24. 10. 1998
KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší
KČT Lokomotiva Trutnov
Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/
Zajímaví lidé
Reportáže z turistických akcí
Mladobucká padesátka
Návštěvní kniha
Poznámka:
Na těchto stránkách je Zpravodaj č. 3/11 uveden bez grafické úpravy, navíc však s neobyčejně bohatou obrazovou dokumentací.Obsah:
Turisté dobré vůle, driftujme spolu /úvodník/Voda ze střechy Evropy - Děčín 9.7.2011
Turistika pro všechny - další značená stezka pro vozíčkáře otevřena v Hradci Králové
Po stopách erbu zlatého třmene
Veletrh turistických vizitek pod Valečovem
Informace ze světa financí
Akce Chodíme celý rok v roce 2012
Nečekaně frekventovaný víkend
Oceňování práce v KČT - druhy vyznamenání
Upozornění k dotacím na dopravu
Památky z války roku 1866 v Hradci Králové - II
Červenokostelecká bouda
Hledáme člena revizní komise
Už vůbec ne vesele a určitě nikoliv optimisticky musí působit však obdobná situace v reálné skutečnosti, a to nejen v analogické situaci předávání firmy z otce na syna.
I v našich turistických oblastech i odborech známe situace, kdy svou činnost ukončí, nejen úmrtím, ale i uvážlivým rozhodnutím během života člověk, který byl dlouholetým tahounem v oblasti či odboru, a nemusí přitom jít pouze o řízení celé oblasti či odboru, nýbrž o nějaký specializovaný úsek jeho činnosti - značení, hospodaření apod.
V těchto okamžicích rozhoduje se, zda do té doby hladce probíhající činnost, jejíž chod proto všichni dosud brali jako samozřejmost, poběží dále jako hodinky, ba dokonce zda ještě hojněji bude se rozvíjet, nebo zda naopak dojde ke kolapsu, v jehož důsledku činnost odcházejícího leadera prakticky bude znehodnocena, neboť není více znehodnocena památka na někoho, nežli tím, že zmařeny jsou plody jeho práce.
Popsaná mezní situace může mít samozřejmě dva konce - dobrý nebo špatný.
Nejčastěji bohudík končí happy-endem. Sám ve svém mateřském odboru zažil jsem překvapivé rozuzlení v době, kdy končil postupně svou činnost krom jiného vynikající organizátor výletů odboru. Našel se hned vzápětí do té doby vcelku nenápadný jejich jiný účastník, v němž znenadání získali jsme nového poctivého a pracovitého člena výboru, zásluhou jehož znalosti naší lokality a přirozené jeho autority u ostatních členů odboru si výlety odboru svou dosavadní úroveň přinejmenším podržely až dosud.
Jindy však bohužel nastane situace, že ten, koho k tomu předurčují jeho mládí, schopnosti, znalost problematiky a především jeho dosavadní součinnost, není ani mocen, byť jen zatím krátce, převzít činnost svých kolegů, zúročit tak vše, co dosud pochytil, natož pak ještě vnést do této činnosti něco nového dle vlastních představ. Místo toho v přímém rozporu s touto potřebou ve své činnosti překvapivě utuchá a své kolegy - tím i plody jejich společné dosavadní činnosti - ponechává zcela na holičkách.
Pro ten případ nabízí se reminiscence na scénku z jiné Cimrmanovy hry Dobytí severního pólu. Jedna z postav Varel Frištenský není ochotna přijmout vysvětlení, že celá polární výprava - včetně něho - stojí na ledovci, jenž vlivem mořského proudu pohybuje se k severu, čemuž odborně se říká drift. Absurdita celé situace vyvrcholí, když si ostatní členové výpravy sdělují, že budou driftovat ještě deset až jedenáct dní, na což Varel - opět za bouřlivého smíchu diváků - reaguje slovy: "To vám teda nezávidím".
V KČT převažují bohudík ti, kteří ochotni jsou aspoň v činnostech, jež jsou jim vlastní, dle potřeby pomoci. Spoléhání na to, že …"i kdybychom padli všici, vstanou noví bojovníci", totiž nemusí vždy vyjít a navíc vyvolává asociace úplně jiné nežli na Járu Cimrmana.
/Luděk/
Po slavnostním zahájení mj. čestným předsedou KČT Ing. Janem Havelkou a vystoupením folklorního souboru Lužičan z Krásné Lípy se aktivity chopila vodnická rodina a provedla z řeky poslední odběr celé akce a v součinnosti s pořadateli jednotlivých odběrů provedla slití vody z povodí Labe. Za naší Oblast se zúčastnili turisté z Lázní Bělohrad a Smiřic.
Následovalo slití čtyř demižonů do výsledného pátého, který bude odvezen do Španělska na EURORANDO 2011.
Za krásného slunečného dne byl jediným kazem nízký stav vody v řece, který znemožnil možnost lodního výletu do Hřenska.
Po akci se tedy turisté rozešli na trasy připravené kolegy z KČT Děčín nebo na individuální výlety.
Skončila tedy významná akce, do které se zapojilo mnoho odborů a připomnělo si důležitost vody v našem životě.
záběry z akce Voda ze střechy Evropy - slití vod z povodí Labe - I. Foto: D. a J. Jágrovi
záběry z akce Voda ze střechy Evropy - slití vod z povodí Labe - II. Foto: D. a J. Jágrovi
záběry z akce Voda ze střechy Evropy - slití vod z povodí Labe - III. Foto: D. a J. Jágrovi
záběry z akce Voda ze střechy Evropy - slití vod z povodí Labe - IV. Foto: D. a J. Jágrovi
záběry z akce Voda ze střechy Evropy - slití vod z povodí Labe - V. Foto: D. a J. Jágrovi
Dana a Jaroslav Jágrovi - KČT Smiřice
Postupně byly zřízeny: v r. 2009 1. stezka v Brně, Mariánském údolí, pak v r. 2010 stezka Krajem Emy Destinnové z Chlumu do Lutové a letos nejprve v Plzni stezka Kolem boleveckých rybníků, aby v neděli 4. září byla slavnostně otevřena čtvrtá, zatím poslední stezka v Hradci Králové - Královéhradeckými lesy.
Vozíčkářská stezka má dvě trasy - modrou a červenou. Modrá trasa, kratší, v délce 3 km začíná na konečné stanici BUSu MHD na parkovišti u lesního hřbitova a vede po "Hradečnici" k hájovně u Dvou šraňků, kde odbočuje k lesnímu rybníku Výskyt. Červená trasa, delší, v délce 11 km začíná na Novém Hradci Králové, na konečné stanici MHD u kostela sv. Antonína a vede kolem budovy Městských lesů na lávku nad silnicí I/35. Odtud pokračuje k Vlčím jamám, kde přetíná modrou trasu a dále směřuje ke křižovatce U Svinar a přichází k rybníku Výskyt, kde končí a navazuje na modrou trasu.
Otvírání za krásného odpoledne se zúčastnilo na sto lidí. Hojně byli zastoupeni členové hradeckého odboru, nechyběli ti, kterým je stezka určena - vozíčkáři. Důležitost a potřebnost realizací takovýchto tras podtrhla i účast představitelů nejen KČT (předseda Klubu, předseda Oblasti), ale i zástupců veřejného života. Oslovení představitelé mluvili krátce, věcně a děkovali realizátorům - KČT, Městským lesům Hradec Králové a obč. sdružení Civitas per Populi, Hradec Králové - za úspěšné dokončení celého projektu.
Slavnostních pár slov a následné symbolické otevření stezky u lesního hřbitova (přestřižení pásky v barvách města Hradce Králové) provedli: ministr zdravotnictví ČR Doc. MUDr. Leoš Heger, PharmDr. Jana Třešňáková, radní pro zdravotnictví za Královéhradecký kraj, primátor Hradce Králové, MUDr. Zdeněk Fink, ředitel Městských lesů Hradec Králové Ing. Milan Zerzán a předseda KČT PhDr. Jan Stráský.
Lze doufat, že díky podobným akcím a projektům vejde KČT více ve známost, která následně může znamenat větší zájem mecenášů o podporu KČT a jeho aktivit.
obrazová příloha ze slavnostního otevření stezky pro vozíčkáře - I. Zpracoval: V. Hovorka
obrazová příloha ze slavnostního otevření stezky pro vozíčkáře - II. Zpracoval: V. Hovorka
RNDr. Václav Hovorka - předseda Oblasti KČT Královéhradeckého kraje
Naše putování začíná v České Skalici v informačním centru v ulici T. G. Masaryka, kde si zdarma vyzvedneme informační leták. Představí nám pět středověkých tvrzí a hradů a stručně popíše i změny krajiny, ke kterým docházelo v průběhu kolonizace severovýchodních Čech. Na stezce nejsou umístěny další informační tabule.
Naším prvním cílem je Maloskalická tvrz. Je součástí muzea Boženy Němcové a Textilního muzea. Za kostelem přecházíme na červenou značku a ratibořickou bažantnicí se dostáváme k zámku. Na jeho místě stávala od 14. století tvrz. Okolo mlýna a Starého bělidla dojdeme k Bílému mostu, odkud vede žlutá značka k hradu Rýzmburk.
Zpět do údolí sejdeme po modré turistické značce a před Červeným mostem se opět napojíme na červenou, po které pokračujeme až ke Slatinskému mlýnu. Přejdeme řeku a hned za zatáčkou je zřícenina hradu Červená Hora. vracíme se na červenou a šlapeme až k Boušínské lávce. Modré značení nás dovede do lokality Potůčky,odtud se na hrad Vízmburk dostaneme po značené lesní cestě. Od hradu k nádraží v Červeném Kostelci vede červená turistické značka. Celá trasa z nádraží v České Skalici je dlouhá zhruba 22 km. Je vhodná pro pěšáky i cyklisty. Je to zajímavý typ na celodenní výlet nejen pro milovníky historie.
Slavnostní otevření proběhlo v sobotu 10. září 2011 v 9:00 hodin u muzea v České Skalici za účasti členů Sdružení pro Vízmburk o. s. a Centra rozvoje Česká Skalice. Dozvěděli jsme se, co bylo podnětem ke zřízení této stezky, kudy vede a byli jsme pozváni na Vízmburské slavnosti, které se na hradě konaly po celý víkend. Dostali jsme nejen volnou vstupenku, ale i informační leták o naučné stezce a výborný perník.
Jenže … informace o této akci jsme zaslali všem členům našeho odboru a prostřednictvím sekretářky paní Jágrové do celé oblasti - žádné známé jsem nepotkal a ze Skaličáků jsme byli se čtyřnohým kamarádem Beníkem sami. Dokonce byl vypraven speciální autobus z Úpice a celého zahájení se zúčastnilo jen asi 30 lidí.
Protože jsem měl odpoledne další povinnosti, nemohl jsem jít až na Vízmburk. Prošel jsem bažantnicí a podle zámku do Ratibořic. Podle řeky jsem se vrátil domů. Počasí bylo nádherné, byla to pěkná a příjemná procházka.
záběry ze slavnostního otevření středověké stezky - I. Foto: P. Škrdla
záběry ze slavnostního otevření středověké stezky - II. Foto: P. Škrdla
záběry ze slavnostního otevření středověké stezky - III. Foto: P. Škrdla
záběry ze slavnostního otevření středověké stezky - IV. Foto: P. Škrdla
Petr Škrdla - KČT Česká Skalice
Turistický deník vyšel takto postiženým turistům vstříc a v sobotu 17. září u příležitosti setkání Klubu sběratelů turistických suvenýrů umožnil jim doplnit jejich sbírku Turistických vizitek či jiných suvenýrů.
Pod dohledem mohutných skal, v jejichž souznění vybudován byl ve 14. stol. mohutný hrad, obklopovali tak vděční sběratelé turistických vizitek s košíčky dlouhý stůl se štosy turistických vizitek odstupňovaných po stovkách a měli tak možnost napravit dosavadní křivdy osudu způsobené jim návštěvami příslušného místa v nevhodnou dobu.
O tom, o jaký dobrý nápad Turistického deníku se jednalo, přesvědčil se paradoxně i autor těchto řádků, který původně této služby ani nechtěl příliš využít. Se svými přáteli se souběžně vydal do blízkého okolí, nedaleký nejbližší prodejce turistických vizitek ze tří míst, jež téhož dne navštívil, však toho dne turistické vizitky neprodával.
Po svém návratu z krátkého výletu na Valečov byl tak i on velice vděčen pracovníkům Turistického deníku za to, že mu byly čerstvě chybějící turistické vizitky prodány - dokonce po uplynutí prodejní doby.
louka pod Valečovem proměnila se v Kaufland či Lidl sběratelů turistických vizitek. Foto: L. Šlosar
mohutné skály byly ve 14. stol. dokonale využity pro vybudování hradu Valečova, Foto: L. Šlosar
po našem návratu z výletu setrvali Vláďa /druhý zprava/ a Vašek /první zprava/ s pořadateli z Turistického deníku v srdečném rozhovoru. Foto: L. Šlosar
-lš-
Na doškolovací seminář vedoucích a cvičitelů je vyčleněná částka 5 000,00 Kč. Výbor oblasti rozhodl podpořit připravovaný seminář 12. -13. 11. 2011 na Jestřebí boudě tak, že účastníkům bude proplacen nocleh, doprava a příspěvek lektorům.
Přímá dotace pro oblast a odbory činí 75 tisíc Kč.
Odbory mohou požádat o dotaci na pořádané akce pro členy a také na materiální vybavení dle dodaných pravidel. Žádost o dotaci musí obsahovat: originály účtů, seznam účastníků a zprávu o akci. Pokud se jedná o materiální potřebu je nutné uvést zdůvodnění potřebnosti a účel využití. Takto zpracovaná žádost musí být zaslaná do 30 dnů od uskutečnění akce nebo nákupu na ústředí KČT a kopie na oblast předsedovi nebo sekretářce.
V rámci této dotace výbor rozhodl o zakoupení počítače 15 000,- Kč a tiskárny cca 7 000,- Kč pro oblast, pro komisi značení dle požadavku 2x GPS. Čtyři odbory požádaly o dotaci na uskutečněné akce - KČT Česká Skalice 5 560,- Kč - Přechod Ještědského hřebene, KČT Smiřice 4 545,- Kč - cyklotýden na Písecku, KČT Hradec Králové 4 488,- výroční valná hromada, KČT Lázně Bělohrad 5 000,- Kč - zájezd zaměřený na pěší turistiku s poznávacím programem.
Současně bylo řešeno zakoupení bezpečnostních vest pro pořadatele akcí dle zájmů odborů. Budou zjištěny možnosti nákupu. Vesty by následně měly být označeny logem KČT a názvem odboru.
dle zápisu ze schůze výboru oblasti z 10. 08. 2011 -lš-
Za účastnický list je poplatek 10,- Kč, který zůstává pořadateli. Diplom obdrží každý, kdo má potvrzenou účast na třech akcích.
Pro rok 2012 byly do tohoto seriálu zařazeny následující turistické akce:
- zima - 07. 01. 2012 - Zimní přejezd a přechod Zvičiny - Memoriál P. Holveka - KČT Hořice
- jaro - 07. 04. 2012 - Bílá u Bílého - Zahájení turistické sezony v Jestřebích horách - KČT Úpice
- léto - 09. 06. 2012 - Barunka - KČT Česká Skalice
- podzim - 08. 09. 2012 - Toulky podzimním Královédvorskem - KČT Dvoráci Dvůr Králové n. L.
-lš-
21. ročník tradičního pochodu Pojďte s námi pořádaný KČT Bohuslavice nad Úpou na trasách 8 až 35 km a cyklotrasách 20 až 75 km startuje od 7,00 do 10,30 hod. ve Sportclubu Bohuslavice nad Úpou, kde je rovněž cíl pochodu. Pořadatel poskytuje i ubytování pro předem přihlášené ve vlastních spacích pytlích v kabinkách na hřišti T. J. před pochodem i po pochodu. Při pochodu lze plnit podmínky oblastních odznaků, jejichž záznamníky jsou také v prodeji na startu, kde lze dále zakoupit turistické známky Čížkovy kameny, Gablenz, Letní sraz Královéhradecké oblasti a Trutnov. Do Bohuslavic nad Úpou dostanete se po silnici č. 14 Trutnov - Náchod, linkami autobusu č. 58310, 58312 a 58370 a vlakem na železniční trati č. 032.
Na zbrusu novém pochodu Memoriál Miroslava Petiry pořádaný KČT Lokomotiva Trutnov mohou si účastníci zvolit ze dvou druhů tras - určenou trasu 18 km ze železniční zastávky Hostinné - město /ze dvou zastávek v Hostinném ¨na trati č. 040 jedná se o železniční zastávku bližší od Nové Paky a vzdálenější od Trutnova/ v časovém rozmezí 08,45 až 09,45 hod. nebo libovolnou trasu do cíle, jejíž začátek, případně dle svého uvážení průběžné body, doloží pomocí libovolných razítek z míst, případně opisy. Cíl pochodu je v restauraci Na Hřišti v Trutnově - Horním Starém Městě v časovém rozmezí 13 - 17 hod.
Náročného účastníka turistického pochodu možná tento nečekaně pestrý výběr potěší, pořadatele obou akcí již nikoliv, věřme, že nevyvolá zlou krev, neboť příčina naprosto neúmyslné kumulace obou akcí je vysvětlena výše.
Váhajícím potenciálním účastníkům aspoň jednoho z pochodů nabízí se kupříkladu následující možnost:
Také pořadatelé pochodu Pojďte s námi nabízejí totiž možnost startu z libovolného místa do libovolného cíle, s průchozím místem v tomto případě Sportclub Bohuslavice nad Úpou, cíl je zde otevřen do 18 hod. Zúčastnit se tedy lze teoreticky obou akcí. Vzdálenost mezi cílem Memoriálu Miroslava Petiry a cílem pochodu Pojďte s námi z Horního Starého Města přes Bučinu a Poříčí, případně Čížkovy kameny, do Bohuslavic nad Úpou nepřesahuje 15 km.
Lze zaručit, že při další koexistenci obou pochodů, z nichž také druhý může se stát zpestřením podzimní nabídky turistických akcí, nebudou napříště již při řádném toku informací jejich termíny kolidovat, zvláště za situace, kdy termín Memoriálu Miroslava Petiry v příštím roce není ještě určen a nefiguruje tedy v žádném kalendáři turistických akcí. Přednost bude mít pochopitelně datum pořádání tradičnějšího z obou pochodu.
-lš-
Veřejné uznání KČT má pět stupňů:
- III. stupeň - veřejné uznání Diplom (dále jen VU III. st.)
- II. stupeň - veřejné uznání Diplom s medailí (dále jen VU II. st.)
- Čestné uznání KČT (dále jen ČU KČT)
- Čestný odznak KČT (dále jen ČO KČT)
- v I. stupeň - veřejné uznání Čestný odznak Vojty Náprstka (dále jen VU I. st. ČOVN)
Udělení Čestného uznání oblasti či odboru je podmínkou pro udělení vyznamenání KČT.
Jednotlivá vyznamenání se totiž udělují za následujících podmínek:
- III. stupeň VEŘEJNÉ UZNÁNÍ - DIPLOM schvaluje a uděluje OV KČT příslušné oblasti s podpisem předsedy OV KČT. Turisté starší 60-ti let mohou obdržet III. stupeň pouze v případě, že již obdrželi Čestné uznání odboru. Turisté mladší 60-ti let pouze, jsou-li nositeli Čestného uznání oblasti. Lze jej udělit kdykoliv, dle zvážení navrhovatele.
- II. stupeň VEŘEJNÉ UZNÁNÍ - DIPLOM S MEDAILÍ schvaluje a uděluje Předsednictvo KČT s podpisem předsedy KČT (nebo místopředsedy). Lze jej udělit pouze u příležitosti životního jubilea 50, 55, 60, 65, 70, 75 let atd. nebo u příležitosti jubilea KČT 115, 120, 125 let atd. nebo odboru KČT od 80 let výše. Turisté starší 60-ti let mohou obdržet II. stupeň pouze v případě, že již obdrželi Čestné uznání oblasti, turisté mladší 60-ti let pouze, jsou-li nositeli III. stupně VU - diplom. Doba mezi III. a II. stupněm není určena, ale neměla by být kratší 3 let.
- ČESTNÉ UZNÁNÍ KČT (dále jen ČU KČT) za dlouholetou úspěšnou a obětavou práci pro turistiku uděluje Předsednictvo KČT na návrh O-KČT, OV KČT, sekcí, rad ÚV KČT. Uděluje se těm turistům, členům KČT, činovníkům, značkařům atd., kteří jsou již nositeli VU II. st. a svojí dlouholetou činností se zasloužili o rozvoj turistiky, avšak nesplňují některou z podmínek udělení VU I. st. ČOVN. Předsednictvo KČT může udělit ČESTNÉ UZNÁNÍ KČT těm občanům ČR, nebo výjimečně i cizím státním příslušníkům, kteří svými činy ovlivnili turistiku ČR nebo mají podíl na propagaci turistiky a ČR v cizině (např. činovníci světových či evropských organizací).
- ČESTNÝ ODZNAK KČT (dále jen ČO KČT) za dlouholetou úspěšnou a obětavou práci pro turistiku uděluje Předsednictvo KČT na návrh O-KČT, OV KČT, sekcí, rad ÚV KČT. Uděluje se těm turistům, členům KČT, činovníkům, značkařům atd., kteří jsou již nositeli VU II. stupně a ČU KČT a svojí dlouholetou činností se zasloužili o rozvoj turistiky, avšak nesplňují některou z podmínek udělení VU I. st. ČOVN. Předsednictvo KČT může udělit ČESTNÝ ODZNAK KČT těm občanům ČR, nebo výjimečně i cizím státním příslušníkům, kteří svými činy ovlivnili turistiku ČR nebo mají podíl na propagaci turistiky a ČR v cizině (např. činovníci světových či evropských organizací).
- I. stupeň VEŘEJNÉ UZNÁNÍ - ČESTNÝ ODZNAK VOJTY NÁPRSTKA se uděluje za 30 let funkcionářské činnosti, z toho nejméně 10 let na úrovni oblastních nebo ústředních orgánů KČT a po 5 letech po obdržení II. stupně VU - diplom s medailí. Splnění těchto dvou kritérií může výjimečně prominout Předsednictvo KČT. Schvaluje a uděluje jej Předsednictvo KČT. Lze jej udělit pouze při životním jubileu (60, 65, 70, 75let atd.) či klubovém jubileu (120, 125, 130 let atd.) nebo odboru KČT od 80 let výše.
dle směrnice KČT ORG. 2/2010 Luděk Šlosar - šéfredaktor KČT
Ekonom oblasti upozorňuje, že žádost o dotaci na dopravu musí být zaslána přes odbor, který podpisem a razítkem potvrdí oprávněnost žádosti a musí obsahovat datum narození a číslo členského průkazu.
-lš-
S návštěvou kostelů je vždycky svízel, upřímně řečeno, nedivím se vůbec, že oproti dobám přednedávným většina z nich je uzamčena, v posledních desítkách let řada z nich byla vydána zlodějům na milost a nemilost. Pomník rakouského 18. pěšího pluku - monumentální pískovcový pseudogotický oltář, stojící uvnitř chrámu sv. Ducha na Velkém náměstí, přece měl jsem možnost spatřit u příležitosti zdařilé akce Hradec Králové neznámý…., uskutečněné dne 25. 04. 2010. Pro vyhledání kříže typu 302A na hrobě rakouských dělostřelců v městské části Plotiště nad Labem nalezl jsem si čas 02. října 2010, neukojen - byť krajinově překrásnou - dvacetikilometrovou trasu pochodu Okolo Hradce. Po pochodu projel jsem trolejbusem linky č. 1 celé město zpět z jihu na sever a od obchodního domu Tesco Dukelskou třídou a třídou Karla IV. šel jsem se pěšky na Tyršův most a po něm kolem Labe dále na kraj Plácků a již přes Plotiště kolem kostela sv. Petra, apoštola a hřbitova prošel jsem až na rušnou silnici Hradec Králové - Náchod. Kříž nalezl jsem naproti přes silnici vedle odbočky do firmy Hypnoz a autobusové zastávky Plotiště - cihelna v křoví ještě na úrovni areálu zmíněné firmy téměř již naproti ceduli oznamující konec Hradce Králové.
Historie samotného Plotiště byla s válkou roku 1866 úzce spojena. Ve zmiňovaném kostele sv. Petra, apoštola, na faře a ve škole zřízeny byly za prusko-rakouské války lazarety, na faru pak převezen byl ze Svíbu těžce zraněný velitel rakouského IV. sboru podmaršálek Festetics. Sama obec byla válečním běsněním postižena těžce, čtyři budovy byly zapáleny dělostřeleckou palbou a následně do podzimku zemřelo na choleru 25 lidí.
Zřejmě poslední dostupný pomník na území Hradce Králové jsme navštívili o svátku svatováclavském. Svobodné Dvory jsou městskou částí Hradce Králové od roku 1971 na západním okraji města, v roce 1869 měla 64 domů. Ves nepostihly sice hlavní boje, ale vedla tudy jedna ústupová cesta rakouské armády a několik rakouských baterií tu plnilo úkol zdržovat pronásledování Prusy. Na cestě sem z vlakového nádraží v Hradci Králové prošli jsme kolem terminálu, vystoupali na most přes železniční trať, za ním při nejbližší příležitosti odbočili jsme doleva a později skrze průmyslovou zónu dostali jsme se přes Labský náhon do ulice Dvorské, po které jsme prošli vilovou čtvrt. Na jejím konci opatrně překročili jsme rušnou silnici E67 a na kraji centra Svobodných Dvorů opustili jsme ulici Dvorskou doleva po ulici Bohdanečské. Po necelých 200 metrech se tato ulice stáčela mírně doprava kolem parčíku, kde přímo proti nám spatřili jsme pískovcovou typovou pyramidu. Nalezením pomníku měl být, abych si znovu - jako na konci předešlého článku - vypůjčil slova Jana Vodňanského, můj badatelský klid prolomen, ale nebyl.
toto překrásné - byť na můj vkus přespříliš rovinaté - město Hradec Králové, v tomto případě shlížené z Bílé věže, skrývá v nejrůznějších svých částech památky z války roku 1866. Foto: L. Šlosar
na začátku našeho svatováclavského putování za památkami z války prusko-rakouské roku 1866 minuli jsme tento půvabný výletní parník, jehož palčivý kouř působením větru místy zaplavoval muže sedící na lavičce na břehu Labe, až tito stěžovali si navzájem, že dnes jim cigareta nechutná. Foto: L. Šlosar
vzpomeň si, poutníče, přiblížíš-li se k pomníku z války roku 1866, jako je tento ve Svobodných Dvorech, že poblíž o několik kilometrů severněji umírali kdys úplně zbytečně hříčky zvůle mocných po tisícovkách bez svobodné možnosti příznivě ovlivnit svůj osud. Foto: L. Šlosar
Při líčení naší cesty do Svobodných Dvorů zamlčel jsem naše extempore, k jehož následování rozhodně nelákáme, byť při něm nenalezli jsme žádný nápis obsahující zákaz a nikdo, koho jsme spatřili při pilné práci, se na nás ani křivě nepodíval, takže jsme nemuseli použít připravenou rafinovanou výmluvu, že hledáme nástupiště, odkud odjíždějí vlaky do Úpice.
Na cestě do Svobodných Dvorů ještě za mostem přes železniční trať při odbočení doleva dospěli jsme na kraj kolejiště, které sledovali jsme až k ústí schodiště klesající z uzavřené železniční lávky. Naše naděje, že pronikneme legálně - na dobré slovo - vrátnicí pod schodištěm do průmyslového objektu však zklamal nápis, že vrátnice je od roku 2009 zrušena a že slouží jako odpočívárna pro pracovníky Českých drah, pochopitelně za ní bylo zamčeno. Proč jsme absolvovali zmíněné odbočení? Za objektem vrátnice v průmyslovém objektu - části bývalého podniku ZVU měla by být pískovcová typová pyramida - pomník věnovaný 7 padlým vojákům. Vrátili jsme se tak s nezdarem zpět na kraj průmyslové zóny do ústí ulice Dvorské a dále dle předešlého vyprávění pokračovali jsme do Svobodných Dvorů.
Při našem dalším putování - tématicky mimo rámec tohoto článku - za dalšími památkami z války prusko-rakouské roku 1866 přes Chaloupky, Břízu, Rosnici, Všestary, Rozběřici až na Chlum, otázka dostupnosti těchto památek stala se aktuální dvakráte. V Rosnici jeden pomník nalézá se v soukromém objektu, kde probíhaly práce na rodinném domku, ale jeho osazenstvo ctilo svatováclavský svátek a nikdo, koho bychom požádali o krátkou návštěvu a fotografování, se tu nenalézal.
i roztěkaný návštěvník, protékající nahodile po silničkách severně od Hradce Králové, může spatřit podobná zákoutí jako toto na kraji Břízy, jež vypadají sice idylicky a jež nakonec nutí okolojdoucího aspoň pomyslet si: "Válka je vůl!" Foto: L. Šlosar
Další nedostupná památka nacházela se v kostele Nejsvětější Trojice ve Všestarech, marně jsem se snažil proniknout sem již 30. 04. 2011 mezi třičtvrtě na tři a třičtvrtě na čtyři odpoledne na vlastní trase z hvězdicové akce Turistické setkání 2011, tehdy byla vrata kostela uzamčena úplně. Naposledy na svátek sv. Václava vypadala situace nadějněji, dveře do "předpolí" kostela byly tentokráte otevřeny, ale dovnitř samotného kostela nikoliv, rovněž zde byly v plném běhu nějaké práce, možná že bychom ve všední den uspěli. Ze třetí ruky jsem se doslechl, že jeden kolega tu narazil před lety v otevřeném kostelu na odpor nějakého duchovního, který snad měl tvrdit, že k vyfotografování tamní památky je potřeba povolení snad Svaté stolice.
Na nepřízeň osudu onoho dne oslav na počest sv. Václava jsme si však přece jen stěžovat nemohli, kostel Proměnění Páně v obci Chlum otevřen byl rovněž a deska věnovaná padlému nadporučíku Antonu Setwinovi od 12. dělostřeleckého pluku nacházela se již v předsíni kostela vpravo, přístupna tak našim fotoaparátům.
Ze všech obtížně navštívitelných památek, abych se aspoň okrajově vrátil k tématu článku o hradeckých památkách z války roku 1866, je však zřetelně nejtěžším oříškem ona památka za vrátnicí při ústí železniční lávky proti železničnímu nádraží v Hradci Králové. Inu, každému nepodaří se zjistit si jméno firmy, v jejímž objektu se pomník nachází, a každý neodváží se poté chladnokrevně nahlásit vrátnému z celého objektu, že tuto firmu jede navštívit za účelem obchodního jednání, jak se to v jednom případě prý podařilo. A nějak nevěřím tomu, že některý čtenář byl by řízením osudu zaměstnancem oné firmy, v jejímž areálu pomník je situován, a ke všemu nabídl se nám, že do jeho útrob za účelem zvěčnění pomníku nás uvede …….
PRAMENY:
Jan Brůha - Jaroslav Dvořák - Bohumil Poláček - Miroslav Vycpálek, Průvodce po bojišti u Hradce Králové z roku 1866, Komitét pro udržování památek z války roku 1866, Muzeum východních Čech Hradec Králové, Hradec Králové 1996
Wikipedia, Seznam pomníků z bitvy u Hradce Králové roku 1866
Luděk Šlosar- KČT Trutnov
Červenokostelecká bouda ve Velké Úpě patří po 51 letech opět původním vlastníkům. Tato bouda, jejíž základy postavil Němec Dix, sloužila již od konce 19. století jako hospoda a byla výletním cílem místních obyvatel. Když ji v roce 1937 náš děda Antonín Nývlt koupil, dal jí současné jméno a zrekonstruoval na hotel kategorie C. Další plány však utnula 2. světová válka. Po válce zapojil do práce na hotelu postupně celou svou rodinu. Dnes si umíme jen těžko představit, jak zde mohlo všechno fungovat bez auta, rolby či sněžného skútru. Tuto techniku zastával jediný kůň.
Přesto si bouda na nedostatek návštěvníků nemohla stěžovat, přestože zde tehdy nebyly na rozdíl od současnosti žádné lyžařské vleky. Celoročními návštěvníky byli Červenokostelečáci a postupně si bouda získala výbornou pověst a stala se oblíbenou zastávkou návštěvníků Krkonoš z celé republiky. Bohužel se v roce 1958 v rámci státem řízené likvidace podnikání změnil majitel a následující období byla bouda využívána k odborářské rekreaci Chotěbořských strojíren.
Nedávný odchod "nájemců" jsme využili k nezbytné rekonstrukci sociálních zařízení v přízemí. Rekonstrukce a práce na zvelebování stavu boudy stále pokračují. Cílem současných majitelů je navrátit boudě dřívější věhlas a poskytnout návštěvníkům Krkonoš útočiště a důvod k častým návratům.
Turistické výlety v okolí Červenokostelecké boudy se musí zvolit podle síly a kondice v libovolné obtížnosti. Můžete se věnovat klasické turistice, nordic-walking, terénnímu běhu, jízdě na horském či silničním kole, Vaše plíce a srdce Vás budou milovat! Málokterý návštěvník Krkonoš si nechá ujít ten úchvatný pohled z vrcholu našeho nejvyššího "kopce" - Sněžky. Pro pohodlnější je určena zpráva, že nástupní stanice lanovky je vzdálena od boudy cca 4 km! Vzhledem k mimořádně příznivým klimatickým podmínkám lze sjezdařit a běžkařit na přírodním sněhu často až do dubna! Dva lyžařské vleky o délkách cca 600m o různé obtížnosti se nachází v bezprostřední blízkosti boudy. Sjezdovky na Černé hoře a v Peci pod Sněžkou jsou známé a v dosahu. Připravili jsme pro Vás několik tipů na výlety. Než se vydáte na túru, vždy si ověřte předpověď počasí a zvláště svou kondici a zvolte správnou výbavu! Počasí se na horách může rychle změnit.
historický snímek Červenokostelecké boudy - I. Archiv V. Hoffmana
historický snímek Červenokostelecké boudy - II. Archiv V. Hoffmana
snímek Červenokostelecké boudy ze současnosti - I /exteriér/. Foto: V. Hoffman
snímek Červenokostelecké boudy ze současnosti - II /exteriér/. Foto: V. Hoffman
snímek Červenokostelecké boudy ze současnosti - III /interiér/. Foto: V. Hoffman
TURISTIKA V OKOLÍ PECE POD SNĚŽKOU:
Výlet začíná ve středu Pece pod Sněžkou a vede po modré a žluté turistické značce k rozcestí v části Zelený potok. Dále pokračuje po modré kolem lyžařského vleku Vysokým Svahem nad údolí Lučního potoka k rozcestí u Husovy boudy a dále k Pražské boudě. Odtud pokračuje přes Lučiny po červené vrstevnicovou cestou na křižovatku Pod Kolínskou boudou. Poté dále po červené přes rozcestí Javoří důl a po zelené a žluté rozlehlým lesem při okraji Černohorské rašeliny až k tzv. Hubertově vyhlídce. Odtud sestupujeme po žluté prudce dolů na okraj Vlašských Bud, kde odbočíme vlevo na zelenou a po vrstevnici dojdeme k rozcestí U Thámových Bud. Odtud opět klesáme - po modré údolím Javořího potoka na křižovatku se zelenou. Odbočíme vlevo a stoupáme ke Kladenské boudě. Zde se napojíme na žlutou a scházíme zpět do Pece pod Sněžkou.
PEC POD SNĚŽKOU - VELKÁ ÚPA:
Trasa začíná ve středu Pece pod Sněžkou a vede po modré a žluté turistické značce k rozcestí v části Zelený potok. Dále pokračuje po modré kolem lyžařského vleku Vysokým Svahem nad údolí Lučního potoka k rozcestí u Husovy boudy a dále k Pražské boudě. Odtud pokračuje přes Lučiny po červené vrstevnicovou cestou na křižovatku Pod Kolínskou boudou. Poté vede dále po červené přes rozcestí Javoří důl a po zelené a žluté rozlehlým lesem při okraji Černohorské rašeliny až k tzv. Hubertově vyhlídce. Odtud sestupujeme po žluté prudce dolů na okraji Vlašských Bud, dále na Fuknerovu paseku s hájovnou a k místu zvanému Hlušiny. Cesta nadále klesá svahem Vlašského dolu do Velké Úpy k autobusové zastávce u dolní stanice lanovky na Portášovy Boudy. PEC POD SNĚŽKOU - HORNÍ MARŠOV:
Trasa začíná v Peci pod Sněžkou a stoupá po modré a později po žluté k Pražské boudě. Od ní po červené ke Kolínské boudě a dále přes Černohorskou rašelinu k Černé boudě pod vrcholem Černé hory. Od Černé boudy cesta klesá kolem Velkých Pardubických bud současně s první Krkonošskou cyklo naučnou stezkou k rozcestí Nad Modrými kameny a dále po zelené k Modrokamenné boudě. Odtud pokračuje trasa po vrstevnici po modré k rozcestí Na Pražačce a dále schází po žluté do Horního Maršova.
ŠPINDLERŮV MLÝN - SNĚŽKA:
Trasa vede ze Špindlerova Mlýna od dolní stanice lanovky na Medvědín údolím Bílého Labe přes Luční boudu a Úpské rašeliniště na vrchol Sněžky. Až k Boudě u Bílého Labe půjdeme po pohodlné asfaltce s nenáročným stoupáním. Od tohoto místa je trasa už náročnější, vede po stezkách a místy prudce stoupá.
VÍCE NA WWW.CERVENOKOSTELECKABOUDA.CZ, Na viděnou se těší
Vladimír Hoffman - majitel Červenokostelecké boudy
Za účelem doplnění revizní komise se výbor oblasti obrací na odbory se žádostí o navržení vhodného kandidáta, pokud možno s ekonomickým vzděláním.
-lš-
ZPRAVODAJ. Čtvrtletník pro pěšáky, kolaře, lyžníky a vodáky Podkrkonoší a Krkonoš. Ročník 17, číslo 3. Vydavatel: oblast KČT Královéhradeckého kraje. Redakce: Luděk Šlosar /šéfredaktor/, Jana Skalková /redaktorka/. Adresa redakce: Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Telefon domů 499732830, mobil 728262273. Elektronická adresa: ludek(zavináč)slosar(tečka)cz.
Dáno do tisku: 03. 10. 2011. Místo vydání: Trutnov. Cena: zdarma. Náklad jednoho čísla: 50 ks.
Improvizovaná grafická úprava: Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Tisk: Luděk Šlosar. Distribuce: Dana Jágrová. Všem přispěvatelům děkujeme.
Uzávěrka příštího čísla do 10. 12. 2011.
Registrace: E 15083 ze dne 16. 02. 2004.