|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
24. 10. 1998 KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší KČT Lokomotiva Trutnov Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/ Zajímaví lidé Reportáže z turistických akcí Mladobucká padesátka Návštěvní kniha |
Poznámka: Na těchto stránkách je Zpravodaj č. 4/11 uveden bez grafické úpravy, navíc však s tentokráte skromou obrazovou dokumentací.Obsah: Mluviti bahno, sbírati informace zlato /úvodník/Vzpomínka na Karla Celbu Poslední puchýř v Kopřivnici Připravuje se velký třesk v dopravním značení cyklotras v ČR Oceňování práce v KČT - postup při navrhování a další kritéria 119. Ski-stopa Jana Buchara Nabídka pro turisty - HUDYsport Trutnov - nová prodejna všeho, co je nutné pro život v přírodě - Nabídka tělovýchovných a rekreačních středisek v Jičíně a Českém ráji Za kapličkami mezi Černým Dolem a Lánovem Upřímné přání Na Karla vzpomínám v nejlepším i já, ale současně v souvislosti s ním si povědomě vybavuji svůj velký neúspěch na začátku své funkcionářské "kariéry" ve zmíněné oblasti, přičemž původcem onoho nezdaru jsem byl výhradně já sám. V březnu 1996 byl jsem uveden do funkce sekretáře oblasti KČT Krkonoše a Podkrkonoší a jako takový byl jsem představen 30. 03. 1996 značkařskému fóru na schůzi značkařů, jíž svolal výbor oblasti a jíž zúčastnil jsem se s tehdejším předsedou oblasti. Nepamatuji si, co bylo předmětem jednání, snad spor kompetenční povahy, ve kterém jako nesmiřitelní odpůrci vystupovali na straně jedné předseda oblasti, na druhé straně pak - podporován samozřejmě ostatními značkaři - právě Karel, jenž znalý dokonale značkařské tématiky věděl nejlépe, co je turistickému značení prospěšné. V toku jednání prožíval jsem vnitřní dilema, jež nyní přijde mi jako směšné. Ač jsem totiž - naprosto otevřeně řečeno - do dané tématiky nepronikl, byl jsem ovládán představou, že se ode mě očekává, že k probíranému tématu vystoupím, a navíc cítil jsem morální povinnost - dnes mi to připadá šílené - být loajální vůči předsedovi oblasti a být mu nápomocen. Když už účastníci schůze zdáli se být probíhajícími boji unaveni, můj vlastní boj motivů byl teprve dobojován, a přihlásil jsem se o slovo. Kdybych tenkrát mlčel! Kdybych již tehdy řídil se Lincolnovým výrokem "Je lépe mlčet a být považován za blázna, než promluvit a odstranit tak všechny pochyby", kde místo slova "blázen" dá se s úspěchem dosadit "osoba neznalá"! Dnes, když vyděšen sleduji, jak se to mele ve Šluknovském výběžku, úplně chápu tamní obyvatele, když rozčilují je politici nebo jiní radilové, kteří o jejich problémech nevědí zhola nic a přece dávají jim knížecí rady typu "musíte být k sobě tolerantní" apod., jež sice platí obecně, ale konkrétní problémy neřeší. Tenkrát na schůzi mnozí byli možná zvědavi, jaké moudro do debaty vnesu, místo toho jsem teoretizoval a hovořil natolik obecně, že jsem všechny účastníky proti sobě popudil a velice nešťastně tak svou funkcionářskou "kariéru" v oblasti zahájil. Nehledě na špatný pocit ze svého vystoupení, nejvíce mrzelo mě, že jsem se shodil před lidmi, jichž velice jsem si vážil, Egonem Wolfem a právě Karlem Celbou, jehož znal jsem již dříve jako vedoucího výletů, jež předtím pořádal v mé mateřské firmě. Milosrdný čas nakonec zahojil všechny jizvy, oba zmíněné značkaře snad přesvědčila má další činnost ve výboru KČT, především, že jsem se snad postupně stále méně nechal ovlivňovat. Na smiřování s Egonem na srazu oblasti v Benešově u Semil v sobotu 23. srpna 1997 - večer při ohni - pak pro změnu - s ohledem na skladbu při té příležitosti vypitých nápojů - nemohl dlouho zapomenout můj žaludek. Ze svého nezdaru jsem se naštěstí poučil a již při dalším jednání ve Vrchlabí stran nějaké nesrovnalosti týkající se restaurace Kufr, do jejíž hloubky jsem také teprve vnikal, držel jsem se již moudrosti šejcha Mošarrefoddína ebne Moslehoddína Saadího: "Pro hlupáka není nic lepšího než mlčet. Ale kdyby to věděl, nebyl by už hlupák", kde místo "hlupák" platí "osoba neznalá", jakmile přes neznalost problému promluví. Když se mě předseda tamního odboru zeptal na mé stanovisko, odpověděl jsem totiž popravdě větou, jež se mi později mnohokráte osvědčila: "Zatím stále sbírám informace". /Luděk/ "Včera (11.10.) zemřel ve věku nedožitých 64 let Karel Celba". Ze všeho nejvíc se mi chtělo říci: "To je ale blbý vtip". Jenže o takovýchto záležitostech nevtipkují ani největší burani, natož tak slušný člověk jako Karlův švagr Láďa Novák. Takže bylo jasné, že to je pravda. Karel, do něhož byl "život" doslova natlakován jako třeba do sifónové láhve, tak už není mezi námi. A tak se mi bez ptaní spustil v hlavě dlouhý proud vzpomínek na člověka, který byl snad i víc než jen kamarád. Naše přátelství začalo někdy kolem roku 1980 za docela zajímavých okolností. V té době došlo svého naplnění mé již několikaleté nutkání přidat se k té podivné partě podivínů, co chodí po světě se štětcem v ruce a malují na stromy (i jiná místa) ty kouzelné obrázky, o nichž každý běžný občan hovoří s naprostou samozřejmostí třeba takto: Půjdeme "po zelené" až …, pak zahneme vlevo a "po červené" dojdeme až … Ano, řeč je o turistech - značkařích, do jejichž spolku jsem v tom zmíněném roce oficielně vstoupil. Ač mne formálně ještě přijímal tehdejší šéf trutnovského značkařského obvodu, Ing. Khom, fakticky už jsem ho nezažil, protože i jemu osud přehodil vyhybku na jinou kolej a na jeho "židli" usedl právě Karel Celba. Přiznávám, že mi chvíli trvalo, než jsem plně pochopil tu zvláštní posedlost, jejíž byl Karel od samého počátku učebnicovou ukázkou, ale o to silněji se pak ve mně možná právě díky spolupráci s Karlem zakořenila. A byl to právě Karel, který dovedl"svůj" značkařský obvod k pověsti, o níž se s uznáním hovořilo i daleko za hranicemi tehdejšího východočeského kraje. Jenže jak už to v české kotlině chodí, úspěchy se neodpouštějí. A Karel byl příliš hrdý na to, aby se před "někým", jak se říká, posadil na zadek. Takže to nemohlo dopadnout jinak, než tak, že své milované značení nakonec opustil. A nedlouho po něm byť ze zcela jiných důvodů (a jak se později ukázalo, jen dočasně) i já. Pak nás život a "nová doba" rozptýlili po širých lánech naší vlasti, takže jsme se vídali jen docela zřídka, ale přesto právě k nám Karel našel cestu, když se jeho osobní život jaksi zauzlil. Tehdy jsme si spolu s mojí ženou říkali. Karel má určitě mnoho jiných známých, ale pochybujeme, že každému z nich svěřuje to, co se rozhodl svěřit nám. Takže asi si ty roky společného "blbnutí" v krásných Krkonoších přišly vyzvednout svoje dividendy. No a pak jsme se jednoho dne zase znovu potkali, tentokrát už oba jako důchodci a já "zaútočil" jako první: "Karle, mám pro tebe zajímavou informaci. Vracím se ke značení. Pojď se vrátit taky". Karel se na okamžik zamyslel a pak zavrtěl hlavou. ""Já už ne". Tehdy jsem ještě ani ve snu netušil, že Karel už má možná svoje životní limity nedobrovolně nastaveny nějak jinak a že to možná i ví. Přesto ale, když jsme se za několik týdnů potkali znovu, tak mi sám od sebe povídá: "To mi byl čert dlužen, že jsem tě potkal a vyslechl si tvoje nové rozhodnutí. Už o tom uvažuji taky". No prostě - stará láska nerezaví. Jenže některé věci už zřejmě byly rozhodnuty jinak. Jsem si téměř jist, že Karel teď "běhá" po našich horách v nové roli "revizora značených cest" a přímo cítím, jak mi občas nějaký hlas neodbytně říká. Dojdi tam a tam, je tam určitý problém a je to potřeba dát do pořádku - stejně tak, jako jsem to od něho tolikrát slyšel v těch krásných dobách jeho skutečného úřadování ve funkci "vedoucí značkařského obvodu Trutnov". S trvalým obdivem a úctou. Jaroslav Čížek - instruktor značení KČT Sobotu jsme pak plně věnovali "Puchýři". Ráno jsme se zaregistrovali na startu a vydali se na dětskou pohádkovou trasu. Značení trasy bylo trochu zmatečné a tak jsme se vydali v protisměru trasy a tím minuli první kontrolu. U druhé kontroly, kam jsme přece jen po chvíli bloudění dorazili, jsme se dozvěděli, že jdeme správně a byli nasměrováni na další trasu. Nejasné značení nás tu zklamalo podruhé a namísto na ranč, nás trasa zavedla k Štemberské trúbě. Po prohlídce hradu jsme si určili další cíle a vydali se na trasu podle našeho výběru. Navštívili jsme zajímavou rozhlednu na Bílé hoře. Přesto, že hustá mlha v okolí nenabízela žádný výhled, stála tato rozhledna za návštěvu. Další cesta nás zavedla k přírodní zajímavosti Bílý kámen a od této skály jsme sešli zpět do města a do cíle. Trasa se nám podstatně prodloužila, ale děti statečně šlapaly a to nás ještě odpoledne čekala návštěva muzea Tatry. Pro děti jsem připravil soutěž, kterou prezentuje muzeum na internetových stránkách a tím se pro ně zatraktivnila návštěva expozice automobilů Tatra. Při plnění úkolů se děti dobře zabavili a my měli dost času na důkladnou prohlídku zajímavé expozice. Po prohlídce jsme ještě vyrazili do sousedního Štemberka a při prohlídce velice zajímavého městečka jsem jako zástupce naší rodiny ochutnal ohřátou medovinu. Navečer jsme se vrátili do místa cíle, pobesedovat se známými a odjeli do místa ubytování. Na neděli jsme naplánovali další zajímavosti tohoto kraje a navštívili zámek v Hradci nad Moravicí. I když zámek byl uzavřen pohledy ze zahrady na budovy zámku stály za to. Naší další zastávkou pak na našem území by l historický střed Krnova a na polském území pak jsme stanuli na hrázi Otmuchowského jezera. Výlet se nám vydařil a přes varování o špatném počasí se i příjemně pochodovalo. Miroslav Vořechovský - předseda KČT Úpice Dnešní trasa č. 14 vedoucí dnes z Hrádku nad Nisou vstupuje do našeho kraje u Pleskotského mlýna a přes Jičín pokračuje do Dětenic. Trasa změní v Jičíně svůj směr na Hradec Králové a bude pokračovat do Břeclavi. Úprava číslování této cyklotrasy bude náročnější hlavně finančně. Úsek mezi Jičínem a Třtěnicemi není vyznačen. Z Třtěnic půjde již po vyznačených trasách na severozápadní okraj Hradce a Králové. Průtah Hradcem Králové není vyznačen a dále až na Břeclav budou využity stávající cyklotrasy s novým číselným označením. Finanční náklady by měl nést krajský úřad. V našem kraji byly v letošním roce vyznačeny nové cyklotrasy: Cyklotrasa 4324 Pustá Proseč - Lužany - Kamenice - Konecchlumí. Trasa je vedena po zpevněných lesních cestách, přes Lužany a Kamenici po asfaltu. Pouze úsek Lužany - Kamenice je veden po nezpevněné polní cestě. Cyklotrasa 4357 Dobrá Voda u Hořic - Bašnice - Milovice - Petrovice. Trasa vedena po asfaltových silnicích s malým provozem. Cyklotrasa 4358 Ostroměř, rozcestí - Ostroměř - Šárovcova Lhota. Z Ostroměře je trasa vedena romantickým údolím Javorky, kolem obnovených studánek na západním okraji Šárovcovy Lhoty k památníku obětem světové války. Některé cyklotrasy byly prodlouženy nebo přesměrovány. Cyklotrasa 4093. Chybějící úsek mezi Chvalečí a Jívkou, Černou cestou byl doznačen. Trasa tedy vede od přechodu CZ/PL v Petříkovicích přes Chvaleč, Radvanice na Černou cestu na jižním okraji Jívky, Cyklotrasa 4272. Byl doznačen úsek mezi obcí Kosičky a Malé Výkleky. Trasa tedy vede z Měníku přes Kosičky, Chudeřice, Malé Výkleky a v Pardubickém kraji je možno po trase pokračovat až do Lázní Bohdaneč. Cyklotrasa 4055. Byla prodloužena do Bražce k mostu. Trasa tedy vede z Ratibořic přes Kleny, Provodov, Václavice, do Bražce, kde je možné pokračovat po trase 4034 údolím Metuje do Pekla nebo na druhou stranu do Náchoda-Starého Města. Cyklotrasa 4143. Byl zrušen úsek Milovice -Bříšťany. Trasa nyní vede z Domoslavic až do Stračova. V Bříšťanech křižuje s novou cyklotrasou 4357. Cyklotrasa 4140. Trasa byla z Jeřic prodloužena přes Cerekvici do Máslojed na rozcestí, kde křižuje s trasou 4270. Veškeré změny na cyklotrasách byly provedeny profinancováním mikroregionem Podzvičinsko, Cidlina a Novobydžovsko. Údržba značení byla provedena pouze na území mikroregionů, které uvolnily finanční prostředky. Krajský úřad letos na údržbu dopravního značení cyklotras neuvolnil žádné prostředky. Karel Raich - předseda oblastní komise cykloznačení Návrh na vyznamenání podává orgán KČT, kde navrhovaný pracuje nebo vyvíjí nejaktivnější dlouhodobou činnost, t. j. především odbor KČT, OV KČT, ÚV KČT, rady, sekce, komise KČT. Návrh se podává na předepsaném tiskopisu, který obsahuje nejzákladnější údaje o navrhovaném a zdůvodnění návrhu. Na návrhu je potřebné uvést i termín, ke kterému má být uznání předáno. Návrhy z odborů se předávají prostřednictvím oblasti, která návrhy schválí, nebo postoupí vyšším orgánům. Předepsaný tiskopis tvoří přílohu směrnice. Udělující složky si tiskopisy čestných uznání vyžádají na ústředí KČT. O podání návrhu musí být vždy informován základní článek - odbor KČT. Výjimku možno učinit pouze u návrhu na ocenění zahraničního partnera nebo představitele státní instituce, eventuelně u významné osobnosti. Tuto výjimku může učinit pouze KČT. Mezi zásady potvrzování návrhu patří čitelný podpis představitele orgánu, razítko orgánu a datum projednání v příslušném výboru. Termín podávání návrhů vychází z potřeb navrhovatele (výročí, jubileum atd.), ale je třeba dodržet dvouměsíční předstih k technickému průběhu řízení (termíny schůzí Předsednictva KČT a vybavení). V návrhu je nutno uvést příležitost, ke které má být turistovi ocenění uděleno, ale je vždy nutno respektovat 2 měsíce od návrhu k udělení, neboť orgány KČT nezasedají každý měsíc. Aby byl splněn smysl a naplněna forma udělování je žádoucí, aby ocenění kterýmkoliv stupněm bylo provedeno důstojně při vhodné příležitosti. K návrhu na vyznamenání se proto doporučuje připojit i průvodní dopis s upřesněním, který může přiložit jakýkoliv orgán či předávající složka. Povinností oblastí KČT je vést databázi udělených vyznamenání svým členům. Oblasti předávají na vyžádání ústředního sekretariátu KČT své aktualizované databáze do centrální databáze, kterou spravuje ústřední sekretariát KČT. Ústřední sekretariát KČT informuje o udělených uznáních II. a I. stupně, čestných uznáních a čestných odznacích příslušnou oblast KČT. Ústřední výbor Klubu českých turistů může při význačných jubileích KČT rozhodnout o vydání pamětního grafického listu v omezeném počtu. Grafický list se uděluje za dlouholetou funkcionářskou činnost na úrovni oblastních nebo ústředních orgánů KČT. Tento pamětní grafický listu může být udělen i významným osobnostem veřejného života za celkový přínos pro KČT. Návrhy na udělení pamětního grafického listu podávají jednotlivé oblastní výbory KČT a členové ÚV KČT. Schvaluje a uděluje jej Předsednictvo KČT. Mimo rámec pětistupňové hierarchie vyznamenání KČT uděluje se rovněž MEDAILE ARCHITEKTA VRATISLAVA PASOVSKÉHO. Je určena nejvýznamnějším osobám KČT a významným osobnostem veřejného života za celkový přínos pro KČT. Medaili navrhují členové ÚV KČT a schvaluje ÚV KČT. Žádný ze stupňů oceňování nepostihuje tzv. výkonnostní oblast. Uděluje se pouze za dlouhodobé, úspěšné plnění úkolů a práci cvičitelskou, metodickou, značkařskou a funkcionářskou. VU však lze udělit za mimořádné zásluhy o KČT, jak vyplývá ze zásad udělování vyznamenání. Při navrhování vyznamenání je nutno ctít výkladová pravidla směrnice.Protože jde o vyznamenání obnoveného KČT, nelze zdůvodňovat návrhy s odkazem na předchozí vyznamenání ČSTV, ale pouze za zásluhy a rozvoj české turistiky, byť minulého období. Dále nelze do jubileí započítávat výročí měst, obcí, TJ nebo jiných subjektů, které nejsou uvedeny v zásadách pro udělování. V návrhu nutno uvádět datum a stupeň předchozího ocenění. Předsednictvo KČT doporučuje O KČT či oblastem, aby hledaly i jiné cesty a formy oceňování v místě svého působiště (čestné členství odboru, oblasti). dle směrnice KČT ORG. 2/2010 Luděk Šlosar - šéfredaktor KČT Tyto akce budiž rovněž vzpomínkou na propagátora lyžařské turistiky Mirka Kocourka z KČT Rokytnice nad Jizerou, jenž dal impuls ke vzniku Ski-stop svým článkem Proč právě 105. Ski stopa Jana Buchara? v čísle 2/1998 a který až do svého skonu na podzim roku 2007 přehled akcí seriálu sestavoval. Po jeho úmrtí činí tak redakce Zpravodaje v součinnosti s předsedou odboru KČT Rokytnice Jaroslavem Hejralem. Zveřejněný sled akcí je sice neformální, vrcholem pomyslné pyramidy účasti na akcích není tedy celkové ocenění za účast na Ski-stopě. nicméně je alespoň pozvánkou na nejvýznamnější lyžařské akce, jež - až na dvě akce v Jestřebích horách - probíhají v duchu odkazu Jana Buchara v Krkonoších. Sled akcí 119. Ski-stopy Jana Buchara uvádíme níže:
Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaje
Patříme mezi 36 kamenných obchodů HUDY v Čechách a pracujeme na principu frenčízingu. Naše centrála sídlí v Bynovci u Hřenska, tam pracují lidé spjatí celý život s nějakým druhem sportu, takže jsou schopni posoudit a vybrat zboží, které doporučí dále do sítě HUDY. To posuzování probíhá většinou „na vlastní kůži“, vše je testováno v přírodě na různých outdoorových aktivitách. Budeme připraveni i na Váš požadavek, např.: „Odjíždím zítra do Patagonie, vybavte mne všem potřebným“. A věřte, společně s vámi to dokážeme. A co je důležité - klademe velký důraz na kvalitu všech výrobků, které prodáváme. Nakupujeme od několika málo renomovaných tuzemských i zahraničních značek a ještě si sami v rámci českého HUDY vše prověřujeme. V první řadě samozřejmě prodeji. Ale tím nechceme skončit. Rozvíjíme následující aktivity:
6. to důležité na konec. Nechceme být do budoucna pouze prodejnou, chceme přispět naší kapkou k rozvoji sportovních a společenských aktivit v naší podkrkonošské kotlině a snad i k rozvoji občanské společnosti v republice. Budeme pořádat sportovní akce, které budou sloužit k otestování našich výrobků, k otestování vaší i naší zdatnosti, anebo jenom k pobavení. Ať žije sport a dobrá nálada. Ing. Jaroslav Jirman – jednatel společnosti - GREEN LINE CZ s.r.o.- Provoz ubytovny je celoroční a zajišťuje ho právě naše organizace Sportovní zařízení města Jičín. Součástí sportovního areálu, kam patří i tato ubytovna, je mnoho vnitřních i venkovních sportovišť, Aqua centrum a nabídka různých pohybových i relaxačních aktivit. Webová stránka http://www.sport-jicin.cz/. Chata HOMOLE. Chata HOMOLE je rekreační středisko Sportovních zařízení města Jičín, k nimž patří i AQUA CENTRUM a další sportoviště v Jičíně. Samotné středisko se nachází v klidném lesním zákoutí cca 6 km od Jičína směrem na Mladou Boleslav na samé hranici CHKO ČESKÝ RÁJ. Objekt má k dispozici 42 lůžek v budově a v letních měsících až 56 míst v dvoulůžkových stanech s podsadou. Rekreační středisko je skvělým výchozím místem pro pěší výlety či cyklistické výjezdy (možnost úschovy kol) do Českého ráje. Přímo v místě je možnost vycházek do lesa (houbaření), provozování lanových aktivit či koupání (1,5 km přírodní koupaliště) nebo hraní kopané, odbíjené, vybíjené, nohejbalu, plážového volejbalu, streetballu, ringa, baseballu, apod. Pro sportovní aktivity lze zapůjčit náčiní,samohybnou tříkolku TRIKKE a 4 ks jízdních kol(v ceně pobytu). Za příznivého počasí též lze využít venkovní ohniště pro táborák nebo rožnění. Součástí budovy je i moderně vybavená kuchyně s domácí stravou. Pro ubytované je k dispozici kiosek s občerstvením. K vnitřnímu vybavení patří též společenská místnost s TV, videem, DVD, CD a rádiem a učebna se stolním tenisem. Ubytovaní mohou též využít sportovní komplex na okraji Jičína (cca 4 km po cyklostezce).Součástí sport.areálu u III.ZŠ jsou atletické sektory a tartanová čtyřdráha,hřiště pro malou kopanou (umělá tráva III.generace),hřiště pro volejbal,basketbal,tenis a házenou s umělým povrchem a pískové hřiště pro plážový volejbal. Pro skupiny za účelem dosažitelnosti areálu lze zajistit autobus (mikrobus). Webové stránky: http://www.sport-jicin.cz/ubytovani/homole/ http://www.sport-jicin.cz/ubytovani/homole Jsme pro vás připraveni zajistit: • školy v přírodě • školní výlety • třídní seznamovací pobyty • sportovní kurzy • sportovní či společenské semináře a školení • sportovní soustředění • letní dětské tábory • společenské a rodinné akce (maturitní a abiturientní večírky, svatby, oslavy narozenin atd.) a akce spojené s pečením,rožněním či grilováním • rodinnou rekreaci Provoz rekreačního střediska HOMOLE je sezónní záležitostí v období duben až říjen. Cena plné penze včetně ubytování je pro skupiny již od 240 ,- Kč za osobu a noc. letecký snímek rekreačního střediska Sportovních zařízení města Jičín - chaty Homole. Ze svého archivu poskytl: O. Vocásek exteriér rekreačního střediska Sportovních zařízení města Jičín - chaty Homole - I. Ze svého archivu poskytl: O. Vocásek exteriér rekreačního střediska chaty Sportovních zařízení města Jičín - Homole - II. Ze svého archivu poskytl: O. Vocásek interiér rekreačního střediska chaty Sportovních zařízení města Jičín - Homole. Ze svého archivu poskytl: O. Vocásek posezení při táboráku v rekreačním středisku Sportovních zařízení města Jičín - chaty Homole. Ze svého archivu poskytl: O. Vocásek Oldřich Vocásek – ubytovny SPORT a chaty HOMOLE- Bude-li návštěvník zaskočen nepohodou v Černém Dole a bude-li se chtít dostat do Lánova, bude mít to štěstí, že přispěchá mu ku pomoci informační centrum těsně pod náměstím cennou radou, jež svědčí o tom, že jeho osazenstvo dobře zná okolí svého sídla, a mapkou, jež dokladuje jeho připravenost pomoci. Dokonale tak informováni projdeme skrze podlouhlé černodolské náměstí ve směru západním. Jeho zajímavostí je hrob rudoarmějce. Pro naplnění cíle našeho putování nenecháme se tentokráte svést žlutým a zeleným turistickým značením, na konci náměstí odbočujeme doleva po naučné stezce Vápenické a zároveň po cyklotrase č. 4301. Po krátkém oblouku zpevněné stezky přicházíme na horní část nákladní dvoulanové dráhy s tažným lanem a odpojitelnými vozíky, jež odtud od roku 1963 dopravuje vápenec do vzdálenosti 9 km do Krkonošské vápenky v Kunčicích nad Labem. Naše cesta pokračuje po obvodu mamutího vápencového lomu, jenž místy spíše tušíme za křovím a nízkým stromovím po našich pravicích, jen místy v mezerách se nám lom objeví v celé kráse i se svahy Černé hory. Vápenec zde těžený má svůj geologický původ ve starších prvohorách, lom sám vznikl na přelomu 19. a 20. stol. Zdejší vápenec byl ovšem žádanou surovinou již ve 2. pol. 18. stol., kdy hornina lámaná a pálená pod vedením italských odborníků byla dovážena na stavbu císařských pevností v Hradci Králové a v Josefově, k dalšímu velkému rozvoji těžby vápence pak došlo v již zmiňovaných 50. letech 20. stol. Budoucnost těžby vápence je limitována jeho vytěžením, přičemž vápenec poté do hloubky nebude možné těžit a jeho dobývání do šířky nebude možné , neb je nejspíše nepovolí ekologové. Pro účel našeho putování s klidným svědomím necháme si rovněž utéci doprava výše uvedenou naučnou stezku vedoucí po zpevněné cestě dále po obvodu lomu. Zato po dalších několika metrech odměněni jsme pohledem na první do běla svítící kapličku, zakrátko za ní asi 50 metrů spatřujeme další. První z kapliček po naší levici v blízkosti vysokého smrku nese název kaple sv. Kříže. Veliký dřevěný kříž navržený a realizovaný výtvarníkem Marianem Páchníkem je patrný v jejím interiéru kapličky, jež vznikla na začátku 19. století. Do současné podoby byla obnovena na začátku 21. století občanským sdružením Zdravé Krkonoše, z latinského nápisu „devs Mevs, devs mevs, cvr Me derelIoqVisti?“, v němž písmena „v“ znamenají písmena „u“, jenž co Kristovo zvolání na kříži v českém překladu znamená „Bože můj, proč jsi mě opustil?“ a jehož velká a v tomto textu i tučná písmena jsou anagramem, z něhož si laskavý čtenář může dovodit přesný rok renovace. Druhá kaplička, jež nalézá se ve směru od Černého Dolu pro změnu při cestě vpravo, zasvěcena je sv. Michalu a byla znovuobjevena v roce 2002 zásluhou několika místních nadšenců a rovněž občanského sdružení Zdravé Krkonoše. V interiéru kapličky upoutá nástěnná malba, jíž navrhla Květa Krhánková a jíž realizovala s týmem restauratérů, jejím tématem je Boží soud, freska je provedena starou technikou malby pigmentem do mokrého štoku. V jejím prostředku je umístěn dřevěný reliéf sv. Michala od řezbáře Petra Kysely. Po dalších několika stovkách metrů informační cedule upozorňuje na další zajímavostí na trase – na zbytky opevňovacích valů vpravo, jež jsou pozůstatkem válečných operací mezi rakouskou a pruskou armádou při bitvě o bavorské dědictví v r. 1778, jež vzniklo po vymření tamní dynastie Wittelsbachů. Účelem těchto opevňovacích pozic bylo chránit české vnitrozemí před vpádem pruských vojsk. Dnes z cesty téměř neznatelné valy zarostlé jsou travou. V další části trasy po jeho levici zaujme poutníka usedlost s prostým dřevěným křížem na stromě s daty narození a úmrtí tří osob v časovém rozpětí jednotlivých úmrtí 2001 – 2009. V místě, kde poutník ve snaze dojít na východní část centra Lánova zvané Prostřední Lánov přidrží se zpevněné cesty a kde současně otevřou se mu výhledy na Žalý a doplní tak dosavadní výhledy doleva do Podkrkonoší, mine poutník po své pravici slatinnou louku o rozloze 1,6 ha. Informační cedule tuto informaci doplní údaji o místní floře – na lučině nachází se 28 druhů mechorostů a 202 druhů cévnatých rostlin, z nichž 8 je zvlášť chráněných a dalších 14 je uvedeno na červeném seznamu východních Čech. Zmíněná lokalita jako jedna z posledních možností skýtá pro tyto rostliny vhodné podmínky. z cesty skrze větvoví shlíželi jsme pod rázně klesající svahy Černé hory na lom a městečko Černý Důl. Snímek pořízen 27. 07. 2011. Foto: L. Šlosar na kapličce sv. Kříže nacházel se anagram /zvětšená písmena proměněná v římské číslice M + M + I + V, tedy 1000 + 1000 +. 4 jž vskutku označují letopočet 2004 - rok obnovení kapličky občanským sdružením Zdravé Krkonoše. Snímek pořízen 27. 07. 2011. Foto: L. Šlosar interiér kapličky sv. Michala vyzdoben je nástěnnou malbou, jež zpodobňuje Boží soud - ruka, jež drží váhy patří sv. Michalovi /archandělu Michaelov/i - symbolu boje zla proti dobru, dřevěný reliéf vprostřed od řezbáře P. Kysely zpodobňuje světce samotného. Snímek pořízen 27. 07. 2011. Foto: L. Šlosar ještě jedno letmé ohlédnutí: sbohem kapličky, z nichž bližší vlevo zasvěcena jsi sv. Michalovi, i Černá horo, my pokračujeme po cestě do Černého Dolu. Snímek pořízen 27. 07. 2011. Foto: L. Šlosar dnes už by nikdo v tomto býlí nehledal opevňovací valy, jejichž vznik zapříčiněn byl vymřením v Bavorsku panující větve rodu Wittelsbachů o rok dříve v roce 1777 a následným bojem o bavorské dědictví, v němž si to mezi sebou rakouská císařovna Marie Terezie a pruský král Bedřich II. Snímek pořízen 27. 07. 2011. Foto: L. Šlosar vskutku, na kříži v blízkosti usedlosti mezi Černým Dolem a Lánovem nacházejí se data zrození a skonu tří osob, nejspíše druhdy místních obyvatel. Snímek pořízen 27. 07. 2011. Foto: L. Šlosar skrze stromy objevily se první průhledy do kraje, dost možná na Čisteckou hůru. Snímek pořízen 27. 07. 2011. Foto: L. Šlosar Záhadné slovo Bíner, jež uvozuje informační cedule o opevňovacích valech i o slatinné louce, neozřejmí nám kupodivu běžná turistická mapa, ale až následné pátrání na internetu - Bíner je vápencové návrší mezi Horním Lánovem a Černým Dolem. Ve snaze dosáhnout autobusové spojení do Trutnova, Vrchlabí či Hostinné, jehož zastávky nalézají se na křižovatce v Prostředním Lánově blíže tamního informačního střediska, sejdeme po již neznačené asfaltové cestě, jež nás dovede k silniční ceduli Lánov, a celé naše krátké odpočinkové putování, jež směle můžeme označit za překvapivě zajímavé a poučné, můžeme tak o něco později ukončit Luděk Šlosar - KČT Lokomotiva Trutnov redakce Zpravodaje ZPRAVODAJ. Čtvrtletník pro pěšáky, kolaře, lyžníky a vodáky Podkrkonoší a Krkonoš. Ročník 17, číslo 4. Vydavatel: oblast KČT Královéhradeckého kraje. Redakce: Luděk Šlosar /šéfredaktor/, Jana Skalková /redaktorka/. Adresa redakce: Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Telefon domů 499732830, mobil 728262273. Elektronická adresa: ludek(zavináč)slosar(tečka)cz. Dáno do tisku: 14. 12. 2011. Místo vydání: Trutnov. Cena: zdarma. Náklad jednoho čísla: 50 ks. Improvizovaná grafická úprava: Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Tisk: Luděk Šlosar. Distribuce: Dana Jágrová. Všem přispěvatelům děkujeme. Uzávěrka příštího čísla do 10. 03. 2012. Registrace: E 15083 ze dne 16. 02. 2004. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|