V Kacanovech
24. 10. 1998
Úvod
KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší
KČT Lokomotiva Trutnov
Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/
Zajímaví lidé
Reportáže z turistických akcí
Mladobucká padesátka
Návštěvní kniha


Zpravodaj

Poznámka:Jedná se o znění Zpravodaje č. 3/98 bez grafické úpravy a před korekturou.


Obsah:


Razítkománie /fejeton/
Ještě k minulému číslu /poznámka/
Poslední odezvy na uplynulé události
- Zamýšlení nad schůzováním
- Zápis nevypověděl vše
- Také V. Škop reaguje na obsah minulého čísla
První schůze výboru oblasti
Katarze - Nenechali se zahanbit
5. sraz turistů je za dveřmi!!
KČT a stráž přírody
Odešel turista z nejvěrnějších
Konkurs na šéfredaktora
Reportáž - Jarní pouť na Žalý aneb To byla konstelace!
Novelizace OTO Krkonoše




Razítkománie

Stále stejný či podobný obrázek na turistických akcích - rozdíl je pouze v osobách a obsazení, místě činu a v konkrétní podobě předmětu zájmu. Malé děcko, mladá žena, velebný kmet, jenž by mohl houpat na kolenou vnoučata, v hospodě, obchodě, hradě či zámku nebo v jiných bizarnějších místech třímají v ruce předmět podobající se malé knize a o cosi žádají. To cosi žádané je razítko /rozuměj: otisk razítka/ příslušného /řekněme/ objektu. Ona knížka pak má po češtinářské stránce ošklivý název - vandrbuch. Její ztráta však bolí ještě více, než ztráta dejme tomu pětistovky. Pětistovku totiž vyděláte za pár minut nebo vyhrajete ještě rychleji na burze, ale už nikdy v životě neseženete dohromady třeba razítka, jež vám připomenou například účast na pochodu Za posledním puchýřem, jenž se konal 13. 11. 1993 ve Dvoře Králové nad Labem.
Původně pěší turista získával razítka na kontrolách pochodů do itinerářů nebo při plnění oblastních turistických odznaků do záznamníků. Pak ho napadlo, že si je může na památku uchovávat zvlášť a pohromadě. Posléze k nim začal přidávat další razítka, jež mu připomenou i jiné návštěvy a zájezdy. Pan řídící ze Sobčic si tak dokumentuje všechny zájezdy časopisu Krkonoše. K razítkům přidružuje plánky a stručné informace o zájezdu. Vláďa si zase k razítkům přimalovává grafické ornamenty. Můj vandrbuch je méně esteticky vyhlížející, já si zase razítka fotografuji a lepím jejich kopie do velkých kronik s propozicemi, diplomy, pohledy a fotografiemi. Dnes už nikdo nezjistí, kterého pochodníka napadlo poprvé, že si vyrobí své vlastní razítko, jež vyjádří i jeho zvláštní povahové rysy - lásku k turistice, k chůzi, ale taky k pivu a třeba k fernetu.
Erby si šlechtici vymýšleli, aby zdůraznili vznešenost, starobylost a jedinečnost svého rodu. Známky se začaly původně používat ke zhodnocování činnosti poštovních úřadů. Odznaky si sportovní kluby pořizovali proto, aby zviditelnili svůj klub. Pivní tácky vznikaly proto, že pivovary a hospody potřebovaly větší odbyt a tím i reklamu. Teprve poté někoho napadlo tyto věci sbírat, ještě později jiní podrobili tyto fetiše vědeckému zkoumání. Úplně nakonec se sběratelé a vědci začali sjíždět na konference o předmětu své sběratelské a vědecké činnosti.
Razítka původně cosi stvrzovala, v horším případě zapovídala. Nepochybuji o tom, že i sběratelé razítek z pochodů či hradů se jednou budou sjíždět na konference a že také razítka budou podrobována vědeckému výzkumu po stránce grafické. Vznikne možná i katalog razítek z pochodů či hradů nebo osobních razítek. .....
Marná sláva, na turistické akce se chodí krom jiného i kvůli razítkům. Sbírání razítek je prostě hit.
A co vy, kteří nemáte ještě vandrbuch, ani své osobní razítko? Děj se po vůli vaší. Jen se prosím za pár let nedivte této situaci: Poté, co jste - oděni v turistický háv - řádně v obchodě zaplatili "lahváče" či šišku salámu nebo v hospodě točené pivo a tlačenku nebo si prohlédli Křivoklát, doprovází vás na odchodu personál pohledem nedůvěřivým či podezřívavým. Neřekli jste si totiž o razítko! A taky si nestěžujete mladé mamince, že má nevychované děcko, když jí předtím o vás řeklo: "Mami, ten pán je nějakej divnej, von nemá razítko".......
Důsledky si přičtěte jen sami sobě, nejdete totiž s dobou ......

 

 

/Luděk/

 

Ještě k minulému číslu

Uplynulé číslo zaznamenalo události, které nebylo možno smlčet z toho prostého důvodu, že se udály. Problémem bylo, jak je vylíčit. Nejsem pouze redaktorem, nýbrž i sekretářem, takže jsem byl těmito událostmi přímo pohlcen. Zvolil jsem cestu oprostit se od vlastního líčení událostí /s výjimkou úvodníku/ a citovat oficiální dokumenty. Pokud šlo usnesení, tam vcelku nebyl žádný problém, jednalo se o přijaté, tedy odhlasované dokumenty. Horší to bylo s líčením nedokončené oblastní konference ze 14. března, ze které nevzešly žádné dokumenty. Zvolil jsem tedy zápis kolegyně Hálkové, který vůbec nebyl psán za účely zveřejnění ve Zpravodaji. Kdo byl účasten konference, jistě posoudí, že v hektickém závěru, kdy jedno vystoupení střídalo druhé, se psal zápis velmi obtížně. Já osobně jsem v životě psal mnoho zápisů a zodpovědně mohu prohlásit, že bych tento zápis za daných okolností nenapsal lépe. Je ovšem samozřejmé, že v zápise nemohlo být zachyceno vše. Totéž se týká i Zpravodaje jako takového.
Co je dále podstatné, Zpravodaj je čtvrtletník a má poměrně dlouhou výrobní lhůtu. Jeho nevýhodou tedy je, že události v něm vylíčené jsou vlastně zakonzervované. Čtenář si v červnu přečetl, co se událo do 4. dubna. Mezitím událostí pokročily mílovými kroky kupředu /viz například schůzka z 23. 4./, ale čtenář žije pod dojmem vylíčených událostí. S tím bohužel se nedá nic dělat, Zpravodaj není deník ani týdeník.
Je nepochybné, že co člověk, to jiný by vznikl Zpravodaj. Údělem předchozího čísla bylo předem budit nespokojenost. Jsem si vědom jednoho. V minulém čísle nebylo mým nejmenším úmyslem někoho napadat, "rozcupovat", ublížit mu. Proto necítím potřebu se někomu omlouvat, pouze vysvětlovat.
Na druhé straně cítím povinnost pokračovat i v tomto čísle v duchu co nejvíce neutrálního líčení událostí. Proto se v tomto čísel objeví - opět bez jakéhokoliv doprovodného komentáře - další zápis - a to ze schůzky z 23. dubna, která je pro další dění důležitá. Dále se cítím povinován zveřejnit - opět bez komentářů - hlasy těch, kteří více méně na minulé události či na Zpravodaj samotný reagovali - kolegů Ing. Miloše Růžičky, Jaroslava Teichmana a Vladimíra Škopa. Všichni mě ujišťují, že nechtějí věci rozdmychávat, zvláště došlo-li k určitému konsensu. Naprosto jím věřím, a to i v případě, jestliže bych s některými poznámkami byl schopen polemizovat..

Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaje

 

Zamýšlení nad schůzováním

Na tomto místě bych se s vámi rád podělil o postřehy či dojmy z vrcholného orgánu oblasti, ale i z veškerého schůzování v turistice vůbec.
Dlouho dobu se zabývám turistikou, ať již pěšky či na kole, v posledních letech i jako značkař. Protože tuto činnost považuji více za svůj životní styk než za "pouhý" druh sportu či rekreace, rozhodl jsem se letos učinit v KČT i něco více než aktivní turistiku. Vyslyšel jsem návrhy mých kolegů, abych se zapojil do dění v "Klubu" a překonal svůj letitý odpor ke schůzím, sympoziím, summitům i konferencím. Výsledkem byla jarní plejáda sezení, která mne vůbec nenaplňuje radostí z dobře vykonané práce či příjemné zábavy. Šlo o sezení od schůze odboru přes dvě části konference oblasti, sraz značkařů až po celostátní konferenci KČT v Pardubicích.
Mám-li být v dojmech stručný, musím konstatovat: V turistice se schůzuje moc a cca 60 % času se proklábosí zbytečně. Naše oblastní konference je toho bohužel, zářným příkladem. Když jsme se 14. 3. ve Dvoře sešli, trvalo několik hodin, než jsme se dostali k meritu věci. Řada neplodných referátů bilancujících zážitky z akcí a vfitřní starosti jednotlivých odborů na dlouhou dobu odsunula pracovní náplň. Debata o tom, kde se právě nyní nalézá klubová vlajka, mi připomněla neslavný spor o pomlčku ve federálním parlamentu. Problém vyslání delegace na radnici, na oslavu 100. výročí KČT ve Dvoře přímo uprostřed rokování zabral další čas, který jsme mohli věnovat skutečné turistice. Spor o odebírání jednoho výtisku časopisu Krkonoše byl jako vystřižený z republikánských interpelací v poslanecké sněmovně. Konečně došlo na hlavní témata jako rozpočet, revizní zpráva, fungování oblasti, plán akcí, problémy značení .... Bohužel v době, kdy účastníci odkázaní na hromadnou dopravu pomalu museli vyklízet sál. Vtom přišla časovaná bomba. Zástupce KČT Dvůr Králové přednesl svůj pragmatický návrh na rozdělení oblasti - odtržení tzv. Podzvičinska. Nevěřil jsem vlastním uším. Jako značkaři jsme měli plné ruce práce při změně organizační struktury před několika lety. Hledání nových kontaktů, utváření značkařských okrsků, skladu materiálu, spolupráce s dalšími organizacemi ...... Teď když to jakžtakž funguje, měli bychom vše "přeorat" a zase dlouhé hodiny schůzovat nad tím, jak to bude ponovu. Jakou záruku budeme pro ústředí KČT skýtat, budeme-li se ve středu nazývat oblast Krkonoše a Podkrkonoší, ve čtvrtek již Západní Krkonoše a v pátek třeba už jen "Turisté z pod Žalého"? Kdo a co takovému nestabilnímu útvaru svěří ...? Můj údiv byl o to větší, že iniciátorem návrhu na rozdělení byl právě kolega Babovák. Před lety jsme také zrovna nejásali při vzniku nových oblastí. Není mi však známo, že by kolega Babovák tehdy vystupoval jakkoliv separatisticky.
Trávíme v KČT především svůj volný čas, kterého u většiny z nás není nazbyt. Troufám si říci, že osobní spory, které jsou bezesporu hlavní, ne-li jedinou příčinou snahy o rozdělení oblasti. 99 % členské základny nezajímají. Někteří z činovníků, místo aby zajišťovali hladký chod organizace, nejenže spory rozdmychávají, ale snaží se do nich zahnat nic netušící členstvo. V tomto názoru jsem se utvrdil i 4. 4., kdy konference po rozhádaném "neukončení" pokračovala. Iniciátor nové oblasti se sem ani nedostavil ... Místo toho nelenoval po straně lobovat u jednotlivých odborů, aby se k němu přidali.
Na naši žabomyší válku jsem si opět vzpomněl na celostátní konferenci při projevu staronového místopředsedy KČT Dr. Stráského. Možná nepřesně, ale snad věcně správně cituji: " Chci vám všem, které ekonomika v KČT nebaví, slíbit, že udělám všechno, abyste se s ní nemuseli obtěžovat. Na druhé straně budu moc rád spolupracovat se všemi, kteří této nudné, ale pro fungování "Klubu" nutné disciplíně mohu cokoliv přinést".
Rád bych tato slova zevšeobecnil a připomněl všem činovníkům oblasti: Nejlepší vizitkou je, když o jejích představitelích členstvo ani příliš neví a přesto vše funguje. Konkrétně a adresně na naše poměry: Také mám různé výhrady, třeba vůči Petru Rosůlkovi a Luďku Šlosarovi. Vyříkám si to však s nimi z oči do očí a nezakládám kvůli tomu oblast turistů z Martinic a Jilemnice.

Ing. Miloš Růžička - KČT Jilemnice a delegát oblasti na celostátní konferenci

 

Zápis nevypověděl vše

Před několika týdny jsem se rozhodl, že již nebudu reagovat na dopisy a nařčení týkající se našeho odboru Bohuslavice nad Úpou. Po přečtení Zpravodaje č. 2/98 mně to ale nedá, ale musím se vyjádřit.
Konstatuji, že zápis z konference oblasti na stranách 4 a 6 je neúplný. Diskuse byla obsáhlejší a některé body neříkají vše nebo jsou špatně formulovány. Markantní je to na straně 6. V. Škop nekritizuje dojíždění do Vrchlabí, ale konání výborových schůzí jen ve Vrchlabí. Zároveň oznamuje všem přítomným delegátům, že končí v oblastním výboru. Hodlá však oblast zdárně dovést k vyřešení nastalé situace a navrhuje uspořádat mimořádnou konferenci k diskutovanému tématu v září, aby předsedové mohli vše projednat ve svých odborech. Není také pravda, že by si delegáti z Bohuslavic protiřečili. Dle připomínek nebyli spokojeni s činností oblastního výboru, ačkoliv tam měli dva členy, z toho důvodu, že ve výboru nebyla dobrá komunikace a nebyl brán zřetel na některé připomínky druhých. I z těchto důvodů pak docházelo ke zhoršení činnosti. Bohuslavičtí delegáti se shodli, že podmínky pro práci ve výboru nejsou dobré, což přednesli ve svých připomínkách. Tudíž si v žádném případě neprotiřečili.
V zápise dále chybí, že Bohuslavice se připojily k návrhu na rozdělení oblasti. Dále tam chybí i vyjádření některých odborů.
Na straně 7 L. Šlosar zadává revizi o hospodaření na žádost již zmíněných odborů a nikoliv sám od sebe. Na konci se pak dovídáme, že účetnictví je jen neprůkazné, ale nevíme, že v něm je množství zásadních nedostatků, o čemž hovoří zmíněná zpráva.

Jaroslav Teichman - předseda KČT Bohuslavice n. Ú.

 

Také V. Škop reaguje na obsah Zpravodaje č. 2/98

K článku V duchu klasického dramatu:

  • myslím si, že jestliže někdo projeví jiný názor, než mají ostatní, je dost podivné toto nazývat anarchií, nehledě na to, že mnohá tvrzení se ukážou pravdivá.
  • o návrhu na rozdělení oblasti věděl sekretář oblasti již před konferencí /viz zpracované dvoustránkové stanovisko sekretáře oblasti k návrhu na vytvoření nové oblasti/. Jaké pak údivy na konferenci?
  • konference byla ukončena samovolným odchodem delegátů, což nezvládl řídící konference. Byla tedy ukončena svévolně některými delegáty.

K článku Kolize:
  • po příspěvku zástupce Dvora Králové nad Labem vznikla diskuse, jestli je to návrh na rozdělení oblasti. V této chvíli už každý dostal dvoustránkové stanovisko sekretáře oblasti. Nebylo to tedy nic nového
  • protiřečení zástupců Bohuslavic ohledně činnosti výboru je nepravdivé, protože oba poukazují na stejné problémy
  • chybí také zmínka o tom, že na konci schůze, kdy se začali předčasně rozcházet delegáti, se snažil V. Škop navrhnout delegátům, že se sejde výbor a bude řešit stávající situaci.

K článku Krize:
  • chybí zde zmínka o dopisech F. Vacka, L. Šlosara a dovětek P. Rosůlka na pozvánce na schůzi značkařů
  • chybí, že dopis J. Mendřického všem /ovšem jen vybraným/ předsedům oblasti + dopisy F. Vacka a L. Šlosara byly odeslány na ústředí. Jsou to objektivní informace pro ústředí? Neměla si to oblast nejdříve v klidu vyříkat?
  • v čem znamenal dopis J. Mendřického odražení oblasti od dna?
  • chybí zaznamenaná návštěva V. Škopa po nevydařené konferenci u sekretáře s návrhem na svolání výboru. L. Šlosar odmítá z důvodu rezignace. Vzápětí je svolána doplňující konference ve Vrchlabí po telefonické dohodě se členy výboru J. Mendřickým, P. Rosůlkem, nevím proč i s Ing. M. Růžičkou /nebyl členem výboru/. Členové výboru z Bohuslavic nebyli kontaktováni. Proč?
  • odeslání dopisu vedoucímu sekretáři ústředí - jednostranná informace o dění v oblasti - nebylo projednáno výborem /ostatně jako doplňková konference/ - opět mimo zástupců Bohuslavic
  • ve zmiňovaném tříbodovém prohlášení je napsáno doslova ...."jsme ale rozhodnuti respektovat názor většiny"
  • u zmapování aktivit nejsou zmapovány aktivity druhé strany /F. Vacek, P. Rosůlek, J. Mendřický, ..../. Reakce Ing. J. Babováka a spol. je pouze obranou proti záplavě dopisů uvedených členů oblasti, které jsou plné omluv a polopravd!

K článku - Peripetie:
  • je zde citovaná časová tíseň ke svolání doplňkové konference. Bohuslavice, kde působili dva členové výboru jsou vzdáleny od Trutnova pouze 8 km! neúčast Bohuslavic byla způsobena i neprojednáním schůze na oblastním výboru se všemi členy /pouze účelově jen některými/ a odmítnutí V. Škopa L. Šlosarem po nevydařené konferenci jako člena výboru s návrhem na vyřešení celé situace, jak V. Škop slíbil delegátům konference
  • proč má předkládat stanovisko ke zprávě o hospodaření oblasti S. Maissner jako hospodář? Je také věc celého výboru
  • na schůzích výboru, kterých se V. Škop zúčastňoval, požadoval pozvání garanta oblasti. Bylo mě vždy odpovězeno, že není potřeba, že nejsou žádné problémy. Proč se mu tedy vytýká neúčast na těchto schůzích? Návrh na rozdělení nepodával jako garant, ale jalo předseda KČT Dvůr Králové n. L.

V. Škop - člen výboru KČT Bohuslavice n. Ú. a bývalý člen výboru oblasti

 

První schůze výboru oblasti

Nový výbor oblasti se sešel na své první schůzi 16. dubna ve Vrchlabí. Funkce ve výboru byly po vzájemné dohodě rozděleny takto /dle abecedního pořadí členů výboru/: Vilém Görner - člen výboru pro činnost mládeže, Jan Havlíček - místopředseda a člen výboru pro přesuny, Stanislav Maissner - hospodář, Jan Mendřický - předseda, Petr Rosůlek - předseda rady značení, Luděk Šlosar- sekretář, Václav Vancl - klasifikátor. Dále byli navržení následující aktivisté výboru pro jednotlivé druhy přesunů: Jan Havlíček - pěší turistika, Miroslav Kocourek - lyžařská turistika, Petr Rosůlek - cykloturistika, Miroslav Kaván - VHT, Manfred John - vodácká turistika. Definitivní obsazení těchto funkcí není definitivní, bude předmětem dalších jednání.
Dále byl schválen orientační plán činnost a jednotliví garanti z řad výboru za plnění jednotlivých bodů usnesení z oblastní konference.

 

KATARZE - Nenechali se zahanbit

V úvodníku předchozího čísla popsal jsem dramatické události, jež se udály ve špičkách naší oblasti v duchu stavby klasického dramatu. Vyjádřil jsem přesvědčení, že musí dojít k poslední fázi dramatu katarzi - očištění. Taky jsem vyjádřil v důvěru, že se všichni dáme opět dohromady. I když se situace mění strašně rychle, že informace v každém čísle Zpravodaje jsou zastaralé, vyjadřuji přesvědčení, že touto katarzí je schůzka čtyř odborů ze 16. 04., jež vznesly námitky proti úrovni účetnictví, koneckonců celkem i proti řízení oblasti, na kterou pozvali sekretáře oblasti. Schůzka byla seriózně řízena kolegou Jardou Teichmanem z Bohuslavic nad Úpou. I když se účastníci na řadě věcí spojených s minulostí neshodli, závěry ze schůzky se jeví jako pozitivní, zvláště budou-li realizovány.
A protože jsem v minulém čísle citoval u každé části antického dramatu příslušný dokument bez komentáře, pokračuji v tom v zájmu objektivity a stejných měřítek a cituji zápis ze schůzky zpracovaný kolegou Teichmanem beze změn, komentářů a glos:

KLUB ČESKÝCH TURISTŮ Bohuslavice nad Úpou

PŘÍTOMNI: Vořechovský /KČT Úpice/, Kratěna /KČT Jilemnice/, Babovák, Kolář /KČT Dvůr Králové/, Teichman, Škop /KČT Bohuslavice nad Úpou/, Šlosar /sekretář oblastního výboru Krkonoše a Podkrkonoší/
  1. Kolega Babovák přečetl všem přítomným dopis adresovaný kolegovi Šlosarovi. V tomto dopise reaguje na dopisy tří členů naší oblasti, které napsali a rozeslali odborům oblasti a na ústředí KČT do Prahy. Vysvětluje zde svá údajná obvinění a jaké k tomu všemu zaujímá stanovisko. Poté tento dopis předal do rukou Luďka Šlosara.
  2. Kolega Šlosar odpovídá na některé argumenty uváděné v dopise kolegy Babováka a vysvětluje jeho názor na věc.
  3. Kolega Babovák navrhuje na základě tohoto dopisu zvolit novou revizní komisi utvořenou ze zástupců odborů Úpice, Jilemnice, Bohuslavice nad Úpou a Dvůr Králové písemně vyjádřili. nad Labem formou per rollam, což je aby se zástupci všech odborů k tomuto návrhu
  4. Kolega Škop připomněl, že po březnové konferenci ve Dvoře měl vyřešit patovou situaci v oblasti a - jak slíbil na konferenci - hned v pondělí se stavil za kolegou Šlosarem v práci a hodlal se s ním dohodnout o dalším postupu. Byl však odmítnut pro rezignaci sekretáře na funkci.
  5. Šlosar pak všechny seznámil s návrhem jak zrevidovat účetnictví za roky 1996 a 1997. Dále všechny seznámil s kroky, které byly podniknuty k opravě účetnictví za rok 1997.
  6. Kolega Šlosar předal všem přítomným zápis ze schůze oblastního výboru, která se uskutečnila 16. dubna 1998 ve Vrchlabí.
  7. Kolega Teichman přednesl dotaz na sekretáře ohledně zvolení Stanislava Maissnera za nového hospodáře oblasti. Z předcházejících dopisů se dozvídal, že za nedostatky v účetnictví může především kolega Maissner a tak ho udivilo jeho opětovné zvolení. I z těchto důvodů byl kategoricky proti a navrhuje S. Maissnera využít v jiné sféře turistiky, která by mu více seděla.
  8. Kolega Šlosar odpověděl, že na tuto funkci není jiný vhodný kandidát a doslova řekl !by zvolen z nouze".
  9. Kolega Teichman se přihlásil za odboru KČT Bohuslavice nad Úpou k distribuci ZPRAVODAJE oblasti Krkonoše a Podkrkonoší za odstoupivšího Františka Vacka.
  10. Sekretářem Šlosarem byl pak přednesen důvod, proč výbor nesouhlasí s garantem oblasti Babovákem a žádá o jeho výměnu ústředí. Hlavní důvod je, že nemá zájem o oblasti. Tento důvod mu byl ostatními zúčastněnými vyvrácen.
  11. Kolega Teichman přednesl stížnost na kolegu Mendřického ohledně vedení evidence turistů oblasti. Po zaslání evidence z ústředí se objevilo plno nedostatků. Kolega Šlosar vysvětlil, že chyba není v oblasti, ale v ústředí, kde neobnovily ještě evidenci.
  12. Kolega Teichman přednesl své stanovisko k dopisům, které v uplynulé době kolovaly kolem nás. Rozhodl se, ač v nich byl nevybíravě napadán, nereagovat. I z těchto důvodů si myslí, že nemá smysl rozvíjet další debaty kolem těchto událostí. Další čas ukáže, kdo měl pravdu a kdo to myslí vážně s oblastí.
  13. KČT Bohuslavice souhlasí s návrhem kolegy Babováka týkající se vytvoření nové revizní komise. V případě všeobecného souhlasu dodá své zástupce do této komise ihned po výzvě oblastního výboru.
  14. KČT Úpice souhlasí s návrhem revizní komise a svého člena dodá.
  15. Návrh kolegy Babováka na častější schůze oblastního výboru a schůze s předsedy odborů.
  16. Na závěr je konstatováno, že bylo už dost různých dopisů a je třeba i z těchto důvodů začít v oblasti zase pořádně dělat. Nikdo nechceme, aby na nás koukal někdo s nevraživostí, a proto udělejme vše pro jednu oblast s plnou odpovědností a korektností.
V Trutnově 23. dubna 1998.

zápis zpracoval J. Teichman

Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaje

 

5. SRAZ TURISTŮ oblasti Krkonoše a Podkrkonoší je za dveřmi!!

Pořadatelem letošního srazu je KČT Malé Svatoňovice. Sraz se koná ve dnech 22.a 23. srpna 1998. Přičiněním výboru oblasti se podařilo dosáhnout toho, že akce byla zařazena mezi devět regionálních akcí oslav 110. výročí KČT. Vedení srazu tvoří kolegové Šafář a Skala. Slavnostní zahájení se bude konat v sobotu 22. srpna 1998 v 8 hod. na náměstí K. Čapka v Malých Svatoňovicích. Po oba dva dny budou pro pěší i cyklisty připraveny trasy dle výběru v oblasti Jestřebích hor, Teplicko-Adršpašských skal a Úpskou kotlinou. Prezentace bude vždy mezi 8. a 10. hodinou. Startovné bude na jeden den činit 30 Kč, na dva dny 50 Kč pro dospělé, 15 Kč na jeden den a 30 Kč na dva dny pro děti do 15 let. Ubytování bude k dispozici z pátku na sobotu i ze soboty na neděli ve vlastním spacím pytli v tělocvičně ZŠ, v okolí ZŠ bude místo pro omezené množství stanů. Cena ubytování za 1 noc je 10 Kč, na ubytování je nutno se přihlásit do 9. srpna. Doprovodný program bude tvořit promítání diapozitivů a návštěva Muzea bratří Čapků, v sobotu večer zábava s country hudbou. Informace Vám poskytne Jan Šafář, 17. listopadu 205, 542 34 MALÉ SVATOŇOVICE, telefon 0439/934218

 

KČT a stráž přírody

Pěší turistika a ochrana přírody spolu úzce souvisejí. V národním parku, zejména v tak bohatě navštěvovaném jako Krkonoše, to platí dvojnásob. V současné době se rozvíjí bohatá spolupráce mezi KČT a Správou KRNAP zejména v oblasti značení. Zákon o ochraně přírody nabízí možnost, jak také turisté, zejména značkaři a organizátoři akcí, mohou přispět k ochraně přírody našich hor. Jedná se o stráž přírody zakotvenou v § 81 zákona č. 114/92 Sb. Dobrovolný strážce přírody má právo zjišťovat totožnost osob porušujích předpisy na ochranu přírody, ukládat a vybírat blokové pokuty nebo pozastavit rušivou činnost při ohrožení zájmů ochrany přírody. Přitom může vstupovat i na cizí pozemky a pohybovat se po celém území národního parku. Je vybaven průkazem strážce, odznakem a nezbytnými pokutovými bloky.
Při své činnosti na horách se někdy až příliš často setkáváme s ničením přírody z řad neukázněných návštěvníků. Myslím, že některé případy by si zasloužily zákrok dobrovolného strážce z řad KČT. Není nutné vždy pokutovat, většinou hodně pomůže domluva spojená s prezentací služebního průkazu a odznaku. Na druhé straně je užitečnost této instituce evidentní i pro KČT. Například se právě nyní uvažuje organizování výcviku VHT v běžně nepřístupných terénech Krkonoš. Taková akce vyžaduje zvláštní povolení tzv. "odlišného režimu chování" dle návštěvního řádu KRNAP. Kvalifikovaná osoba vedoucí tuto akci je pro udělení povolení nezbytností. A právě zde by tuto podmínku mohl splňovat dobrovolný strážce přírody z řad cvičitelů KČT.
Bližší informace podám telefonicky - 0438/285515 /Správa KRNAP - Vrchlabí/.

Ing. Miloš Růžička - Správa KRNAP a člen KČT Jilemnice

 

Odešel turista z nejvěrnějších

Pravda, nikdy nebyl v turistice organizován, nebyl tudíž ani členem KČT. Přesto k nám patřil. Byl totiž vděčným a neodmyslitelným "klientem" všech odborů oblasti, které organizovaly pochody. Byl dlouholetým živým inventářem většiny pochodů v lokalitě. Znal ho každý. Svým humorem dovedl projasnit, někdy i provětrat atmosféru téměř každého pochodu.
Ačkoliv jsme ho znali skoro všichni, málokdo si dokázal uvědomit, že za mnohdy břitkým humorem skrývá se citlivá, zřejmě dosti zranitelná povaha. Snad domnělé či skutečné existenční starosti, snad i dočasný pocit, že po krátkém pobytu v nemocnici mu nečiní pochody takové potěšení jako dříve, slily se 7. června v jedno řečiště tak kalné a prudké, že Jardu strhlo k velmi závažnému rozhodnutí, poslednímu v životě.
Dále se budeme těšit na dálkové a turistické pochody. Ještě dlouho se nám však budou zdát jaksi méně veselé a i ty sebevíce přeplněné hospůdky v rámci pochodů navštívené se budou jevit o poznání tišší.
Řada míst nám bude připomínat Jardu. Ještě mnohokrát si na nich chtě nechtě vzpomeneme na rozličné, většinou veselé příhody, jejichž byl protagonistou. Alespoň ještě v těchto prchavých okamžicích bude Jarda Holý z Trutnova mezi námi, dokonce takový, jakého jsme ho znali do letošního jara ......

-lš-

 

KONKURS NA ŠÉFREDAKTORA

/

Činnost šéfredaktora je činnost, která mě baví. Bohužel při funkci sekretáře oblasti a při náročném zaměstnání se dostává až na okrajové místa. Nepochybně je to vidět i na jeho úrovni, zcela určitě datu zpracování materiálů.
Letošní hektického jaro zanechalo v tomto směru dvojí důsledky. Jednak zvrátilo už už dohodnuté předání funkce šéfredaktoru osobu schopnější. Jednak potvrdilo, že není správné, aby funkcionář oblasti byl současně šéfredaktorem Zpravodaje. Šéfredaktor by měl být trochu nad věcí, neměl by být zatížen funkcí a různými jinými vazbami, měl by samozřejmě být vysoce objektivní, tak trochu by měl býti i "šťoural". Navíc - a tím se vracím k prvnímu odstavci - měla být tato činnost u něho na prvním místě. Jsem zastáncem totiž toho, že na správě věcí by se mělo podílet co nejvíce lidí, každý v jedné třeba malé činnosti, na kterou by se plně soustředil. Kdo zasahuje do více oblastí, není často s ničím hotov a výsledný efekt jeho práce je naopak nulový.
Proto se obracím na ty čtenáře, kteří by měli zájem o seberealizaci v této zajímavé činnosti, aby se mi ozvali, třeba zatím nezávazně. Adresa a číslo telefonní jsou v záhlaví časopisu, jsem taky vidět na řadě turistických akcích oblasti. Byla by škoda, kdyby tento časopis fungoval jen do konce tohoto roku a umíral přitom na úbytě ........


Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaje




JARNÍ POUŤ NA ŽALÝ ANEB TO BYLA KONSTELACE!

To byla konstelace! Státní svátek příznivým řízením osudu byl nalepen na víkendové dny a takto vzniklé trojici dnů volna osud ústy meteorologů popřál do vínku teplé, až letní počasí, prosté hrozeb dešťových přeháněk!
Vlak vyjíždějící z Trutnova v pátek v 6,02 hod. se postupně plnil větším dílem účastníky 28. ročníku hvězdicového pochodu Jarní pouť na Žalý, skromným dílem pak adepty Květnového pochodu v Pecce. Drtivá část těch prvních vystoupila v Kunčicích a pokračovala do Vrchlabí, naše skromná skupinka vybrala si jako výchozí základnu Jilemnici.
Když Maruška, Vláďa a já jsme zde vystoupili ve čtvrt na osm, byl ještě vzduch v pokračování nočního chladu ostrý jako břitva /ráno nebylo více než 5 stupňů/, ale jasná modrá obloha dávala tušit, že tento stav nebude trvat dlouho. Úvodní kilometry do Hrabačova a Dolních Štěpanic se šly po asfaltu, byli jsme proto velmi rádi, když jsme za mostem u jednoho z prvních domů mohli opustit doleva silnici a zároveň červenou značku a po zelené značce stinným lesem pozvolna stoupat na rozšiřující se hřeben mezi silnicemi na Vítkovice /vlevo/ a na Mrklov /vpravo/. Stoupání prudká byla střídána stoupáními pozvolnějšími, lesní partie se střídaly s partiemi travnatými. Za námi a doleva /ve směru pohledu zpět/ se postupně otevíraly výhledy "do kraje", až jsme se po východním úbočí kopce, který jsem později na mapě identifikoval jako Homolka, dostali na veliké odkryté lučinaté plochy nad roztroušenými chalupami Horních Štěpanic. Lavička na Kotelní vyhlídce skýtala utěšené pohledy právě na ostře vyhraněná a plastická žebra Kotle svažující se do Kotelních jam, vrchol i úbočí byly ještě obdařeny notnou dávkou sněhu. Další lavička o několik set metrů později pod lesem umožnila nám doplnit celé panoráma kopců, jež zůstaly hluboko v "kraji". Otočeni zpět byli jsme postupně upoutáváni zleva výhledy na Zvičinu, Strážník, Staropacké hory, Kumburk, Bradlec, Tábor a Kozákov, pozorný pohled odkryl nevýrazné Trosky, hodně vpravo ještě v mlžném oparu leskla se proti sluníčku bílá věž na Ještědu. To vše v nejbližší blízkosti podbarvovala sytá zeleň, jež si na horách ještě podrží na dlouhou dobu úžasnou svěžest, která až postupujícím parným létem, pokud se ovšem dostaví, přejde do světlezelena až do žluta.
V ještě dolní části Benecka byly verandy některých chat obsazeny požitkářsky se chovajícími jejich obyvateli, penzión Liduška a hotel Kubát byly však ještě zavřeny. Nebránilo nám tedy nic pokračovat na Žalý, stále ještě téměř v osamění. Teprve když jsme před námi spatřili turistické ukazatele rozcestí červené, po níž jsme zrovna šli, a žluté značky, uviděli jsme proudící davy směřující od Křížovek tamtéž co my. Měli jsme zrovna to štěstí, že jsme předcházeli mohutnou prosečensko-hostinskou skupinu vedenou Vaškem Vanclem z Prosečného.
Vrchol Předního Žalého, kam jsme přibyli ve čtvrt na deset, připomínal poutní místo Mekku. Jeho vrchol byl obsypán účastníky pochodu. Na kamenné zídce skvěl se stůl pořadatelů z KČT Vrchlabí, jehož osazenstvo vítalo čas od času megafonem zrovna přišlé turisty. U stolku bylo možno zakoupit si za 2 Kč pamětní list, mně pak dokonce složit náklad propozic na pochod Za trutnovským drakem. Fungovala dvě prodejní místa z jedné dřevěné stavby, kde bylo možno zakoupit si buď dvanáctistupňová piva Gambrinus za 15 Kč či Krakonoš za 12 Kč.
Po vypití toho našeho trutnovského jevila se jako hlavní atrakce návštěva rozhledny za 5 Kč. Již na schodech jsme se s obtížemi vyhýbali sestupujícím kolegům, nahoře bylo přeplněno, takže se dalo chodit pouze po ochozu, pokud by k tomu kdo měl odvahu. Tady se nám navíc otevřely především pohledy na celé Krkonoše, krom jiného i na skromně vypadající špičku Sněžky. Pod námi v hloubce osmnácti metrů k patě věže svačily skupinky turistů roztažené až téměř do lesa a skotačilo tu několik psisek.
V deset hodin jsem se rozloučil s Maruškou a Vláďou a s krátkou přestávkou při točeném pivu v Kněžické chatě u koníčků dospěl jsem před půl dvanáctou do Vrchlabí, potkávaje ještě další početné skupiny především mladých turistů. Jejich počty s účastí 1.500l lidí následujícího dne na Babičce ve Velkých Svatoňovicích mě utvrdily v tom, že o pěší a cyklistickou turistiku je velký zájem, byť je poněkud paralyzován ani ne tak počítači, televizemi či videem, ale spíše zdražováním dopravy, především pak samotnými horšícími se dopravními spoji. Ten páteční však stále existuje a v pohodě mě dopravil v půl jedné do Trutnova, takže jsem stihl pohodlně oběd..

Luděk Šlosar - KČT Lokomotiva Trutnov

 

Novelizace oblastního turistického odznaku Krkonoše

/

V těchto dnech vydal KČT Bohuslavice nad Úpou novelizovaný záznamník OTO Krkonoše.
TROCHU HISTORIE: Při dělení majetku dostala naše oblast od bývalého OV ČSTV v Trutnově pouze odznaky OTO Krkonoše. Z OV Semily jsme nedostali nic. Proto se oblastní výbor naší oblasti rozhodl vydat novelizovaný záznamník OTO Krkonoše. Návrh zpracoval V. Škop za pomoci L. Šlosara, návrh míst v Polsku P. Rosůlek. Vydáním záznamníku byl po předchozích úspěších záznamníků Cestami spisovatelů a Podkrkonoší pověřen KČT Bohuslavice n. Ú.
PODMÍNKY PLNĚNÍ:Především byla rozsáhlá oblast, kterou pokrýval starý záznamník, zmenšena jen na území samotných Krkonoš a po otevření pěších přechodů i na území Polska. Nyní musí turista navštívit 6 povinných míst, dále 20 ze 30 volitelných území na našem území a 5 ze 13 na území Polska. Záznamník bude k dostání na všech akcích KČT Bohuslavice n. Ú. /Jarní 30, Šmajd naším okolím, Pojďte s námi, Silvestrovský výšlap/ nebo na adrese Vladimír Škop, Petříkovice 35, 541 03 TRUTNOV 3.


V. Škop - KČT Bohuslavice n. Ú.




ZPRAVODAJ. Čtvrtletník pro pěšáky, kolaře, lyžníky a vodáky Podkrkonoší a Krkonoš. Ročník 4, číslo 3. Vydavatel: KČT - oblast Krkonoše a Podkrkonoší. Textová stránka: Luděk Šlosar /šéfredaktor/. Adresa redakce: Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Pouze telefonické vzkazy do zaměstnání /0439/807277. Dáno do tisku: ...7. 1998. Místo vydání: Trutnov. Cena: zdarma. Náklad jednoho čísla: 600 ks.
Grafická stránka: Václav Vancl, 543 73 Prosečné čp. 16. Tisk: Tiskárna Kopretina Hostinné. Distribuce: Jaroslav Teichman, Tichá 527, 541 03 TRUTNOV 3, tel. č. 0439/852141.
Všem přispěvatelům děkujeme za zaslané příspěvky. Uzávěrka příštího čísla do 15. 09. 1998.
Registrováno u Okresního úřadu v Trutnově pod registračním číslem RR/44/95/AI.

Můj E-mail:
ludek(zavináč)slosar(tečka)cz
Jsi od 17.03.1999 v pořadí  . poutník, který zabloudil na tyto stránky a který se na ně bude vracet již zcela s vědomým úmyslem