V Kacanovech
24. 10. 1998
Úvod
KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší
KČT Lokomotiva Trutnov
Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/
Zajímaví lidé
Reportáže z turistických akcí
Mladobucká padesátka
Návštěvní kniha


Srazy oblasti



8. ročník - sraz turistů v roce 2001 - pořadatel KČT Žacléř - 26. - 27. 05. 2001 - Žacléř - bufet U Holuba




razítko srazu
propozice nebo plakát srazu
slovo pořadatele a účastníků z kroniky
odkazy na články ve Zpravodaji
diplom nebo pamětní list účastníka srazu
pohled od zákulisí srazu
statistické údaje ze srazu a z tras, které jsem absolvoval
moje reportáž ze srazu




razítko srazu


propozice nebo plakát srazu



slovo pořadatele z kroniky
Zahájením srazu se účastníci rozešli po trasách 25, 35, 50 km a cyklo 50 - 70 km. Trasy 25 km - cyklo 50 km částečně vedly Polskem. Sraz začínal 25. 5. ubytováním postupně dojíždějících pochodníků. Tito byli ubytováni ve škole - tělocvičně a ubytovně DMH za vydatného sponzorství p. Mědílka Bohumila, jinak Bodi. Po dohodě s p. L. Šlosarem nám vydatně pomohl odbor Trutnov.
Druhý den v sobotu hlavní program !pěší vycházka" na zmíněných trasách. Zahájení provedli pan Mendřický a starosta města Žacléře p. Vlasák M. Cíl plánován do 16,30 hod.
Od 20 hodin zábava U Holuba do 24 hodin. 27. 5. 2001 start v 10,00 hod. do 16,00 hod., poté odjezd pochodníků domů. Dle vyjádření funkcionářů oblasti - 8. oblastní sraz se vydařil co do účasti a umístění startu a cíle.
Po ukončení jsme byli překvapeni pochvalou p. Holuba, majitele bufetu: "Takových akcí můžete konat každý týden".
S pozdravem zdrávi došli

Klub českých turistů v Žacléři.

Zapsal Koldbach Jaroslav


vybrané názory účastníků z kroniky

Byla tu krásně, všem děkujeme.

Za KČT Hradec Králové Jaromír a Kamila, Nella a Charlie - psi

odkazy na články ve Zpravodaji

Pozvánka na sraz oblasti v roce 2001 01/2001
Nechceme srazu konkurovat, chceme mu pomoci /sraz v roce 2001/ 01/2001
Pořádání nebylo jednoduchou záležitosti /sraz oblasti v roce 2001/ 02/2001 V. Hálková
Spokojenost jak po stránce funkcionáře oblasti, tak i po stránce prostého účastníka /sraz oblasti v roce 2001/ 02/2001 J. Mendřický

článek autora stránek je uveden co perla zvlášť na konci tohoto povídání o srazu

diplom nebo pamětní list účastníka srazu


pohled od zákulisí srazu /foto pořadatelé, popisky autor těchto stránek/:


sraz slavnostně zahájili v bufetu U Holuba starosta Žacléře Miroslav Vlasák /vlevo/ a předseda oblasti Jan Mendřický


pořadatelé zleva Vilém *Áda" Görner, Stanislav Podsedník, Věra Hálková a Jaroslav Koldbach v akci


pořadatelé Karel Pavel, Vlasta Kasperová, Inka Straková a Zdena Umlaufová taktéž v akci


svědectví o družné atmosféře v centru srazu bezprostředně podávají zleva starosta Žacléře Miroslav Vlasák, předseda KČT Úpice Miroslav Vořechovský, předseda oblasti Jan Mendřický a předseda KČT Žacléř Stanislav Podsedník, stojící nad funkcionářkou KČT Úpice Janou Vořechovskou



statistické údaje ze srazu a z tras, které jsem absolvoval
datum: 26. 05. 2001 /1. den/
místo startu: Trutnov /ještě v rámci akce Za trutnovským drakem, jejíž trasy končily jako součást programu srazu v jeho cíli/
místo cíle: Žacléř
trasa: 23 km
body: Trutnov, Dvoračky, Vébrovka, Obešlovka, Stachelberg, Rýchorská bouda, Rýchory, Vízov, Žacléř
kontroly: 2
body: Stachelberg, Rýchorská bouda
účastníci: po oba dva dny celkem 245 lidí
počasí: většinou polojasno až skoro jasno, slunečné počasí, teplo, jen ve vyšších polohách studený vítr
terén: suchý


datum: 27. 05. 2001 /2. den/
místo startu: Žacléř
místo cíle: Žacléř
trasa: 25 km
body: Žacléř, Růžový palouček, Černá Voda, Královec, Lubawka, Lipienica, Lubawka, Královec
kontroly: ---
body: ---
účastníci: po oba dva dny 245 lidí
počasí: jasno, slunečno, teplo
terén: suchý


moje reportáž ze srazu

Fragmenty - II. variace /pro sraz/>
O naprosto neúmyslné kolizi srazu a "Draka"a o jejím řešení jsem psal v uplynulém čísle v článku Nechceme srazu konkurovat, chceme mu pomoci a celou situaci připomněla i kolegyně Hálková ve svém článku uveřejněném výše.
Z výše uvedených důvodů jsem nemohl prožit atmosféru srazu a moje svědectví je okrajové, je spojeno první den s pořádáním "Draka" a zachycuje spíše z celého srazu nesouvislé fragmenty.
V průběhu startu v Trutnově se ukázalo, že drtivá většina účastníků se s netradičním řešením "Draka" seznámila již dříve v propozicích, v mém článku v Radničních listech a na mých internetových stránkách a téměř všichni přijali toto netradiční řešení disciplinovaně a s pochopením.
Výhoda netradiční situace spočívala pro mě naopak v tom, že jsme v cíli skončili již ve 13 hodin a já jsem osobně mohl po mnoha letech se zúčastnit "Draka" /a tím i již v sobotu i srazu/ i aktivně, byť pouze na trase 23 km.
Vyšel jsem nekompromisně přesně ve 13 hodin, protože jsem měl mimořádně silnou motivaci dostat se na Rýchorskou boudu co nejdříve, nejpozději do 16 hodin. Věděl jsem, že to musím dokázat za každou cenu, i kdybych měl nahoře padnout. Zpočátku, když tomu profil terénu odpovídal, jsem z méně častých mírných klesání i sbíhal. Mezičasy byly tak dobré, že jsem si odběhl do protipěchotní tvrze Stachelberg pro razítko kontroly pochodu. Jako hlavní manažer jsem totiž na účastníky jako pes a jak se znám, určitě bych si v případě chybějícího razítka diplom "Draka" nevydal. Vchod bunkru jsem opustil po čtvrt na tři a po intenzívním stoupání na Dvorský les, odkud jsem již táhlé klesání k rozcestníku blízko boudy nesbíhal, jsem dorazil na Rýchorskou boudu v 15,35 hod. a krom jiného jsem si stačil dát zasloužené jedno pivo.
Konec pochodu proběhl pro mě v mimořádně pěkné atmosféře. Do cíle jsem z Rýchorské boudy odešel v 16 hodin ve společnosti, ve které se cítím moc hezky, s Janou z Buků a s jejími dětmi prostředními v celkovém sledu - 11-iletou Míšou a 10-iletým Kubou. Obě děti šly poprvé v životě pětatřicetikilometrovou trasu a nebylo to na nich znát. Po zbytek trasy měly obě báječnou náladu, Míša - výborná gymnastka - si na závoře neodpustila pár výmyků a Kuba - jindy vážnější /pokud mohu být tak drzý a posuzovat to vůbec/ - byl samý smích. Báječné děti!
I když jsem v cíli pobyli toliko třičtvrtě hodiny, kdy jsem převzal do čtvrt na sedm večer štafetu prezentace přišedších z "Draka", poznal jsem, že bufet U Holuba představoval skvělé zázemí. V prostorné místnosti se vydávala stále chutná teplá jídla a čepovaly nápoje, čemuž odpovídala i správná pochodnická atmosféra.

to není záběr s rodinného výletu 100 kroků od autíčka, nýbrž závěr poctivě odšlapané "pětatřicítky" těsně nad Žacléřem. Zleva: Kuba, maminka Jana a Míša - všichni z Buků. Foto: L. Šlosar
Na druhý den přibyl jsem zrána vlakem do Žacléře, abych tu ve vymezeném čase do 14 hodin, kdy měl být sraz ukončen, absolvoval osamocen jednu z tras přiměřené délky, srovnal si mysl rozbouřenou horečnatými přípravami "Draka" a věnoval se turistice zase jako účastník turistické akce. KČT Žacléř připravil pro účastníky pestrý jídelníček tras o délkách 15, 25 /s variací délky 18 km/, 35 a 50 km. Vybral jsem trasu procházející skrze Krzeszów, kde se nachází cisterciácký klášter, kostely sv. Josefa a Matky Boží Milosrdné a mauzoleum Piastowců.

Růžový palouček - pomník na paměť odchodu J. Á. Komenského v únoru 1628 do emigrace. Je bez odcizené desky. Foto: L. Šlosar


pohled na Královecký Špičák z místa těsně za Černou Vodou. Foto: L. Šlosar
Dle popisu tras vyšel jsem směr Černá Voda a zaskočil jsem si na Růžový palouček, kde v únoru 1628 opouštěl vlast J. Á. Komenský, což je označení přesné jen z pohledu dnešní doby, hranice Českého království, součásti habsburské monarchie, vedly jinudy. Pomníček postavený na paměť této události moc a moc žaluje. Chybí tu deska, kterou odcizil příslušník oné chamradi, která také patří do řad našeho národa a která prochází životem nenechávajíc nic pozitivního, než vykradené kostely a vytunelované instituce. Za Královcem zahrnul jsem si přečnívající vlasy pod kšiltovku, neboť jsem procházel skrze přechod česko-polských hranic pro pěší a měl jsem pocit, že z mého pasu na mě hledí někdo úplně jiný. Ještě předtím jsem si vyměnil 70 Kč za 7 złotých. Čtyři kilometry do Lubawky zdolal jsem co nejsvižněji. Tady na nádraží jsem u rozcestníku zjistil dvě věci: 1/ ona červená značka, kterou jsem potkal před několika minutami je ta, po které jsem již mohl jít vytčeným směrem doprava /cesta tedy už nevede z nádraží přes koleje/, 2/ jen do Krzeszówa je to 2,5 hodiny. Bez větší lítosti jsem se rozžehnal s představou, že dorazím do Krzeszówa, a vytkl jsem si jediný cíl: dostat se klášteru alespoň na dostřel a pořídit snímek svým primitivním spíše oddalujícím fotoaparátem.

klášter v Krzeszówě opravdu jen na dostřel kanónu. Foto: L. Šlosar

Když jsem vystoupal na zalesněné návrší, za nímž je široké údolí, kde se Krzeszów, nachází, seznal jsem, že tam vede kratší modře značená cesta. I tak bylo jasné, že to do místa svého původního cíle nestihnu. Sestoupal jsem z návrší na druhou stranu, prošel obec Lipienica, na jejím dolením kopci, kde se mi konečně vynořil mi z lesa ve vzdálenosti asi 1 km klášter, pořídil jsem dva snímky a ostrým tempem mazal zpět. Protože jsem šel rychle, bylo zřejmo, že si vyschlé hrdlo stačím svlažit v Královci, pokud bych si ovšem nerozvážně nerozměnil koruny ve złoté. I zopakoval jsem v jednom polském "kontoru" v obráceném sledu svůj postup před několika hodinami pro výměnu złotých na částku 50 Kč a věnoval tak na konto polského cestovního ruchu 50 groszů, které na mě zde požadovali vedle již připravených 5 złotých.
Za to jsem stihl v hostinci Černý kůň vypít dvě piva, dojet vlakem do Žacléře, pozdravit se s pořadateli, pochválit si s nimi navzájem můj nápad s kombinací "Draka" a srazu a odjet domů.
Součinnost pořadatelů "Draka" a srazu je světlým příkladem toho, že kolizní situace lze řešit i jinak než oboustranným vyčítáním a naschvály, totiž vzájemnou součinností a spoluprací.




Můj E-mail: ludek(zavináč)slosar(tečka)cz
Jsi od 1.4.1999 v pořadí  . poutník, který zabloudil na tyto stránky a který se na ně bude vracet již zcela s vědomým úmyslem