24. 10. 1998
KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší
KČT Lokomotiva Trutnov
Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/
Zajímaví lidé
Reportáže z turistických akcí
Mladobucká padesátka
Návštěvní kniha
Poznámka:
Na těchto stránkách je Zpravodaj č. 3/96 uveden bez grafické úpravy a v podobě, v jaké byl před korekturou.Obsah:
Jako reklamní agent se neuživím /fejeton/
Oblastní turistický sraz oblasti
Značkařská činnost v naší oblasti
Odznaky a jiné aktivity KČT /4/
Po trutnovských stopách války roku 1866
I. pololetí v KČT Jilemnice
Tip na cyklistický výlet přes Vraní hory
Zpravodaj představuje zajímavé lokality - Památník J. Á. Komenského v H. Branné
Zprávy a informace
Krom jiného, zavedou-li mě sem služební povinnosti, neopomenu předat pozvánky na turistické akce v jednom útvaru naší firmy, jejíž osazenstvo činí několik mladých, sportovně vypadajících žen. Vím, že nemám charisma orientálního prodavače schopného přesvědčit zákazníka, aby si místo makety Cheopsovy pyramidy zakoupil barevného papouška, nemám rovněž výřečnost vůdce lidových mas, který dokáže zmámit posluchače tak, že uvěří, že nahoře je dole nebo že černé je růžové. Neopovažuji se také příliš zdržovat početnými slovy, v pracovní době na půdě firmy mi to připadá příliš svatokrádežné. Ne, nepředpokládám ani, že důsledkem mých snah bude, že oběti mých snah budou se svými rodinami týden co týden brázdit pochody po celé republice /i když čert nikdy nespí/.
Při svých pozváních zůstávám zkrátka sám sebou, to jest oním prostým venkovským hochem, jakým jsem byl, když jsem sem před lety přišel, a věřím, že za mě nepromluví květnatost a množství mých slov, nýbrž jejich obsah. A tak věřím, že alespoň jednou ochutnají tento bohulibý, přirozený, nenáročný způsob seberealizace, vždyť kde jinde mohou nalézt elixír na věčné mládí, spojení pobytu v přírodě s pocitem dobré kondice, kde jinde mohou odhodit léty sílící balast nekonečných starostí a svazujícího pocitu vlastní důstojnosti, kde jinde než na přiměřeně dlouhých pochodech kořeněných přírodními krásami zocelí se povahy a zdraví jejich dětí a jich samých.
Zvažuji však po delší dobu, že si pro podobné příležitosti sebou vezmu příruční magnetofon. Podezřívám sebe totiž, že v jakési duševní pomatenosti prokládám svá pozvání protismyslnými výroky typu: "Opovažte se přijít" nebo "Ať vás tam nevidím". Nikdo nikdy z nich totiž nepřišel!!
Zkrátka: jako reklamní agent nevydělal bych si určitě ani na slanou vodu, jsem dokonce přesvědčen, že kdybych v televizi propagoval pračky značky Zanussi či prací prášek Vizír já, vrhla by se většina populace znovu na valchu a draselnou sodu.
Avšak nevadí. Dostanou-li se mi opět do rukou nějaké pozvánky na turistické akce, nezaváhám a opět využiju možností k jejich propagaci, krom jiného v onom útvaru.
Protože: mám turistiku - zejména tu pěší - velmi rád a snažím se ji také při vhodných příležitostech propagovat....
/Luděk/
OBLASTNÍ TURISTICKÝ SRAZ OBLASTI KRKONOŠE A PODKRKONOŠÍ
Letošní oblastní sraz pořádají ve dnech 6. - 8. září 1966 turisté z KČT T. J. Sparta Úpice. Bude se konat v osadě Paseka v Jestřebích horách na Jestřebí boudě, která je základnou úpických turistů. Do osady se dostanete z Radvanic v Čechách pěšky nebo na kole po červené turistické značce. Dále z Malých Svatoňovic pěšky po zelené a na kole přes Odolov po Panské cestě /červená/ na Žaltman a odtud po zelené na Paseku. Z Trutnova můžete jít po červené přes Lhotu na Bezděkov, na konci osady po panelové cestě k zelené a po ní na Paseku. Do osady Paseka nevede žádná komunikace a lze se tam dostat pouze pěšky nebo na kole, případně vlastním vozem na povolení.
Pro účastníky budou připraveny trasy pro pěší od 6 do 50 km, vedení především do oblasti Jestřebích hor, Adršpašských skal a Skal. Pro cyklisty připravíme zajímavé trasy do vzdálenějšího okolí. Vzhledem k náročnému terénu doporučujeme horská a cestovní kola.
Připraven je bohatý doprovodný program. Nejen vaše děti, alei vás pobaví pohádkové postavy na dětské trase, miniorientační závod pro celou rodinu, filmy s turistickou a horolezeckou tématikou, zajímavé besedy, ale i samozřejmě táboráky a tanec v doprovodu country kapely a hudební skupiny s hity 60. a 70. let. Občerstvení bude zajištěno v bufetech na Jestřebí boudě a chatě Čepelka v osadě. Ubytování bude možné již od čtvrtka 5. září večer, a to buď na lůžku v chatě Čepelka nebo ve vlastních stanech v připravením tábořišti. Ubytování v chatě je nutno objednat předem /nejpozději do 20. srpna/ u pořadatelů srazu.
Během srazu máte možnost plnit tyto odznaky: Turista oblasti Krkonoše a Podkrkonoší, Jestřebí hory v každé roční době a Krajem spisovatelů. Těšíme se na vás na Jestřebích horách v krásné, turisty znovu objevované, turisticky zajímavé oblasti.
Bližší informace o oblastním srazu získáte u hlavního pořadatele na adrese: Miroslav Vořechovský, Pod skalkou 1002, 542 32 Úpice, tel. 0439/932692 po 16. hodině.
Miroslav Vořechovský - předseda odboru KČT Úpice
Tato turistická značená síť je tvořena 1.331,5 km turisticky značených tras /TZT/, je na ní osazeno 2.426 ks plechových směrovek a tabulek místního názvu, 262 ks dřevěných a 30 ks kovových směrovníků a celkem je v terénu umístěno 159 ks turistických vývěsných map /TVM/.
Jsme jedna z největších značkařských oblastí. Z výše uvedených údajů je zřejmé, že takto rozsáhlá značkařská síť je velmi náročná na údržbu. Tuto činnost zabezpečuje Oblastní komise značení /ObKZ/, která má /k 31. 12. 1995/ celkem 31 dobrovolných aktivních značkařů. Jejich práce je značkování a údržba TZT, která se provádí v tříletém cyklu. Dále je to značkování nových TZT, rušení nevhodných /chráněná území, zóny klidu, soukromé pozemky, nechozené trasy atd./, výměna turistických směrovek a tabulek a údržba a instalace těžkých orientačních prvků /TOP/, jako jsou stojany a rámy TVN, směrovníky, značkařské kolíky a další/. K tomuto výčtu činnosti patří i instalace a údržba TVM a jejich kontrola.
Při výše uvedené náročné činnosti v terénu, která je velmi prospěšná nejen turistické veřejnosti, ale všem návštěvníkům naší oblasti, odpracují značkaři ročně v průměru 1.936 hodin na úkor svého osobního volna a dovolených, a to bez jakéhokoliv nároku na odměnu.
Za tuto prospěšnou a náročnou práci jim patří srdečný dík nás všech a úcta k jejich dobrovolné činnosti, která slouží nám všem. Odplatou by jim měla být naše záruka ochrany a neničení nejen výsledků jejich práce, ale též nemalých hodnot vloženýchdo turistických značení tras a orientace KČT - je nutné si uvědomit, že vše kolem značených tras slouží všem k příjemným chvilkám a zážitkům na výletech v naší oblasti a že v horských oblastech je dobré a neponičené značkování a orientace zárukou bezpečnosti v případě nouze.
Karel Celba - vedoucí oblastní komise značení
Odznaky Internationaler Volkssportverband /IVV/
Internationaler Volkssportverband /dále jen: IVV/ je mezinárodní organizace pro lidový sport a zabývá se pořádáním nenáročných akcí. Akce se pořádají v těchto odvětvích:
- pěší turistika
- turistika na kole
- turistika na lyžích
- plavání
Všeobecně:
Pěší turistika - základní délka tras pochodů je 10, 20 a 42,195 km /maratónská trať/. Mimo výše uvedené trasy lze v ČR započítat i trasy s jinou kilometráží, např. 15, 25, 30 až do 50 km. Termín konání pochodů je od 1. 4. do 31. 10.
Turistika na kole - základní délka tras jízd je 25, 50 a 100 km. V ČR je možno započítat také trasy např. 40, 60, 80 km až do 130 km. Termín konání pochodů je od 1. 4. do 31. 10.
Turistika na lyžích - základní délka tras pochodů je 10, 20 a 42,195 km /maratónská trať/. Mimo výše uvedené trasy lze v ČR započítat také trasy např. 15, 30 až do 50 km. Termín konání akcí je od 1. 11. do 31. 3.
Plavání - základní délka trati je 300, 500 a 1.000 m. Uskutečňuje se vždy v krytém bazénu. Termíny konání v roce nejsou omezeny.
Způsob plnění a zaznamenávání:
Odznaky, nášivky a diplomy se získávají po dvou liniích:
- po linii absolvované kilometráže
- po linii absolvovaných akcí.
Pokud chce turista získat nějaké ocenění, musí si zakoupitúčastenský průkaz IVV /jsou dva: modrý pro záznam akcí, červený pro záznam kilometráže/. Turisté, kteří plní odznak po linii kilometráže v jednotlivých odvětvích, musí mít na každé z nich samostatný účastenský odznak IVV /tedy zvlášť pro pěší turistiku, zvlášť pro turistiku na kole apod./. Záznamy akcíse provádějí do jednoho účastenského listu bez ohledu na odvětví. Na jedné akci je možný záznam jak kilometráže, tak účasti na akci. Pokud turista v jednom dni absolvuje trasu několikrát, započítává se mu celková kilometráž, ale pouze jedna akce. Pokud je akce vícedenní, započítává se každý den využitýk aktivní činnosti jako samostatná akce, kilometráž se zaznamenává za každý den samostatně.
Podmínky plnění:
Účastenský list IVV a účastenskou kartu IVV lze koupit na některé akci v České republice, která je zařazena do kalendáře IVV. List i kartu lze také zakoupit předem na adrese: KČT KUDRNA, Bašty 2, P. O. BOX 714, 663 14 BRNO. Plnění po linii akcí: první odznak získává turista po absolvování 10, 30 a 50 akcí, potom za každých 25 až do účasti na 600 akcích, dále za každých 50 až do účasti na 1.500 akcích, nakonec pak za každých 100 akcí až do účasti na 3.000 akcích.
Plnění po linii kilometráže: první odznak u pěší a lyžařskéturistiky získává turista po absolvování 500 km, další po absolvování 500 km až do 8.000 km. Další odznaky získávají po 1.000 absolvovaných kilometrech až do 22.000 kilometrů. Odznaky za kilometráž se postupně plní až do 80.000 km.
První odznak po linii kilometráže v cykloturistice lze získat za 1.000 km, další postupně po ujetí 2.500, 5.000, 7.500, 10.000 a 15.000 km.
Plavání se započítává pouze do účastí po linii účasti na akcích. Plnění podmínek není časově omezeno, uznává se pouze potvrzení zvláštním razítkem IVV do platného účastenského průkazu IVV. Nejnižší ocenění, t. j. odznak za účast na 10 akcích či absolvování 500 km pěšky nebo na lyžích a za 1.000 km na kole mohou získat všichni občané České republiky, další ocenění pouze členové KČT. Podmínky IVV se na území ČR plní od 1. 1. 1994. Turisté, kteří již v minulosti plnili podmínky IVV mimo území ČR a mají o tom doklady, si mohou tyto akce dodatečně započítat do plnění. Podmínky pro získávání odznaků IVV se mohou měnit. Tyto změny musí být zveřejněny v časopisu Turista /naposledy Turista č. 5/95/.
Po splnění podmínek určitého odznaku zašlete účastenský průkaz IVV a odpovídající poštovní známky na odpověď na adresu: Jiří Caletka, Trávník 2, 750 02 PŘEROV. Po kontrole obdržíte odznak, nášivku a diplom.
Vladimír Škop - oblastní klasifikátor
Naši cestu místy tehdejších válečných událostí začneme v Poříčí, kam v 8 hodin ráno uvedeného dne dorazila ze Slezska 1. a 2. divize prvního pruského armádního sboru s cílem obsadit Trutnov. Vojenský hřbitůvek stranou Náchodské ulice, obklopený sedmi mohutnými borovicemi /v prostoru mezi armovnou PST a Technickými službami/ tu připomíná nedobrý válečný osud 47 rakouských a pruských vojáků, kteří zemřeli na zranění v nedalekém lazaretě ve Walzlově továrně. Na kovovém pomníku s ležícím lvem jsou uvedena jména a místo původu 37 z nich - další jsou neznámi.
Jen několik minut odtud dojdeme odbočením u benzínové stanice k železničnímu přejezdu na Polské ulici, kde stojí jehlancový pomník s dragounskou přilbou na vrcholu na památku prvního padlého v boji u Trutnova, dragouna Windischgrätzova pluku z Klatov.
Polskou ulicí směrem k městu přijdeme ke Špitálskému mostu přes Úpu. Barikáda na něm a hlídka Windischgrätzových dragounů nemohly udržet postupujícího nepřítele. Slezskou ulicí se dostaneme na Krakonošovo náměstí, v jehož jihozápadním cípu je v původní zádlažbě tzv. kočičích hlav /kamenů z koryta řeky Úpy/ zapuštěna kamenná deska s datem 27. 6. 1866. Označuje místo, z něhož v poledních hodinách 27. června bylo násilně odvlečeno do slezského Hlohova 19 trutnovských rukojmí se starostou JUDr. Rothem, nespravedlivě obviněných ze zrady.
Co tomu předcházelo? Bez boje pronikli kolem 10. hodiny dopolední pruští vojáci na náměstí. Část se jich tu rozložila k odpočinku, jiní se rozběhli po hospodách, když trutnovský starosta Roth při výslechu popravdě ujistil pruské velení, že Rakušané ve městě nejsou - ustoupili před početní převahou nepřítele na jih. Když jim dorazily posily, pronikli přes návrší dnešního městského parku, přes ulici Na Struze a průchody mezi domy na náměstí a způsobili překvapeným Prusům, kteří neprovedli jakékoliv strážní zajištění, krvavou porážku.
Když se pak podařilo vytlačit Rakušany z města, došlo k represáliím. Prusové obvinili Dr. Rotha z toho, že je svou lživou výpovědí vlákal do pasti, že se obyvatelé zapojili do bojů tím, že lili na pruské vojáky z oken vřelou vodu, olej a smolu a že na ně dokonce stříleli. To byla podstata tzv. "trutnovské zrady".
Až po osmdesáti dnech ponižujícího a tvrdého žalářování /po celou tu dobu byli drženi v těžkých okovech , které se jim snímali jen při svlékání a oblékání/ se mohli trutnovští rukojmí, aniž se dočkali nějakého soudu a prokázání viny, vrátit domů. Po řadu let potom přátelé postižených natírali na památku těchto událostí kovové číslice data pamětní desky /byla zřízena v následujícím roce/ vždy 27. června barvou černou jako výraz smutku a 13. září, v den propuštění Trutnovanů z Hlohova, barvou bílou na znamení radosti.
Blízkým průchodem mezi domy na jižní straně náměstí projdeme do ulice Na Struze a kolem Střední lesnické školy do rozsáhlých šedesátihektarových městských sadů, založených v roce 1890. V době bojů o Trutnov se tu rozkládaly jen pole a louky s několika stodolami. Serpentinami parkových cest vystoupíme na Janský vrch ve výšce 507 m n. m. s památnou kaplí sv. Jana Křtitele z roku 1712. Vlevo pod ní se zastavíme ještě u náhrobku chorvatského majora Antona Lipoščaka. Ten byl v těchto dnech 27. června těžce raněn a přenesen do Janské kaple, kde skonal na stupních oltáře chráněn do poslední chvíle kadetem Mrovcem. V kapli, kam se také přenesl boj, spočívají dnes jeho tělesné pozůstatky.
K večeru 27. června se podařilo Rakušanům po těžkém boji znovu obsadit Janský vrch i okolní návrší a proniknout do města. Nepřítel byl na celé frontě poražen. Pruská vojska ustoupila až k Schömbergu, odkud den předtím vyrazila do útoku na Trutnov.
Rakouské vítězství pod velením generála Gablenze bylo však draze zaplaceno. Nepoměr ztrát /4.787 zabitých, raněných a nezvěstných rakouských vojáků proti jedné třetině pruských/ ovlivnila kromě zastaralého způsobu boje /v rakouské armádě byl mj. příliš upřednostňován bodákový útok/ především technická převaha Prusů. Jejich moderní pušky nabíjené zezadu - jehlovky - střílely třikrát až čtyřikrát rychleji než rakouské předovky - ládovačky. Předností těchto /měly oproti pruským dvojnásobný dostřel až na 1.200 kroků stejně tak rakouská děla střílející až na 2.800 metrů/ Rakušané málo využili.
Lesní cesta západně od Janské kaple nás dovede po překročení úpické silnice na návrší Šibeníku s pomníkem generála Gablenze z roku 1868. V dolní části dvacetimetrového litinového obelisku, ozdobeného na vnější straně vojenskými emblémy, podobiznou Gablenze, jmény padlých rakouských důstojníků a počty padlých jednotlivých regimentů, jsou uloženy v cínové rakvi pozůstatky generála. Byly sem převezeny v roce 1905 - podle posledního přání Gablenze - z Curychu, kde v roce 1874 skončil svůj život sebevraždou. V blízkosti památníku, který je největším z těch, které připomínají válku v roce 1866, se nachází i původní náhrobek v podobě sraženého kmene stromu, který zdobil Gablenzův hrob na curyšském hřbitově.
Památník je zároveň příležitostně přístupnou rozhlednou. Úzkým točitým schodištěm o 65 stupních se dostaneme na její vrchol, odkud se nabízí zajímavý pohled po někdejším trutnovském bojišti.
Z návrší Šibeníku /až do roku 1787 tu stávaly šibenice/, označovaného také jako Gablenz, sestoupíme západním směrem ke hřbitovu. Před ním v parčíku stojí pomník padlých pruskýchlitevských dragounů v jezdecké bitvě s Windischgrätzovými dragouny 27. června. Ty nám připomíná pískovcový balvan s kovovou pamětní deskou v dolním okraji hřbitova. Boj v místech, kde smrt v červnu 1866 slavila svou žeň, jakoby předznamenal prostor budoucího hřbitova, který tady byl založen devět let nato.
Těžké boje u Trutnova 27. června 1866 připomínají dodnes četné vojenské pomníky, soustředěné kolem Janské kaple. Celý prostor je vlastně velkým vojenským hřbitovem, kde leží v posmrtné shodě přítel nepřítel - a sebevznešenější slova o hrdinské smrti nedovolují zapomenout na tolik zmařených životů ve válce, ve které vykrváceli především Slované.
Mnoha zajímavými exponáty zbraní, obrazů a fotografií nám ji dokumentuje stálá výstava v Muzeu Podkrkonoší a Průvodce s mapou památek této války, vydaný Městským úřadem v Trutnově.
prof. Antonín Just - Trutnov
- od ledna do března uspořádali jilemničtí turisté 10 sobotních vycházek od kašny
- 2. ročník "Poutě na Tábor" pronásledovala tentokráte nepřízeň počasí. Novinkou byly dvě cyklotrasy
- na památku oblíbeného člena Ing. Nechanického odbor KČT uspořádal tradiční klubový výlet z Poniklé přes Vysoké n. J.,Roprachtice, Sytovou do Jilemnice
- účast na pochodech v blízkém a dalekém okolí, pořadatelství školení lyžařské turistiky, starost o turistické značení v okolí, kronika vedená V. Paškem /trofejí je zápis ministra zdravotnictví a místopředsedy KČT RNDr. Stráského
- zřízení TOM Jana Buchara v Mříčném
- pravidelní sponzoři lékárna MUDr. Lipského, Doprava betonu Jaroslava Gabriela a Autoklub Krakonoš
příspěvek J. Libka z KČT Jilemnice upravil L. Šlosar
Motoráček nás dopraví i s kolem do železniční stanice Královec v nadmořské výšce 500 m /trať č. 043 Trutnov - Žacléř/. Po silnici před stanicí pojedeme několik metrů vpravo a na křižovatce uvidíme modrou turistickou značku, po které pojedeme vlevo po silničce směrem k porfyrovému lomu /výroba dlažebních kostek/. Několik set metrů před lomem značená cesta odbočuje vpravo na polní cestu, která nás dovede prudkým stoupáním 1 km pod vrchol Špičáku. Vyjedeme až na vrchol Špičáku /881 m n. m./, odkud je krásný výhled do Žacléřské kotliny a do Polska. Vrátíme se 1 km pod vrchol a pokračujeme po modré. Sjedeme na křižovatku mírně klesáme na náhorní plošinu za vrcholem Kozlíku /787 m n. m./.
Před vstupem do lesa Mravenčího vrchu /837 m n. m./ značenou cestu opustíme a zamíříme vlevo po široké lesní cestě až na hranici. Po této neznačené cestě budeme pokračovat stále po hranici. Vpravo se nám objeví Dlouhá stráň nad osadou Bečkov. Naše cesta je stále ve výši 800 m n. m. a poskytuje nádherné pohledy do krajiny kolem pohraniční obce Bečkov. Po mírném klesání cesta spolu se státní hranicí tvoří náhlý ostrý úhel a to je místo, kde musíme odbočit vpravo a prudce sestoupit pod Vraní hory. Jde o krátký, ale nebezpečný úsek. Staneme na louce, kde jsou drobné cestičky v trávě a v dálce bečkovské chalupy, v této etapě náš cíl. Několik metrů před námi je skupina keřů a stromů nad potokem. Pěšky se dostaneme nad potok k zajímavému přírodnímu útvaru. Ze skály tu prýští mocný pramen pitné vody nazývaný Moserquelle - Moserův pramen. Po cestách v trávě dojedeme do Bečkova, kde můžeme navštívit na občerstvení penzion Zátiší v bývalé německé škole.
Z Bečkova pokračujeme po silnici vzhůru na křižovatku, zde odbočíme vlevo a po několikaserpentinách se octneme v nejmenší samotě - Rybníčku. Osadou projedeme stále po pěkné asfaltové cestě a za ní na křižovatce odbočíme vlevo. Mírným stoupáním se ocitneme na další křižovatce polních cest. Zde odbočíme vpravo a nastupujeme nejkrásnější úsek našeho výletu. Stále klesáme, někdy až prudce, po stále nádherné cestě podél Debrnského potoku, lesem, místy zaniklé vesničky Debrné a posléze na hrázi nádrže zvané Mrtvé jezero /skládka popílku z elektrárny/.
Cesta opouští les, odbočuje vpravo, až přijedeme na státní silnici nedaleko kostela ve Voletinách, odkud vede silnice vlevo do železniční stanice Trutnov-střed. Odvážnější neodbočí ke státní silnici a pokračují po břehu jezera /vstup zakázán, ale žádný dozor/ až na přehradní hráz a po betonové cestě dolů na křižovatku u Lhoty, dále vpravo po silnici pod dvojitý železniční most a asi po sto metrech vpravo k železniční stanici Trutnov - Poříčí. Délka této zajímavé trasy je 20 km.
Dle předlohy Karla Rájka - KČT Bernartice - upravil Miroslav Vořechovský - garant za sekci cykloturistiky oblasti
Ten, kdo jde nebo jede z Vrchlabí do Jilemnice, nemůže minout Horní Brannou. Ve středu obce ho upoutá renesanční budova zámku a jen málokdo ví, že hornobranský zámek byl posledním útočištěm J. Á. Komenského před odchodem z vlasti. Bylo to v únoru 1628 a pobyt Komenského v Horní Branné, jeho život a dílo přiblíží návštěvníkům Památník J. Á. Komenského, který se nachází v zámecké budově.
Jen o několik let později, roku 1632, koupili hornobranské panství Harrachové a jejich rod za více než 300 let zanechal v obci celou řadu památek. Je to především rodinná hrobka, ve střední Evropě ojedinělá stavba ve slohu byzantském a renesančním. Proti hrobce stojí harrachovský špitál z roku 1710 a kulturní památkou je i kostel sv. Mikuláše, nejstarší budova v obci z poloviny 13. století.
Památník J. Á. Komenského si můžete prohlédnout bez slovního doprovodu v pracovní dny od 8 do 14,30 hod. Kdykoliv včetně sobot a nedělí vás památníkem a historií obce provede Alena Svobodová. Doprovod lze zajistit předem na telefonním čísle 0432/584234. Pokud navštívíte Horní Brannou neplánovaně, najdete paní Svobodovou v čp. 295 vedle Obuvi. Že je to příliš složité?
Nikoliv, je to druhý dům nad harrachovským špitálem a všichni jste v Horní Branné vítáni.
Alena Svobodová - Horní Branná
SCHŮZKA S KRNAP. Dne 01. 04. se konala ve Vrchlabí, výbor oblasti reprezentovali Ing. Babovák a T. Filka. Na schůzce byly vzneseny požadavky KRNAP týkající změn značení a odstranění některých závad.
SCHŮZE VÝBORU OBLASTI SE USKUTEČNILA 22. 04. v Trutnově. Jednalose o běžných záležitostech denního života oblasti /návrhy navyznamenání, akce Za toulavým náprstkem a další/.
HLAVNÍM BODEM JEDNÁNÍ SCHŮZE PŘEDSEDŮ ODBORŮ OBLASTI dne 15. 06. 1996 byl /na popud ústředí/ stav mládeže oblasti /máme 5 TOM, z toho 4 registrované, v dalších 2 odborech jsou neregistrované oddíly mládeže/. Dále se jednalo o dotazech KČT /objeví se v zápisu z jednání/, přípravě oblastního srazu na Pasece, nové registraci odborů a dalších.
MEZI NEČETNÉ ŘADY ŽEN - "STOVKAŘEK" naší oblasti se zařadila kolegyně Marie Vrabcová z KČT Lokomotiva Trutnov, která ve dnech 7. a 8. června zdolala za 21,5 hod. non-stop svou první stokilometrovou vzdálenost na Pochodu Hanče a Vrbaty v Kruhu u Jilemnice. Blahopřejeme!
ZPRAVODAJ. Čtvrtletník pro pěšáky, kolaře, lyžníky a vodáky Podkrkonoší a Krkonoš. Ročník 2, číslo 3. Vydavatel: KČT - oblast Krkonoše a Podkrkonoší. Textová stránka: Luděk Šlosar /šéfredaktor/. Adresa redakce: Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Pouze telefonické vzkazy do zaměstnání /0439/807277.
Dáno do tisku: ... 06. 1996. Místo vydání: Trutnov. Cena: zdarma. Náklad jednoho čísla: 600 ks.
Grafická stránka: M. I. O., Palackého 80/10, 541 01 TRUTNOV. Tisk: TOP PRINT s. r. o., Komenského 821, 541 01 TRUTNOV. Distribuce: František Vacek, Křižíkova 554, 541 01 TRUTNOV.
Všem přispěvatelům děkujeme za zaslané příspěvky.
Uzávěrka příštího čísla do 20. 09. 1996.
Registrováno u Okresního úřadu v Trutnově pod registračním číslem RR/44/95/AI.