24. 10. 1998
KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší
KČT Lokomotiva Trutnov
Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/
Zajímaví lidé
Reportáže z turistických akcí
Mladobucká padesátka
Návštěvní kniha
Poznámka:
Na těchto stránkách je Zpravodaj č. 1/08 uveden bez grafické úpravy, navíc však s fotografickou dokumentací.Obsah:
Obdiv a despekt /úvodník/Oblastní konference
- premiérová
- zaujímající
- sčítající
- bilancující a cíle si kladoucí
- diskutující
- volící
- po zásluze odměňující
- ….A jedna reakce nakonec - Kam kráčíš turistiko?
…. .A jeden rozhovor na konec
Pozvánka na letní turistický sraz
110 let Klubu českých turistů ve Dvoře Králové n. L.
Program oslav 110 let KČT Dvůr Králové n. L.
Představujeme KČT Broumov
Představujeme Kamennou bránu aneb Nejstarší stopa po turistice na Broumovsku?
Zapomínané osoby Orlických hor
Pozvánka na nové webové stránky
Proto si vážím těch, kteří se ke svým vědomostem, ale také ke své životní filozofii, svému životnímu poslání a ke svému životnímu koníčku dopracovali vlastní pílí po složitém vývoji a třeba i navzdory překážkám. Dík turistice jsem pár takových lidí poznal.
Jeden z mých turistických kolegů začal chodit na turistické akce pravděpodobně zprvu proto, aby si dokázal, že ujde hodně kilometrů, brzy na to se nechal okouzlit českou krajinou, konkrétně historickými památkami, mezi nimi pak pomníky z války prusko-rakouské v roce 1866, a po letech se z něho stal ve zmíněné problematice na slovo vzatý - byť amatérský odborník, ačkoliv se dějepisu učil naposledy před lety na základní škole.
Členové skupiny historické šermu, s níž náš odbor po krátkou dobu spolupracoval, se svému koníčku začali pravděpodobně věnovat proto, že je zprvu uchvátily mužné a svým způsobem čestné souboje muže proti muži, ale jejich koníček je nakonec přivedl k podrobnému studiu života ve středověku a jeho dějin.
Jedna z mých turistických kolegyň žila a byla udržována v přesvědčení, že se pro funkcionářskou činnost v turistice nehodí, ale po nedlouhém čase nalezla v naší odborové činnosti významné a důležité poslání - pravidelné udržování vývěsky našeho odboru.
Jiná má turistická kolegyně se postupným vývojem a dík své píli a houževnatosti - navzdory životním krizím a omezeným časovým možnostem - vypracovala v nadějnou funkcionářku našeho odboru a oblasti a v oblíbenou redaktorku oblastního periodika. Ano, obdivuji lidí, kteří se ke svým vědomostem, ale také ke své životní filozofii, svému životnímu poslání a ke svému životnímu koníčku dopracovali vlastní pílí po složitém vývoji a třeba i navzdory překážkám.
Stejně tak si vážím jejich blízkých, kteří třeba k aktivitám svých milých nemají žádný vztah, ale kteří svým milým pro jejich bohulibou činnost vytvářejí zázemí, kteří jejich snažení v prospěch druhých chápou, ba co více nahlížejí jim tu a tam zvědavě přes rameno a dokonce jim pomáhají. Proč? Protože je opravdu milují a ctí v nich jejich osobnost.
Naopak naprosto neuznávám lidi, kteří na klopotný vývoj svých blízkých hledí přezíravě a skrze prsty podle sobecké logiky "Co nezajímá mě, automaticky nemůže a nesmí zajímat mého blízkého". Naprosto neuznávám lidi, kteří místo duševní podpory svého bližního v jeho snahách ho naopak odrazují a tímto vlastně psychickým vydíráním ho nakonec přimějí, aby v činnosti, jež ho naplňovala, ustal.
Vskutku obdivuji lidí, kteří se ke svým vědomostem, ale také ke své životní filozofii, svému životnímu poslání a ke svému životnímu koníčku dopracovali vlastní pílí po složitém vývoji a třeba i navzdory překážkám.
A současně se děsím lidí, kteří do současnosti záhadně vnikli v časoprostoru snad až ze středověku, kteří neuznávají právo na svobodný myšlenkový vývoj člověka, kteří ho nejenže nechápou, ale ani nemají snahu pochopit, a kteří mu v tomto vývoji zbraňují.
Právo věnovat se svobodně klubovému životu ve svém odboru KČT přeje všem
/Luděk/
| Přehled dosavadních konferencí oblasti KČT Královéhradeckého kraje | |||||
| 2004 | |||||
| 2005 | |||||
| 2006 | |||||
| 2007 | |||||
| 2008 | |||||
Po oblastní konferenci si mohli zájemci prohlédnout nedaleké železniční muzeum.
oblastní konference se poprvé konala v Kulturním domě Vagón nalézajícím se sto metrů od nádraží v Jaroměři. Foto: L. Šlosar
pro účastníky oblastní konference byl připraven sál střední velikosti s třemi souběžnými stoly a podiem proti vchodu s předsedajícími konferenci. Foto: L. Šlosar
na podiu schůzi předsedali zleva místopředseda oblasti Luboš Hoška, předseda oblasti Václav Hovorka, host člen ústředního výboru KČT Jaroslav Šlechta a místopředseda oblasti Mirek Vořechovský. Foto: L. Šlosar
během krátkých přestávek dostalo se účastníkům konference z přilehlých stolků bohatých informací o turistických akcích v naší oblasti. Foto: L. Šlosar
-lš-
- značení: na území oblasti je rozsah sítě pěších značených cest stabilizovaný a dosahuje délky 3.100 km. Na těchto cestách je umístěno na 4.450 směrovek, 200 směrovníků, 120 stojanů a 60 rámů s mapami. O toto značení, včetně cyklistického pásového značení v délce cca 500 km, se stará 120 značkařů. Síť cyklotras vyznačených silničními značkami dosahuje téměř 1.250 km. Na rozdíl od pěšího značení není budování sítě cyklotras ukončeno a pokrytí celého území lze očekávat do 3-5 let. V celé oblasti působí pouze 17 cykloznačkařů
- zviditelnění činnosti odborů v sídelních městech a obcích: odbory využívají finanční granty obcí pro realizaci svých akcí /např. Úpice, Nové Město n. M., Lázně Bělohrad, Dvoráci Dvůr Králové n. L., Rybná n. Zdobnicí - tradiční pořádání Rybárenského hudebního léta/. Mnoho členů oblasti se podílí na redakční práci propagačních tiskovin a průvodců - tiskoviny z Lázní Bělohradu a okolí (L. Hoška), z oblasti Jestřebích hor /M. Vořechovský/, vlastivědné texty do map KČT, publikace "Historie odborů KČT" - zatím z naší oblasti vyšly: Hradec Králové /RNDr. Hovorka/, Náchod /Ing. Rohulán/, Rychnov n. Kn. /Ing. Hégr/ a texty do publikací zajišťovaných ústředím KČT - texty a fota do Obrazového atlasu KČT /RNDr. Hovorka/, texty a fota pro Lesy ČR /RNDr. Hovorka/
- turistické objekty KČT: v současné době jsou v naší oblasti turistické objekty jednak ve správě ústředí /Výrovka, Brádlerovy boudy v Krkonoších, Raisova chata na Zvičině, chatový tábor Jinolice a chata Prachovské skály v Prachovských skalách/, jednak ve správě odborů /Masarykova chata v Orlických horách - odbor Hradec Králové, Jiráskova chata na Dobrošově - odbor Náchod + ústředí KČT), ubytovna Náchod - odbor Náchod, táborová základna Rezek - odbor Nové Město nad Metují, Jestřebí bouda v Jestřebích horách - odbor Úpice. Provoz a údržba těchto objektů přináší všem provozovatelům (odborům i ústředí) spíše starosti nežli zisk, který by mohly vkládat do turistické činnosti.
delegáti jednotlivých odborů v dostatečném předstihu obdrželi pečlivě a kvalitně připravenou zprávu předsedy oblasti o činnosti, kterou tomuto ve svém vystoupení postačilo ji pouze okomentovat a doplnit. Foto: L. Šlosar
-lš-
Za poslední tři roky došlo k největšímu úbytku v kategorii dospělí - muži /o 42/, k největším úbytkům došlo také v kategoriích člen ATOM - mládež /o 28/ a junioři do 26 let /o 25/, nejvíce přírůstků za stejné období oblast zaznamenala v kategoriích rodina - další člen /o 43/, senior - ženy /o 37/ a senior - muži /o 27/.
V oblasti KČT Královéhradecká oblast zůstalo 38 odborů.
-lš-
Ve zprávě o činnosti byly vyzdviženy tyto úspěchy oblasti za dobu její existence:
- vznik oblasti KČT Královéhradeckého kraje neznamenal ani podstatný úbytek členů KČT, ani zpřetrhání svazků mezi odbory, které oddělila krajská hranice. K tomu Zpravodaj dodává, že dokladem nezpřetrhání svazků je vedle vzájemné účasti na pochodech /jeden z mnoha drobných příkladů: účast jilemnických turistů na pochodech v Trutnově/ tradiční Ski-stopa Jana Buchara - seriál lyžařských podniků bývalých odborů oblasti KČT Krkonoše a Podkrkonoší, o němž tradičně informujeme vždy v posledních číslech Zpravodaje v kalendářním roce, byť se jedná akci neoficiální, prakticky pouze pod záštitou KČT Rokytnice nad Jizerou a Zpravodaje
- činnost jednotlivých odborů pokračuje dál, aniž by byla zatížena zvýšenými finančními odvody pro potřeby Oblasti. Členové Oblastního výboru vykonávají své funkce bez nároků na odměnu a hrazeny jsou pouze provozní, resp. režijní náklady. Náklady na vydávání krajského Kalendáře turistických akcí jsou stlačeny na co nejnižší mez, stejně tomu je i při provozu kanceláře Oblasti, která je zatím řešena náhradním způsobem, umožňujícím minimalizovat náklady na její provoz. K tomu Zpravodaj dodává, že také veškerá činnost redakce Zpravodaje probíhá bez jakýchkoliv nároků a požadavků na odměnu a krytí jakýchkoliv nákladů.
- finanční prostředky na značení jsou poskytovány krajem ve stále dostačující výši
- díky práci metodika a zároveň místopředsedy oblasti M. Vořechovského, se daří uskutečňovat školení vedoucích, příp. cvičitelů na Jestřebí boudě
- díky práci krajských značkařů, J. Pázlera a K. Raicha nezanikla ani školení značkařů.
- po zkušenostech z organizačně odborem Bohuslavice n.Úpou velmi dobře připraveného, ale pro malý počet zúčastněných nepříliš zdařilého letního srazu oblasti v r. 2006, se výbor rozhodl pořádat jak oblastní zahájení turistické sezóny, tak i letní sraz oblasti jako součást některého z pochodů
- nedaří se zajistit prostory pro centrální sklad značkařského materiálu, archiv a schůzovní činnost oblastního výboru v Hradci Králové. Finanční požadavky na pronájem jsou pro možnosti oblasti příliš vysoké. Řešení proto zůstává stálým úkolem i do následujících let
- prezentace Oblasti i jednotlivých odborů současnými moderními prostředky (webové stránky) je vázána na spuštění nových webových stránek KČT. V současnosti jsou na internetu prezentovány jen některé odbory a to většinou na stránkách měst a obcí. Na stránky KČT pod Královéhradeckou oblast bez problémů a pečlivě dodává materiály Ing. E. Kabrhelová, pokud ji jsou ovšem materiály v elektronické podobě zaslány. To je výzvou k větší aktivitě odborů, protože pokud paní kolegyně nic nedostane, tak nemůžeme jen hořekovat, že pod naší hlavičkou toho mnoho není.
- zajistit nejvýznamnější akci Letní turistický sraz pod vedením Luboše Hošky pořádaný odbory v Lázních Bělohradu a jeho sousedství za žádané pomoci dalších odborů
- pokračovat v jednání s Krajským úřadem tak, aby dosavadní snaha o zajištění finančních prostředků z evropských fondů měla úspěšný závěr. V roce 2007 byla podána žádost o krajský grant na zhotovení projektových dokumentací nutných pro stavební řízení na opravy Jiráskova chata - dependence, Masarykova chata, Jestřebí bouda, táborová základna a další .
-lš-
Jiným zajímavým tématem bylo vykazování našlapaných či najetých kilometrů. Zastánci tohoto způsobu hodnocení turistických aktivit argumentovali tradicí a přirozenou lidskou vlastností zvanou soutěživost. Odpůrci pak poukazovali na nutnost stanovení jednoznačných kritérií, které beztak nevyloučí možnost podvádění, a také na to, že smysl turistiky se posouvá od polykání kilometrů jinam - k poznávání krajiny a souputníků. Oba názorové trendy určitě by spojilo vykazování kilometrů na akcích odborů, protože spojuje soutěživosti i kolegialitu v rámci odboru, ale v rámci oblasti se tím nic neřeší.
Diskutovalo se také o Vizi KČT 2008 - 2018 i o archivování.
průběh konference pozorně sledovali a případně komentovali volení delegáti odborů. Foto: L. Šlosar
-lš-
Výbor: předseda - RNDr.Václav Hovorka, místopředsedové - Lubomír Hoška a Miroslav Vořechovský, členové - Petr Škrdla, Jaroslav Jágr, Dana Jágrová, Ing.Karel Raich, Jan Pásler, Ing. Miroslav Dítě, Miroslav Ulrich, Josefa Ježková Ing. Erika Kabrhelová, Jiřina Zmatlíková, Ing. Jana Skalková
Revizní komise: Josef Simon, Novotný, Jaroslav Teichman
. Všem zvoleným funkcionářům přejeme hodně úspěchů v jejich náročné činnosti.
-lš-
II. stupeň - diplom s medailí - Miroslav Vořechovský, Ota Synek
III. stupeň - diplom - Josef Simon, Vilém Nečesaný, Josef Jesenský, Jiří Gabriel, Eva Kolinková, Stanislav Libřický, Olga Fantová, Ladislav Stuchlík.
Všem vyznamenaným upřímně blahopřejeme.
-lš-
Tento článek píšu na základě čerstvých poznatků z oblastní konference oblasti KČT Královehradeckého kraje dne 8. března 2008 v Jaroměři. Byl jsem účastníkem této konference jako host, a tak jsem byl svědkem bouřlivé diskuse na téma "Vize KČT 2008 - 2018". Vzhledem k časové tísni byla tato diskuse poměrně brzo ukončena. Nejvíce se diskutovalo o návrhu na rozšíření členské základny o nové členy, kteří by pouze zaplatili členský příspěvek a pro Klub by nemuseli nic dělat, pokud by nechtěli. Pracovně jsme tento stav na konferenci nazvali jako virtuální členství ve virtuálních klubech.
Chtěl bych se proto k této diskusi ještě jednou vrátit. Jak jsem již výše uvedl, byla tato diskuse z časové tísně brzo ukončena. V následném hlasování bylo potom toto členství schváleno. Pokud se jedná o vizi našeho klubu na léta 2008 až 2018, není tímto nějak povzbuzující. Je tady totiž jedna podstatná věc, která nebyla v diskusi uvedena.
Při listování jak v oblastním tak celostátním kalendáři turistických akcí nalezneme stovky pochodů jednodenních či vícedenních. Zkušení turisté si za každou touto akcí představí stovky hodin, které musí organizátoři věnovat při zajišťování příslušné akce. Nabráním virtuálních členů /zaplatí příspěvek, nemusí pro klub pracovat/ se sice zvedne členská základna, ale nezvedne se kvalita. Na práci zůstane stejný počet lidí. Protože členská základna, tak jako naše populace, stárne, nebude za chvíli nikdo, kdo by v této práci pokračoval. Nebudou zkušenosti ani chuť. Při myšlence, že z těchto zkušených lidí se rekrutují i funkcionáři do odborových či oblastních výborů, stane se, že nebude koho volit do těchto orgánů. Už nyní jsou s tím nemalé problémy.
Noví virtuální členové, které do klubu nalákají spíše slevy KČT než klubový život, můžou také během sezóny obsadit většinu ubytovací kapacity, kde lze uplatnit tyto výhody. Zaberou tak místo pro stávající členy, kteří se podílejí na organizaci akcí a dalších činností v klubu.
Je to moje, ne příliš optimistická, vize pro příští léta. Navržená "Vize KČT 2008 - 2018" by se tedy měla znova přehodnotit a hlavně řádně prodiskutovat. Může totiž dojít k tomu, že plno zkušených a obětavých lidí z našeho klubu odejde a bude dělat turistiku soukromě. A to by byla škoda.
Vladimír Škop - KČT Bohuslavice nad Úpou
Zpravodaj /Z/: Jaké sporty jste dělal v dětství, v mládí a proč jste si zvolil turistiku - značení?
Václav Horák /VH/: V dětství jsem navštěvoval cvičení v Sokole, jiné sporty /např. fotbal, atletika/ mě nelákaly, neměl jsem ani pro ně fyzické předpoklady. Členem KČT jsem od r. 1933, mám ještě dorostenecký průkaz z té doby. Funkcionářsky jsem začal pracovat až od r. 1946, kdy jsem se zúčastnil prvé značkářské školy pořádané ústředím KČST v bývalé turistické chatě KČT na Luckém vrchu u Poličky ve dnech 12. - 15. 10. 1946, kterou vedl tehdejší generální značkovatel KČST JUDr. Václav Benda spolu s pracovníkem ústředí Jiřím Čížkem. Tam jsem poznal i některé pozdější spolupracovníky z bývalého hradeckého kraje, především Stanislava Krause z Trutnova, tehdejšího předsedu krajské značkářské komise, se kterým jsem později úzce spolupracoval a od r. 1963 se stal jeho pokračovatelem. V letech 1954-1959 jsem zastával funkci předsedy turistiky při KVTVS, pozdější ČSTV v tom kritickém období po zániku KČST.
Z: Co považujete za největší úspěch ve Vaší turisticko-značkářské kariéře?
VH: Turistické značení jsem považoval a stále považuji za smysluplnou činnost pro veřejnost. Konečně o tom svědčí fakt, že v r. 2009 oslavíme též 120 let od zahájení turistického značení v rámci tehdejšího KČT. O úspěchu nelze dost dobře mluvit, spíš vědomí, že jsem se podílel s řadou spolupracovníků na vyvedení značení i turistiky za doby mého předsednictví z jisté krize ve značení, pak zejména při vytváření nové značkářské organizace po r. 1960 v rámci velkého východočeského kraje, větší části pardubického a dílčích přírůstků z jihlavského, brněnského a libereckého kraje v jeden fungující orgán - nebyla práce snadná a spíše zdlouhavá. Z: Vzpomněl byste si na nějakou kuriózní příhodu z Vašeho značkářského života?
VH: Jako aktivní značkář i funkcionář jsem zažil mnoho kladných i záporných zážitků, nevzpomínám si však nyní konkrétně na něco, co by bylo zajímavé a výstižné publikovat.
Z: Co považujete za klady a zápory současné doby v oblasti turistiky - značení?
VH: U značkářů jsem si vždy vážil vysokou obětavost a nezištnost. Uvědomoval jsem si to především v době, kdy KČT musel v roce 1948 ukončit svoji činnost. Byli to právě značkáři /alespoň má tyto poznatky z hradeckého kraje/, kteří se snažili v odborech udržet jistou aktivitu, když řada tehdejších funkcionářů musela svoji práci z politických a jiných důvodů opustit, nebo znechuceni nastalou situací práci a členství vzdali. V rámci ČSTV se sice podařilo značení právně zabezpečit již v r. 1953, to však po r. 1990 padlo a dosavadní snahy ústředí KČT v tomto směru zatím nenašly potřebnou odezvu na příslušných místech. Financování značení v rámci ČSTV nebylo jednoduché, neměla to jednoduché sama turistika. Jisté finance se daly získat na větší akce /pořizování a instalace turistických vývěsných map apod./ od cestovního ruchu KNV. Administrativa kolem toho však značkáře spíš odrazovala. Velké problémy v té době byly i při zajišťování centrálně dodávaného značkařského materiálu /oslovení výrobci buď neměli volnou kapacitu, materiál nebo zájem/. pokud se našli, byly problémy s plněním dodávek a někdy i kvalitou, nebyly ani kvalitní mapy. V současné době se finance našly, bez větších problémů funguje i materiálové zabezpečení a vydávání kvalitních map. Bohužel se vytrácí dobrovolná mravenčí práce, jak u samotných značkářů terénních, těch nebylo nikdy dostatek, tak funkcionářů. Tento stav je dnes spíš podporován materiálně profesionalizací práce. Nahlédnout hlouběji do značkářské problematiky z různých pohledů je nad rámec tohoto rozhovoru.
Z: Děkujeme Vám za rozhovor, který jistě zaujme hlavně příslušníky mladší generace, a blahopřejeme Vám k dosaženému blahopřání.
nejvyšší vyznamenání KČT 1. stupně - Čestný odznak Vojty Náprstka - obdržel z rukou člena ústředního výboru KČT Jaroslava Šlechty skvělý člověk pan Václav Horák /vlevo/, který v našem rozhovoru prokázal, že má zkušeností z práce v KČT na rozdávání. Foto: L. Šlosar
Za Zpravodaj se ptal Luděk Šlosar
Čtvrteční pěší trasy dlouhé 10 až 30 km vedou na Novopacko a Peckovsko, páteční na Hořicko a v sobotu se vydáte na Zvičinu. Zajímavé jsou i cyklistické trasy dlouhé 40 nebo 60 km. Čekají na vás dobře značené trasy v malebné, kopcovité a ekologicky čisté krajině.
Vyjednali jsme pro vás slevy na vstupném do všech pamětihodností na jednotlivých trasách. Máme blokováno ubytování na podlaze škol nebo v ubytovnách přímo v Lázních Bělohradě. Zajímavá bude exkurze do novopackého pivovaru, která se neobejde bez degustace. Nahlédnete do výrobny hořických trubiček. Jsou připravena pěkná srazová razítka. Zajímavá bude prohlídka s průvodcem po Sochařském sympoziu na Gothardě.
Přichystali jsme hodnotné suvenýry (bavlněná taška, ražený odznak, tužka, pohlednice, samolepka, turistická známka a propagační materiály oblasti). Srazová pohlednice byla při příležitosti veletrhu cestovního ruchu Holiday World vyhodnocena ze 140 hodnocených pohlednic jako třetí nejlepší turistická pohlednice. Barevná brožurka, kterou obdržíte při prezentaci, vás bude informovat o jednotlivých trasách. Najdete zde i popis zajímavostí na trasách.
Připravuje se bohatý kulturní program na každý srazový den v příjemném prostředí Zámeckého parku. Vystoupí známá country skupina Trosky, národopisný soubor Hořeňák a zajímavého hosta představí redakce časopisu Turista. Budeme se snažit, abychom mohli vyhovět všem vašim požadavkům.
Pro vícedenní účast se bez řádné přihlášky neobejdete. Pro účast na jednom dnu, bez požadavku na nocleh, není nutné se předem přihlašovat, skupiny by však měly o sobě dát vědět.
Celý organizační štáb vyvíjí maximální úsilí, aby se vám u nás líbilo a abyste si odváželi co nejlepší zážitky. Rádi vás uvítáme na všech srazových dnech, ale jestli vám to třeba z časových důvodů nevyjde, přijeďte na víkend nebo alespoň na jeden den.
Pro většinu pořadatelů turistických akcí je největší odměnou hojná účast a spokojenost účastníků. Nejinak tomu je i u nás. Jedině tak bude zúročeno množství práce, kterou jsme museli vykonat.
Těším se s vámi na shledanou v Lázních Bělohrad.
Lubomír Hoška - předseda organizačního štábu
Od roku 1889 vznikají i mimopražské odbory KČT Beroun, Jilemnice, Rychnov nad Kněžnou, Domažlice, Dvůr Králové, Hořovice, Jindřichův Hradec, Klatovy a další. Ve Dvoře Králové nad Labem se sešla ustavující valná hromada 27. února 1898 za přítomnosti 15 zakládajících členů.
Mezi zakládajícími členy byl i PhDr J. Kropáček, který později vykonával funkci jednatele ústředního výboru KČT. Tento aktivní člověk, který se zasloužil o rozvoj turistiky ve Dvoře Králové má zásluhy i o značení turistických cest. Turistická trasa pojmenovaná na jeho počest "Turistická Kropáčkova cesta" vedla z Kuksu na vrchol Zvičiny. V době kolektivizace zemědělství bohužel vzala za své rozoráním polních cest.
V roce 1904 měl odbor již 104 členů. Rozvíjí se nejen turistika jako taková ale i osvětová činnost a akce v oblasti sociální. V roce 1900 ústřední výbor KČT zakoupil chatu na Zvičině a její správu svěřil odboru ve Dvoře Králové n. L.
Po skončení první světové války vzrůstá turistický zájem o Zvičinu. Odbor zakupuje pro chatu hvězdářský dalekohled, hořický odbor otevírá turistickou stezku z Hořic na Zvičinu. Z podnětu KČT byla v letech 1928 - 1931 vybudována silnice na Zvičinu. Po záboru pohraničí 1938 odbor koná výlety do neokleštěného okolí a do oblasti Českého ráje. V tomto období odbor sdružoval v oddílu mládeže 240 dětí a studentů - Z dnešního pohledu neuvěřitelné číslo.
Po osvobození nastala práce především pro značkaře, kteří obnovili značení v "Sudetech". V únoru 1949 náš odbor přešel do Sokola, v červenci 1952 do TJ Jiskra Juta a v sedmdesátých letech v rámci sloučení dvou královédvorských jednot Juta a TIBA do TJ Dvůr Králové n. L.
Po roce 1989 do vedení odboru je zvolena mladší generace. Rozšiřuje se počet akcí pro veřejnost, organizují se vícedenní akce.
V roce 1999 nastává krize odboru v důsledku autoritářských snah vedení a jejím vyvrcholením je rozpad do dvou odborů s následným odchodem jednoho z rámce KČT. Důsledkem byl razantní úbytek členů.
V současnosti odbor s názvem "Dvoráci" pozvolna nabírá síly a chuť vykonávat činnost nejen pro veřejnost ale i pro vlastní členy.
Skláníme se s úctou před prací našich předchůdců: údržba 75 km pěších tras, společenské akce, přednášková činnost, činnost "lidumilná" (před rokem 1919) - dnes bychom řekli podpora sociálně slabších, cyklistický oddíl, vodácký oddíl, pořádání orientačních závodů na okresní i krajské úrovni, autokarové zájezdy, dálkové pochody (nejznámější Safari-Sněžka), práce s mládeží, brigádnická činnost na rekonstrukci koupaliště , na rekonstrukce stadionu atd.
I když je dnešní doba naprosto odlišná /lidé mají úplně jiné zájmy, členská základna dosti nabrala léta/, díváme se do budoucna s optimismem, že se opět staneme důstojnou složkou spolkové činnosti v našem městě a nejbližším okolí.
Karel Raich - KČT Dvoráci Dvůr Králové n. L.
Červen - srpen 2008 - 01. - 31. srpna - Historie turistiky - výstava ve Špýcharu Městského muzea ve Dvoře Králové
Září 2008 - 06. září - Podzimní Královédvorsko - turistický pochod 10, 15, 20, 25 km, turistická cyklojízda 15, 30, 50, 70 km
-lš-
Turistika na Broumovsku má díky místním přírodním podmínkám dlouholetou tradici a sahá až na konec 19. století, kdy byla roku 1886 v Broumově založena první turistická organizace. A protože zde převládalo obyvatelstvo německé národnosti - byla to samostatná pobočka Německého krkonošského spolku (Deutschen Riesengebirgsvereins). Prvním předsedou se stal JUDr. Bruno Čtvrtečka, o dva roky později jmenovaný za opata zdejšího benediktinského kláštera.
Prvním počinkem tohoto spolku bylo zřízení cesty z Broumova na Hvězdu s náročnou úpravou terénu a úprava hřebenové cesty po Broumovských stěnách z Hvězdy na Hejšovinu (která nyní leží za hranicemi v Polsku). Dále byli zřizovány a označovány cesty propojující Broumovskou kotlinu s hřebenovou cestou po Broumovských stěnách, s masivem Hejšoviny a s oblastí Teplických a Adršpašských skal. Správa benediktinského kláštera byla potřebám turistiky příznivě nakloněna, nejen při schvalování tras vedoucích po klášterních pozemcích, ale podílela se i na nákladech při úpravách a údržbě turistických cest.
V Broumově byl i další turistický oddíl a to pobočka Rakouského krkonošského spolku. Podle tehdejšího časopisu Das Riesengebirge in Wort und Bild se 16. května 1896 konalo v Broumově generální shromáždění celé této organizace - místní sekce v Broumově měla tehdy 74 členů.
Z ročenek Německého krkonošského spolku (Jahrbuch des Deutschen Riesengebirgsverein), které vycházely (s přerušením v době 1. světové války) až do zahájení 2. světové války, se o činnosti sekce Broumov lze dočíst, že udržovala stávající a zřizovala nové značení na místních turistických cestách. V roce 1937 byl vyznačen poslední úsek hřebenové cesty po hraničních Javořích horách.
Po skončení 2. světové války byla většina původního německého obyvatelstva z Broumova odsunuta do Německa a vylidněná města a vesnice byly osidlovány nejen Čechy z vnitrozemí, ale i osídlenci jiných národností z východu. Nové obyvatelstvo se nejprve muselo sžít s novým prostředím. Ale i přesto odbor Klubu českých turistů v Broumově zahájil svoji činnost již na podzim roku 1945. Zemský národní výbor v Praze vyhověl jeho žádosti o schválení až v únoru 1946. První oficiální schůze odboru se ale konala až 8. listopadu 1946 a jeho předsedou byl zvolen J. Kučera.
Odbor v prvních poválečných letech nevykonával nějakou výraznější činnost, musel ale přeznačit německé tvarové značení jednotným pásovým značením KČT. V roce 1949 se stal součástí TJ Slovan Broumov jako odbor turistiky. Jeho hlavní aktivita byla opět soustředěna na obnovu značení na stávajících turistických cestách. Některé z prvorepublikových turistických tras však již obnoveny nebyly, především z důvodu polohy Broumovska na neprostupně uzavřených československo - polských hranicích. Teprve až v 70. a 80. letech 20. století a především po roce 1989 nastala i na Broumovsku příznivější situace pro rozvoj turistiky a znovuobnovení Klubu českých turistů.
Náš odbor KČT je součástí TJ Slovan Broumov a patří mezi ty malé odbory. V současné době máme 13 členů. Předsedkyní je Eva Kolinková. Naši značkaři se starají o 106 km značených cest, z nichž mnohé vedou náročným terénem.
Počtu našich členů odpovídá i naše činnost, která spočívá v pořádání dvou akcí v roce pro veřejnost. Je to zimní lyžařský "Přejezd Javořích hor - Memoriál Emericha Ratha" a v červnu "Pochod Broumovskem" s trasami pěšími i cyklo. Naši členové se účastní akcí okolních odborů KČT a individuálně provozují pěší, lyžařskou, VHT i cykloturistiku.
Uvědomujeme si nedostatečnou přeshraniční propojenost s turistickou sítí v sousedním Polsku a snaha o odstranění těchto nedostatků je nyní i v následujícím období naším úkolem.
Jiří Kopecký, Eva Kolinková - KČT Broumov
Hřeben Broumovských stěn táhnoucí se v délce asi 11 km od Honského sedla a Honského Špičáku na severozápadě až po sedlo Machovský kříž na jihovýchodě dnes traversuje po délce několik turistických stezek včetně té hřebenové, řada turistických cest a stezek přechází i napříč přes hřeben.
Hustá frekvence těchto turistických komunikací zpřístupňuje všechny zajímavé části terénu s množstvím divoce rozeklaných skal, hlubokých členitých roklí i skalnatých vrcholů s výhledy na blízkou skalní divočinu i okolní malebnou krajinu rámovanou horskou hradbou Krkonoš, Orlických hor, Králického Sněžníku až vzdálených Jeseníků.
Vedle turisticky velmi frekventovaných míst jako jsou Hvězda, Supí koš či Kovářova rokle jsou tu i vzdálenější a obtížněji přístupné, ale vynikající výhledové body. K těm patří i Kamenná brána na vrcholu Velké kupy ( 708,4 m n.m.), příkře vystupujícího nad horním koncem obce Martinkovice. Malebné seskupení skalních bloků přímo v horní hraně svahu vytváří nejen skutečnou skalní bránu zaklenutou obloukem klenutého skalního bloku, ale i výborné výhledové místo na Broumovskou kotlinu a četné hřebeny horských skupin česko-polského příhraničí.
Při schodovitě upravených skalních stupních zpřístupňujících místo výhledu lze na skalní stěně spatřit i několik stop, svědčících o dlouhodobém využívání a oblibě tohoto výhledového místa. Do pískovcové skály je vytesán letopočet 1795, v jeho blízkosti i znak benediktinského kláštera s dalším letopočtem 1888 a iniciálami ABB.
Pravděpodobně tou nejstarší zmínkou s vazbou k tomuto výhledovému místu je písemná zpráva sepsaná Johanem Georgem Adalbertem Hesseliem, ředitelem broumovského benediktinského panství. Ve známém Urbáři celého broumovského panství sepsaném v letech 1676-77 je Kamenná brána (Steinere Tor) nejen popsána jako místo známé krásným a dalekým výhledem, ale že se zde i sama milostivá vrchnost v roce 1672 /broumovský opat Tomáš Sartorius s doprovodem/ bavila a také posvačila. V urbárním popisu tohoto místa je dále také zmínka o rozsáhlé skalní rozsedlině /Steinklüfte/ "ve které se na sto osob může ukrýt a v případě nepřátelského vpádu se tak před pronásledováním zachránit".
Tuto písemnou zmínku vztahující se k roku 1672 lze pokládat za dosud nejstarší doklad o známosti a "turistických" návštěvách tohoto unikátního přírodního útvaru a místa dalekého výhledu, ale i za dosud nejstarší doklad o existenci zdejších pískovcových skalních slují a jeskyní, v minulosti jistě využívaných jako vhodný úkryt v dobách nebezpečného ohrožení okolního obyvatelstva a jeho majetku.
Jiří Kopecký - KČT Broumov
Václav Hovorka - předseda oblasti KČT Královéhradeckého kraje
Protože staré stránky již nesplňovaly naše představy, nechali jsme vytvořit stránky nové. Tyto stránky jsou v provozu od února 2008. V současné době jsou průběžně doplňovány, ale podstatné věci tam již jsou. Příspěvky zbývá jenom graficky vylepšit, ale to už je jiná kapitola, na které se intenzivně pracuje.
Rádi vás na těchto stránky přivítáme a zároveň budeme rádi za každou připomínku k obsahu stránek.
Vladimír Škop - KČT Bohuslavice nad Úpou
ZPRAVODAJ. Čtvrtletník pro pěšáky, kolaře, lyžníky a vodáky Podkrkonoší a Krkonoš. Ročník 14, číslo 1. Vydavatel: oblast KČT Královéhradeckého kraje. Redakce: Luděk Šlosar /šéfredaktor/, Jana Skalková /redaktorka/. Adresa redakce: Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Telefon domů 499732830, mobil 728262273. Elektronická adresa: ludek(zavináč)slosar(tečka)cz.
Dáno do tisku: 21. 03. 2008. Místo vydání: Trutnov. Cena: zdarma. Náklad jednoho čísla: 50 ks.
Improvizovaná grafická úprava: Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Tisk: Luděk Šlosar. Distribuce: Dana Jágrová. Všem přispěvatelům děkujeme.
Uzávěrka příštího čísla do 15. 06. 2008.
Registrace: E 15083 ze dne 16. 02. 2004.