24. 10. 1998
KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší
KČT Lokomotiva Trutnov
Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/
Zajímaví lidé
Reportáže z turistických akcí
Mladobucká padesátka
Návštěvní kniha
| název reportáže | název akce | datum | autor |
| Zdařilé novoroční provětrání |
účast odboru na veřejné turistické akci Novoroční výstup na Žaltman | 01. 01. 2009 | J. Baudyš |
| V přírodě takřka pohádkové |
výlet na Náchodsko | 17. 01. 2009 | I. Zapadlová, M. Vašíčková |
| Východními Krkonošemi na lyžích |
lyžařská akce odboru v Krkonoších | 18. 01. 2009 | M. John |
| Putování ku prospěchu těla i duše |
účast odboru na veřejné turistické akci Memoriál Jindry Axmana | 31. 01. 2009 | K. Hák |
| Za zmrzlým Čepelkou i Antonínem Nývltem |
účast odboru na veřejné turistické akci Za zmrzlým Čepelkou | 07. 02. 2009 | M. Vašíčková |
| Po obou březích Labe |
účast odboru na veřejné turistické akci Zimním Polabím | 21. 02. 2009 | J. Chudobová |
| Z Nového Hrádku do Nového Města nad Metují |
výlet do Podorličí | 07. 03. 2009 | J. Baudyš |
| Pražská Divoká Šárka a ještě něco navíc |
výlet do Divoké Šárky | 21. 03. 2009 | M. Petira |
| Z Náchoda na Dobrošov |
účast odboru na veřejné turistické akci Okolo pevnosti Dobrošov | 18. 04. 2009 | V. Nováková, J. Mládková |
| Prosluněným okolím Nového Města nad Metují |
účast odboru na veřejné turistické akci Šmajd Novoměstskem | 02. 05. 2009 | U. Kubinová |
| Ve stopách pochodu Babička |
výlet do Babiččina údolí | 09. 05. 2009 | M. Horáková |
| Dvakrát přes Mlázovický chlum |
účast odboru na veřejné turistické akci Krajem Eduarda Štorcha | 23. 05. 2009 | M. Janatová |
| Z Broumova do Meziměstí |
účast odboru na veřejné turistické akci Putování Broumovskem | 13. 06. 2009 | J. Baudyš |
| Výlet na pstruhy do Pstružné |
výlet do česko-polského pomezí | 16. 06. 2009 | A. Škodová |
| Týdenní turistika v Železných horách |
vícedenní výlet odboru do Železných hor | 21. - 27. 06. 2009 | J. Chudobová, K. Hák |
| Šestnácti tunely |
účast odboru na veřejné turistické akci Pochod tunelářů | 04. 07. 2009 | V. Nováková |
| Nečekané houbařské žně v polském příhraničí |
výlet do polských Krkonoš | 11. 07. 2009 | M. Petira |
| Zdolání Královeckého Špičáku |
výlet do Vraních hor | 08. 08. 2009 | J. Baudyš |
| Po Čížkových kamenech |
účast odboru na veřejné turistické akci Šmajd naším okolím | 22. 08. 2009 | M. Horáková |
| Zpráva o dobytí nejvyšší hory Teplicko-adršpašských skal |
výlet do Teplicko-adršpašských skal | 05. 09. 2009 | A. Škodová |
| Obloukem kolem Jilemnice přes Kozinec |
účast odboru na veřejné turistické akci Po stopách řídícího učitele Jana Buchara | 12. 09. 2009 | J. Baudyš |
| Putování od Vraních hor k horám Jestřebím |
výlet na sever od Trutnova | 19. 09. 2009 | J. Baudyš |
| Po Jestřebích horách ve stopách vegetariánské svatby |
účast odboru na veřejné turistické akci Hvězdicový výstup na Žaltman | 03. 10. 2009 | J. Kotková |
| Z Úpice přes Havlovice a Svobodné do Úpice |
výlet do okolí Úpice | 17. 10. 2009 | J. Baudyš |
| Z Radvanic do Velkých Svatoňovic |
výlet do Jestřebích hor | 24. 10. 2009 | M. Vašíčková |
| Pochod spojený s prohlídkou Nové Paky |
Poslední pochod roku | 07. 11. 2009 | V. Hartmanová |
| Magická jednadvacítka se naplnila |
výlet do podhůří Krkonoš | 21. 11. 2009 | K. Hák |
| Prosincový pochod okolo Trutnova |
výlet do jižního okolí Trutnova | 05. 12. 2009 | J. Baudyš |
| Zdařilá předávka na Broumovsku |
tajný výlet odboru KČT Lokomotiva Trutnov | 29. 12. 2009 | L. Šlosar |
Účast odboru na veřejné turistické akci Novoroční výstup na Žaltman /01. 01. 2009/ aneb Zdařilé novoroční provětrání
Členové KČT Trutnov v počtu 12 osob - z toho 4 mužů - se zúčastnili 01. 01. 2009 každoročního Novoročního výstupu na Žaltman v Jestřebích horách.
Vyrazili jsem z Trutnova vlakem v 08,41 do Rtyně v Podkrkonoší, vystoupali do Odolova, míjeli bývalý nový důl - dnes věznici - a Panskou cestou přes Kolčárku došli k Bílému kolu.
Zde se scházeli turisté ze všech stran, hvězdicovým způsobem došli k rozhledně na Žaltmanu. Zde jako každoročně plál mohutný oheň a probíhalo opékání buřtů včetně potřásání rukou. S přáním všeho nejlepšího do nového roku se potkávali přátelé z celého okolí. Část pak přešla na Jestřebí boudy, část se rozcházela různými směry.
Naše skupina namířila dolů do Malých Svatoňovic na kávu, ale všude bylo zavřeno, takže jsme došli na nádraží a čekali na nejbližší spoj zpet do Trutnova.
Pochod se vydařil za krásné zimní pohody a všichni byli s ním byli po gurmánských Vánocích a Silvestru spokojeni. Toto provětrání bylo velmi příjemné! Těšíme se na naše další pochody!
J. Baudyš
Výlet na Náchodsko /17. 01. 2009/ aneb V přírodě takřka pohádkové
V sobotu 17. ledna 2009 jsme uskutečnili výlet po trase Řešetova Lhota, Bakov, Všeliby, Červená Hora, Potůčky, Devět křížů, Červený Kostelec.
Ráno v 07,37 hod. jsme odjeli vlakem do Řešetovy Lhoty a zde začal náš výlet. Ze zastávky ČD jsme šli po silnici přes Bakov, Všeliby do Červené Hory. Cestou jsme obdivovali domy a ještě někde Vánoční výzdobu v těchto vesničkách.
V Červené Hoře jsme posvačili v autobusové čekárně, neboť hostinec otevíral až ve 12,00 hod. Před místní zvoničkou jsme se společně vyfotografovali.
Z Červené Hory jsme pokračovali ještě kousek po silnici a potom jsme odbočili vlevo na Justynčinu stezku. Po modré značce jsme se dostali nad Boušín. Po levé straně tekla řeka Úpa, která je zčásti zamrzlá, a došli jsme k myslivně, kde je nový most.
Dále jsme pokračovali přes Potůčky k Devíti křížům. Přicházíme k hostinci, který je k našemu překvapení zavřený. Rozhodli jsme se, že zastavíme v hostinci u nádraží, ale otevírali až ve 13 hod., takže jsme jeli domů vlakem ve 12,51 hod.
Výlet se uskutečnil za krásného zimního počasí, bylo polojasno a na stromech námraza, takže jsme se na několik hodin ocitli v přírodě takřka pohádkové. Zúčastnilo se 16 lidí, délka trasy byla 13 km.
I. Zapadlová, M. Vašíčková
Účast odboru na veřejné turistické akci Memoriál Jindry Axmana /31. 01. 2009/ aneb Putování ku prospěchu těla i duše<
V sobotu, v poslední lednový den, jsme dle našeho plánu vydali v 08,16 hod. z trutnovského nádraží na cestu do Hostinného.
I když naším hlavním cílem byla účast na akci Memoriál Jindry Axmana v Arnultovicích, věnovali jsme krátkou pozornost městečku Hostinné, které je nejstarším městem v oblasti. Vždyť první zmínka o hradu je již z roku 1139. Město bylo založeno na Přemysla Otakara II. v roce 1270 a bylo opevněno hradbami, které nebyly zdolány ani obléháním Žižkou v roce 1424 za husitských válek. Na čtvercovém náměstí s podloubím ze 16. stol. dominuje renesanční radnice z roku 1525. U nárožích patra je zdobena sochami obrů s městským znakem ze 16. století. Prošli jsme také kolem děkanského kostela, který byl založen roku 1270 a po požáru v roce 1610 přestaven v goticko-renesančním slohu.
Po půlhodinové cestě jsme se v Arnultovicích v restauraci U Soudku zaregistrovali a vyrazili na 11-tikilometrový pochod k Antoníčku, po modré ke kapličce, na Zadní Podháj a do Čermné. Zde v místní hospodě nás očekávala nejen kontrola, ale i občerstvení - dobrá dršťková, pivečko atd.
Cestou do Hostinného jsme se občas rozhlédli po krajině a neopomněli jsme ani společenské povinnosti. Vždyť několik našich členek skupiny mělo významné události, svátky a narozeniny. O vřelá přání nebylo nouze.
Svatý Petr nám přál pohodové počasí a tak celé naše putování námi jistě prospělo na těle i na duši.
K. Hák
Účast odboru na veřejné turistické akci Za zmrzlým Čepelkou /07. 02. 2009/ aneb Za zmrzlým Čepelkou i Antonínem Nývltem
Rodný kraj je kraj dětství,
kraj prvních, a proto nejsilnějších dojmů,
objevů a poznatků.
Člověk se tam nemusí vracet,
protože tam vlastně nepřestal žít,
ať se octne kdekoliv."
Karel Čapek
V sobotu 7. února 2009 jsme společně uskutečnili výlet do Malých Svatoňovic, kde jsme se zúčastnili turistického pochodu Za zmrzlým Čepelkou. Ráno v 08,41 hod. jsme odjeli vlakem do Malých Svatoňovic a na náměstí bratří Čapků v klubu jsme se zaregistrovali a občerstvili na cestu.Potom jsme se vydali směrem na Petrovice a přes Kyselku a dále jsme pokračovali po silnici na Strážkovice a do Rtyně v Podkrkonoší. Ve Rtyni v Podkrkonoší jsme se zastavili v místní hospůdce, abychom si odpočinuli a posilnili se.
stejně jako autora snímku, toliko o hodinu později, upoutalo výpravu hnedle při odchodu z Kulturního domu sousoší bratří Čapků od Josefa Malejovského. Foto: L. Šlosar
stejně jako autor snímku, toliko asi o hodinu později, potěšila se výprava na začátku svého putování pohledem na náměstí bratří Čapků. Foto: L. Šlosar
stejně jako autor snímku, toliko asi o hodinu později, poklesla výprava ke Strážkovicím, odkud však na rozdíl od něho v klesání pokračovala již ku Rtyni. Foto: L. Šlosar
Rtyně v Podkrkonoší je velmi zajímavé město s bohatou historií, ale i současností. Ve Rtyni je mnohem historických staveb a památek. My jsme navštívili kostel sv. Jana Křtitele s dřevěnou zvonicí. U rychty je památník Antonína Nývlta Rychetského, který se v roce 1775 postavil do čela selských bouří. Ze současných staveb je nejzajímavější Orlovna, která se stala novou dominantou rtyňského náměstí.
Po dopolední zatažené obloze se na nás usmálo i sluníčko. Trasa měřila 11 km a zúčastnilo se 14 turistů.
M. Vašíčková
Účast odboru na veřejné turistické akci Zimním Polabím /21. 02. 2009/ aneb Po obou březích Labe<
Vyrazili jsme tentokráte na pochod mimo náš kraj, a to do Nymburka. Je to důležitý železniční uzel, kde koncem 19. století byla vybudována železniční trať do Prahy, Kolína, Hradce Králové a Mladé Boleslavi.
V krásném přírodním parku Na Ostrově je centrum pro přípravu vrcholových sportovců a tam směřovaly naše první kroky.
Potom jsme šli po levém toku Labe do Kovanic a dále k novému modernímu mostu přes Labe.
Přešli jsme na druhý břeh Labe a pokračovali podél chatové osady do Nymburka k hradbám. Konečný cíl pochodu byl pivovar.
Zde jsme obdrželi diplom a bonus - tatranku a pivo. Poté jsme se občerstvili, nabídka byla pestrá.
Odjížděli jsem spokojeni ve 14,56 hod. domů.
Účast 11 žen a 1 muž - 15 km.
J. Chudobová
Výlet do Podorličí /07. 03. 2009/ aneb Z Nového Hrádku do Nového Města nad Metují
V sobotu 07. 03. 2009 se nás sešlo na nádraží ČD 10 osob. V 7,37 hod. jsme odjeli do Náchoda, kde jsme padesát minut čekali na další spoj - autobus do Nového Hrádku. V tomto čase jsme se občerstvili a v 9,35 hod. odjeli přes Dobrošov, Českou Čermnou, Borovou do Nového Hrádku.
V 10,15 hod. jsme po silnici sešli do Rokole. Zde je poutní místo, kaple se studánkou a dřevěnou Loretou. Po prohlídce jsme pokračovali do Slavoňova. Shlédli jsme pozoruhodný dřevěný kostelík sv. Jana Křtitele z 15. století. Má krásnou vnitřní výzdobu - lidovou tvorbu. U kostelíka je zděná zvonice, sloužící rovněž jako brána. V místním hostinci jsme se opět dobře občerstvili a pokračovali směrem do Nového Města nad Metují. Prošli jsme Rezkem a sestoupili kolem skály k Metuji (město je na skále, kterou obtéká ze tří stran Metuje).
Po mnoha schodech jsme vyšli na hlavní ulici z náměstí, prošli celým městem na nádraží ČD. Odjeli jsme v 15,22 hod. přes Václavice a Starkoč a do Trutnova jsme přijeli v 16,22 hod.
Přes mírné zakufrování u Rokole se pochod vydařil a ušli jsme 15 km. Těšíme se na další pochod do Šáreckého údolí v Praze.
U. Kubinová
Výlet do Divoké Šárky /21. 03. 2009/ aneb Pražská Divoká Šárka a ještě něco navíc
V sobotu 21 března 2009 nastoupilo v chladném ránu třináct turistů do vlaku směr Praha. Počasí neodpovídalo druhému jarnímu dni. Vydali jsme se do teplejších končin v domnění, že v okolí Prahy bude podstatně lépe.
Cesta vlakem do Prahy, s jediným přestupem v Hradci Králové, ubíhala poměrně rychle. Někteří DOSPÁVALI noční deficit spánku, jiní DOCPÁVALI žaludek, aniž by se o deficit nedostatečného příjmu stravy jednalo.
Hlavní nádraží v Praze nás přivítalo logicky množstvím cestujících. S pokynem "Držme si ruksaky a peněženky" jsme prchali přes eskalátory do stanice metra, s jedním přestupem na Dejvickou, dále na autobus, jímž jsme ujížděli k počátku našeho putování na Jenerálku.
Tato odlehlá část bývá opomíjena. Pochodem kolem Šáreckého potoka jsme směřovali k Divoké Šárce. Úsekem zvaný Tichá Šárka prosvítalo jarní slunce, sporadicky se mihnul cyklista či běžec. Chráněná oblast Divoká Šárka (jinak chráněné území) nám byla připomenuta skálou, zvanou Dívčí skok. Samozřejmě restaurace stejného jména, nemohla zůstat nepovšimnuta, takže káva, medovina či jiný nápoj přišly k chuti.
výprava trutnovských turistů u restaurace Pod Dívčím skokem. Foto: M. Petira
Úsek Divoké Šárky není nutno komentovat, byl úchvatný. Koupaliště Divoká Šárka, vodní nádrž Džbán - a výhled ze skalisek zážitek ještě umocnil - Praha včetně letohrádku Hvězda jako na dlani. Po chutném obědě v restauraci U Džbánu jsme se vydali ukončit svoji pouť na Václavské náměstí. Kdo nešel, o hodně přišel.
Zdrávi došli.
M. Petira
Účast odboru na veřejné turistické akci Okolo pevnosti Dobrošov /18. 04. 2009/ aneb Z Náchoda na Dobrošov<
Dne 18.4.09 jsme absolvovali turistický pochod Okolo pevnosti Doborošov.
Sešlo se nás na trutnovském nádraží 13 žen a 3 muži. Vlakem v 6.40 hod jsme odjeli do Náchoda, kde jsme se zaregistrovali a vyrazili směrem Dobrošov. Šli jsme krásným údolím přes osadu Montace a Amerika. Obdivovali jsme krásné barvy jarní přírody a ani drobný deštík nám nevadil.
Na Dobrošově jsme se zastavili u památníku 1. a 2. světové války. Na Jiráskově chatě (postavené v r. 1923) jsme se občerstvili dobrou gulášovou polévkou a pivkem a každý obdržel účastnický list. Z chaty byl krásný výhled na Náchod, zámek a okolí. Odtud jsme se vydali po zelené značce na Vyhlídku, která je opravená a okolí pěkně upravené.
Potom jsme sestupovali po pěkné cestě Nemocniční ulicí do Náchoda, stavili jsme se v cukrárně na kávě a dortíku. Z Náchoda jsme odjížděli ve 14.40 hod. Celkem jsme ušli asi 12 km. Děkujeme všem účastníkům. Sluníčko sice nesvítilo, ale všem se to líbilo.
V. Nováková, J. Mládková
Účast odboru na veřejné turistické akci Novoměstský šmajd /02. 05. 2009/ aneb Prosluněným okolím Nového Města nad Metují
Dne 2. 5. jsme se zúčastnili akce Novoměstský šmajd. Sešlo se nás 17 a z vlakového nádraží v Trutnově jsme odjeli do Nového Města nad Metují.
Z nádraží jsme ulicí Nádražní a Sokolskou přišli k sokolovně, kde jsme se zaregistrovali a občerstvili. Od sokolovny jsme sešli po červené k rozcestníku Na Rychtě a přes náměstí, přes most na Metuji a pak po 116 schodech do obce Spy, odtud dále vlastní značení do vesnice Chlístov, kde bylo v hasičské zbrojnici občerstvení.
Z Chlístova jdeme k přehradě Zákraví, odtud krásným údolím podél potoka Husí krk jsme přišli do obce Spy a odtud opět po schodech a přes náměstí v Novém Městě do sokolovny, kde jsme dostali účastnický list a medaili, pomalu šli na nádraží a ve 14.20 hod jsme odjeli do Trutnova.
Celkem jsme ušli asi 15 km. Sluníčko krásně svítilo a všem se to líbilo.
Děkuji všem za účast a hlavně Pepovi za pomoc při organizaci.
U. Kubinová
Výlet odboru do Babiččina údolí /09. 05. 2009/ aneb Ve stopách pochodu Babička
Dne 09. 05. 2009 bylo nás 19. Ušli jsme 15 km. Vlakem jsme jeli do Olešnice, potom jsme šli přes Mstětín, boušínský most, někteří vyšli na Boušín /hřbitov, kostel/.
Dále jsme minuli slatinský most, kde bylo občerstvení - párek, klobása/, Červený most, prameny Haničky, Pohodlí, kde byla soutěž na stromech, otázky většinou cyklisté odpovídali, Bělidlo.
Babiččiným údolím došli jsme do České Skalice na nádraží.
Odjezd do Trutnova byl ve 14,33 hod. Trutnova.
pramen Haničky několik desítek minut před návštěvou výpravy při putování autora obrázku na trase pochodu Babičky téhož dne. Foto: L. Šlosar
sousoší Babička s dětmi od O. Gutfreunda několik desítek minut po návštěvě výpravy při putování autora obrázku na trase pochodu Babičky téhož dne již v protisměru. Foto: L. Šlosar
dokvítající zámecký park u Ratibořic několik desítek minut před návštěvou výpravy při putování autora obrázku na trase pochodu Babičky téhož dne. Foto: L. Šlosar
zámek Ratibořice několik desítek minut před návštěvou výpravy při putování autora obrázku na trase pochodu Babičky téhož dne. Foto: L. Šlosar
M. Horáková
Účast odboru na veřejné turistické akci Krajem Eduarda Štorcha /23. 05. 2009/ aneb Dvakrát přes Mlázovický chlum
V sobotu ráno 23. 05. jsme se sešli na vlakovém nádraží - 12 žen + 2 muži a v 06,16 hod. odjeli do Ostroměře. Tam jsme se zúčastnili pochodu Krajem Eduarda Štorcha, pojmenovaného po zdejším rodákovi.
Po prezentaci u základní školy jsme vyrazili směrem na Mezihoří a k pomníku Aloise Jiráska na Libíně. Od pomníku jsme šli zpět přes trať k památnému místu U Kateřiny a dále na hřeben Mlázovického chlumu. Na rozcestí Maxinec jsme odbočili do obce Mlázovice, kde jsme se v místním hostinci občerstvili.
Po krátké prohlídce náměstí jsem pokračovali cestou na rozcestí Mlázovický chlum, dále opět na rozcestí Maxinec. Po hřebenové cestě okolo Hrozného buku a přes slovanské hradiště kmene Charvátů jsme došli do cíle u Základní školy Eduarda Štorcha v Ostroměři.
Zde za účast na turistické akci jsme obdrželi pamětní list - 12 km. Odtud plni zážitků z krásného dne jsme se vrátili vlakem do Trutnova.
M. Janatová
Účast odboru na veřejné turistické akci Putování Broumovskem /13. 06. 2009/ aneb Z Broumova do Meziměstí
V sobotu 13. 06. 2009 náš odbor KČT Trutnov absolvoval pěší pochod Broumovskem. Na hlavním nádraží ČD Trutnov se nás sešlo 13 osob, 12 žen a zástupce mužů jeden. Odjeli jsme v 07,08 hod. do Teplic nad Metují, následoval přestup do Meziměstí a opět přestup do Broumova, kam jsme konečně dorazili v 9 hodin.
Mírové náměstí v Broumově zachycené autorem dvě hodiny před příjezdem výpravy trutnovských turistů. Foto: L. Šlosar
Bylo chladno, značný vítr, a tak jsme spěšně přešli přes náměstí k sokolovně, kde byl start do 09,00 hod. Naše skupina dorazila v 09,15 hod., přesto jsme start stihli, zaregistrovali jsme se na 15 km, i když jsme zvolili vlastní /neoznačenou/ trasu cca 12 km.
Pořadatelé nám velmi ochotně uvařili občerstvovací kávu k tatrance. Po prostudování prospektu a map jsme se vydali po červené přes Spořilov směrem na Meziměstí. Po opuštění města jsme šli polní cestou k prvnímu vodojemu, zde chytrá tabulka nám sdělila, že máme jít ke druhému vodojemu.
Šlo se po návrší mezi cestou do Meziměstí podél železniční trati a druhou cestou do Police nad Metují přes Pasy. Zde byly nádherné výhledy na Broumovské stěny na druhé straně na Góry Kamienne, vyhlídka na Janovičky, Heřmánkovice, Ruprechtický Špičák, Vižňov atd.
Šlo se za pěkného slunečného, ale větrného počasí míjeli jsme vrchol Ráj, pokračovali jsme lesem nad Ruprechticemi okolo velkého kravína do Ruprechtic ke kostelu sv. Jakuba a dále po silnici do Meziměstí, kam jsme dorazili do 13,45 hod. a na nádraží v pěkně upravené restauraci jsme se opět najedli a uhasili žízeň.
V 15,17 hod. jsme odjeli do Trutnova a dorazili v 16,25 hod. S pěknými pocity z pochodu, z poznání nové nám dosud neznámé trasy a celkově uspokojeni jsme se rozešli s návrhy dalších našich putování dle ročního plánu.
J. Baudyš
Výlet do česko-polského pomezí /16. 06. 2009/ aneb Výlet na pstruhy do Pstružné
Na plánovaný výlet do Polska se nás v úterý 16.června 2009 na nádraží v Trutnově sešlo 13 z toho 10 žen a 3 muži.
V 8.37 hod jsme tedy odjeli vlakem do Červeného Kostelce a odtud autobusem do Hronova, kde byl čas na kávu, než navazoval další autobus do Žďárek. Ze Žďárek jsme se vydali příjemnou letní cestou do Pstružné, kde na nás čekalo občerstvení v podobě grilovaného pstruha. Moc nám chutnalo.
Počasí nám přálo, zapršelo, až když jsme došli do cíle naší cesty. Cestou zpět bylo i sluníčko a našly se i houby. Autobusy i vlak navazovaly jak měly a my v pohodě dojeli zpět do Trutnova.
Přes obavy z počasí /ještě ráno docela vydatně pršelo/ se výlet vydařil.
A. Škodová
Vícedenní výlet odboru do Železných hor /21. - 27. 06. 2009/ aneb Týdenní turistika v Železných horách
Po roční přestávce opět jedeme na týdenní pobyt, tentokrát do Železných hor. Naše výchozí základna bude autokempink Konopáč u Heřmanova Městce. Je nás 13 žen a 2 odvážní muži. V neděli 21. 06. 2009 v 8,41 hod. vyjíždíme a v 11,30 hod jsme v Heřmanově Městci a po 3 km v autokempinku Konopáč. Po ubytování vyrážíme na prohlídku Heřmanova Městce, navštívíme synagogu, židovský hřbitov a Gallery Cyrany, kde je soukromá sbírka obrazů a soch. Zastavíme se u zámku, kde je v současné době domov důchodců.
Druhý den jedeme do Seče autobusem, pokračujeme pěšky podle vody, pak tunelem pod zříceninou Vildštejn, obdivujeme přehradu na řece Chrudimce, která byla vybudována v letech 1925 - 34. Vystoupáme na zříceninu hradu Oheb ze 14. století. Pokračujeme na Ústupky, kde se v hotelu Kapitán posilníme na další cestu. Začalo pršet a než jsme došli do Seče, už lilo, a tak se neplánovaně jelo autobusem. Cestou na Konopáč stále prší.
Třetí den i když prší a předpověď není příznivá, vyrážíme přes Horní Raškovice na rozhlednu Barborka. Tady nám uvaří kávu, čekáme, ale pršet nepřestává, proto jdeme na zámek a krásnou kapli v Cholticích. Přestalo pršet, a tak prohlížíme zámecký park. Mračí se, a proto jdeme 3 km na vlak do Choltic. Z Heřmanova Městce jdeme bez deště.
Čtvrtý den měníme program a jedeme autobusem do Chrudimi, ani tady se nám déšť nevyhnul. Navštívíme Muzeum loutek v Mydlářově domě, prohlédneme krásný kostel na náměstí a trochu Chrudim a opět za deště odjíždíme vlakem do Heřmanova Městce.
Pátý den jedeme vlakem do Prachovic opět za deště, ale uvidíme. Když vystupujeme neprší. Jdeme na zříceninu hradu Lichnice. Zde procházíme neschůdným polomem. Trasa není od počátku značená. značky nacházíme po několika kilometrech. Jdeme do obce Podhradí a stoupáme na Lichnici. Pak se zastavíme u Žižkova dubu a jdeme lesem na autobus do Třemošnice. Tentokrát byla slunečno a teplo, ale než jsme dojeli na Konopáč, byla bouřka.
Šestý den jedeme opět do Prachovic, chceme jít po červené, ale značky opět nejsou k nalezení. Po cca 2 km a několika informacích nacházíme u lesa červenou. Cesta je blátivá a kamenitá. Ve vesnici Vápenný Podol přecházíme na modrou, která je výjimečně dobře značená. Dále je Kostelec u Heřmanova Městce a Konopáč.
Večer posedíme, zhodnotíme pobyt a začínáme balit.
V sobotu po obědě odjíždíme, opět se mračí, ale zatím neprší. V Trutnově muselo na rozloučenou zapršet.
Jednotlivec našlapal 82 km, kolektiv 1.230 km.
J. Chudobová, K. Hák
Účast odboru na veřejné turistické akci Pochod tunelářů /04. 07. 2009/ aneb Šestnácti tunely
Je sobota a sešlo se nás 10 účastníků na ČD v Trutnově. Jeli jsme do Malých Svatoňovic, kde jsme na nádraží převzali popis trasy pochodu. Cesta byla označena vlastním značením (oranžovými fáborky).
Tunelů bylo celkem šestnáct. Trasa vedla přes Velké Svatoňovice, Suchovršice do Bohuslavic nad Upou. Z Bohuslavic jsme odjeli vlakem do Trutnova. Ušli jsme celkem 15 km, bylo velké teplo a kupodivu jsme nezmokli.
V. Nováková
Výlet do polských Krkonoš /11. 07. 2009/ aneb Nečekané houbařské žně v polském příhraničí
V sobotním ránu 11. července 2009 se po dlouhých deštivých dnech sešlo nad očekávání patnáct osob z odboru Klubu českých turistů při T. J. Lokomotiva Trutnov na autobusovém nádraží. Všichni vyhlíželi mraky na obloze, ale očekávání, že dojde ke zrušení akce se nedočkali.
Autobus na Pomezní boudy přijel včas, kdo neměl deštník či pláštěnku, mohl pozdě bycha honit. S údivem jsme sledovali, čím blíže jsme se přijížděli k Pomezním boudám, že počasí se s výškou zlepšuje, a občas i slunce se ukázalo. Na Pomezních boudách bylo sice trochu větrno, ale 1.100 m je 1.100 m. Na infocentru jsme si ověřili některé informace ohledně značení na polské straně neboli na větším místě působení našeho putování.
S tím, že někteří naši předchůdci místo do Žacléře došli do Lubawky, jsme se nesmířili, a pustili se do pochodu po červené značce směr Lysečiny, (nikoliv naší, ale polské). Minuli jsme Borovou horu a na Lysečinách posvačili. Cestou jsme míjeli překrásné scenérie směrem na jezero Bukówka a Soví hory. Samozřejmě jsme již spatřili i Vraní hory a Žacléř.
Dále po modré značce jako kamzíci jsme přelézali kaskády klád, kde bylo ukončení na cyklostezce, u které byl překrásný rybníček s ještě hezčí květenou. Zde byl chvilkový odpočinek, který někteří využili na očištění hub, které doslova lemovaly okolí lesa a bylo možné o ně doslova na turistické cestě klopýtnout.
Od kolemjdoucích polských občanů jsme se dozvěděli, že naše putování "za rujnou vápenkou" bude stát za to. Jinými slovy Polák naznačil, že cesta bude "ladna", což také byla. Můžeme dělat chytré, protože víme, že se vápno pálí při 900- 1.000 stupních.
Vesnici Jarkowice jsme pouze zahlédli a ubírali se směrem na Niedamirów , kde jsme posvačili v již známé dřevěnce pod názvem Paráda. A aby to nebyla paráda jako taková, tak pár kapek nám připomenulo k čemu, že správný turista má mít v batohu zmíněnou pláštěnku či deštník.
Ale ta hodinka směrem na Bobr a Žacléř už šla vydržet. Žacléřskou cukrárnu můžeme doporučit, navštívili jsme jí, v mezičase do příjezdu autobusu jsme si ještě prošli Žacléř a vyšli si na zámek. Autobusem do Trutnova a úprkem domů, někteří hajat, někteří čistit či smažit houby.
Zdrávi došli.
M. Petira
Výlet do Vraních hor /08. 08. 2009/ aneb Zdolání Královeckého Špičáku
Skupina členů KČT Trutnov odjela v sobotu 08. 08. 2009 v 08,15 hod. autobusem do Bernartic v počtu 12 žen a 2 mužů. Zde byl výchozí bod výletu na Vraní hory.
V 9 hod. jsme po modrých značkách vyrazili podél potoka k vodnímu údolí až k vodojemu. Míjeli jsme v podhůří chatky a těsně před vodojemem je jen zarostlá pěšina s brodem přes potok. U tohoto brodu jsme posvačili, neboť nás čekala nejnamáhavější část výstupu a sice velmi strmým úzkým údolíčkem /neznačeným/ na Mravenčí vrch na horní travers směr Kozlík. Asi v polovině byly napadány vyvrácené stromy, takže jsme se nahoru doslova drápali po stráni /lidově řečeno "po čtyřech"/. Postupovali jsme velmi zvolna, takže ke Kozlíku se dostali všichni senioři ve zdraví a nakonec v pohodě. Gratulujeme všem seniorkám ke zdolání Mravenčího vrchu!
Opět následovaly odpočinek a malá svačina a po značené modře značené cestě jsme zvolna klesali do sedla mezi Špičákem a Kozlíkem. Na křižovatce v sedle jsme stále po modře značené cestě stoupající vzhůru dosáhli za krásných výhledů vrcholu ve 881 m n. m. Tentokrát byl krásný den, značná viditelnost, a tak jsme vychutnávali za současného občerstvení pěkný rozhled do šíré krajiny pod námi, hlavně na Žacléř, Bobr, Prkenný Důl, ale i Sněžku, Jelenku, Studniční horu. Zdolání náročného vrcholu stálo za to!!
Zhruba po čtyřiceti minutách jsme zvolna sestupovali zpět do sedla za výhledů na Bernartice, Rybníček, Bobr a zamířili dále po modrých značkách ke kamennému lomu. Před námi cca 500 metrů byla odbočka lesní pěšinou na silnici vedoucí z Královce do lomu. Do Královce jsme dorazili přibližně ve 14 hod. Spoj do Trutnova odjížděl jen z Bernartic ve 14,40 hod.
Ráno jsme zjišťovali, zda jede vlak společnosti Viamont, na dráze nám sdělili, že ano, a to v 15,20 hod. z Královce. Tak jsme šli na oběd do restaurace U Kohouta. V 15 hod. na nádraží přijel vlak od Trutnova, průvodčí na náš dotaz, zda jede zpět, nám sdělil, že v sobotu nikoli, ale v neděli, ještě si to telefonicky ověřil.
Tak nám nezbylo než jít do Bernartic dle plánu přes osadu Vrchová k autobusu v 17,06 hod. Byl pěkný den, nikdo nelitoval, že po odpočinku jdeme na autobus. Do Trutnova jsme dojeli v 17,30 hod.
Tento náročný ale krásný pochod se všem líbil, připravil jej Mirek.
Ušli jsme 15 náročných, ale krásných kilometrů.
Zdrávi došli.
J. Baudyš
Účast odboru na veřejné turistické akci Šmajd naším okolím /22. 08. 2009/ aneb Po Čížkových kamenech
V sobotu dne 22. 08. 2009 se nás sešlo celkem 11 turistů.
Trasa vedla z hřiště z Bohuslavic na Sedmidomí, potom po žluté na Severní Čížkovy kameny a zpět po zelené na Jižní Čížkovy kameny.
Počasí bylo pěkné, až na zpáteční cestě do Bohuslavic začalo pršet. Cestou jsme sbírali houby.
V cíli bylo občerstvení - bramborová polévka zdarma, ke koupi grilované kuře na zelenině a grilované žebro.
Návrat ve 14.30 hod v Trutnově.
M. Horáková
Výlet do Teplicko-adršpašských skal /05. 09. 2009/ aneb Zpráva o dobytí nejvyšší hory Teplicko-adršpašských skal
Dne 05. 09. 2009 se nás sešlo na nádraží v Trutnově celkem 11, Pepa, Karel a 9 děvčat a v 07,00 hod. jsme odjeli do Janovic. Z Janovic jsme se vydali po zelených značkách nahoru kolem hřbitůvku a vodojemu, dále po cestě přes pastviny, kde chovají koně.
Pod zvětralým vrchem v nadmořské výšce 664 metrů přecházíme po žlutých značkách náhorní planinu s výhledem na Teplické skály a v pozadí na Mirošovské stěny. Po této otevřené cestě povíval dosti silný vítr a proti předchozím dnům se výrazně ochladilo.
Po nějaké době jsme došli do lesa, kde jsme na kládách posvačili, a poté jsme pokračovali po žlutých značkách podle lesa až k Božím mukám - odtud zkratkou přes les jsme došli k rozcestníku na vyhlídku Čáp. Nahoře se nám naskytl nádherný pohled daleko do krajiny - na Ostaš, Hejšovinu a Orlické hory.
Z vyhlídky Čáp jsme sešli zpět na cestu a po žlutých značkách pokračovali v pochodu přes Jiráskovy skály a osadu stejného názvu až k restauraci Zámeček nedaleko zříceniny hradu.
Bischofsteinu. Zde jsme přečkali dešťovou přeháňku a posilnili se na další pochod přes křižovatku Nad Kamencem - 560 metrů nad mořem, dále dál do Teplic nad Metují, odkud jsme odjeli vlakem ve 13,34 hod. zpět do Trutnova.
Výlet se nám líbil, ušli jsme v pohodě a náladě asi 14 km a vlastně jsme ani nezmokli, naopak bylo i sluníčko.
Ahoj!
A. Škodová
Účast odboru na veřejné turistické akci Po stopách řídícího učitele Jana Buchara /12. 09. 2009/ aneb Obloukem kolem Jilemnice přes Kozinec
V sobotu 12. 09. 2009 se nás sešlo na nádraží ČD 11 osob, 10 žen a jeden mohykán. V 6.16 hod jsme odjeli do Jilemnice na výše uvedený pochod. Jednalo se mimo jiné též o výročí 120 let od založení KČT Jilemnice.
Po registraci a občerstvení na startu jsme vyrazili na dvanáctikilometrový okruh - oblouk okolo Jilemnice. Trasa vedla na Mříčnou, kde u zastávky ČSAD jsme posvačili a potom jsme odbočili na vlastní značení polní cestou směrem na vrch Kozinec /561 m n. m./ a dále po žluté švestkovou alejí okolo nemocnice do cíle pochodu.
Zde jsme obdrželi pěkný účastnický list a dřevěnou plaketu s Krakonošem a popisem "Po stopách řídícího učitele Jana Buchara ". Po konzumaci výborných bramboráčků a "iontového" piva jsme odešli na nádraží a odjeli zpět do Trutnova.
Byl velmi přijatelný den na pochod, místy byly nádherné výhledy na Krkonoše, a všem se pochod moc líbil. Kdo nešel, neviděl, o mnoho přišel.
k naplnění vlastivědného účelu pochodu připravili pořadatelé z KČT Jilemnice na startu a v cíli vývěsku s informacemi především o Janu Bucharovi. Foto: L. Šlosar
po půl osmé zaplavili turisté z Trutnova místo startu v Autoklubu v Jilemnici jako povodeň. Foto: L. Šlosar
J. Baudyš
Výlet na sever od Trutnova /19. 09. 2009/ aneb Putování od Vraních hor k horám Jestřebím
Podle plánu se v sobotu 19. 09. uskutečnil pěší pochod KČT Lokomotiva Trutnov. Zúčastnilo se ho 16 žen a jeden obětavec a všichni odjeli autobusem do Bernartic.
Po uvítání a naznačení cesty jsme se vydali po žlutých turistických značkách směr Rybníček. Na konci obce jsme z asfaltu zamířili okolo potůčku na lesní a luční cestu, která se posléze zúžila na pouhou pěšinku v neposečené vysoké trávě. Míjeli jsme dvě velmi pěkné chaloupky - víkendové a narazili na okraj Rybníčku.
Po vydatné svačině jsme udělali dokumentaci u místní zvoničky a stoupali lesem na Janský vrch (697 m n. m./. Sledovali jsme česko-polskou hranici, kde na české straně byly pískovcové karbonové skály - stěny až 20 metrů vysoké. Zde se naskýtaly nádherné výhledy na Trutnov - elektrárenské komíny, na Krkonoše, Žacléř atd.
Po jejich shlédnutí jsme pokračovali dále okolo jeskyňky /cca deset metrů dlouhé/ na Krausovou vyhlídku /600 m n. m./, na polské straně nádherný pohled na Okrzeszyn, a potom jsme sestoupali z hřebenu ke studánce nad Petříkovicemi. Studánka je krásně upravena zásluhou KČT Bohuslavice nad Úpou a obecního úřadu.
Tato trasa není dlouhá, cca 8,5 km, ale je moc krásná, a je jen škoda, že je málo využívaná především Trutnováky. Kdo tu nebyl, o mnoho přišel, a proto doporučuji ji uskutečnit.
Od studánky jsme sestoupili po stráni dolů, k ohradám nové výstavby domků a pastvinářské pláni, prošli mezi domky, branou, která se musí odšroubovat a opět uzavřít /stále po žlutých značkách/, a po státní silnici přešli jsme na zastávku ČD v Petříkovicích. Odjeli jsme ve 14,19 hod. a v Trutnově za krásného slunečného dne jsme byli ve 14,35 hod.
Zdrávi došli!
J. Baudyš
Účast odboru na veřejné turistické akci Hvězdicový výstup na Žaltman /03. 10. 2009/ aneb Po Jestřebích horách ve stopách vegetariánské svatby
Naše parta odjížděla v sobotu dne 03. 10. 2009 v 07,08 hod. z nádraží ČD v počtu 10 lidí. Na zastávce Lhota jsme se vydali do stráně nad zastávkou a bez jakéhokoliv značení /čekali jsme červené/ jsme po vrcholcích Jestřebích hor prošli nad Slavětínem, kde jsme se napojili na zelené značení turistické cesty vedoucí z Petříkovic.
Příjemné počasí nám umožnilo výhledy směrem ke Trutnovu, pára z chladících věží elektrárny v Poříčí nás utvrzovalo, že udržujeme správný směr. Zanedlouho nás přivítala Jestřebí bouda /700 m n. m./ vyzdobeným vchodem - ve čtvrtek tady měli totiž vegetariánskou svatbu.
Po zaregistrování jsme si dali svačinku z místní nabídky. Obsluha zareagovala ihned, i když jsme byli mezi prvními účastníky pochodu, takže po hodince jsme vyráželi směr rozhledna Žaltman. Ta byla také ještě opentlena, takže ji zřejmě navštívili i svatebčané. My jsme ji všichni zdolali také a potěšili se výhledem na naše i polské hory, na Rozkoš, Zvičinu a pod námi ležící městečko Malé Svatoňovice.
Přes rozcestí u Bílého kůlu jsme zahájili pozvolný sestup k nádraží v mírném tempu, neb borůvky a houby tu ještě na nás čekaly. Podél obou starých šachet a dál podle kapliček jsme došli přes náměstí v Malých Svatoňovicích ke trati ČD, kde jsme se dozvěděli o výluce a hodinovém zpoždění vlaku. Takže ne ve 13, ale ve 14 hod. jsme odjížděli ke Trutnovu - a ve 14,30 hod. jsme se v dobré náladě a spokojeni rozešli.
J. Kotková
Výlet do okolí Úpice /17. 10. 2009/ aneb Z Úpice přes Havlovice a Svobodné do Úpice
V sobotu 17. 10. 2009 se šest statečných i přes nepřízeň počasí z minulých dní zúčastnilo turistického pochodu.
Čtyři ženy a dva muži nastoupili do autobusu s tím, že v Úpicí přestoupí směrem na Hořičky a pojedou do Havlovic. Toto se neuskutečnilo pro pozdější příjezd autobusu z Trutnova, dojeli jsme v Úpici až na tzv. Sychrov a odtud jsme vyrazili po modré značce přes Popluží do Havlovic, dále pokračovali okolo "Lipek" až k bývalému mlýnu, kde je památník na faráře Regnera. Zde jsme odbočili na Králův kopec, postupovali Panskou cestou /bez hub/ na silnici od Libňatova. Po odbočení na Svobodné jsme pod novým přístřeškem na lavici vydatně již podruhé posvačili.
Po oddechnutí jsme se ubírali okolo pěkných rodinných domků ve Svobodném, jedna turistka za pochvalu zahrádky obdržela tašku petrželové čerstvé nati, podělila se s ostatními, a tak jsme došli až ke hvězdárně. Někteří tu ještě nebyli a tím si rozšířili obzor. Do Úpice jsme dorazili okolo 13. hod., autobus na Trutnov odjížděl ve 13,30 hod., vše jsme stihli, přálo nám počasí /nepršelo, nechumelilo/, pochod se vydařil, kdo nešel, prohloupil.
Děkuji účastníkům, že se nezalekli případného špatného počasí a že statečně ušli 14 km trasy bez turistického označení, která nebyla známá.
Zdrávi došli.
J. Baudyš
Výlet do Jestřebích hor /24. 10. 2009/ aneb Z Radvanic do Velkých Svatoňovic
V sobotu 24. října jsme uskutečnili výlet z Radvanic, přes Studánku, Slavětín, Paseky, Markoušovice do cíle ve Velkých Svatoňovicich.
Ráno v 09.18 hod. odjíždíme autobusem do Radvanic. Od vlakového nádraží v Radvancích jdeme po silnici asi 200 metrů, poté odbočujeme vpravo a odtud náš výlet pokračuje po neznačených cestách - nejdříve pěšinou, která je mokrá a travnatá, ale vše zvládáme. Přicházíme na radvanické sídliště a odtud pokračujeme po asfaltové cestě do osady Studénka. Zde mají vybudovaný lyžařský vlek.
Dále pokračujeme do Slavětína, jdeme kolem přehrady, která je nyní vypuštěná. Cestou obdivujeme chalupy a podzimní scenérie. Přicházíme do středu obce Slavětín, kde je opuštěný kostel a při hlavní silnici je památník obětem války.
Další naše putování pokračuje přes Slavětinský kopec do osady Paseky, zde je turistická chata, kde si dáme občerstvení. Po krátkém odpočinku pokračujeme po červené značce do Markoušovic.
Markoušovice je malebná obec a je zde řada pěkných chalup a v jedné z nich v zahrádce je socha Josefa II a u ní pořizujeme foto. V Markoušovicích jsou památná místa, památník obětem války, kostel sv. Jana Křtitele, památná chalupa č. 1.
Naše putování pokračuje přes Starý Sedloňov, Fládr a do Velkých Svatoňovic na zastávku, kde odjíždíme vlakem v 16.05 hod. do Trutnova.
Výlet byl za oblačného počasí a nepršelo. Zúčastnilo se 6 turistů, trasa měřila 16 km.
M. Vašíčková
Poslední pochod roku /07. 11. 2009/ aneb Pochod spojený s prohlídkou Nové Paky
Dne 7. 11. 2009 byl společný výlet do Nové Paky na jejich veřejnou turistickou akci " POSLEDNÍ POCHOD ROKU" a zúčastnilo se nás 12 osob.
Start byl v JUNÁCKÉ KLUBOVNĚ a vybrali jsme si trasu 9 km a po žluté značce jsme šli směrem na PŘIBYSLAV, kde jsme si prohlédli smírčí kříž z roku 1833, kde byl zavražděn mnich. Zpět jsme šli po červené do areálu Štikovska rokle a po prohlídce se vraceli po zelené značce zpět do Nové Paky.
Podle zdejších poutačů jsme navštívili ještě dřevěný KOSTELÍČEK který byl přemístěn z UŽHORODU z roku 1930 do místní zahrady. Pokračovali jsme k místnímu KLÁŠTERU A KOSTELU na náměstí a k MUZEU KLENOTNICE, které bylo zavřeno. Po společném obědě jsme si zašli pro diplom a společně odjeli zpátky domů.
Děkuji všem zúčastněným a těším se na další akci.
start ve Skautském domě namísto v sokolovně byl pro značnou část účastníků novinkou. Foto: L. Šlosar
V. Hartmanová
Výlet do podhůří Krkonoš /21. 11. 2009/ aneb Magická jednadvacítka se naplnila
Když v říjnu ve Vrchlabí napadla souvislá vrstva 15 cm sněhu, s obavami jsem sledoval každou zprávu o počasí. Koncem října sníh roztál a po provedeném průzkumu plánovaného pochodu jsme zjistili, že v úseku Žlábek je rozsáhlá lesní kalamita způsobená vichřicí a že značená cesta je neprůchodná. Další průzkum potvrdil i neprůchodnost přístupové cesty k lesu v důsledku svozu kalamitního dřeva.
Počasí se ve 47. týdnu tohoto roku stálo zlepšovalo a svatý Petr rozhodl, že sobotní ráno 21. listopadu nás uvítá sluníčkem. Partu trutnovských turistů jsem uvítal ve Vrchlabí na nádraží. K velkému překvapení nás bylo 21.
Pošli jsme Vrchlabím se zastávkami v zámeckém parku, dále kolem kostela sv. Vavřince, kláštera augustiniánů, shlédli jsme rozestavěný areál jezdecký. Vesnička Valteřice nás přivítala nově postavenými rodinnými domky i vkusně opravenými srubovými chaloupkami. Cesta kolem plachtařského letiště nás dovedla na silnici a ta do Jilemnice.
Oběd v restauraci u stadionu nám chutnal, navštívili jsme Zvědavou uličku, prošli nově vydlážděným náměstím, kolem kostela sv. Vavřince, Harrachova zámku a dorazili na nádraží. Celkem jsem ušli 13 km. Třináctka je prý nešťastné číslo. My jsem však ušli třináct kilometrů bez nehody.
Na závěr abych nezapomněl. Nezapomněli jsme popřát a připít naší Vlastičce k narozeninám. Prý je jí také jednadvacet. Všichni se při loučení v Trutnově na nádraží shodli v názoru, že se naše jednadvacítka vydařila.
K. Hák
Výlet do jižního okolí Trutnova /05. 12. 2009/ aneb Prosincový pochod okolo Trutnova
V sobotu 05. 12. 2009 se na náměstí u Krakonošovy kašny sešlo 16 turistů, aby absolvovalo tzv. pochod okolo Trutnova.
V 9 hod. jsme vyrazili průchozí uličkou k lesnické škole, prošli na vyhlídkovou trasu k lesnické škole, přešli na vycházkovou trasu pod Gablenzem a okolo hřbitova kráčeli směrem na Dolce.
Prošli jsme okrajem Bojiště a začátkem rekreační oblasti jsme u prvního rodinného domku odbočili na tzv. Dolníky. Bývalo tu několik domků, v současnosti je zde značná moderní výstavba rekreačních chat, ale i domů, malé sídliště v zástavbě Holanďanů. Dolníky jsou svou výstavbou moc pěkné.
Po prohlídce jsme pokračovali dále do kopce polní a lesní cestou, odkud při viditelnosti jsou překrásné výhledy na Krkonoše. Posléze jsme přešli na asfaltovou úzkou cestu z Nového Rokytníku do Starých Buků, kam jsme také došli, a po modré odbočili k rybníkům v Dolcích.
Blátivou cestou přišli jsme k restauraci Severka - rybářské baště, kde jsme se občerstvili a pokračovali Dolcemi podél rekreačních chat zpět do Trutnova.
Za dobrého počasí na toto období jsme se vrátili okolo 15. hodiny, ušli 12 km na čerstvém vzduchu s přáním, aby i poslední - tajný výlet měl podobné podmínky.
J. Baudyš
Tajný výlet odboru KČT Lokomotiva Trutnov /29. 12. 2009/ aneb Zdařilá předávka na Broumovsku
Mé zápisky vypovídají o tom, že pořádání tajných výletů - tohoto poklidného vzájemného rozloučení členů odboru KČT Lokomotiva Trutnov v souvislosti s končícím turistickým rokem - sahá v nepřetržitém sledu let do roku 1995. Od toho roku do roku 2003 se v datech 28. 12. či 29. 12. jeho uskutečnitelé střídali /nejčastějším z nich bývalý předseda Fráňa/, v tomto ranném období prolínaly se autobusové zájezdy s výlety do nedalekého okolí. V roce 2004 energicky chopil se pořádání výlet další předseda Freda a cílová místa výhradně již autobusových zájezdů se v tomto časovém úseku značně od Trutnova vzdálila. Pro dva Josky z Horního Předměstí - W. a T., kteří byli pověřeni pořádáním tajného výletu letos poprvé, nasadili tak všichni jejich předchůdci velmi vysoké měřítko. Hned v úvodu této reportáže vyzradím, že oba novicové pořádání tajných výletů převzali jejich štafetu v nepolevujícím tempu, takže vysoká úroveň a atraktivita tajných výletů odboru KČT Lokomotiva Trutnov zůstala tak přinejmenším uchována.
Cíl našeho výboje - Broumovsko a samotný Broumov - byl záměrně prozrazen v autobusu již před jeho odjezdem v 07,30 hod. od vlakového nádraží, oba vedoucí připravili totiž pro každého účastníka stručnou charakteristiku navštíveného místa, dokonce s menší mapkou. Oba posléze nezaskočila ani nečekaná sněhová nadílka den po Štěpánu, jež znemožnila autobusu vyjet dle původního jejich záměru až na parkoviště pod chatou Hvězda. V Hlavňově od pseudogotického kříže z roku 1860 se světci evidentně překvapenými nezvyklým ruchem vyrazila proto ve třičtvrtě na devět výprava do táhlého více než 1,5 kilometrového stoupání po silničce pěšky. Za svou píli v průběhu své snažení odměněna byla malým zázrakem - pozvolným přechodem zamlženého okolního exteriéru ve sluncem ozářenou krajinu.
V prostoru u chaty Hvězda nebýt výpravy bylo by zcela pusto, což nevadilo - její účastníky zcela zaměstnaly na ochozu vlevo od kaple Panny Marie Sněžné výhledy na Broumovsko, Javoří hory a Góry Sowie, nato i vzájemné fotografování na schodech před chatou. Z jednoho místa za kioskem byly patrny sluncem ozářené hřebeny Krkonoš s výrazným hrbolkem Sněžky. Opatrní vedoucí posléze rozumně upustili od příkrého sestupu nejkratší cestou k samotám Ameriky, namísto toho výpravu nasměrovali po hřebeni Broumovských stěn směrem jižním.
Přesto se úvodní postup výpravy zbrzdil, neb po krátkém pohodlném úseku výprava zvolnila při sestupu do průrvy mezi skalami. Nehrozilo sice nebezpečí pádu ze skal, ale při uklouznutí po sice jen místy ledovatém, ale celkové umrzlém terénu se mohl její sestup nekontrolovaně urychlit. Na dalším místě v mezeře mezi skalami objevilo se znovu na chvíli po levici Broumovsko s hraničními horami. Nerušený pohled na ně mohli účastníci výletu plně vychutnat na Supím hnízdě, pravda pokud důvěřovali podrážkám svých bot. Tak na asi kilometru vystřídaly se postupně úseky snadné s místy obtížnějšími, až výprava postupně dorazila k místu, kde z hřebenových partií odvedla je místy sice prudce, leč na zcela bezpečném terénu klesající cyklotrasa č. 4003, po které doputovala v několika skupinkách oklikou k Americe.
výprava statečně stoupala sledujíce kol sebe nevšední zázrak - proměnu zamlženého exteriéru ve sluncem ozářenou krajinu. Foto: L. Šlosar
z ochozu vedle kaple Panny Marie Sněžné pohladily duši účastníků výpravy nádherné výhledy na Broumovsko. Foto: L. Šlosar
na schodech před chatou Hvězda shlukla se výprava k tradičnímu fotografování. Foto: L. Šlosar
z jednoho místa kioskem byly zřetelny bělavé hřebeny Krkonoš s výrazným hrbolem Sněžky. Foto: L. Šlosar
postup výpravy zpomalovaly, avšak neznemožnily četné nerovnosti Broumovských stěn. Foto: L. Šlosar
Nato minuli jsme kříž, u kterého 14. 08. 2001 byl přivítán prezident Václav Havel starostou obce spolu s jejím čestným členem panem Erichem Ansorgem z Gerolzhoffenu. Zakrátko ve zmíněné obci Křinice slující výprava rozdělila se mimoděk na dvě skupiny, z nichž druhá minula odbočku turistického značení doleva ze silnice jinak skrze obec procházející v délce 4 km. Naštěstí po kilometrovém tápání po poradě s mladým domorodcem u školy při Školním rybníku odbočili jsme doleva na asfaltovou silničku, z ní záhy v místě zastavení č. 14 Křinické naučné stezky vzpomínající pád meteoritu 14. července 1847 bystře přešli jsme na ještě zmrzlou polní cestu, jež spolehlivě po 1,5 km dovedla nás na kraji Broumova do ulice Větrné, z níž po zabočení doleva ulicí Provaznickou doputovali jsme se na mostek, schody a na Mírové náměstí.
Zde jeden z vedoucích výpravy Joska W. z Horního Předměstí zavelel ke krátké individuální přestávce, jíž spolu s Miládkou z Buků využil jsem k obkroužení náměstí, krátké návštěvě areálu kláštera a k získání razítek z obou zdejších informačních center. Od druhého z nich v ulici Opočenské pohodlně dostali jsme se do restaurace Střelnice, v níž za asistence vlídné a pohotové obsluhy poobědvali jsme z chutných jídel objednaných předem ráno skrze mobil, pouze s malou výhradou, že rýže musela být nahrazena jinými přílohami, což rádi jsme restauračnímu personálu odpustili.
Dvojicí Josků připravený program nebyl tím však vůbec vyčerpán, naopak nabyl obrátek. Výpravy chopil se přizvaný sympatický místní průvodce s černým kulichem, jenž své vystoupení uvedl charakteristikou nekonfliktního prostředí Broumova před až po fašistické okupaci, kdy Broumov byl z drtivé části osídlen Němci a kdy k velkému krveprolití došlo tu až při prvním divokém odsunu Němců. Ač odkojen tendenčními učebnicemi z dob Zdeňka Nejedlého a Václava Kopeckého, zcela jsem průvodci uvěřil, byť na celkovém historickém rámci smutné doby před šedesáti a více lety, do něhož zasazeny byly jednotlivé pohnuté osudy i slušných lidí české i německé národnosti a který je mnohdy násilně pozměnil, se tím bohužel nemění nic.
Tato slova uvodila hlavní program dne - prohlídku exteriéru hřbitovního kostela Panny Marie v jižní části města, o němž osměluji se citovat stručnou charakteristiku z materiálu obou Josků:
Hřbitovní kostel Panny Marie byl postaven ve 13. stol. R. 1421 byl zničen požárem při obléhání města husity. Kostel byl znovu obnoven po r. 1450, dnes představuje nejstarší dochovanou celodřevěnou stavbu ve střední Evropě. V ochozu jsou umístěny renesanční a empírové náhrobníky a také řada dřevěných desek s kronikářskými zápisy o historii Broumova a Broumovska. Nejstarší tabule pochází z pol. 16. stol. a jsou zde zachyceny přírodní pohromy předcházejících desetiletí - škody způsobené nálety kobylek v 1542 až 1549, velký požár města v tomtéž roce či povětří v r. 1550, které srazilo věžičku kostela.
S celým ochozem seznámili jsme se velice podrobně, krom jiného s cedulí s výzvou chilské vlády, jež vyvolala v roce 1874 emigraci broumovských občanů do Chile a založení osady Nový Broumov /Nueva Braunau/ 100 km od Santiaga de Chile. K jakémusi dokreslení kolonizace broumovských občanů Jižní Ameriky odskočili jsme si několik kroků od kaple směrem do hloubi hřbitova k pomníku Franze Hechta, jehož syn Adolf založil v roce 1908 osadu Braunau pro změnu v Brazílii /nyní Braúna/.
Náš exkurs završen byl způsobem pro mě vskutku nejzajímavějším - směrem do středu hřbitova k monumentálnímu obelisku s plastikou rakouského orla věnovanému v Broumově padlým a zde pohřbeným rakouským vojákům z války prusko-rakouské roku 1866. Zpředu po jeho stranách nacházejí se dvě desky, z nichž pravá nese jména 6 rakouských vojáků, levá pak 6 pruských vojáků, z nichž pruskému poddůstojníku 6. pěšího pluku Eduardu P. Greinerovi je věnována ještě deska na zemi z druhé strany obelisku. Vpravdě novinku představovala pro mě skutečná funkce desky na zadní části obelisku, po jejím otevření objeví se jakási kovová kniha, na jejíchž žlutých listech nacházejí se jména padlých vojáků.
hřbitovní kostelík Panny Marie - neživý hrdina vyprávění o tajném výletu. Foto: L. Šlosar
muž v černému kulichu velice erudovaným výkladem plným zajímavostí vzbuzoval zaslouženou pozornost výpravy. Foto: L. Šlosar
hrob Franze Hechta, otce zakladatele města Braúna v Brazílii, leží několik kroků od kostelíka směrem do hloubi hřbitova. Foto: L. Šlosar
ochoz kostelíka Panny Marie je vlastně obrovskou databází dějin Broumova. Foto: L. Šlosar
železná kniha padlých vojáků v útrobách desky v zadní části obelisku byla pro mě překvapivou novinkou. Foto: L. Šlosar
Kol třičtvrtě na čtyři zakončili jsme zajímavou prohlídku a tím i naplnili program tajného výletu, jenž s ohledem na vymezený čas v přiměřeném rozsahu naplnil vše, co správný výlet má obsahovat - chodeckou vložku namnoze po náročném terénu se zajímavými přírodními scenériemi, posezení v příjemné hospůdce a vlastivědné poznávání.
Ještě než jsme se před železničním nádražím v Trutnově rozloučili a rozutekli se, většina z nás shodla se na tom, že tam na Broumovsku před několika hodinami došlo, byť předešlý uskutečňovatel pěti zdařilých tajných výletů se nezúčastnil, ke zdařilé symbolické předávce štafetového kolíku tajných výletů osobám nejpovolanějším a že v Joskovi W. a Joskovi T. - obou z Horního Předmětí - odbor bezpochyby získal nápadité, pečlivé a schopné organizátory dalších tajných výletů.
L. Šlosar