|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
24. 10. 1998 KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší KČT Lokomotiva Trutnov Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/ Zajímaví lidé Reportáže z turistických akcí Mladobucká padesátka Návštěvní kniha |
Poznámka: Na těchto stránkách je Zpravodaj č. 4/09 uveden bez grafické úpravy, navíc však s několika fotografiemi.Obsah: Prokletí služebníků dobré věci v Čechách /úvodník/Významné akce oblasti v roce 2010 Další osud srazů oblasti Nekrology - Za Františkem Vlachem - Smutné oznámení nejen pro členy Klubu českých turistů v Novém Městě nad Metují - Další ztráta v řadách bohuslavických turistů Za posledním puchýřem Ze života odborů KČT - Zájezd KČT Ostroměř na Frýdlantsko a okolí 117. Ski-stopa Jana Buchara Turistický deník po roce existence Památky z války roku 1866 v Hradci Králové Rozhledna Hnědý vrch Obraz sv. Huberta Turisté přírodě a kulturním památkám Upřímné přání Jakýmsi naším národním traumatem je však neschopnost vzpomínat a vůbec si vážit osob, jež v příslušném oboru lidského snažení něco dokázali,. Za mých mladších let omílán nám byl jeden statečný člověk, jenž jako člen odboje popraven byl fašisty. Bohužel však zbožštěn byl natolik, že zatajena byla některá fakta, jež sám ve svých pamětech přiznával, jako že něco málo svým věznitelům utrousil, ať již z důvodů taktických či prostých lidských, pro což nemáme právo ho ani v nejmenším případě odsuzovat, neb sami nevíme, jak bychom se v jeho situaci zachovali. Přitom hrdina byl ve svém životě normální člověk i se svými slabůstkami - jako třeba pro krásné ženy, jenž by asi sám byl zděšen, v jaké podobě ho oficiální propaganda představovala. Kromě onoho zbožštění spočívá potíž v tom, že takových hrdinů jen z onoho období vzešlo mnohem více, z řad jiných politických stran či hnutí, společenských vrstev, dokonce i ze stejné strany jako zbožštěný hrdina, v níž však po válce upadli v nemilost. Velká část těchto hrdinů zůstala však oficiálně utajena, dokonce mnozí z nich zemřeli na popravištích a ve věznicích své rodné země, za jejíž svobodu bojovali proti cizákům. Zdálo by se, že dnešní doba je již osvícená natolik, že si lidé dokážou vážit všech, kteří něco pro svůj národ dokázali, bez ohledu na jejich příslušnost k politické straně, názorovému hnutí či společenské vrstvě. Pomníčky dříve oprávněně oslavených jsou i nadále udržovány, s nimi i jejich památka, k nim naštěstí přibyly konečně i památníky a desky věnované těm, jejichž zásluhy byly dříve zneváženy a či dokonce popřeny. Přece však cosi ze shora uvedeného traumatu v lidech as přežívá. Na konci listopadu došlo na Moravě k jednomu z otřesných případů nezodpovědnosti a lidské zpupnosti, kdy opilý řidič usedl za volant a zabil otce tří dětí. Přestože onen arogantní řidič disponuje vlastním jménem a dokonce odlišným příjmením, byl ve zprávách o oné tragédii vytrvale a tvrdošíjně označován především co manžel bývalé úspěšné reprezentantky v lehké atletice, olympijské vítězky, tedy rovněž člověka, který něco velkého dokázal, rovněž ve prospěch svého národa, i když samozřejmě jiným způsobem než shora řečení hrdinové. Představme si na tomto místě, jak by na nás působilo, kdyby nějaký náš blízký, svéprávný člověk provinil se proti zákonu, a přece v souvislosti s tímto proviněním bylo by uváděno všude naše jméno, byť sami jsme se neprovinili. Ještě nepříjemnějšího dojmu nabyl čtenář z rozpravy, jež k této zprávě - znovu připomínám, že týkala se ublížení na zdraví s následkem smrti způsobeného jiným subjektem - byla připojena. Zaplněna byla totiž zhusta hrubými urážkami oné úspěšné bývalé reprezentantky, jež tragickou nehodu nezpůsobila a jež tolik proslavila českou zemi, převážně od těch, kteří českou zemi neproslavili vůbec. Každý má právo samozřejmě i úspěšného člověka kritizovat pro jeho jednání či postoje, ale ztěžka smí znevažovat jeho úspěchy, tupení a urážení takového člověka vpravdě je již zarážející. Vraťme se ke Zpravodaji: byl bych nejraději, kdyby zde nebylo důvodů k nekrologům. Naplní-li se však u někoho nemilosrdný koloběh života, kéž vzpomeneme tu kohokoliv, kdo toho bude z pohledu zásluh o turistiku hoden, ať již třeba v životě někdy zmýlil se či dokonce snad přešlápl, pravda dozvíme-li se o jeho odchodu. /Luděk/ Novinkou letošní turistické sezóny bylo zařazení seriálu akci Chodíme celý rok, jehož cílem bylo podpořit méně navštěvované a často neoprávněně opomíjené turistické akce naší oblasti a zvýšit motivaci členů k účasti na těchto vytypovaných akcích. Pro rok 2010 byly do tohoto seriálu zařazeny následující turistické akce:
Pořadatelem letošního oblastního zahájení jarní turistické sezóny je odbor Úpice. Akce se koná 03. 04. 2010 - v rámci 8. ročníku tradiční hvězdicové akce Zahájení jarní turistické sezóny v Jestřebích horách s průchozím místem u Bílého kůlu na Panské cestě v Jestřebích horách v časovém rozmezí 11,30 až 12,30 hod.
-lš-
-lš- Františkovou celoživotní láskou byla turistika. Byl organizační duší turistických akcí jak před r. 1989, tak i po něm. Od sklonku 60. let 20. století byl činný nejen ve svém mateřském odboru, ale také v okresním výboru turistiky ČSTV v Náchodě. Organizačně se podílel na úspěšných turistických akcích - Český a Československý kvadrant, pochod Broumov - Praha /v rámci doprovodných turistických akcí čs spartakiád/. Největší akcí, kdy na něm spočívala tíha a zodpovědnost nejen za turistickou, ale i za ekonomickou úspěšnost, byl celostátní sraz turistů v Adršpachu v roce 1981. Po r. 1989, po obnově demokratických zásad v životě státu, byla obnovena činnost Klubu českých turistů. František aktivně pomáhal při znovuustavení KČT na Náchodska a Hradecku. Jeho celoživotní zkušenosti a ekonomické znalosti byly zárukou bezproblémového fungování Jiráskovy Královéhradecké oblasti KČT. Po ustavení krajů ČR byl jedním ze spoluzakladatelů současné oblasti KČT Královéhradeckého kraje. Jeho turistické aktivity, nezištně konané, bez nároků na finanční ohodnocení, byly oceněny vyznamenáními KČT. Byl nositelem nejvyššího vyznamenání KČT - Čestného odznaku Vojty Náprstka. Františkovu celoživotní turistickou činnost ocenila Oblast KČT Královéhradeckého kraje jeho jmenováním jako čestného člena Oblasti. Čest jeho památce. Václav Hovorka - předseda oblasti KČT Královéhradeckého kraje výbor odboru KČT Nové Město nad Metují osobní turistické razítko Mirka navždy osiřelo …. Vladimír Škop - KČT Bohuslavice n. Ú. Osobně jsem se účastnila pouze sobotní trasy km 31, sice s určitými obavami z rovinaté krajiny, která není můj "šálek kávy", ale i v tomto ohledu jsem byla spokojena, cesta podél Jizery, výstupy na hrady, malebná údolí, celá trasa poměrně pestrá. Počasí bylo více jak milosrdné, slunce stále ještě hřející z modré oblohy, ozařující podzimně vybarvenou přírodu. Když k tomu přidám naprosto profesionální a perfektní práci pořadatelů ve všech sférách organizace pochodu, ať již rychlé odbavování na startu i v cíli, skvělé itineráře a mapky s trasami, bezproblémové značení i kontroly,dostatečné množství občerstvoven, - byla to opravdu turistická lahůdka. Takže díky do Mladé Boleslavi a příští rok, snad, ve Vizovicích. Zdrávi došli. o účastníky akce bylo vzorně postaráno na kontrolách, jako např. v restauraci Pod lipama v Josefově Dole. Foto: L. Šlosar o účastníky akce bylo vzorně postaráno stejně tak na startu a v cíli v Domě kultury v Mladé Boleslavi. Foto: L. Šlosar účastníci pochodu měli možnost na trasách získat několik turistických vizitek - a s nimi též razítek - jako například Zvířetic /v prodejně video v Bakově n. J./ - účastníci pochodu měli možnost na trasách získat několik turistických vizitek - a s nimi též razítek - jako například Bělé pod Bězdězem /v infocentru/ Jana Skalková - redaktorka Zpravodaje Jistě největším lákadlem zájezdu byla obec Kryštofovo Údolí, která nabízí k vidění řadu památek. Ve větší známost vešla obec loni, kdy Martin Chaloupka s řadou dalších spoluobčanů a známých vybudoval orloj ve staré zchátralé trafostanici. Jedná se o třetí orloj v České republice, obsahuje 22 vyřezávaných figur, z toho 18 je pohyblivých. Všichni účastníci dále obdivovali dřevěný kostelík svatého Kryštofa z 1. poloviny 18. století s nádhernou zachovalou výzdobou a zvonici v jeho sousedství. Pro zpříjemnění zájezdu byla zajištěna rezervace v restauraci U Kryštofa, kde většina účastníků poobědvala. Třicet metrů vysoký železniční viadukt z roku 1900 s 14 oblouky byl další turistickou zajímavostí Kryštofova Údolí. Kouzlo krásné krajiny Lužických hor doplňovaly typické roubené chalupy s podstávkou a malými dělenými okny, s hrázděním v patře a se štíty často vykládanými různobarevnou břidlicí. Dalším bodem našeho putování byla výletní restaurace Obří sud nad Lázněmi Libverda. Jedná se o budovu ve tvaru sudu, která je vysoká 11 metrů a dlouhá 14 metrů zbudovaná v roce 1931. Z důvodu nízké oblačnosti nebyly skoro žádné výhledy na Jizerské hory. Od Obřího sudu jsme pěšky sešli přímo na lázeňskou kolonádu, kde účastníci ochutnali Kristiánův léčivý pramen a pochutnali na teplé oplatce. O slávě a tradici těchto lázní vypovídají různé reliéfy či sochy osobností, které se zde léčily - např. Carl Maria von Weber, Josef Jungmann, Alexandr Humboldt, císař Josef II., Franz Kafka, Jan Masaryk a další. Prohlédnutí barokního chrámu Navštívení Panny Marie v Hejnicích bylo závěrečným bodem našeho výletu. Při zpáteční cestě jsme mohli při západu slunce vidět i pohled na Ještěd a ostatní památky v okolí, které byly ráno mraky a oblačností zahaleny. A několik závěrečných údajů - zájezdu se zúčastnilo 49 osob, čímž byl plně autobus obsazen, a ujeli jsme 274 km. Stejně jako v předchozích letech zájezd připravil a vedl zkušený průvodce a cestovatel Tomáš Horák a bezpečnou autobusovou dopravu zajišťovala společnost ČSAD Semily, středisko Hořice s řidičem Otakarem Michálkem. Jednodenní sobotní zájezd se všem účastníkům velmi líbil a s mnoha zážitky se v podvečerních hodinách vrátili domů a těší se na další zájezd. Více fotografií naleznete na stránkách KČT Ostroměř http://www.kct-ostromer.webpark.cz. KČT Ostroměř Ski-stopa je dosud sestavována zcela neformálně a neoficiálně z lyžařských akcí pořádaných bývalými odbory oblasti KČT Krkonoše a Podkrkonoší /což samozřejmě nevylučuje její další rozšíření/ převážně v Krkonoších a ve dvou případech také v Jestřebích horách nezávisle na pořadatelských odborech. Hlavní hegemon celé akce odbor KČT Rokytnice nad Jizerou zvažuje k účasti na akcích Ski-stopy vydat grafický list, do kterého by si účastník razítky pořadatelů zaznamenával účast. Způsob distribuce je rovněž předmětem úvah: list by vydávali buď pořadatelé každé akce, kteří získali by ho naskenováním předlohy zaslané rokytnickým odborem KČT, případně by si o něj účastníci napsali, nebo by byly použity obě varianty. Vydávání grafických listů by na každý pád vyžadovalo aktivní součinnost ostatních odborů, jež se zatím na akcích Ski-stopy podílejí formálně zařazením do seriálu. Týká se to dále odborů KČT Trutnov, Hostinné, Malé Svatoňovice, Úpice, Benešov u Semil a Vysoké nad Jizerou, případně pořadatelů dalších nově zařazených akcí, které v této záležitosti budou dále osloveny. Věříme, že pro zájemce o lyžování není rozhodující, zda a kdy se s těmito novinkami setkají, a že pozvání na seriál akcí letos 117. Ski-stopy Jana Buchara přijmou. Pořad 117. Ski-stopy uvádíme dále , přičemž v této elektronické verzi Zpravodaje uvádíme kompletní údaje o všech akcích:
117. Ski-stopa Jana Buchara /akce s úplným nebo s převažujícím lyžařským zaměřením/:
Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaje Po roce existence turistických deníků a vizitek se soutěž má čile k světu - k 25. 11. 2009 provozovatelé soutěže vydali 739 vizitek. Ti svědomitě rozvíjejí soutěž i jinak. Zde je stručná charakteristika činnosti provozovatelů soutěže od turisty, kterému se podařilo v září splnit podmínky nejnižšího stupně soutěže - malý odznak Turistické znalosti - bronz, a jež se zcela shoduje se zkušenostmi úspěšnějších jeho přátel: a/ pohotovost - 100 kupónů nalepených na dvou vyplněních listech a dokladujících splnění soutěže odeslal jsem v pondělí 14. září - turistický deník s nalepenými vizitkami mi zůstal. Již v úterý 15. září ve 14,17 hod. obdržel jsem elektronickou poštou aktuální výpis z Turistického deníku a přihlašovací údaje. Konečně ve středu 16. září obdržel poštou naditou obálku. b/ propracovanost - na zaslaném svém výpisu z turistickém deníku nalezl jsem portfolio - t. j. počty navštívených míst podle regionů a kategorií, přehled šarží a základní údaje, mezi nimž nechyběly registrační číslo a přístupové heslo. Po jejich zadání /a mé elektronické adresy/ na webové stránce turistického deníku http://www.turisticky-denik.cz/ v oddíle Nový test a pododdíle Můj deník otevřelo se mi postupně mé portfolio a po dalším kliknutí přehled všech získaných turistických vizitek v jejich obrazové podobě s možností doplnění všech údajů ze splněného hmotného turistického deníku o absolvovaných trasách při plnění turistických vizitek. c/ štědrost - obálka obsahovala pohlednici, magnet, pivní tácek s motivem turistických míst a dvě podrobné mapy pro orientační běh, samozřejmě především nový turistický deník a malý odznak Turistické znalosti - bronz Dalo by se ještě mnoho napsat o dalších zajímavost turistického deníku. Zprostředkované zážitky však nejsou ničím proti vlastním prožitým, proto raději doporučuji čtenáři, jenž tak dosud neučinil, aby sám okusil slasti a zajímavosti turistické soutěže Turistický deník, o níž dočte se na shora uvedené elektronické adrese. Luděk Šlosar - KČT Lokomotiva Trutnov Vyhledávání památek z války prusko-rakouské z roku 1866 přímo v Hradci Králové může pak býti spojeno i s pocitem /byť trochu nadneseným/ dobrodružství a objevování, zvláště pro naprostého laika, jakým je autor těchto řádků. Jako užitečnou pomůcku doporučuji učinit si předem výpisky z Generálního katalogu pomníku z války 1866 na portálu provozovaného Spolkem přátel vojenské historie - 6. praporem polních myslivců Náchod na adrese http://www.1866.cz/katalog/katalog.htm. První dvě památky může návštěvník snadno shlédnout, vystoupí-li v Hradce Králové z autobusu na terminálu a zamíří-li k obchodnímu domu Tesco. Typovou pyramidu zřízenou roku 1890 nalezne po opatrném překročení rušné Chelčického ulice hned v parčíku naproti terminálu. Dojde-li pak po levé straně této ulice k obchodnímu domu, odolá-li dočasně jeho svodům a bude-li pokračovat doleva po protější straně ulice Dukelské, ocitne se po několika metrech u desky z černé švédské žuly s nápisem, jež připomíná zdejší pobyt Ludwiga von Benedeka a poradu rakouských velitelů před bitvou u Hradce Králové. Další památky války roku 1866 navštívil jsem se svými přáteli při zimním výletu z Hradce Králové do Třebechovic pod Orebem a zpět. Podél Labe prošli jsme skrze Hradec Králové na jih po červeném značení, za městskou částí Třebeš jsme je opustili a po silničce vystoupali jsme na Kopec sv. Jana ke kostelu sv. Jana Křtitele v jiné městské části Nový Hradec Králové. Na hřbitůvku ve zvláštním ohrazeném prostoru hnedle před kostelem nacházejí se dva pomníky související s válkou prusko-rakouskou válkou v roce 1866 - nižší světle hnědý pomník věnovaný slečně Barboře Michálkové a vyšší tmavě modrý pomník se ženou s křížem nahoře věnovaný krom jiného profesoru Antonínu Reisichovi, jenž byl třídním profesorem K. J. Erbena v letech 1825 - 29 v I. - IV. třídě gramatikální a jenž onemocněl po bitvě u Sadová cholerou, kteráž při zmíněné válce vypukla, a na tuto nemoc zemřel, stejně tak jako věrná služebná slečna Barbora z předešlého pomníku, která profesora ošetřovala a od něho se nakazila. Další památku z války roku 1866 navštívili jsme při stejném výletu za poněkud kuriózní situace při návratu z Třebechovic pod Orebem do Hradce Králové. V městské části Malšovicích ve Sportovní ulici nalezli jsme dům čp. 521, před nímž sice nacházejí se dva pomníky, ale nikoliv z války roku 1866, ten nachází se v areálu okolo domu. Po zazvonění nám otevřel muž, jenž - přestože zrovna maloval byt - byl skutečně velice laskav, vpustil nás do zadní části zahrady, kde nalézá se miniaturní pískovcový kvádr věnovaný pruskému poručíku Carlu von Wintzingerodovi od 3. magdeburského pěšího pluku č. 66 z války roku 1866. Na místo, v němž vyskytuje se v Hradci Králové pohromadě nejvíce památek z války roku 1866, vypravil jsem se při neturistické návštěvě města jen tak v polobotkách. U sídla Magistrátu města Hradce Králové zabočil jsem směrem severním ulicí Buzuluckou, Po překlenutí rušné ulice Pilnáčkovy se ulice lehce zlomila doleva a přešla v ulici Pouchovskou. Po dalším překlenutí tentokráte železniční trati necelý kilometr za železniční zastávkou Hradec Králové zastávka v městské části Pouchov v místě, kde ulice Pouchovská přechází ve vidlici ulic Velká a Malá, nepojmenovanou uličkou odbočil jsem doleva na hřbitov. Nebylo těžké nalézt pískovcový pomník ve tvaru osmibokého sloupu věnovaný královéhradeckými dámami na památku rakouských a saských vojáků, kteří podlehli svým zraněním z války v nemocnici ve městě, a posléze dle katalogu 6 dalších pomníků ve směru příchodu vpravo od sloupu a další tři zcela vzadu okolo cesty procházející středem. na pátrání po pomnících na vojenském hřbitově v Pouchově byl jsem připraven díky výpiskům z generálního katalogu, na místě pomohl mi plánek hřbitova, na němž hroby z války roku 1866 jsou vyznačeny žlutě. Foto: L. Šlosar význačný bod pro pátrání po pomnících z války roku 1866 - pískovcový pomník ve tvaru osmibokého sloupu, na němž je nasazen vysoký litinový kříž ozdobený vavřínovým věncem z téhož materiálu - vyfotografoval jsem si v klidu až po odchodu pilných pracovníků technických služeb - ve směru ke vchodu. Foto: L. Šlosar Tím ovšem nálezy toho dne nebyly ještě vyčerpány. Vrátil jsem se totiž k železniční zastávce Hradec Králové, odbočil jsem doprava ulicí K Zastávce, místní zkratkou přešel jsem do ulice Plotišťské, jež vyvedla mě do volného terénu, z něhož vlevo poměrně v dáli sledoval jsem střed města reprezentovaný chrámem sv. Ducha. Za kamenným mostem nezahnul jsem hnedle doleva po břehu Labe, nýbrž až nejbližší ulicí v městské části Plácky a sledoval jsem po své levici zahrádkářskou kolonii. Po několikerém vyptání pak šťastně nalezl jsem těsně před vidlicí ulic Pobřežní a Kydlinovské po levici těsně za drátěným plotem jedné ze zahrádek pískovcovou typovou pyramidu, kterou věnovala r. 1869 Johanna Střemchová, osmiletá dcera mlynáře Kydlinovského, památce padlých vojáků roku 1866. Dorazit na terminál ulicí Kydlínovskou přes parčík a překlenutím rušné ulici Antonína Dvořáka nebylo již velkým problémem. z nálezu pomníku z války roku 1866 na Pláckách, byť skrývajícího se za drátěnkou, měl jsem upřímnou radost, neb nalezl jsem ho dílem intuitivně, dílem po vyptání. Foto: L. Šlosar Tím výčet památek z války roku 1866 v Hradci Králové není ukončen a můj "badatelský" neklid nebyl zdaleka prolomen. Než však budu mít příležitost navštívit v Hradci Králové zbylých několik dalších památek z války roku 1866 - například v Plotišti nad Labem nebo v chrámu sv. Duchu, nalezne se možná jiný čtenář, jenž toto mé povídání o putování po památkách z války roku 1866 sám na stránkách Zpravodaje doplní. Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaje Na počátku letošního roku přibyla k těmto rozhlednám rozhledna čtvrtá - na Hnědém vrchu, otevřena byla za nepříznivého počasí 01. června. Rozhledna nalézá se v nadmořské výšce 1.215 metrů nad mořem, v tomto ohledu zůstává na druhém místě za rozhlednou na Černé hoře, výškou vlastní konstrukce od paty však zaujímá v Krkonoších první místo. Nejjednodušší cestování na rozhlednu zajišťuje lanovka Hnědý vrch, její dolní stanice nachází se na žlutě vyznačené turistické cestě /ve směru jihozápadním směrem na rozcestí U Lesní boudy/ ve vzdálenosti od centra Pece pod Sněžkou necelých 1,5 km. Turistickým labužníkům a vytrvalcům lze z několika možností například doporučit cestu do údolí Zeleného potoka, na nejbližší lávce se napojit na místní turistickou trasu Okolo Pece, po této trase vystoupat lesním úsekem nad pravý břeh potoka, po luční enklávě Hnědého vrchu za překrásných výhledů na okolní svahy podejít krom jiného zmíněnou lanovku a teprve po dalším romantickém lesním úseku se napojit na žlutě značenou cestu, vedoucí jinak z Pece pod Sněžkou přímo prudkým stoupáním po fádní asfaltové cestě, a na ní přetrpět zbývající úsek na rozcestí U Lesní boudy. Na tomto rozcestí je poutník takříkajíc "za vodou", neb zbude mu překonat po červeném turistickém značení asi 600 metrů táhlého stoupání, až konečně půlkilometr pod Lyžařskou boudou, jež se objeví před ním, odbočit po neznačené cestě doprava po vrstevnici a po dalších asi 600 metrů dojít vlastní píli k hoření stanici lanovky Hnědý vrch a současně i k rozhledně. Panel u rozhledny informuje poutníka o nákladech na výstavbu rozhledny, jejíž projekt byl zahájen v září 2008 a jež byla financována z Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad - celkové způsobilé výdaje projektu činily 61.867.124 Kč, Regionální rada přispěla dotací 57.227.089 Kč, z toho Evropská unie 52.587.055, Kč., rozhledna byla postavena ve spolupráci s městem Pec pod Sněžkou. Poutník odpočinutý přelouskáním si výše uvedených čísel vystoupá na rozhlednu po 138 schodech a protne šest plošin, na té poslední spočine užaslý z výhledů na kupříkladu Studniční horu, Sněžku či Černou horu, jež se mu rozvinou všemi směry krom západního, jenž stíní Liščí hora, kvůli čemuž byla výstavba rozhledny na stávajícím místě kritizována, nicméně i přesto jsem toho názoru, že autoři projektu zaslouží si absolutorium, protože i stávající výhledy jsou hodny shlédnutí i v případě, že okouzlený poutník nebude mít štěstí v natolik zrovna absolutní viditelnosti, aby spatřil Orlické hory či Jeseníky. ať si třeba veliký náčelník Ten Jenž Rozumí Absolutně Všemu Včetně Klimatu možná s určitým racionálním podtextem kritizuje umístění rozhledny, přece i ze stávajícího jejího umístění naskýtají se okouzlenému návštěvníku překrásné výhledy na protilehlé svahy, jakož i na Pec pod Sněžkou. Foto: L. Šlosar v takovéto podobě shlédne příchozí rozhlednu při příchodu od Lyžařské boudy. Foto: L. Šlosar Poutník obdařený duchovní stravou v podobě překrásných výhledů na Krkonoše, může tuto doplnit stravou hmotnou v nejbližší - velmi přátelské - boudě Lyžařské a poté se rozhodnout, zda klesne do Pece pod Sněžkou nebo zda bude pokračovat v návštěvě Krkonoš směrem na Lučiny či Tetřeví boudu nebo dokonce na Liščí horu. Luděk Šlosar - KČT Lokomotiva Trutnov Příběh obrazu sv. Huberta začíná v říjnu 1937 v nedalekých Teplicích nad Metují. Praporčík 10. dragounského pluku v Mukačevě František Bittner prodléval zde v onen čas na dovolené se svou chotí Marií. Jednoho dne si prohlížel německý myslivecký časopis "Sv. Hubertus", v němž nalezl vyobrazení myslivců zdobících obraz sv. Huberta u příležitosti svátku tohoto patrona myslivců. To ho přivedlo k myšlence, že podobný obraz, jenž se zde dosud nenalézal, by mohl býti i ve zdejší lokalitě. Pro tento nápad se mu podařilo získat svého bratra Josefa a jeho syna Františka, lesního adjunkta, jenž pak jeho praktické provedení zajišťoval. Okamžitě byl vybrán obraz, určeno vhodné místo jihozápadně od Teplic nad Metují směrem na Jiráskovy skály neboli Bischofstein, v části revíru zvaném Sajdlův příkop hnedle u pramene potůčku stékajícího do nedaleké Metuje. 14. října byl obraz sv. Huberta teplickým farářem Karlem Posnerem vysvěcen a na druhý den na určené místo zavěšen. Příběh pokračoval o 26 let později, kdy obraz spadl, ale hned v příštím roce 5. srpna 1964 byl obraz opraven a znovu pověšen na původní místo zásluhou lidového myslivce Romana Jirmana z Teplic nad Metují. Nově opravenou stříšku vyrobil MUDr. Albín Jašek. Podruhé byl obraz opraven, zasklen a znovu pověšen dne 27. září 1986 MUDr. A. Jaškem a jeho synem Ing. Pavlem Jaškem poté, kdy byl obraz poškozen vandaly. Příběh šťastně pak končí v naší takřka žhavé současnosti: ke třetí opravě skříňky s obrazem došlo 05. září 2004, dne 15. září téhož roku byl obraz vysvěcen p. Marianem Lewickým v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Polici nad Metují a znovu zavěšen dne 27. září 2004. K prameni a obrázku dostanete se po žlutě značené cestě z Teplic nad Metují odhadem po 2,5 km, z opačné strany po stejné značené cestě z Jiráskových Skal po asi 1,5 km. V prudké zákrutě směrem od Teplic nad Metují naleznete vlevo na stromě výše obrázek a pod ní ceduli, v níž je vylíčena jeho historie. Na jiné vývěsce přečtete si báseň S. K. Neumanna "Prosba lesa". Pramen pak nalézá se přes cestu s veršem "Ty studánko Páně, máš křišťálovou vodu / Ty napravuješ zdraví v každém čase shonu / čistá a zázračná jako srdce Páně / oj Ty má studánko, Ty nedojdeš k haně." Po několika desítkách metrů dalšího táhlého stoupání směrem na Jiráskovy Skály umocní Vaše dojmy z oněch míst mariánská kaplička po pravé straně. Přejme si, aby stopy našich předků i současníků, kteří se zasloužili o umístění obrazu sv. Huberta i o jeho zachování do dob následujících a jichž jsem i s církevními osobami napočítal na nápisu 13, nebyly ani v budoucnosti zaváty oslepujícím pískem nezájmu, nevšímavosti či neúcty k přírodní zajímavostem i kulturním památkám. naproti přes cestu nalézá se Hubertův pramen se studánkou a veršem přirovnávajícím čistotu jeho vod s čistotou v duchovním slova smyslu. Foto: L. Šlosar obraz sv. Huberta nalézal se v dostatečné výši mimo dosah těch, kteří nic nepochopují. Foto: L. Šlosar dle informační cedule zpracoval Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaje Soutěž je vyhlašována každoročně sekcí ochrany přírody Programové rady KČT, probíhá od 01. 01. do 31. 12. daného kalendářního roku a obsahuje kategorie *odbor Klubu českých turistů /OKČT/, *jednotlivec OKČT, *turistický oddíl mládeže /TOM/ a *jednotlivec TOM. Vítězové - jak kolektivy, tak jednotlivci - jsou každoročně odměňováni diplomy a peněžitými nebo věcnými cenami. PRAVIDLA SOUTĚŽE :
Soutěž Turisté přírodě a kulturním památkám se každoročně vyhlašuje v turistickém tisku TURISTA nebo na webových stránkách KČT. Uzávěrka za minulý rok je do 15. ledna následujícího kalendářního roku. dle materiálů ústředí zpracoval Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaje Příjemné prožití Vánočních svátků, šťastný Nový rok, stálé zdraví a hodně osobních úspěchů, skvělou kondici a nepřeberné množství zážitků v turistice přeje všem vyznavačům turistiky Královéhradeckého kraje i odjinud. redakce Zpravodaje ZPRAVODAJ. Čtvrtletník pro pěšáky, kolaře, lyžníky a vodáky Podkrkonoší a Krkonoš. Ročník 15, číslo 4. Vydavatel: oblast KČT Královéhradeckého kraje. Redakce: Luděk Šlosar /šéfredaktor/, Jana Skalková /redaktorka/. Adresa redakce: Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Telefon domů 499732830, mobil 728262273. Elektronická adresa: ludek(zavináč)slosar(tečka)cz. Dáno do tisku: 15. 12. 2009. Místo vydání: Trutnov. Cena: zdarma. Náklad jednoho čísla: 50 ks. Improvizovaná grafická úprava: Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Tisk: Luděk Šlosar. Distribuce: Dana Jágrová. Všem přispěvatelům děkujeme. Uzávěrka příštího čísla do 15. 03. 2010. Registrace: E 15083 ze dne 16. 02. 2004. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|