv. 2D poloha). Pro výpočet nadmořské výšky je pak potřeba signál ze satelitů čtyř (tzv. 3D poloha). Díky ostatním satelitům se výpočet více zpřesňuje. K uvedenému výpočtu je nutné, aby i v přijímači byl přesný čas, kterého se dociluje jednodušším zařízením než jsou atomové hodiny (ty jsou jednak drahé a jednak rozměrné) a při načítání informací o družicích se aktuální čas upraví. Pokud by byl čas rozdílný byť jen o jednu tisícinu vteřiny, chyba v určení polohy by byla řádově stovky kilometrů. Většina uživatelů GPS přijímačů si jistě všimla, že od zapnutí přístroje k získání prvních údajů může uběhnout několik desítek vteřin až několik minut. Je to z toho důvodu, že na začátku (případně na základě dalších faktorů jako je např. zeměpisná či časová vzdálenost aktuální pozice od naposledy zaznamenané) je nutné načíst informace o jednotlivých družicích a další data (tzv. almanach). Tomuto procesu se říká inicializace. Almanach o velikosti 37500 bitů se odesílá rychlostí 50 bps, takže pokud bychom jej chtěli do přijímače načíst celý, potřebovali bychom 12,5 minuty. Naštěstí je z almanachu potřeba jen část, takže se nečte celý. Rozhodně rychlost načtení je ještě ovlivněna prostředím, kde se přijímá. V úzkých uličkách s vysokými budovami je to horší než na vrcholu holého kopce. Z tohoto důvodu doporučuji v případě, že plánujete pohyb v místech se zhoršeným signálem, načíst almanach (zapnout přijímač) v místě, kde je výhled na oblohu dostatečný. Kromě almanachu si musí přístroj načíst ještě informace o sobě, tzv. efemeridy, ale to je vzhledem k almanachu již zanedbatelný časový okamžik. Tolik k funkci. Při turistice bude jistě zajímavé, jak tyto údaje využít. Bohužel, konkrétní přístroje nelze v tomto příspěvku uvést (firmy by měly neplacenou reklamu), tak jen obecně. Pro pěší cesty doporučuji odolnější přístroje v pevné skříňce - z houževnatého plastu. Jsou i vlhku těsné, které snesou déšť, a vodotěsné, jež vydrží bez úhony i pád do vody a následné zachraňování utopence. Nevhodné budou telefony s GPS, protože při zapnuté GPSce budou baterie vycuclé velice rychle. Ale pouze pro okamžité určení polohy mohou postačit. Ale bohužel třeba Nokia chce platit měsíční paušály. Pro náš účel budeme tedy vybírat robustnější konstrukci (nikoliv zase takovou, abychom jí museli vézt v dvoukoláku), odolnou alespoň dešti a s dlouhou výdrží baterií. Je hezké, nechat se vyvést z temného lesa milým ženským hlasem, ale co je nám to platné, když na rozcestí dojdou baterie. V autě starosti s vodou a bateriemi obvykle odpadají, většina dnešních vozidel má střechu a každou GPS lze napájet ze autozapalovače. Ovládání dnešních GPS přístrojů je u všech jednoduché, není třeba se bát nějaké složitosti. Vybírá se pohodlně z nabídek kliknutím prstem na dotykovou obrazovku, já protože blbě vidím, vybírám si navigace s velkými ikonami a velkým písmem. Ale co je nejdůležitější, jsou mapové podklady. GPS je v podstatě tupý přístroj. Ukáže vám, kde jste v zeměpisných souřadnicích a několik desetinných míst. Toho se využívá v geocachingu. Toto nejnovější odvětví turistiky se vyznačuje tím, že někdo uschová poklad - cache. Její zeměpisné souřadnice umístí na Internet a ostatní lidé uchopí GPSky a jdou ho hledat. Bližší informace najdete zde: http://www.geocaching.cz. Bez mapových podkladů můžete zamířit pouze na jinou souřadnici. Proto mapám věnujeme nejvyšší pozornost. Vybíráme podle účelu, k jakému budeme GPS používat. Pro turistiku v Krkonoších je nám průjezdová mapa Evropy platná, jak závory v tunelu. Jsou mapy různých výrobců a různého zaměření. Některé jsou vhodné pro automobil a vyhledávání čísel popisných v ulicích měst a jiné pro turistiku, kde jsou zakresleny všechny turistické cesty. Pro GPS Garmin je nejlepší turistická mapa Czech TOPO a dle mého názoru jsou v ní lepší podklady, než od Teleatlasu. Přesný popis této mapy najdete tady: http://www.garmin.cz/index.php?section=2009&category=mapy&sub_category=mapy_turisticke&view=detail&product=874. Zdůraznil bych, že obsahuje plnou turistickou síť značkovaných cest a většinu neznačených pěšin. Tato mapa mě dokonce vytáhla v naprosto neznámém terénu na Šumavě, kde Kyril vyvrátil a zničil celou značenou cestu. A last but not least, bych zmínil POI - body zájmu (Point Of Interest). Řidiči je velice dobře znají, mají v nich uloženy všechny policejní radary a před průjezdem tohoto bodu GPSka upozorní, na kontrolu rychlosti. Pro turisty je zajímavé to, že u většiny přístrojů GPS lze tyto body libovolně přidávat. Jejich databáze se udržují na serveru http://www.poi.cz/. Můžete si stáhnout a do GPS nainstalovat třeba všechny tisícovky, rozhledny, hospody a ubytovny. Databáze je velice rozsáhlá a každý na výše uvedeném serveru najde co potřebuje. Pak snadno zadá ve svém přístroji, že chce jít třeba na nejbližší rozhlednu a milý ženský (nebo i mužský) hlas vás neomylně dovede do cíle. Richard Cestr - Zeleneč V tomto čísle Zpravodaje Vás chci pozvat na jednu z mých oblíbených cest, která ovšem pro svou zimní neprůchodnost bude spíše pozvánkou na jarní dny. Důvodem tohoto výběru bylo, že pocházím z bývalé oblasti Krkonoše a Podkrkonoší a také to, že jde o jednu z mnoha dominant Královéhradecké oblasti. Vyjdeme z Horní Malé Úpy od Pomezních bud po červené značce směr Sněžka, a po této Cestě česko-polského přátelství dojdeme až k turistické chatě Jelenka. Hned za chatou nepřehlédneme turistický rozcestník a z červené značky odbočíme v pravém úhlu na zelenou, která nenápadně mizí v lese a je využívána zanedbatelným procentem turistů. Vede úbočím Svorové hory, nejdříve lesním porostem, poté obrovskými lány borůvčí, sem tam brusinek, a kamennými poli pod Obřím hřebenem. Pokud se tam vydáme za hezkého počasí a vydrží nám, jsme také odměněni nádhernými výhledy do české krajiny, která z těchto míst vypadá jako prosta civilizace. Dále již kráčíme úbočím Sněžky pěšinkou skrytou v kleči a dojdeme na rozcestí Nad Růžovohorským sedlem, kde se napojíme na žlutou značku vedoucí od Růžové hory na Sněžku po nesmírně "populárních" schodech. Útěchou nám budiž, že je nešlapeme všechny. Délka trasy necelých 10 km + vámi zvolená cesta ze Sněžky. Vážení turisté, pokud tuto cestu zatím neznáte, nemáte ji ještě prošlou, vřele doporučuji, a prosím i Vy se pochlubte nějakými svými Topy, ať víme kam se vydat a můžeme si vlastní Topy rozšířit. Pokud cesta nebude podle vašeho gusta, o to je důležitější dát vědět co se líbí právě Vám. Jana Skalková - redaktorka Zpravodaje V době mé návštěvy zaujal mě velmi pěkně zpracovaný oddíl o historii odboru včetně turistiky v Prachovských skalách. Zájemce o turistiku v zahraničí mohou inspirovat podrobné cestopisy z cest odboru do jihofrancouzské Provence a italských Dolomit. O bohatém oddílovém životě vypovídají alba fotografií. Po postupném doplnění dalších rubrik budou webové stránky KČT Jičín zcela určitě poskytovat další zajímavé informace nejen svým členům, ale i dalším návštěvníkům. -lš- Příjemné prožití Vánočních svátků, šťastný Nový rok, stálé zdraví a hodně osobních úspěchů, skvělou kondici a nepřeberné množství zážitků v turistice přeje všem vyznavačům turistiky Královéhradeckého kraje i odjinud. redakce Zpravodaje ZPRAVODAJ. Čtvrtletník pro pěšáky, kolaře, lyžníky a vodáky Podkrkonoší a Krkonoš. Ročník 14, číslo 4. Vydavatel: oblast KČT Královéhradeckého kraje. Redakce: Luděk Šlosar /šéfredaktor/, Jana Skalková /redaktorka/. Adresa redakce: Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Telefon domů 499732830, mobil 728262273. Elektronická adresa: ludek(zavináč)slosar(tečka)cz. Dáno do tisku: 25. 09. 2008. Místo vydání: Trutnov. Cena: zdarma. Náklad jednoho čísla: 50 ks. Improvizovaná grafická úprava: Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Tisk: Luděk Šlosar. Distribuce: Dana Jágrová. Všem přispěvatelům děkujeme. Uzávěrka příštího čísla do 21. 03. 2009. Registrace: E 15083 ze dne 16. 02. 2004. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|