|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
24. 10. 1998 KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší KČT Lokomotiva Trutnov Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/ Zajímaví lidé Reportáže z turistických akcí Mladobucká padesátka Návštěvní kniha |
3. ročník - sraz turistů v roce 1996 - pořadatel KČT Úpice - 06. - 08. 09. 1996 - Paseka - Jestřebí bouda razítko srazu propozice nebo plakát srazu slovo pořadatele z kroniky odkazy na články ve Zpravodaji diplom nebo pamětní list účastníka srazu pohled od zákulisí srazu statistické údaje ze srazu a z tras, které jsem absolvoval moje reportáž ze srazu razítko srazu propozice nebo plakát srazu slovo pořadatele z kroniky Oblastní sraz se konal ve dnech 6. - 9. září 1996. Po náročné práci přípravného výboru se v termínu konání srazu sešla většina členů odboru k zajištění akce. Vše bylo připraveno pro předpokládanou účast 300 lidí. Počasí nám však vůbec nepřálo, a tak v prvním dnu srazu 40 pořadatelů představovalo většinu účastníků. Tento den přišlo na trasy 18 turistů. Večer při taneční zábavě, na kterou přišli i osadníci z Paseky, se všichni báječně bavili. Druhý, tedy hlavní den srazu, nás přivítal ještě horším počasím než den předchozí. Přesto na trasy vydalo 75 turistů, kteří všichni promoklí dorazili do cíle. Během odpoledně byla připravena dětská trasa nazvaná Po stopách loupežníka Lotranda. V průběhu odpoledne se počasí ještě více zhoršilo, k téměř vodorovnému dešti se přidal i vítr. Dětskou trasu i přesto absolvovalo 13 statečných dětí, které splnily všechny podmínky loupežníka Lotranda. Zvláštní poděkování si zasloužili všichni "loupežníci" pohybující se dvě hodiny na trati bez úkrytu. Všichni účastníci nástrahy počasí zvládli, a tak se na večer mohli ohřát v sále Jestřebí boudy při besedě s panem Šlégrem o jeho výpravě do Himalájí. Večer byl zakončen tradičním country bálem známé skupiny Pěna a nenarušil ho ani větrem způsobený výpadek elektrického proud. Pokračovalo se při svíčkách a nálada byla báječná. V neděli se na trasy vydalo 17 turistů i přes stále špatné počasí. Celkem se srazu zúčastnilo 89 dospělých a 13 dětí, z nichž někteří absolvovali trasy po všechny dny. Ani všechny nástrahy počasí neohrozily optimismus pořadatelů a účastníků srazu a již se těšíme na 4. oblastní sraz v Benešově u Semil a jeho pořadatelům přejeme více štěstím s počasím. významným hostem srazu byl místopředseda ÚV KČT Jan Stráský, který pozdravil účastníky srazu do kroniky odkazy na články ve Zpravodaji
diplom nebo pamětní list účastníka srazu pohled od zákulisí srazu /foto pořadatelé, popisky autor těchto stránek/: již jen málo chybí k tomu, aby Jestřebí bouda byla připravena přivítat účastníky srazu, i počasí se v těch chvílích jeví jako příznivé vzácným hostem byl místopředseda KČT Jan Stráský /na snímku vlevo/, první zprava předseda odboru KČT Úpice Mirek Vořechovský, druhý zprava vedoucí Jestřebí boudy Petr Skala přístřešek, odkud účastníci startovali a kde ohlašovali svůj příchod, stál před Jestřebí boudou účastníci pak vítané občerstvení nacházeli u pultu v sále Jestřebí boudy účastníci srazu překonali nejen útrapy špatného počasí venku, ale i v jeho důsledku výpadek elektrického proudu, posezení při svíčkách jim nevadilo statistické údaje ze srazu a z tras, které jsem absolvoval
moje reportáž ze srazu TANEC DERVIŠŮ MEZI PROVAZCI DEŠTĚ PÁTEK. Ráno stoupáme s Maruškou úplně sami z Malých Svatoňovic a připadáme si jako šílenci. Nad hřebenem Jestřebích hor jsou jakoby zavěšeny husté, hrozivě tmavé mraky. V Jestřebí boudě na Pasece neboli na "Brendách" se na začátku prvního dne 3. ročníku srazu turistů oblasti Krkonoše a Podkrkonoší formují pořadatelé, přijíždí sem i Jarda z Trutnova na kole, takže ve třech vyrážíme na nejdelší trasu za doprovodu několika kapek. Vzdor předpovědím však se objevuje chvílemi sluníčko, je dobrá viditelnost do dálek /např. Zvičina, později Dobrošov, ještě později Bor a Hejšovina/. Občerstvení v Hronově neudělalo příliš dobře Jardovi, takže se za Červeným Kostelcem u Devíti křížů rozdělujeme. V té době vstupujeme pod hustý mrak a zdánlivě beznadějně prší. S Maruškou absolvujeme zdánlivě nesmyslné hupy /k Podhradí, zase nahoru na Končiny, později do Úpice/. Po zastávce v hospodě Na Chmelnici se definitivně rozhodujeme pro kratší variantu /47 km/, míříme rovnou do Malých Svatoňovic a později již podruhé stejnou cestou na Paseku opět za deště. Zde se občerstvujeme a pořadatelé nám předávají diplom na původně ohlášených 58 km. To naše sportovní srdce nemohou přenést. Nad krajinou se usídluje na čas velký modrý pruh oblohy a my jdeme pěšky panelkou v pohodě do Trutnova a diplom si plně zasloužíme. SOBOTA. Po menších komplikacích se blízko nádraží v Trutnově scházejí Maruška, Karel, Dana z Nymburka a já. Trasa 48 km nás zavede nejprve na Paseku. Zde při občerstvení seznáme, že účastníků srazu přibylo. Pokračujeme dále na Radvanice a já zjišťuji, že mi z otevřené ledvinky zmizela peněženka. Šlo o jeden ten nevyzpytatelný nelogický esoterický jev, který nás čas od času potkává /opravdu: peněženka se skutečně nenašla, ještěže mám peníze na dvou místech/. Pokračujeme v dobré kondici do Janovic a zde se zastavuje ve známé hospodě lidově zvané "U Nataši". Z ní vycházíme již do drobného vytrvalého deště. Po pozměněné červené docházíme do Adršpachu, zde již začíná pršet pořádně, takže jsou proti kopcům zřetelně vidět jako dým vlny hustého deště. V Teplicích nad Metují se stavíme v bufetu a definitivně se rozhodneme, že kvůli nepohodě půjdeme Teplickými skalami. Protože je počasí opravdu otřesné, za Řeznickou sekerou pokračují zbylí tři nejkratším směrem opět přes Janovice do cíle. Ne tak ovšem já. Jakoby posedlý vzdorem k pekelným mocnostem, které mě připravily o peněženku, pokračuji dál dle propozic. Již neznačenou cestou přejdu na zrušenou zelenou, přelezu Čáp a dojdu na Skály. V té době se dostávám do zvláštního transu absolutní soustředěnosti. Přestávám vnímat, co bylo předtím a co bude potom /schůze s předsedy výborů oblasti, hrozba nachlazení/ a existují pro mě jen nejbližší okamžiky /"tam k tomu stromu, pozor teď opatrně a neuklouznout" apod./. Studený déšť v tomto stavu neproklínám a chápu ho jako očišťující element od mých předchozích prohřešků. V tomto podivném rozpoložení docházím - po stoupání pod Kolčárku - okolo půl sedmé na Paseku, na schůzi předsedů, již jsem sám svolal jako sekretář oblasti, se zpožděním téměř hodiny, přesto mi účastníci schůze - včetně ministra a místopředsedy KČT RNDr. Stráského, jenž přijel těsně po mém příchodu, ale já se potřeboval před schůzí ještě osušit a převléci - trochu nezaslouženě zatleskají. Pak ještě aspoň na chvíli vychutnávám atmosféru srazu umocněnou vystoupením Pěny a po deváté večerní hodině mě jako deus ex machina odváží Vláďa, člen bohuslavického odboru, až do České čtvrti jako nikdy předtím promočeného. I tentokráte zapracovaly nadpřirozené síly, tentokrát v můj prospěch, k očekávanému onemocnění snad přece nedojde. Díky Vám, přátelé z Úpice, za skvělé připravený sraz!. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|