24. 10. 1998
KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší
KČT Lokomotiva Trutnov
Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/
Zajímaví lidé
Reportáže z turistických akcí
Mladobucká padesátka
Návštěvní kniha
Poznámka:
Na těchto stránkách je Zpravodaj č. 4/96 uveden bez grafické úpravy a v podobě, v jaké byl před korekturou, s vyjímkou pořadí článků upraveného dle obsahu.Obsah:
Naše parta /fejeton/
Tři ohlédnutí za srazem turistů oblasti
- Pořadatelé bilancují
- Výbor oblasti chválí
- Vyznamenání
O letošním Pochodu Jana Buchara
Nejbližší turistické akce roku 1997
Zpravodaj představuje odbory - KČT Žacléř
Exkluzívní a původní rozhovor se stovkařkou
Zpravodaj představuje zajímavá místa - hvězdárna Úpice
Informace a zajímavosti
Tristní zamyšlení nad Toulavým náprstkem
Letos v únoru se chystáme na Pochod Zimním Polabím. I zašleme naší nymburské kolegyni pohled tohoto znění:
Ahoj, Dano, v sobotu se zúčastníme expedice Zimním Polabím a přijedeme na ohnivém oři do zlatokopecké osady Great Osek v 8, 08 hodin. Odtud poputujeme neznámou krajinou, kde na mučednických kůlech místních divokých kmenů dokonalo svůj život nesčetně poutníků, kde na dně místních močálů trouchnivějí jejich těla měnící se v antracit, kde v každé soutěsce číhá nebezpečí a kde bahenní zimnice klátí i nejsilnější chlapy. Potřebujeme proto domorodého průvodce znalého tamní flóry a fauny, především pak divošských mravů a jazyka zdejších osadníků. Očekávej nás ve Velkém Vigvamu Ohnivého Oře v Great Oseku.
Samozřejmě, že kolegyně neodolá a doprovází nás celou trasu. V dubnu jiná naše kolegyně dostane pohled z Chocně, kam s námi měla jet na jednu etapu DEP Velikonoce v Chocni. Pohled obsahuje "třídní důtku" a pozvání na "doučovací kroužky" v Bohuslavicích, Hořicích a Alšovicích /samozřejmě jde o místa konání dalších pochodů/. Pohled je podepsán řídícím školy, c. a k. zemským školním úřadem a koordinačním centrem polepšoven... Nepřijít se pak již většinou neodvážila.
V srpnu na Šmajdu naším okolím jde načele naší šestičlenné skupiny Jarda z Trutnova a s ním já, v co nejbezpečnějším odstupu od zbylých čtyř ostatních, od nichž jsem sklízel částečně zaslouženou žeň v podobě různých špiček a narážek. Skupina předtím pod mým vedením zabloudila na modré značce nad Starými Buky a bylo z toho více než 1,5 hodinové bloudění. V duchu už trochu pěním, i když vím, že to není myšleno ve zlém. Tři nepatrné odstíny barev z pestré palety příhod, společných zážitků a recesí na trasách turistických pochodů.
Ano, naše parta není žádnou stranou, jedinou platnou legitimací je zájem o turistiku, a tak mluvíme bez obalu, takže Vláďa z Kruhu říká: "Kdyby nás někdo poslouchal, přemýšlel by, co jsme si navzájem udělali".
Pak však pomalu plynou dni před dalším pochodem, kdy se máme sejít, a my už se zase těšíme. Na koho? Přece na naši partu.
/Luděk/
Pořadatelé bilancují.
Ve dnech 6. - 8. září pořádali úpičtí turisté oblastní sraz turistů na své základně Jestřebí bouda v osadě Paseka na Jestřebích horách. Po náročné práci členů přípravného výboru se v termínu konání srazu sešla k zajištění akce většina členů odboru. Na akci jsme jsme předpokládali účast asi 300 lidí a podle toho bylo vše připraveno. Počasí nás však zaskočilo, a tak první den srazu 40 pořadatelů představovalo většinu účastníků. V pátek, kdy počasí ještě nebylo nejhorší, přišlo na trasy 18 turistů. Večer při taneční zábavě, na kterou mimo účastníků a pořadatelů přišli i osadníci z Paseky, se všichni báječně pobavili.
Druhý, tedy hlavní den srazu, nás přivítal ještě horším počasím než den předchozí. Přes velkou nepřízeň počasí se na trasy vydalo 75 turistů, kteří všichni promoklí dorazili do cíle. Během odpoledne byla připravena dětská trasa "Po stopách loupežníka Lotranda", v jejíž průběhu se již tak špatné počasí ještě více zhoršilo. Přesto trasu absolvovalo 13 statečných dětí, kteří splnili všechny úkoly loupežníka Lotranda. Zvláštní poděkování si zaslouží všichni loupežníci, kteří v těchto podmínkách stáli dvě hodiny bez úkrytu na trati. Všichni účastníci nástrahy počasí zvládli, a tak se mohli ohřát v sále Jestřebí boudy, kde proběhla beseda pana Šlégra o jeho výpravě do Himálají. Večer pak byl zakončen tradičním country bálem známé skupiny Pěna. Nenarušil jej ani větrem způsobený výpadek elektrického proudu. Večer pokračoval při svíčkách, hudba hrála živě a nálada byla báječná. V tomto duchu pokračovala zábava i po zapnutí proudu až do časných ranních hodin. Během večera navštívil náš sraz místopředseda KČT a ministr zdravotnictví Dr. Jan Stráský. Zúčastnil se zasedání oblastního výboru s předsedy odborů, které proběhlo v rámci srazu, a pobesedoval s organizačním výborem srazu. Vzájemně jsme si vyměnili zkušenosti s činností odborů a zjistili, že problémy jsou velmi podobné. Dalším hostem srazu byl zástupce KRNAP Veselý, který objasnil některé záměry KRNAPu v oblasti turistiky, především cykloturistiky.
V neděli pak na trasy vyrazilo 17 turistů, přestože počasí se nijak výrazně nezlepšilo.
Celkově se srazu zúčastnilo 89 dospělých a 13 dětí, z nichž někteří absolvovali trasy po všechny dny. Na cyklotrasách bylo pouze 5 účastníků, což zavinilo zcela nepřející počasí. Největší zklamání pořadatelům způsobilo, že z Úpice, odkud je náš odbor, přišli přes značnou propagaci pouze 3 účastníci.
Ani všechny nástrahy počasí však nemohly ohrozit optimismus pořadatelů a účastníků srazu. Těšíme se již na 4. oblastní sraz v Benešově u Semil a jeho pořadatelům přejeme více štěstí s počasím.
Miroslav Vořechovský - předseda odboru KČT Úpice
Výbor oblasti chválí
Když oblastní výbor v uplynulém roce svěřil pořadatelskou službu 3. srazu turistů oblasti Krkonoše a Podkrkonoší odboru KČT Úpice, věděl, že pořadatelskou štafetu srazu předává do správných rukou. Odbor prožívá malou renesanci, nejvýmluvnějším dokladem toho je výsledek jeho práce na Jestřebí boudě.
Právě nápad pořádat sraz zde znamenal příslib neopakovatelné atmosféry srazu, daleko od hluku civilizace, také díky menší dostupnosti motorovým prostředkům. Krásná krajina Jestřebích hor i přilehlých lokalit /Hronovska, Teplicko-adršpašských skal/ skýtala možnost překrásných tras, večery babího léta, obvykle typického v tomto období, měly umocnit atmosféru setkání.
Pořadatelé se na sraz perfektně připravili, Jestřebí bouda skýtala skutečně potřebné zázemí srazu. Pro aktivní účastníky srazu bylo připraveno bohaté menu pěších tras od 13 do 58 km a cyklotras od .. km do .. km. Účastníkům sobotních tras nabídli pořadatelé hvězdicové trasy z Trutnova, Úpice a Malých Svatoňovic. Celá turistická část byla podrobně zachycena na podrobných itinerářích. Ani propagace nezaostala, celá naše lokalita byla zaplavena výraznými plakáty k celé akci.
Naneštěstí extrémně špatné počasí, především v sobotu odpoledne, výše uvedené klady místa srazu proměnila v nevýhodu. Dlužno podotknout, že šlo o nevýhodu pouze ze subjektivního pohledu té většiny turistů naší oblasti, kteří se nechali odradit počasím, snad i vzdáleností místa od stanic veřejné dopravy. Onen - z pohledu členské základny KČT oblasti - malý počet přítomných vytvořil nádhernou atmosféru srazu, která kulminovala v sobotu večer při vystoupení countryové skupiny Pěna. Všem účastníků patří dík výboru oblasti KČT za jejich účast.
Pořadatelská služba byla na výši, neobjevilo se žádné zaskřípání. Přes nepřízeň počasí, která zčásti devalvovala poctivou několikaměsíční snahu pořadatelů, nebyl patrný na jejich tvářích ani stín zklamání, rozmrzelosti a pesimismu, naopak svou nepolevující snahou a dobrou náladou završili celý program srazu do úspěšného konce.
O to víc je nutno vyslovit uznání, obdiv a poděkování všem pořadatelům 3. srazu turistů. Věřím, že se nenechali deprimovat úklady počasí a že dobré zkušenosti budou moci využít i v příštích letech. Vždyť Paseka v Jestřebích horách se ukázala skutečně jako ideální místo pro uskutečnění akcí podobného typu a parta pořadatelů KČT Úpice jako kolektiv zralý pro jejich uspořádání.
Luděk Šlosar - sekretář oblasti
Vyznamenání
7. září při schůzi výboru a předsedů odborů na Jestřebí boudě obdržel předseda OV KČT Ing. Jiří Babovák veřejné uznání 3. stupně. Mezi prvními mu blahopřál za ÚV KČT jeho místopředseda Dr. J. Stráský. Zpravodaj se rovněž připojuje k šiku gratulantů.
- lš -
Letošní 9. ročník pořádal odbor KČT Jilemnice ve spolupráci s T. J. Sokol, což se ukázalo jako velmi prospěšné, jednak se "jako jeden muž" dostavily sokolky a šli kratší trasu, jednak se T. J. Sokol podílí na pokrytí nákladů spojených s pořádáním akce.
Obětavé členky pořadatelského odboru KČT se postaraly o občerstvení účastníků zejména uvařením obrovitánského hrnce "bucharovské" bramboračky, která v chladném počasí přišla obzvlášť vhod. Odbor je také vděčný za přispění sponzorů, jako jsou Doprava betonu Jar. Gabriel, Nábytek paní Tužové, Pekařství O. Nývlta, Autobazar p. Šubrta. Obzvláštní zmínky zaslouží sponzor p. RNDr. Lipský, který se sám pochodu zúčastnil, prošel trasu 20 km a pak poseděl v družné zábavě s ostatními turisty.
Členové odboru KČT Jilemnice však už přemýšlejí, jak nejlépe připravit 10. ročník, který uspořádají 13. září 1997. Rádi by nejen dětem, ale i dospělým připravili překvapení a různá zpestření. Už nyní zvou všechny turisty oblasti: "Přijďte pobejt na 10. ročník do Jilemnice."
Josef Libek - KČT Jilemnice
Žel, nepodařilo se ještě vytvořit organizační předpoklady pro vypracování termínové listiny pro toto číslo Zpravodaje, takže termíny turistických akcí se dovíte opět v 1. čísle příštího roku. Aby však nebyli znevýhodněni pořadatelé nejbližších akcí, uvádíme jejich přehled již v tomto čísle:
|
Datum |
název pochodu |
ročník |
|||
|
POŘADATEL |
kontaktní adresa |
telefon |
|||
|
Přesunový prostředek, délka tras |
|||||
|
místo startu /u hvězdicových tras průchozí místa/ |
čas |
||||
|
01. 01. 1997 |
Novoroční hvězdicový přechod Rýchor |
12. |
|||
|
KČT ŽACLÉŘ |
Vilém Görner, Mírová 354, |
||||
|
lyže/náhr. pěší/ na libovolných trasách |
|||||
|
s průchozím místem na Rýchorské boudě |
10 - 14 hod. průchozím místem |
||||
|
25. 01. 1997 |
Lyžařský přejezd Rýchor |
27. |
|||
|
KČT ŽACLÉŘ |
Vilém Görner, Mírová 354, |
||||
|
lyže 15, 35 a 40 km |
|||||
|
Žacléř - Národní dům |
06,30 - 09,00 hod. |
||||
|
01. 02. 1997 |
Za zmrzlým Čepelkou |
01. |
|||
|
KČT MALÉ SVATOŇOVICE |
Jan Šafář, 17. listopadu 205, 542 34 MALÉ SVATOŇOVI CE |
0439/934218 |
|||
|
lyže 15 a 30 km |
|||||
|
M. Svatoňovice - nám. K. Čapka |
nám. K. Čapka 7 až 10 hod. |
||||
|
08. 02. 1997 |
Ve stopě první středoevropské padesátky |
20. |
|||
|
KČT VYSOKÉ N. J. |
Petr Beneš, Sluneční 262, |
||||
|
lyže - 10, 20, 30 a 50 km |
|||||
|
Vysoké nad Jizerou - sokolovna |
07 - 10 hod. |
||||
Pořadatelé tuto informaci doplňují tím, že poskytují ubytování od pátku 7. 2. do 9. 2., pokud si je zájemci objednají předem na adrese Pavel Šalda, Tyršova 296, 512 11 VYSOKÉ NAD JIZEROU, tel. č. 0432/94368.
Významnou činností odboru je značení turistických cest. Jedním z prvních značkařů byl kolega Čihák, dále o tuto činnost pečují kolegové Celba /dlouholetý předseda oblastní komise značkařů/, Celbová, Lokvenc, Görner, Wolf, Ruffer, Dejl, Lubas, Částek, Podsedník. Jejich práce spočívá ve vyvěšování směrovek, výměnách map a stavění směrovníků. O stavbu dřevěných směrovníků v KRNAP se zasloužili především kolegové Celba a Görner.
Odbor pořádá v posledních letech tyto veřejné turistické akce: Novoroční hvězdicový přechod Rýchor, Lyžařský přejezd Rýchor, Jarní provětrání, Cestami Kamila Maršálka a Vandr přes Vraní hory a Rýchory. Pořadatelé si stěžují na jejich nízkou návštěvnost. Naproti tomu jsou úspěšnější akce pořádané pro členskou základnu, někdy doplňovanou místními zájemci. Jejich příkladem byly v roce 1995 dvoudenní akce v Orlických horách s ubytováním na Šerlichu, týdenní putování po Šumavě s ubytováním ve Vimperku a přechod Krkonoš. Do oblasti turistických odznaků se odbor navždy zapsal tím, že zpracoval a v roce 1992 uvedl na veřejnost turistický tematický odznak Cestami J. Á. Komenského. Odbor KČT v Žacléři má největší členskou základnu ze všech odborů naší oblasti.
materiály k výroční schůzi pro rok 1995 upravil Luděk Šlosar
Zpravodaj /Z/: Tiskařský šotek tuto zprávu ochudil o místo a čas Tvého debutu na stovce. Nuže, ještě jednou: kde a kdy se tak stalo:
Kolegyně M. Vrabcová /V/: Na Pochodu Hanče a Vrbaty pořádaném Sokolem Kruh. Stovku jsem šla v noci 07. a ve dne 08. června.
Z: Jakým způsobem v Tobě uzrála myšlenka zkusit stovku?
V: Vlastně za to můžou mí dobří přátelé, kteří občas žertovali, kdy už prý půjdu tu stovku. I má rodina mě podpořila, tvrdila, že to dokážu, a tak jsme to zkusila.
Z: Přenesme se myšlenkami do 07. června před 22. hodinou na start. Jakou jsi předtím absolvovala průpravu, co jsi měla našlapáno?
V: Snažila jsem se každou sobotu něco absolvovat, abych byla řádně rozchozená. Na startu jsem měla nachozeno hodně přes 500 km za letošek, z toho tři "padesátky".
Z: Promiň, že Tě přerušuji, ale dovol mi malou provokaci. Mnozí, které tento rozhovor osloví, si teď řeknou, vida:na rozdíl od nás nemá nic na práci, žádné povinnosti. Jak je to vlastně?
V: Jsem normální pracující žena, která se stará o domácnost a navíc o děti, které závodně lyžují, tudíž většinu času trávím v kuchyni a v prádelně, to proto ty úniky do přírody, kde načerpám nové síly a opravdu si odpočinu, taky proto, že chodím se správnou partou.
Z: Vraťme se opět na start. Jak jsi se cítila, věřila jsi si, měla jsi strach, v tomto případě z čeho nejvíce?
V: Samozřejmě, že jsem měla trochu strach, zda to zvládnu, ale kolega Fišera z Jilemnice je psycholog a tempař, povídal, že jsem rozchozená, a šlo se.
Z: Říkáš, že se šlo, prozraď nám kudy.
V: Čtyřicetikilometrový noční okruh vedl z Kruhu, přes Libštát, Lomnici a na Tábor, odtud zpět do Kruhu přes Klepandu, pod Kumburkem a přes Starou Paku. Denní šedesátikilometrový pak vedl z Kruhu přes Jilemnici, Rezek, Dvoračky na Vrbatovu boudu, zpět přes Mísečky, oba Žalé, Křížovky, Jilemnici a Žebrnou.
Z: Pěkná porce. A teď konečně k průběhu stovky: měla jsi krize, měla jsi toho někdy plné zuby, chtěla jsi vzdát, přestala jsi někdy vnímat krásu krajiny?
V: Ano, krize probíhaly přesně po třech hodinách, když se mi chtělo spát, ale začalo se víc mluvit a bylo zase vše O. K. Nejvíce mi pomohla skoro hodinová přestávka mezi nočním a denním okruhem, kdy nás obsluhoval sám hlavní pořadatel pochodu. Krajinu jsem vnímala od začátku až do konce.
Z: Někdo stejně řekne, přes 22 hodin na trase, to byla nuda.
V: Nuda to v žádném případě nebyla, protože jsem měla ten doprovod - kolegu Fišeru, který nám udával to správné tempo, druhý kolega z Trutnova hlídal itinerář. Tak se nám dobře šlapalo, byla krásná noc, kdy bylo co obdivovat, třeba o půlnoci občerstvení na Táboře při baterkách. Nebo ve dne v 15 hodin příjemné posezení u rozhledny na Žalém pod slunečníky, kde jsme hasili žízeň.
Z: Takže zažila jsi na trase nějakou zajímavou příhodu?
V: Nevím, zda to bude zajímavé, ve Valteřicích jsme se na chvíli roztrhli na dvě skupiny a nezávisle na sobě současně zabloudili a nebýt místního občana, hledali bychom se dodnes.
Z: A teď jak bylo po stovce. Rekonvalescence, pracovní neschopnost nebo opačně: znovu chuť na další kilometry?
V: Byla jsem až překvapená, ráno po stovce jsem se probudila a bylo mi, jako bych šla "padesátku". Co jsem cítila, byla rozpálená chodidla, protože pochod se šel ve velkém vedru. Zrovna bylo léto, Medard si vzal volno. Tak jsem to ušla, jedna dvě stovky ročně myslím stačí. Další sobotu jsem šla Krakonošovu padesátku.
Z: Trochu nás tlačí čas, tak poslední otázka. Co bys chtěla vzkázat těm, kteří "koketují" se stovkou. Anebo, rozšiřme tuto otázku takto: Co bys chtěla vzkázat těm, kteří jsou v postavení jako ty /především zaměstnaným ženám/ a stále si naříkají na čas a na únavu a kvůli tomu nechodí vůbec?
V: Myslím, že to může zkusit každý, kdo chodí pravidelně, mezi to samozřejmě padesátky. Vzkázat mohu, že když se chce, jde všechno, hlavně když vás podpoří rodina. Stačí v pátek navařit a napéct rodině a v sobotu můžete v pohodě vyrazit, protože tak si odpočinete psychicky, v neděli jde vše samo, to jsou mé zkušenosti. Nehorší je, když se dlouho nechodí.
Z: Dík za zajímavý a podnětný rozhovor, ještě jednou blahopřeji k absolvování a přeji Ti, aby zdaleka nešlo o stovku poslední.
A v závěru jedno přání: Kéž je toto povídání povzbuzením a inspirací pro ty váhavější a dokladem, že to opravdu jde.
Za Zpravodaj se vyptával: Luděk Šlosar
Hvězdárna v Úpici byla slavnostně otevřena 8. listopadu 1959. Tomuto aktu předcházela několikaletá obětavá práce členů tehdejšího astronomického kroužku, založeného v r. 1952 při klubu ROH závodu Transporta v Úpici /dnešní Tonava/. Během krátké doby se hvězdárna stala profesionálním pracovištěm se stálými zaměstnanci. Její činnost se postupně rozvíjela, a to jak ve směru popularizace a osvěty, tak i odborné práce......... Úpická hvězdárna dosáhla, převážně ve spolupráci s Astronomickým ústavem ČSAV v Ondřejově, i mezinárodního významu, o čemž svědčí autorská spoluúčast ve vědeckých sděleních publikovaných nejen v Československu, ale i v zahraničí, a dále soustavná publikování vlastních vědeckých dat a pozorování v mezinárodních publikacích.
Záběr odborné činnosti hvězdárny je velmi široký, za všechny uvádím alespoň zkoumání vlivu sluneční aktivity na lidský organismus a vztahů Slunce - Země /výsledky jsou používány mj. ve zdravotnictví/, provádění meteorologických a seismických měření, měření obsahu oxidu siřičitého, fluoru a prachových částic v ovzduší jako důležitá součást ekologického programu a mnoho dalších.
Pro nás turisty a převážné laiky je ovšem nejvíce přitažlivé, že je možnost zajistit si prohlídku hvězdárny a jejích aparatur, účast na besedách, tematických přednáškách a promítání filmů. Pro laika se jeví nejatraktivnější možnost nočního pozorování oblohy doplněného odborným výkladem, které se koná každou středu a pátek. Podmínkou úspěšného pozorování je samozřejmě jasná obloha a čas po setmění. Nyní v říjnu probíhají od 19 do 21 hodin, v listopadu a prosinci od 18 do 20 hodin. Každou sobotu je pak možno mezi 10. a 12. hodinou zúčastnit se pozorování Slunce. Pracovníci neodmítají ani nahodilé návštěvníky, nicméně hromadné návštěvy deseti a více osob je nutno hlásit předem, stejně tak je nutno předem objednat jiný konkrétní program exkurze.
Adresa hvězdárny je Hvězdárna, U lipek 160, 542 32 ÚPICE, v době uzávěrky tohoto čísla bylo možno se dovolat na telefonní číslo 0439/932289 a 0439/932731, číslo faxu bylo 0439/933289. Není vyloučena změna telefonních čísel, zatím účelem je nutno se obrátit na informace.
Rozsah a zaměření tohoto časopisu nedovolí zveřejnit celou plejádu informací, kterými mě zahrnuli na mou žádost ochotně pracovníci hvězdárny. Na závěr ocituji však alespoň pasáž dokladující, že i tak vzdálené oblasti jako astronomie a turistika ve svých abstraktnějších, leč důležitých cílech, mají něco společného /stačí jen zaměnit slovo "astronomie" za "pohyb v přírodě" nebo "podívat se na oblohu" za "hledět na přírodu"/: Astronomie může mladého člověka formovat, může z něho vychovat osobnost, která se bude ke svému okolí chovat ohleduplně, pozorně, která nebude zbytečně ničit a škodit. Astronomie vychovává ke krásnu a citovosti. Člověk, který se naučí vnímavě podívat na oblohu, dívá se úplně jinak na lidi a na prostředí kolem sebe. A jak vychováváme dnešní mládež, takový bude jednou náš život.
Luděk Šlosar - za použití materiálů poskytnutých panem Zdeňkem Gottwaldem /doslovná citace je uvedena kurzívou/
130. VÝROČÍ BITVY U TRUTNOVA byl věnován článek v našem třetím čísle. Město Trutnov vydalo obsahově i graficky vkusně vyvedenou mapu pomníků z války 1866. Nalezneme tu podrobný plán pomníků z roku 1866 včetně podrobnějšího výseku v městském parku. Mapu vhodně doplňuje stručná historie celé prusko-rakouské války a kresby deseti nejvýznamnějších památek. Mapa je jako stvořená pro toulky Trutnovem i jeho jižním okolím a je inspirací pro výlety i návštěvníkům z jiných okresů. Mapu je možno zakoupit za 15 Kč v informačním centru budovy radnice na Krakonošově náměstí v Trutnově.
NOVÝ OTO NA JE SVĚTĚ! KČT Bohuslavice n. Ú. iniciativně zpracoval a vydal záznamník oblastního turistického odznaku "Podkrkonoší". Poprvé si ho mohli zájemci zakoupit 17. srpna na startu 21. ročníku "Šmajdu naším okolím". Podmínkou získání odznaku je navštívit 30 ze 40 míst /všechna jsou volitelná/ a zúčastnit se tří akcí pořádaných odbory KČT oblasti Krkonoše a Podkrkonoší. Záznamník obsahuje řadu míst, která se nevešla do dosavadních existujících oblastních turistických odznaků anebo která nebudou zařazena do chystaného novelizovaného OTO "Krkonoše". Nalezneme tu širokou paletu míst od Žacléře až po Bozkov, např. Bílou Třemešnou, Dvůr Králové, Horní Brannou, Jestřebí hory, Kuks a další. Cena záznamníku je 25 Kč a poštovné. O záznamník si můžete napsat na adresu Stanislav Maissner, Bohuslavice n. Ú. 62, 541 03 TRUTNOV III, odtud Vám po splnění bude zaslán i odznak.
KATALOG TURISTICKÝCH MOŽNOSTÍ V OKRESE TRUTNOV vydal referát regionálního rozvoje Okresního úřadu Trutnov. Brožurka obsahuje zajímavosti od všeobecných informací /charakteristika okresu, telefonní předvolby, hraniční přechod/ po informace o přírodních zajímavostech, kulturních památkách, zařízeních i akcích, jakož i o širokých možnostech sportovního vyžití v okrese. Nechybí i základní informace o důležitých telefonních číslech, informačních centrech a ubytováních. Brožurka je vhodná i pro turisty ze sousedních okresů, kteří do okresu Trutnov zavítají na jednodenní i krátkodobé pobyty. Katalog je na prodej v referátu regionálního rozvoje Okresního úřadu Trutnov /v 1. poschodí/.
DO POLSKA PODSTATNĚ JEDNODUŠEJI.19. února 1996 vstoupila v platnost Smlouva mezi Českou republikou a Polskou republikou o malém pohraničním styku podepsaná dne 17. ledna 1995. Smlouva byla publikována ve Sbírce zákonů v částce 54 pod č. 187, kde se s ní může každý zájemce seznámit.
Smlouva usnadňuje překračování česko-polských státních hranic občanům obou států, kteří jsou přihlášeni v obcích pásma malého pohraničního styku k trvalému nebo přechodnému pobytu. Za pásma malého pohraničního styku se pak považují území ležící po obou stranách společných státních hranic, každé o šíři 15 kilometrů. Za určitých okolností mohou vlády po dohodě zahrnout do pásma malého pohraničního styku některé obce ležící dále než 15 kilometrů od státních hranic.
Seznam obcí náležejících do území pásem malého pohraničního styku obsahuje příloha č. 1. Z hlediska naší oblasti je zajímavé, že z pohledu sídelních míst našich odborů KČT do pásma malého pohraničního styku zasahují Jablonec n. J., Rokytnice n. J., Vysoké n. J., Bernartice, M. Svatoňovice, Trutnov /včetně jeho součástí Bohuslavic n. Ú. a Horního Starého Města/, Úpice, Vrchlabí a Žacléř /pro každého jednotlivce zůstává samozřejmě rozhodující místo pobytu uvedené v občanském průkazu/.
Občany jednoho státu, kteří bydlí v pásmu malého pohraničního styku, opravňují k překračování státních hranic v rámci malého pohraničního styku, jakož i k pobytu v pásmu malého pohraničního styku druhého státu jejich občanské průkazy, pokud obsahují úřední zápis o trvalém, popřípadě přechodném pobytu v pásmu malého pohraničního styku. Tyto osoby pak mohou pobývat v pásmu malého pohraničního styku druhé smluvní strany vždy až po dobu sedmi dnů.
Lze si jen přát, aby možnosti vyplývající ze smlouvy byly prohloubeny rozšířením počtu přechodů pro pěší a cyklisty zejména v oblasti Krkonoš.
Výsledek, ať už hmotný /diplomy a především Toulavý náprstek/, především nehmotný /dobrá kondice, euforie z hezkých společných zážitků, poznání nových míst/, budou stát zcela určitě zato.
ZPRAVODAJ. Čtvrtletník pro pěšáky, kolaře, lyžníky a vodáky Podkrkonoší a Krkonoš. Ročník 2, číslo 4. Vydavatel: KČT - oblast Krkonoše a Podkrkonoší. Textová stránka: Luděk Šlosar /šéfredaktor/. Adresa redakce: Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Pouze telefonické vzkazy do zaměstnání /0439/807277.
Dáno do tisku: ... ... 1996. Místo vydání: Trutnov. Cena: zdarma. Náklad jednoho čísla: 600 ks.
Grafická stránka: M. I. O., Palackého 80/10, 541 01 TRUTNOV. Tisk: TOP PRINT s. r. o., Komenského 821, 541 01 TRUTNOV. Distribuce: František Vacek, Křižíkova 554, 541 01 TRUTNOV.
Všem přispěvatelům děkujeme za zaslané příspěvky.
Uzávěrka příštího čísla do 20. 12. 1996.
Registrováno u Okresního úřadu v Trutnově pod registračním číslem RR/44/95/AI.