24. 10. 1998
KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší
KČT Lokomotiva Trutnov
Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/
Zajímaví lidé
Reportáže z turistických akcí
Mladobucká padesátka
Návštěvní kniha
Poznámka:
Na těchto stránkách je Zpravodaj č. 2/06 uveden bez grafické úpravy, navíc však s fotografickou dokumentací.Obsah:
Sisyfos přece jen nejsem /úvodník/Oblastní zahájení ze čtyř pohledů
- z pohledu zástupce oblastního výboru
- z pohledu kritického účastníka
- z pohledu informovaných funkcionářů oblasti
- z pohledu výboru oblasti
Letní sraz turistů Královéhradeckého kraje
- Sraz zasazený do překrásného prostředí
- 2. oblastní letní sraz turistů oblasti Královehradeckého kraje a 16. ročník turistické akce Barunka v číslech
Po červené mezi třemi věnnými královskými městy
Základy vodní turistiky
Zpravodaj představuje zajímavé lokality aneb Alba - neznámý tok
Představujeme Klub českých turistů Červený Kostelec
Představujeme Klub českých turistů Smiřice
Pozvání na DEP Za oblastními odznaky Podkrkonoší
Krakonošovo království
Příští srazy oblasti v obrysech
Jako bájný král Sisyfos ve výkonu trestu dovalil jsem svůj kámen horečných příprav na turistickou akci Za trutnovským drakem až do vzdálenosti jednoho týdne od pomyslného vrcholu data uskutečnění akce.
Už na začátku posledního období se mi podařilo zajistit vytištění itinerářů a převzít dotisk diplomů. Zbývalo mi pomoci manažerce dětských soutěží Míše zasadit tuto letošní novinku na nejkratší pěší trase pochodu do celkového jeho rámce a konečně úplně nakonec vyznačit část dětské trasy vlastním značením - aby je předtím někdo nestrhal.
Uprostřed posledního záchvěvu horečného chvatu zjišťuji, že v sobotu má býti oblačno a místy deštivo. Závěrečné přípravy tím samozřejmě neutuchají, ale do duše se vkrádá skepse. Když ve čtvrtek předávám Míše pro ní a její kamarádky věci na kontrolu, připadám si jako ruský generál posílající své mladé vojáky na smrt. Stále ale neprší.
V pátek před akcí se vracím domů - poté, co jsem zajistil ubytování šesti účastníků - pozdě večer pěšky, to už místy krápe. Na internetu zjišťuji, že meteorologové přitvrdili, už slibují nazítří dokonce přívalové deště, jen ten příslib chladu zůstává. První kapka na okenní rám dopadne okamžikem vypnutí počítače a bubnování deště mě již v průběhu noci budit nepřestane. Ráno po čtvrt na šest dokončuji vlastní značení a za půlhodinku mého snažení je moje větrovka promočená na celý den.
V tu chvíli si připadám opravdu jako Sisyfos, provinivší se tím, že se kvůli získání pramene vmísil do sporu mezi Diem a říčním bohem Asópem, a jenž za trest je povinován znovu a znovu valit kámen do kopce, aby v okamžiku, kdy ho téměř dovalí, mu kámen vyklouzl dolů. Přemítám, zda za této situace je smysluplné být nadále manažerem akce.
Přímo na startu se stav mé mysli zlepšuje pouze proto, že se bez jediné absence se dostavují všichni další pořadatelé, z nichž každý bez ohledu na vnější poměry začíná spolehlivě plnit své poslání.
V průběhu prezentace se dle očekávání ukazuje, že účast kvůli dešti bude nezvykle malá. S ubíhajícím časovým rozmezím startu pro účastníky nejkratší trasy kalí ještě více náladu zjištění, že zpočátku ne a ne se dostavit na start nějaké dítě - a zrovna v těchto chvílích přicházejí na své dvě kontroly děvčata s pečlivě připravenými soutěžemi. Nakonec se děti dostavují v počtu stejném jako pořadatelky soutěží, jimž se tedy zaslouženého zadostiučinění za poctivou jejich přípravu nedostane.
Mezidobí mezi koncem startu a příchody větších skupin účastníků je letos nezvykle delší. Ke konci však přicházejí z delších tras účastníci nejvěrnější, kteří vesměs na start přijeli z větších vzdáleností. Úzký okruh pořadatelů sesedne se s příchozími a veškerý jejich smutek postupně odvane družný rozhovor s přišlými.
Když se v neděli ráno probouzím, zbavený již tíhy odpovědnosti manažera pochodu, a vybavuji si předešlou sobotu, vzpomenu na ni již pouze v dobrém. Přece jsem byl za svou snahou byl odměněn - příjemným pocitem vycházejícím ze součinnosti se spolehlivými kolegy - pořadateli z odboru a ze spokojenosti nejvěrnějších účastníků.
Už si nepřipadám co Sisyfos, pokud ovšem mé přirovnání se nevztahuje k tomu, že příští rok začnu s přípravou turistické akce jako každoročně skoro od začátku.
Rozhodl jsem se totiž, že - nenajde-li se někdo lepší - do toho za rok půjdu znovu.
/Luděk/
Týden před akcí, kdy přípravy akce mířily do finále, sledovali pořadatelé nervózně předpovědi meteorologů, které vůbec nebyly příznivé. Co horšího může pořadatele turistické akce potkat, kdy pomalu celoroční práce přijde vniveč, když v den "D" prší a účast je slabá? V Jičíně se tak nestalo. I když zamračená obloha od rána nevěštila nic dobrého a během dopoledne skutečně začalo pršet, lidi přišli. A bylo jich dost. Sice o něco méně než předchozí roky, ale dost na to, aby se práce 70 pořadatelů vyplatila. Předsedkyně oblasti Věra Franců při závěrečném účtování došla k celkovému číslu 2 334 účastníků.
Největší účast pořadatelé zaznamenali již tradičně na dětských trasách, kde byly v lipové aleji připraveny pro nejmenší pochodníky soutěže, odměnou byly drobné sladkosti od několika sponzorů. Dále se v lodžii malovalo a atraktivní byla i jízda na koni pod Zebínem. Delší trasy byly vedeny severně od Jičína. Poměrně hojná účast byla i na "dospěláckých" trasách, které vedly až do zasněženého Podkrkonoší, na Tábor a Kumburk. Na nejdelší padesátikilometrovou trasu si trouflo 65 nejzdatnějších. Slabší účast pořadatelé zaznamenali na cyklotrasách. Nicméně 52 odvážlivců se vydalo do terénu, kde je čekaly nejen dešťové přeháňky z vrchu, ale i stříkance od kaluží a projíždějících aut.
I když se brány památek otevírají až v dubnu, pro pochodníky byla otevřena Valdická brána. Odměnou pro všechny byl u příležitosti 40. ročníku vydaný diplom a odznak. Do cíle se účastníci pochodu vraceli sice unaveni, ale spokojeni. Jen někteří litovali, že si nevzali běžky. A pořadatelé by příště mohli vyjet pořádné lyžařské stopy. Je nutné si však uvědomit, že letošní zima je rekordně dlouhá a při 41. ročníku bude pochodníky určitě čekat krásné slunečné počasí, suché stezky a jako každoročně skvělá organizace jičínských turistů. Tak na shledanou příští první jarní sobotu v Jičíně.
Lubomír Hoška - místopředseda výboru oblasti
To, že jsme ne vlastní vinou nestihli vlastní slavnostní projevy /zpoždění vlaku - a bylo nás v něm zatraceně hodně/ mě sice trošku mrzí, ale víc mě mrzí ta skutečnost, že pořadatelé nezvýhodňovali ve výši startovného členy KČT a vybíralo se pěkně šmahem 20,- Kč za každého bez rozdílu. Ještě víc mi nadzvedlo adrenalin to, že Pochod Českým rájem byl zařazen v rámci Královehradeckého kraje do Programu 200 a tudíž jsem nárokoval dle pokynů generálního sekretáře ing. Krejzlíka zaplacení startovného prostřednictvím poukázky OZP v nominální hodnotě 15,- Kč s tím, že rozdíl, t. j. 5,- Kč doplatím.
Narazil jsem však na naprostou neinformovanost organizátorů, zaplatil požadovaných 20,- Kč a vyrazil na trasu s otázkou, proč slevové karty Eurobeds, proč členství v OZP, proč členství v KČT a vůbec, kde je nějaká snaha zvýhodnit organizované členy KČT před ostatní veřejností, byť také s turistickým duchem.
Chtěl jsem také nahlásit prostřednictvím nějakého presenčního lístku zastoupení našeho odboru, ale ani o tyto údaje nebyl vůbec žádný zájem. Tato fakta možná budou chybět při zpracování výroční zprávy.
Celá akce na mě působila spolu s jarmarkem na náměstí jako vyloženě komerční záležitost a tak si kladu otázku: "Kde se stala chyba?" Chápu, že se každý snaží, aby nějakou tu korunu utržil, ale ...... jestliže se jednalo o prioritní akci oblasti, pak by měl asi někdo z oblastního výboru tyto věci konzultovat s organizátory a určit - jak se říká - pravidla hry v dostatečném časovém předstihu. Myslím si, že kritický prst nezvedám teď jenom nad KČT Jičín, ale máslo na hlavě má podle mě i celý oblastní výbor. Samozřejmě se mnou můžete, ale také nemusíte souhlasit.
Jiří Staněk - KČT Nové Město nad Metují
V sobotu 25. 3. 2006 jsme se zúčastnili "Putování za Rumcajsem" v Jičíně, které bylo současně zahájením sezóny naší turistické oblasti, což však připomínalo pouze razítko na stolku. Oficiální zahájení proběhlo cca o hodinu dříve než bylo nahlášeno, což bude jistě kritizováno všemi vyznavači společných nástupů. Samotný start do uplakaného a studeného dne byl značně utlačen komerčním jarmarkem na celém náměstí. Cíl po ukončení jarmarku již více zviditelnil turistické dění. Problémem na většině akcí v republice a také zde byl v tom, že organizovaný turista nezískal žádné zvýhodnění na startovném. Je to škoda - pomohlo by to i naší členské základně.
Přes nepříznivé počasí je nutno účast /2334 pěších a 52 cykloturistů/ pokládat za velice úspěšnou a množství spokojených poutníků slibuje účast do dalších ročníků. Bylo potěšující posezení v nekuřáckém sálu restaurace U Anděla, kde se sešlo množství rodin s dětmi po pochodu k občerstvení. Děti i rodiče probírali události dne a mnozí spřádali plány na další toulky.
K příspěvku kolegy Staňka bychom rádi poznamenali:
- vliv oblasti - velmi sporná problematika. V loňském roce oblast přispívala na oblastní sraz a byla tvrdě osočena za doporučení k akci. Letošní zahájení dotováno nebylo a opět je chyba, že oblast nekonzultovala a neradila. Tedy opět špatně. Je zřejmé, že kritické prsty se nejdou ohřát do výboru
- OZP a její poukázky by měly být řešeny a projednány za a) v ústředí, b) ve vlastní OZP. Akce si vybrali oni, tak by se měli s pořadateli kontaktovat
- pořadatelé, kteří se nabídnou k pořádání oblastních akcí, jsou dostatečně zkušení než aby do pořádání samovolně zasahovala a ovlivňovala oblast - v případě přání a požádání ráda pomůže a poradí. Mohlo by se stát, že by podobné akce musel pořádat samotný oblastní výbor. A teď babo raď?………
Dana a Jaroslav Jágrovi - KČT Smiřice
-lš- /ze záznamu z jednání užšího výboru konaného dne 30. 03. 2006/
Na srazu se však neputovalo ve vzdálenostech, ale i v čase. Účastníci srazu mohli v rámci doplňkové akce "Oživení postav z Babičky B. Němcové" pořádané správou ratibořického zámku ve spolupráci s Kulturní agenturou Anny Řehákové putovat také do 1. pol. 19. stol. a pobýt zde několik hodin ve věrných kulisách tohoto období ve společnosti babičky, pana mlynáře a dalších postav ze světoznámého díla Boženy Němcové. Návštěvníkům byla doporučena i návštěva muzea Boženy Němcové, Textilního muzea i Barunčiny školy, stejně jako stezku Jakuba Míla.
Každý z účastníků měl tak možnost si odnést ze srazu zajímavé zážitky. Mezi ty mé například patřily příjezd početné výpravy turistů KČT Žacléř v autobusu speciálně vypraveném na sraz a šťastná náhoda, jež mi umožnila dostat se konečně do kostela v České Skalici a shlédnout zde dvě pamětní desky k válce z r. 1866.
zážitek č. 1 - členové ostatních odborů oblasti praskejte závistí! Žacléřstí turisté se chystají dobýt srazu - vpředu předseda odboru V. Görner. Foto: L. Šlosar
zážitek č. 2 - konečně jsem mohl spatřit pamětní desku rytíře Pithy padlého v roce 1866 v českoskalickém kostele. Foto: L. Šlosar
Za uskutečnění srazu takřka v příjemném rodinném prostředí patří pořadatelům z KČT Hrot Česká Skalice upřímný dík, stejně tak /což jsem v předešlých příspěvcích postrádal/ i pořadatelům KČT Jičín za uskutečnění letošního oblastního zahájení turistické sezóny.
Luděk Šlosar - KČT Lokomotiva Trutnov
16 km celkem 138 účastníků 57 členů KČT 17 dětí do 15 let
25 km celkem 21 účastníků 5 členů KČT 2 děti do 15 let
35 km celkem 8 účastníků 4 členové KČT 1 dítě do 15 let
50 km celkem 11 účastníků 6 členů KČT 0 dětí do 15 let
Celkem: celkem 178 účastníků 72 členů KČT 20 dětí do 15 let
Cyklotrasy:
23 km celkem 19 účastníků 0 členů KČT 6 dětí do 15 let
40 km celkem 38 účastníků 5 členů KČT 7 dětí do 15 let
80 km celkem 16 účastníků 5 členů KČT 0 dětí do 15 let
Celkem: celkem 73 účastníků 10 členů KČT 13 dětí do 15 let
Celkem (pěší + cyklo): 251 účastníků 82 členů KČT 33 dětí do 15 let
předseda pořadatelského odboru Vladimír Ježek - spiritus rector srazu - před sokolovnou v České Skalici. Foto: L. Šlosar
Nejstarší účastník: člen KČT František Vacek - 81 let (nar. 1925) z Police nad Metují (na pěší 16 km)
Nejmladší účastník: a) pasivní: Matěj Svoboda, rok nar. 2006 z Broumova (nesl se na zádech na sedačce na pěší trase 16 km)
b) aktivní: Michal Fidler - 6 let (rok nar. 2000) z České Skalice (na cyklo 23 km)
Andrejka Palažoglu - 6 let (rok nar. 2000) z Úpice (na pěší 16 km)
Nejvzdálenější účastník: Marta Hranická a Václav Kaňka z Nýrska (na pěší 50 km)
Poznámka: Byly přítomny 3 pracovnice Oborové zdravotní pojišťovny, které na přání měřily účastníkům pochodu krevní tlak a podkožní tuk. Byli jsme s jejich přítomností spokojeni, přispělo to k oživení akce.
Vladimír Ježek- předseda KČT "HROT" Česká Skalice
Vzpomeňme propojení Novobydžovska s Chlumeckem, ze kterého nezůstalo zhola nic, vzpomeňme několika spojnic Podkrkonoší s Krkonošemi, z nichž zůstala pouhá torza.
Trasa o které bude řeč, je jednou z nich. Původně dálková trasa, později rozkouskovaná, teď opět, byť v poněkud pozměněné podobě povstala "z popela".
Začátek trasy byl v Pardubicích, víceméně stále podél Labe vedla do Hradce Králové, prošla celým městem, věrná Labi až do Černožic, kde opustila jeho tok a zamířila do lázní Velichovky. Pak přišla léta osmdesátá, počátek kouskování "naší" trasy. Spadlý můstek přes Malostranský potok, levý přítok Labe, donutil značkaře ke zrušení úseku mezi Lochenicemi a Smiřicemi (následně Černožicemi). A následovala léta devadesátá. Naprostá neprůchodnost poblíž Bukoviny nad Labem měla za následek zrušení úseku Pardubicko - Hradeckého.
Tato situace nebyla lhostejná mnoha nadšeným turistům, zejména pak odboru KČT ve Smiřicích, v čele s Jardou Jágrem. Iniciovali opravu můstku přes Malostranský potok, intervenovali u značkařů, až nakonec v roce 2003 znovu vyznačili místním značením úsek z Lochenic do Černožic jako "Prokešovu spojovací cestu". A to už je nová, šťastnější kapitola někdejší dálkové trasy.
Prokešovu spojovací cestu převzali do své péče královéhradečtí značkaři pod vedením Oty Urbana a značkařka paní Havlíková v r. 2005 přeznačila tuto trasu na pásové značení. V roce 2006 navázal v Černožicích značkařský obvod Náchod a jaroměřští značkaři manželé Simonovi: Původní červená do Velichovek byla přeznačena na modrou (jako odbočná) a červená byla protažena podél Labe až do Jaroměře, kde navázala na červenou do Dvora Králové nad Labem.
Vzniklo tak kvalitní propojení tří historických věnných měst českých královen: Hradce Králové, Jaroměře a Dvora Králové nad Labem:
- trasa, která vede nenáročným terénem, převážnou část své délky podél toku Labe.
- trasa, která úspěšně navazuje na historii dříve tak populárních dálkových turistických spojnic.
Jan Pásler - předseda krajské komise značení
Vodní turistika je jedním z přesunových prostředků turistiky. V nedávné minulosti - před revolucí v roce 1989 byla součástí odborů turistiky a patřila do svazku sjednocené tělovýchovy /ČSTV/. Revoluce ovšem se vším řádně zamíchala: vodácké oddíly, jichž bylo Východočeském kraji přes 50, se rozešly do různých jiných organizací, přičemž některé oddíly zůstaly v ČeTV jako vodní turistika kanoistického svazu.
V současné době jsou daleko větší možnosti než bývaly. Obchody jsou plné nesrovnatelně lepším vybavením. Kromě závodní činnosti ve vodním slalomu a sjezdu na divoké vodě a vodní turistiky se jezdí soutěže na speciálních plastových lodích - rodea, provádí se rafting závodně i turisticky, jezdí se na pramicích, jezdí se na speciálních lodích rychlostních tzv. dračích... atd. Činnost oddílů bývá specializovaná pouze zčásti a současně provádí i jiné "odbornosti", vodní turistiku pak během roku, třebas minimálně - všichni.
Ovšem - vrátíme se opět na začátek. K tomu abychom se věnovali vodní turistice, je třeba koupit si literaturu ke krátkému seznámení a kilometráž vodních toků. To je teorie. Usedneme-1i do lodě, je třeba počítat se vším, a to včetně kolikrát nepříjemným vykoupáním. Voda - řeka je naše vodní cesta. Proto je třeba seznámit se a zvládnout cviky, kterými budeme loď řídit. K tomu je nejlepší seznámit se s někým, kdo již na vodě jezdí a ještě před naší dovolenou se všechno prakticky naučit. A je toho hodně. V současné době jezdí kdekdo a nebývalá kvanta utopených svědčí o podceněné přípravě. Nejdůležitější je znalost plavání.
Jakou loď si pořídit? Je skutečně velký výběr. Budeme proto vybírat podle našich poměrů. Dva kamarádi si patrně koupí krytou se dvěma otvory z laminátu nebo z plastu /musí pak v ní sedět a zároveň klečet s nohama pod sedačkou/. Smíšený pár si takovou loď pořizovat nebude, protože slečna nebo paní v lodi klečet nebude. A kromě toho je předpoklad, že sebou budeme brát někdy děcko. Pro nás je 1oď otevřená. Obě možnosti pak připadají v úvahu v případě, že tu loď budeme mít kde uložit. Pokud ne, pak pro nás přichází v úvahu loď nafukovací - např. Pálava z Gumotexu nebo RIO z Bohuňovic u Litomyšle v ceně cca 17 - 20 tisíc Kč - nová, nebo z bazaru použitá např. v cestovce za 8 tisíc Kč. Pevné lodě jsou v cenách 10 - 12 tisíc Kč. Máme-li větší ratolest /kolem 10-i let/ pak jí pořídíme starší slalomový kajak v ceně cca 5 - 8 tisíc Kč, plasťák budeme pořizovat, až bude trochu jistota, že ta ratolest u vody asi vydrží. Plasťák bývá dražší cca 8 - 20 tisíc Kč. Ve výstroji je opět výběr zejména podle ceny. Pádla cca do 600 Kč a plovací vesta až do 2.500 Kč. Ale pokud nehodláme v budoucnu někdy závodit, pak plně postačí vesta tzv. necejchovaná se supermarketu v ceně do 400 Kč. Jezdí se v lehkém oblečení, pod které se obzvlášť doporučuje prádlo značky MOIRA. Do vody brzy na jaře je dobrý neoprén. Důležitá je přilba - často víc než vesta. K uchování některých věcí v suchém stavu je potřebný lodní vak nebo soudek a zvlášť pak na foťák, kameru, hodinky nebo mobil. V ústroji jsou nutné boty do vody - poranění o střep nebo o ostrý kámen bývá komplikací. Pevné lodě musí být zabezpečeny proti potopení a opatřeny šňůrami. Ještě jsou třeba věci na přestrojení v případě koupání. Ostatní již známe z ostatních přesunových prostředků.
Každý vodák by měl mít kilometráž vodních toků, z které se seznámí s mnoha teoretickými radami. Z kilometráže vyčte nejen jezy, způsob jejich překonávání, kilometry z nichž odečte vzdálenost, zjistí tábořiště, obtížnost úseku, spád řeky, historické a jiné zajímavosti a stavy vodočtů, jež určují potřebná množství vody ke splutí úseků.
Během plavby si doplňujeme zjištěné zvláštnosti, jež nás mohou zajímat. Třeba se sem jednou vrátíme. Hodí se i mapa krajiny, zejména máme-li sebou auto. Zajímá nás minimální stav, jenž je třeba pro sjízdnost.
Klasifikace vodních toků a jejich rozdělení do obtížnostních tříd slouží ke zvýšení bezpečnosti při vodní turistice. Obtížnost určuje řada faktorů - je to zejména spád řeky, průtok vody v m3/sec; případně stav na příslušném vodočtu, charakter koryta řeky . Řeky se širokým korytem a pravidelným tvarem dna bývají i při značném spádu méně obtížné než nepravidelné koryto zatarasené balvany. Obtížnost se označuje třemi stupni proudící vody - Zahnwasser - ZW A, ZW B, ZW C - podle rychlosti proudu od stojaté vody na rybníku až po proud, jenž nelze proti vypádlovat, Wildwasser - divoká voda, jež je značena podle proudu, spádu, přehlednosti koryta, pravidelnosti peřejí apod., do šesti stupňů W I - VI. Např.:
W I - lehká obtížnost - malé peřeje s pravidelnými, nízkými vlnami. Jízdní dráhu lze snadno určit ale je nutné ji dodržovat vzhledem k překážkám /písčité břehy, mostní pilíře, pobřežní stavby/
W II - častější peřeje, pravidelné vlny, víry, protiproudy jež se dobře překonávají a dráhu lze obyčejně snadno určit
W III - těžká obtížnost - dlouhé peřeje s nepravidelnými vlnami, hřebeny, víry a protiproudy, jízdní dráhu nelze občas i určit.
Tato stupnice byla sestavena s ohledem na alpské řeky, jež mají po celý rok dostatek vody. Nevyhovuje našim kolísavým vodním poměrům a lučinatým řekám s břehy zarostlým stromovím zhoršující průjezdnost. Přesto může našim vodákům posloužit jako vodítko při přípravách zájezdů. Začátečníkům toto rozdělení neřekne to nejdůležitější - kam se mohu odvážit bez nebezpečí vzhledem ke svému vybavení.
Toky ZW A-C mohou jet i začátečníci na otevřených lodích. Toky WW I-II mohou jet také otevřené lodě - jen umění vodáků musí být vyšší. No a WW III pro otevřené lodě už není. Stupně vyšší jsou již pro velmi zkušené vodáky, jež uvedené základy mají v malíčku. Otázka obtížnosti a možnosti splutí někdy závisí na praxi a zkušenostech účastníků - a často i na nově získaných zprávách vodáků, jež se odtamtud právě vrátili.
Vzhledem k mnoha tragickým příhodám, jež se udály na řekách, chceme upozornit na některé potřebné zásady. Na vodu nejezdit nikdy sám nebo jen jedna loď. Každý účastník plavby musí být dobrý plavec - a to i v ustrojení a v botách, v proudu mezi přírodními překážkami. Každý musí mít přilbu a obuv do vody vestu nevyjímaje. Do studené vody je třeba alespoň prádlo MOIRA nebo neoprén.
Lužním řekám při povodni, kdy proud vody již nesleduje koryto řeky, se raději vyhněte. Vyhněte se také sjíždění jezů, které mají pod sebou tzv. vývařiště a voda plynule od jezu neodtéká. Při podjíždění překážek /např. větví/ se zásadně shýbejte do předklonu. Narazíte-1i na překážku - kámen, roští, větev - pak tělo tlačte vždy proti překážce a snažte se vystrčit dno lodi proti proudu /nastrčit proudu spodní část lodi - dno/ a velkým náklonem nutit proud, aby loď podtékal. Snažíme se loď od překážky odstrčit nebo počkáme na pomoc kamarádů - nedělat nic ukvapeně.
V poslední době se dokonce hovoří o vydání zákona o splouvání řek v době stavu ohrožení, což je důsledkem tragických příhod. Je to správné. A já bych doporučoval ještě přísnější opatření - totiž zákaz splouvání na dolních tocích lužních řek již za stavu bdělosti. Kdo neuposlechne - komu není rady, tomu není pomoci!!
A kdo se vypravuje na vodu, je třeba, aby uměl leccos již z domu. Tomu, kdo se nemá kde a koho zeptat, nabízím službu. Mohu osobně vysvětlit i předvést - samozřejmě gratis. Jsem důchodce, dráhu mám zdarma, času mám také většinou času dost.
Zdeněk Musil - TOM č. 5912 Kolumbus - Týniště nad Orlicí
V polovině 14. století, tedy za Karla IV., jej mniši z nedalekého kláštera začali kopat. Alba v minulosti tvořila jakousi páteř častolovického a týnišťského panství a zásobovala vodou celou síť rybníků. Začíná odbočením z Bělé v Častolovicích a v Třebechovicích ústí do Dědiny.
Právě splutím Alby v úseku z Čestic k současné oboře v Bědovicích pořádali na aprílovou sobotu vodáci z Týniště zahájení letošní vodácké sezóny. Na Orlici bylo vody ažaž a stav ohrožení, čehož se někteří vodáci patrně zalekli a nepřijeli. Avšak voda na Albě nikterak s vodou na Orlici a na jejích přítocích nesouvisí. Je to jiné povodí a navíc celý tok a někdejší rybníky jsou zabezpečeny důmyslnými zařízeními. 28 vodáků zaplnilo úzké koryto a sjíždělo v několika malých skupinkách. Na Albě se po celý rok udržuje totiž stejný nebo nepatrně se lišící stav vody. Pěkné, chvílemi slunečné počasí a zastávka u mamutího dubu, možná nejstaršího v kraji /obvod téměř 7,5 metrů a stáří - podle měření - prý téměř 1.000 let,/ jenž se zatím nedočkal nějaké tabulky a je anonymní, umocnil zážitky ze splutí.
Zdeněk Musil - TOM č. 5912 Kolumbus - Týniště nad Orlicí
KČT Červený Kostelec byl založen v roce 1903. Na valné hromadě byl prvním předsedou zvolen pan Hartman. Do dnešního dne měl KČT Červený Kostelec celkem 7 předsedů. Současným předsedou je Pavel Bergmann. Ve 103ileté historii KČT stojí za zmínku rodina Balíčkova, která v klubu pracuje již po tři generace. Dále se nám nic nezachovalo, jelikož se veškeré materiály za totality ztratily na tělovýchovné jednotě.
Díky bohaté činnosti kosteleckých turistů za první republiky byl Červený Kostelec znám po celé republice jako vyhledávané letovisko podhůří Krkonoš v kraji Aloise Jiráska a Boženy Němcové. V 50. letech 20. století se stal KČT součástí ČSTV - jednotné tělovýchovy města.
V 60. a 70. letech minulého století nastal velký rozmach dálkových pochodů. V roce 1970 uspořádali červenokostelečtí turisté 1. ročník dálkového pochodu Červený Kostelec - Sněžka, Cestou Jakuba Haliny - 56 km. Inspirací k uskutečnění této akce byla povídka Boženy Němcové Chudí lidé, kterou napsala právě v Červeném Kostelci, kde Božena Němcová po svatbě žila. V roce 1975 se datuje zahájení dálkového pochodu Hadařská 25, který dostal název podle staré pověsti, ve které se začalo říkat kosteleckým občanům Hadaři. Oba tyto pochody se dostali brzy do povědomí turistů v celé republice, o čemž svědčily vždy stovky účastníků. V této době měl Klub českých turistů Červený Kostelec 137 členů. Konec 80. a první polovina 90. let zaznamenaly celkový útlum zájmu o turistiku. Tato situace se v druhé polovině let 90. a začátkem nového tisíciletí podstatně zlepšila a Klub českých turistů Červený Kostelec žije opět bohatou činností.
V současné době má Klub českých turistů 37 aktivních členů, kteří pořádají a zajišťují akce nejen pro sebe, ale také pro širokou veřejnost. Stále žijí dálkové pochody Cestou Jakuba Haliny, Hadařská 25 a přibyly také Červenokostelecká 100 a Novoroční výstup na Žaltman. Oblíbené jsou vycházky a celodenní výlety a akce pořádané společně s turisty Česká Skalice.
KČT Červený Kostelec pořádá také každoroční týdenní putování po zajímavých turistických místech České republiky a v zimě provozuje aktivně turistiku na běžkách. Hojně navštěvované jsou také zimní promítání diapozitivů a videoprojekce.
Na velice dobré úrovni je spolupráce s PTTK Żąbkowice - Śł., která v letošním roce oslaví již 13. výročí. Společně s polskými přáteli pořádáme pravidelná setkání a každoročně jednu třídenní turistickou akci, vždy střídavě jednou na území Polska a jednou na území České republiky.
Červený Kostelec se opět stává vyhledávaným letoviskem s příjemným pobytem včetně ubytování u rybníků Brodský nebo Špinka. Dostává se do podvědomí jako ideální východisko turistických cest a zajímavých cyklotras.
V průběhu roku pořádáme pro všechny přátele turistiky a krásné přírody Podkrkonoší na tyto naše hlavní akce: 31. ročník Hadařská 25 /29. 04. 2006/, 36. ročník Cestou Jakuba Haliny 56 km /17. 06. 2006 /, 17. ročník Červenokostelecká stovka /30. 06 - 01. 07. 2006/, 13. ročník Novoroční výstup na Žaltman /01. 01. 2007/.
Pavel Bergmann - předseda KČT Červený Kostelec
Je vypracováván celoroční plán činnosti s hlavními akcemi turistického roku, který je upravován na základě připomínek a návrhů členů. Dále je vhodná a vítaná účast na jiných akcích pořádaných turisty po celé republice, ale i akce individuální podle osobních zájmů.
Náplň činnosti tvoří především turistika pěší a cykloturistika, nebráníme se však ani lyžařské, vodní, mototuristice a zimnímu táboření. Dříve hojně vykonávané výkonnostní třídy upadly v zapomnění a o nový systém není zájem. Tradicí se stává jarní "Turistická setkání" /letos 13. května/ a díky spolupráci s chatou Horalka ve Sněžném v Orlických horách také podzimní "Setkání Rampušáků".
O těchto i dalších akcích se členové i širší veřejnost mohou dozvědět ve vývěsní skříňce, která se bohužel stále častěji stává cílem vandalství. Přináší to jen práci navíc i zbytečně vynaložené prostředky. Vedením odboru je pověřen výbor odboru ve složení manželé Jágrovi a Vladimír Sezima.
Díky dotacím MěÚ a TJ Sokol byly vyrobeny trička a cyklodresy s potiskem KČT SMIŘICE pro větší reprezentaci města. S velmi kladnými ohlasy se též setkalo konání krajské konference Klubu českých turistů ve Dvoraně a exkurze účastníků do zámecké kaple. Věříme, že se opět najdou nějaké prostředky na vybavení výzbroje našich turistů. Ve vedení krajského výboru KČT - oblast Královéhradeckého kraje aktivně pracují manželé Jágrovi, kteří jsou nositeli sportovně turistického uznání "Mistr turistiky".
Členové odboru zajistili vyznačení spojovací cesty z Černožic přes Smiřice do Lochenic a dále se snaží o její vylepšení a čištění při každoročních brigádách. Naše práce začala mít kladný ohlas i ocenění ze značkařských míst Klubu českých turistů. Výsledkem je přeznačení místního značení na celostátní pásové a zařazení naší cesty do celostátního systému značených cest.
Jaroslav Jágr - KČT TJ Sokol Smiřice
Turisté z Bohuslavic nad Úpou, Malých Svatoňovic, Trutnova a Úpice pořádají ve dnech 5. až 13.srpna 2006 6.ročník DEPu Za oblastními odznaky Podkrkonoší. Účastníci pochodu projdou část Podkrkonoší a na trasách budou mít možnost plnit podmínky oblastních odznaků, vydaných v této oblasti: Cestami spisovatelů, Hory a vrchy severovýchodních Čech, Jestřebí hory, Krajem tří řek, Krkonoše, Křížem krážem královskými věnnými městy, Podkrkonoší, Po stopách bojů 1866, Turista oblasti a Úpicko. Dále je možno plnit Náchodsko a Rozhledník. Všechny záznamníky lze zakoupit na startu všech etap.
Ubytování bude zajištěno v Bohuslavicích nad Úpou ve vlastním spacím pytli. Startovné je ve výši 700,- Kč a zahrnuje startovné, ubytování, převoz zavazadel, propozice, vandrovní knížku, kulturní program, diplom a upomínkové předměty. Závazné přihlášky do 16. července 2006 /DEP je limitován počtem 60 účastníků/, podrobnější informace dostanou přihlášení účastníci do 24.července 2006. Informace a přihlášky: Vladimír Škop, Petříkovice 34, 541 03 Trutnov 3, tel. 499 892 154,
Zájemci se mohou zúčastnit i jednotlivých denních etap, jednotné startovné je ve výši 15,- Kč na den. Start všech etap je každý den stejný: mezi 7,00 - 9,00 hod.
Pořadatelé připravili pro účastníky na každý den čtyři trasy v délkách přibližně od 15 do 50 km /na poslední den 3/. Nejdelší trasa, jež je na programu v pondělí 09. srpna měří 55 km a vede z Bohuslavic nad Úpou. přes Petříkovice na Královecký Špičák a odtud zpět do Bohuslavic nad Úpou přes Libeč. Naproti tomu účastníci, kteří nemají za cíl polykání dlouhých kilometrů, mají pro každý den zaručeny nejkratší trasy od 15 do 17 km. Převážná část tras startuje z hřiště v Bohuslavicích nad Úpou, další vždy z nádraží či zastávek v Mladých Bukách /07. a 11. 08./, Svobodě n. Ú. /07. 08. - tři trasy/, Žacléře /09. 08./, Královci /09. 08./, Červeném Kostelci /10. 08./, Řešetově Lhotě /10. 08./, České Skalici /10. 08./, Náchodě /10. 08./ a v Trutnově /11. 08./. Všechny trasy končí v Bohuslavicích nad Úpou, kde účastníci naleznou tradičně příjemné prostředí. Bohuslavice nad Úpou se nacházejí na frekventované železniční trati s dobrým spojením, totéž platí i o spojení autobusovou dopravou. Účastníci DEP budou mít možnost si projít a poznat rozsáhlé území Královéhradeckého kraje na severu ohraničené prvními tisícovkami Krkonoš - Rýchorami a Černou horou, na jihu pak Hořičkami, Českou Skalicí a Náchodem. Podrobný rozpis tras naleznete na internetové adrese http://www.zpa.cz/turistika/prop-zoop2006.html hned pod propozicemi.
"Přijďte pobejt" do Podkrkonoší, bratry Čapkovými zvaného "Krakonošova zahrada".
Na vaší účast se těší turisté z pořádajících odborů.
Vladimír Škop - KČT Bohuslavice nad Úpou - /část v kurzívě redakčně zkrácena/
Hra je určena pro malé i velké, prostě všechny zájemce z řad návštěvníků Krkonoš.
Je nutné si zakoupit "cestovní glejt" - pas Krakonošova království, který je ve dvojím provedení - pro děti a pro dospělé, oba pasy jsou rovnocenné, do cestovního pasu je nutno "nasbírat" nejméně 20 razítek od partnerů Krakonošova království a to minimálně z pěti různých měst a obcí. Razítko se získá v souvislosti s návštěvou či využitím služeb těchto partnerů. Po splnění podmínek získá majitel pasu zaslouženou odměnu.
Pas Krakonošova království, seznam partnerů a odměny lze získat v informačních centrech, která jsou stejně jako partneři Krakonošova království, označena dřevěnou deskou s logem Krakonošova království. Informační centra kde je možné si pas a seznam obstarat, jsou v Trutnově, Mladých Bukách, Svobodě nad Úpou, Janských Lázních, Černém Dole, Horním Maršově, Malé Úpě a Peci pod Sněžkou.
Další informace lze také získat na internetových stránkách http://www.krakonosovokralovstvi.cz nebo http://www.vychodnikrkonose.cz. Přejeme Vám hodně krásných zážitků z poznávání východních Krkonoš.
do cestovního glejtu /vlevo/ získáte ihned razítko Krakonošova království potvrzující návštěvu místa, kde jste si glejt zakoupili
s Krakonošovým královstvím se začnete teoreticky seznamovat již na úvodních stranách katalogu Putování Krakonošovým královstvím, jenž obdržíte s glejtem
Jana Skalková - redaktorka Zpravodaje
TPodle bodu 7 zápisu záznamu z jednání výboru oblasti konaného dne 25. 05. 2006 uvažuje se o pořádání oblastního srazu v roce 2007 při pochodu Toulky Machovskem v polovině srpna - pořadatelem je KČT Náchod.
Podle bodu 4 zápisu záznamu z jednání užšího výboru konaného dne 30. 03. 2006 připravuje odbor KČT Lázně Bělohrad za podpory oblastního výboru KČT, Městského úřadu Lázně Bělohrad, Krajského úřadu Královéhradeckého kraje letní sraz turistů v roce 2008. Je uvažováno s termínem asi 20. až 23.června 2008 tj. od čtvrtka odpoledne do neděle. Na programu se předpokládá ve čtvrtek večer zahájení s kulturním programem, v pátek nabídka tras pro pěší a cyklo turisty po vyznačených trasách s kontrolami, večerní prohlídka města s výkladem. V sobotu budou na pořadu další trasy a večer slavnostní ukončení s kulturním programem. Je uvažováno s jedním autobusovým zájezdem.
Informace v tomto článku nejsou konečné, ale ukrývá se v nich naděje, že tradice srazů oblasti nezanikne.
-lš-
ZPRAVODAJ. Čtvrtletník pro pěšáky, kolaře, lyžníky a vodáky Podkrkonoší a Krkonoš. Ročník 12, číslo 2. Vydavatel: oblast KČT Královéhradeckého kraje. Redakce: Mgr. Luděk Šlosar /šéfredaktor/, Ing. Jana Skalková /redaktorka/. Adresa redakce: Mgr. Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Telefon domů 499732830, mobil 728262273. Elektronická adresa: ludek(zavináč)slosar(tečka)cz.
Dáno do tisku: 21. 06. 2006. Místo vydání: Trutnov. Cena: zdarma. Náklad jednoho čísla: 50 ks.
Improvizovaná grafická úprava: Mgr. Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Tisk: Mgr. Luděk Šlosar. Distribuce: Mgr. Luděk Šlosar. Všem přispěvatelům děkujeme.
Uzávěrka příštího čísla do 15. 09. 2006.
Registrace: E 15083 ze dne 16. 02. 2004.