24. 10. 1998
KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší
KČT Lokomotiva Trutnov
Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/
Zajímaví lidé
Reportáže z turistických akcí
Mladobucká padesátka
Návštěvní kniha
Poznámka:
Na těchto stránkách je Zpravodaj č. 1/07 uveden bez grafické úpravy, navíc však s bohatou fotografickou dokumentací.Obsah:
Zkouška té naší povahy české /úvodník/Zpravodajství z oblastní konference
- Oblastní konference se konala počtvrté
- Oblast v roce 2006
- Co nás trápí
- Vzkazy
- Tuctová kniha
Turistickou sezónu oficiálně zahájíme v Jaroměři a ve Smiřicích
Dvoustovka
Jestřebí bouda v roce 2006
Zpravodaj představuje KČT Hradec Králové /1. část/
Za pověstmi Českého ráje
Internetové stránky KČT Nová Paka
Z čeho si však s oblibou dělám legraci, bylo tehdejší nazírání na odchody významných činitelů. Jiní významní "pozůstalí" v takovém případě často pořádali před národem tryzny s plačkami a ve svých proslovech opakovali slovo "nenahraditelný". Pak však uběhla nějaká doba a z oplakávaného se zpravidla stal lump a gauner, jenž byl vinen vším, třeba i tím, že byly povodně, nebo že se za jeho působení zastavil vlak.
Nacházíme se nyní po členských schůzích, na nichž zpravidla dochází k obměně funkcionářského kádru. Když odchází zkušený funkcionář, který dlouhá léta zastával jedinečné postavení v odboru a byl v něm takřka nepostradatelný a neodmyslitelný, často s obavami hledíme do budoucna, jak se nám podaří ho nahradit.
Vím, o čem píšu. V mém mateřském odboru stále s respektem vzpomínáme na působení našeho člena, který byl především v devadesátých letech tahounem našeho odboru, jehož problémy bez nadsázky žil každý den. Nadešla však doba, kdy začal pociťovat tíhu věku a ke všemu se chystal přestěhovat ze sídelního města. Sdíleli jsme nefalšovaně obavy, jež jsou vylíčeny v předešlém odstavci. Ty ještě více vzrostly, když nám na požádání vypracoval soupis všeho, co pro odbor vykonával.
Uběhlo několik let a výbor a tím i celý odbor spolehlivě funguje. Změnili jsme jen styl práce. O činnosti bývalého tahouna jsme se ve výboru podělili a brzy se dostavily překvapivé výsledky. Do té doby nenápadný, i když od počátku pracovitý člen výboru, plně zastal jednu z nejdůležitějších činností - organizaci výletů odboru. Členka odboru, která po určitou dobu pochybovala o smysluplnosti členství ve výboru, vede skvěle jednu z nejlepších vývěsek ve městě. Na organizování jednotlivých výletů i příspěvcích na vývěsku se podílí daleko více členů odboru. Nový předseda má stejnou přirozenou autoritu a je taktéž dobrý organizátor, mající výhodu v tom, že břímě odpovědnosti neleží jen na něm a že se může více než jeho předchůdci opřít o ostatní členy výboru. A bývalý tahoun se odstěhoval až půl roku po svém odchodu z funkce, v průběhu tohoto období kdykoliv ochotně poradil a pomohl a ještě dnes vede několik jednotlivých výletů ročně.
Nechť to prosím nepůsobí jako urážka, ale každý bychom měli být nahraditelný. Opak by byl špatnou vizitkou "pozůstalých", je hodně případů, kdy se překvapivě osvědčí ten, kdo se předtím domněle "vezl" - dílem z nutnosti, že to prostě vyžaduje nouzový stav vyvolaný odchodem jeho předchůdce, nejčastěji proto, že nástupce prostě předtím nedostal příležitost a neměl motivaci.
Nacházíme se nyní po členských schůzích a dochází ke zkoušce té naší povahy české. Odchází dlouholetý funkcionář ve zlém a s prásknutím dveřmi za sebou a dívá se trochu se zadostiučiněním, jak se jeho nástupce zmítá v obtížích, anebo naopak ochotně pomůže radou při respektování práva svého nástupce na konečné rozhodnutí? A my "pozůstalí? Pohlížíme na odcházejícího jako na "dezentýra" anebo chápeme jeho rozhodnutí odejít třeba pro léty nastřádanou únavu? Svalujeme na něj problémy a nedostatky, s nimiž se potýkáme, anebo dokážeme ocenit i po letech jeho činnost, pochopit lidsky jeho případné minulé omyly a především mu poděkovat i v době, kdy nám již "není prospěšný"?
/Luděk/
Ze schvalujících aktů konference zmiňujeme schválení udělení čestného členství Oblasti Klubu českých turistů Královéhradeckého kraje Josefu Laurinovi a ponechání výše členských příspěvků na činnost Oblasti Klubu českých turistů Královéhradeckého kraje pro rok 2008 v úrovni roku 2007 /t. j. členové "produktivního věku" 40,00 Kč, senioři 30,00 Kč, rodinná známka 100,00 Kč/. Zaujmou jistě všechny tři doporučující akty konference - zařazení Jana Hégra do síně slávy KČT, ponechání stávajícího stavu ve vydávání časopisu Turista /6 čísel ročně/ a řešení pojištění členů KČT pro rok 2008 a další tak, že pojištění bude zachováno pro vedoucí turistických akcí a značkaře s tím, že ústředí KČT bude projednávat možnost individuálního připojištění členů KČT všech věkových kategorií.
Na základě faktických a logických připomínek budou delegátům příštích oblastních konferencí zasílány rozbor hospodaření za rok 2007 a návrh rozpočtu na rok 2008 nejpozději do 14 dnů před jejich konání, to proto, aby delegáti mohli při vlastních jednáních o těchto dokumentech zodpovědně hlasovat. Stejně jako v uplynulých letech by neměly odbory opomenout předat sekretáři přehled svých akcí do Kalendáře akcí na rok 2008 - letos v termínu do 30. 06. 2007.
Oblastní konference byla kvalitně připravena, probíhala za přátelské a sdělné atmosféry, potvrdila, že oblast řídí zkušení a kompetentní funkcionáři a že by se žádný odbor neměl cítit i v tak velkém celku odstrčen či diskriminován. Tím, že se oproti minulým rokům konala až začátkem března, bylo se možno na ni kvalitněji připravit.
Z četných vystoupení zaujal krom jiných příspěvek delegátů KČT Nová Paka o kolizích v termínech turistických akcí. Touto problematikou jsme se zabývali v minulém čísle.
| Přehled dosavadních konferencí oblasti KČT Královéhradeckého kraje | |||||
| 2004 | |||||
| 2005 | |||||
| 2006 | |||||
| 2007 | |||||
Oblastní konference byla opět završena zajímavou prohlídkou kaple Zjevení Páně.
sál ve Dvorana naplnil se delegáty a hosté konference dychtivými zvědět, co se událo v oblasti v minulém roce a co udíti mělo by se v dalším obdobím. Foto: L. Šlosar
před vlastním zahájení konference studovali pečlivě účastníci materiály, jež jim byly předloženy. Foto: L. Šlosar
předsednický stolek opanovali postupně zleva M. Vořechovský, V. Hovorka, J. Krejzlík, V. Zykmund a L. Hoška. Foto: L. Šlosar
stejně jako loni byla konference završena prohlídkou kaple Zjevení Páně, při níž si krom jiného účastníci málem zalomili vaz prohlížením nádherného stropu. Foto: L. Šlosar
Jednotlivá konkrétní poselství i dojmy z konference jistě z "popisu své práce" tlumočili členům zastoupených odborů jeho delegáti ještě před vydáním tohoto čísla. Chceme se proto v dalším článku spíše vrátit k oblasti v minulém roce.
Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaje
Výbor oblasti. V roce 2006 se sešel pětkrát /25. 05.; 31. 08.; 12. 10.; 14.12 a 15. 02./, tzv. užší výbor pak dvakrát /30. 03.; 22. 06./. Řešil úkoly vzešlé z loňské konference oblasti, vedle organizačních záležitostí dále projednával např. přípravu kalendáře akcí na rok 2007 či informace z ústředí KČT. Od září byla samostatným bodem jednání oblastního výboru příprava celostátního letního srazu KČT v r. 2008, v Lázních Bělohrad. Této významné události bude věnována v dalších číslech Zpravodaje zasloužená pozornost.
Členská základna. Na konci roku 2006 činila členská základna 2.007 členů (oproti stavu na konci roku 2005 ubylo 21 členů). Počet odborů zůstal nezměněn, tj. v Královéhradecké oblasti bylo registrováno 38 odborů. O jednotlivých kategoriích a změnách v nich nechť blíže vypoví následující tabulka.
| Junioři do 26 let | |||
| Dospělí muži | |||
| Dospělí ženy | |||
| Senioři muži | |||
| Senioři ženy | |||
| Rodina platící člen | |||
| Rodina další člen | |||
| Tělesně postižení muži | |||
| Tělesně postižení ženy | |||
| Člen ATOM mládež | |||
| Člen ATOM dospělí |
Turistické akce a odbory v roce 2006. Nejvýznamnějšími akcemi byly: 26. 03. - celooblastní zahájení turistické sezóny v Jičíně spojené s tradičním Putováním Českým rájem za Rumcajsem (zajišťoval odbor KČT Jičín) a 10. 06. jednodenní letní sraz turistů oblasti spojený s turistickou akcí Barunka (zajišťoval odbor KČT Česká Skalice). Další významnou akcí byl Novoroční čtyřlístek, který se stal tradicí v odborech Nové Město nad Metují a Náchod. Odbory se prostřednictvím svých členů věnovaly značení cest, nabízely pěší, lyžařské a cyklistické výlety do okolí i vzdálenějších míst. Prestiž KČT navíc zvyšovaly odbory KČT, které byly - zejména v menších sídlech - nedílnou součástí kulturního a společenského života dané obce.
Hrst čísel o hospodaření roku 2006. Příjmy oblasti bez státní dotace na značení činily proti rozpočtu ve výši 82.000,00 Kč ve skutečnosti 119.462,29 Kč, plnění tedy činilo 145,7 %. Výdaje /bez státní dotace na značení) proti rozpočtu 82.000,00 činily ve skutečnost 85.706,90 Kč, plnění tedy činilo 104,5 %. Za rok 2006 byl tedy vykázán zisk ve výši 33.755,39 Kč. Konečný zůstatek majetku k 31. 12. 2006 představoval částku 106.331,91 Kč.
Značení. K 01. 01. 2007 byl rozsah sítě pěších značených tras 3.095,6 km, rozsah sítě pásově značených cyklotras pod správou pěší značkařské složky pak 189 km. V terénu je vyvěšeno 4 436 směrovek, značkaři v naší oblasti se starají o 117 stojanů a 55 rámů s mapami a o 199 směrovníků. V r. 2006 byla provedena obnova značení zhruba 1/3 sítě (1.185,6 km) - bez skluzu, údržba 26 rámů a stojanů s mapami (skluz 2 ks) a 33 směrovníků - rovněž bez skluzu.
Značkaři. V oblasti pracuje 115 značkařů s věkovým průměrem 56,3 let, z toho 42% je starších 60 let. Nejstarším aktivně pracujícím značkařem je Josef Laurin z Jaroměře ve věku 86 let. O rozložení značkařů dle bývalých okresů vypovídá následující tabulka:
| Hradec Králové | ||
| Jičín | ||
| Náchod | ||
| Rychnov nad Kněžnou | ||
| Náchod |
Z členů odborů oblasti pracují v ústředních značkařských složkách: dva členové materiálové komise (M. Landgráf, V. Burian), jeden člen metodické komise (J. Pásler), jeden člen mapové komise (V .Horák) a jeden další člen Rady značení (J. Simon). Pracují zde také čtyři zpracovatelé turistických map (V. Horák, M. Landgráf, J. Pásler a J. Učík).
Cykloznačení. Celkové délka cyklotras značených dle zákona 361/2000 Sb. je v KH kraji 1.232 km, zkontrolováno byl 797 km, tedy téměř 65 %. Údržba značení byla provedena v hodnotě 186 tisíc Kč. Vedle silničního značení je ještě vyznačeno 500,5 km pásově.
Ze zpráv předsedy, hospodáře, rady značení a cykloznačení vybral Luděk Šlosar
Ubývání značkařů. V KČT je organizováno pouze 74% značkařů, zejména starších věkových kategorií. Zdá se, že účast na programu odborů KČT zejména mladší lidi (věkové kategorie 20 - 40 let) neoslovuje, nemají o ni zájem a - přestože se často velmi aktivně věnují značkařské činnosti - nemají zájem o členství v KČT. Takto však nemohou získat vyšší značkařské kvalifikační stupně ( instruktor značení) a podílet se tak na řízení práce značkařských obvodů i vyšších značkařských složek. Dochází tak ke stárnutí funkcionářského kádru značkařských složek na všech úrovních.
Nekázeň v cykloznačení mimo KČT. Nejenom v naší oblasti, ale v celé republice je mnoho nešvaru ve značení cyklotras. Největším problémem je, že financování značení plyne ze zdrojů mikroregionů, které leckdy nezajistí schvalovací řízení, takže na mnoho cyklotras není příslušnými městskými úřady stanoveno dopravní značení.
ze zpráv předsedy, hospodáře, rady značení a cykloznačení vybral Luděk Šlosar
Upozornění a připomínky ke značení. Jelikož značkaři samozřejmě nemohou být vždy všude, je prospěšné, aby turisté, kteří zjistí jakékoliv závady ve značení, ať už vzniklé vlivem povětrnostních vlivů (např. polomy) nebo i přičiněním vandalů (zničené značení) oznámili buď
- kterémukoliv značkaři, pokud nějakého znají; ten se už postará o předání této informace do příslušného značkařského obvodu
- nebo elektronickou poštou na adresu znaceni@kct.cz . K poště na této adrese mají přístup všichni předsedové krajských komisí značení, kteří zajistí nápravu.
-lš-
Tuctová kniha nabrala úctyhodné tloušťky 557 stran, 261.654 slov, 1.399.932 znaků bez mezer, 15.363 odstavců a 34.524 řádků, z nichž ani písmeno nebylo vynaloženo zbůhdarma. Foto: L. Šlosar
svědectvím toho, že redakce svůj dar míní vážně, bylo její věnování na úvodní straně knihy, jež později ještě na požádání předsedy opatřila ještě svými jednotlivými příjmeními. Foto: L. Šlosar
jeden za autorů knihy Jana Skalková /vlevo/ po skončení konference líčí na smiřickém nádraží dalšímu delegátu KČT Trutnov M. Johnovi slasti a strasti prací na Tuctové knize. Foto: L. Šlosar
Tuctová kniha není toliko almanach vyšlých čísel oanýzovaných obrázky, ale obsahuje taktéž různé přídavky, v nichž kupříkladu nestydatě vystupuje i do popředí redakce Zpravodaje ….
………….. anebo nacházejí se tu taktéž nejrůznější přehledy, jako například přehledy článků dle tématického členění
Tuctová kniha je nesporně zajímavým svědectvím, byť samozřejmě subjektivním o dění v bývalé oblasti KČT Krkonoše a Podkrkonoší i o prvních letech existence oblasti KČT Královéhradeckého kraje.
Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaje
Prezentace je od 9 do 10 hodin v železničním muzeu - Výtopna Jaroměř (vedle žst. Jaroměř) s možností prohlídky historických exponátů. Účastnický poplatek je 25,- Kč. Po 6 km čeká účastníky průchozí cíl od 10 do 13 hodin v restaurací Dvorana ve Smiřicích /po zdolání nově vyznačené červeně značené turistické cesty/. Zde je možnost prohlídky barokní kaple a účastníky zde možná čeká jisté překvapení, jak naznačují propozice akce.
Další trasa a program záleží již jen a jen na vašem rozhodnutí. Lze pokračovat například pěšky podél Labe až do Hradce Králové nebo využít několika cyklotras v okolí. Přivítejte s námi jaro zdravým pohybem a trochou poznání !!! Chraňte a poznávejte přírodu a památky.
dle propozic akce zpracoval Luděk Šlosar
Dvoustovka je součástí programu Klubu českých turistů. Každoročně jde o 200 vybraných akcí, na nichž chceme spolupracovat s různými podnikatelskými subjekty.
Členové Klubu zdraví OZP (žlutomodrá karta EUROBEDS) mohou na akcích Dvoustovky použít k úhradě startovného poukázky na startovné pro členy Klubu zdraví.
Podmínky pro získání odznaku jsou následující:
Odpovídající záznamníky jsou čtyři, lze je stáhnout i z internetové adresy http://www.klubturistu.cz - z levého sloupce úvodní strany stránek Aktivity KČT, kliknout na třetí nápis shora Záznamník "dvoustovky".
Odznaků (jeho stupňů) je pět. Liší se barvou a cena každého činí 30,- Kč. První záznamník slouží k plnění podmínek 1. a 2. stupně.
Pro získání odznaků je třeba z Dvoustovky absolvovat 15 akcí pro 1. stupeň odznaku. Dalších 35 (celkem 50) pro 2. stupeň. Dalších 50 (celkem 100) pro 3. stupeň. Dalších 50 (celkem 150) pro 4. stupeň. Dalších 50 (celkem 200) pro 5. stupeň. Účast na stejně nazvané akci lze v různých letech opakovat. Vícedenní akce se považují za akci jedinou.
Záznamníky lze zakoupit na akcích zařazených do Dvoustovky.
Zápisy do záznamníků si turisté provádějí sami. Absolvování akce na základě předložených dokladů potvrzuje pořadatel akce nebo vedoucí či cvičitel odboru KČT, kde je turista registrován - tato možnost platí pro členy KČT. Nečlenům klubu lze ověřit splnění při výdeji odznaků na základě předložených dokladů.
Odznaky se vydávají na významných akcích KČT - turista musí předložit záznamník /pro vydání vyššího stupně i záznamník předchozí/. Tato aktivita není časově omezena - bude trvat po dobu platnosti Dvoustovky. Do plnění podmínek se započítává účast na turistických akcí Dvoustovky od 1. 1. 2007. Seznam akcí lze nalézt opět na z internetové adresy http://www.klubturistu.cz - na levém sloupci úvodní strany stránek "Aktivity KČT", kliknout na první nápis shora "Akce KČT", poté ve formuláři rozbalit rubriku Typy až na nejspodnější nápis "200 - akce DVOUSTOVKA", dále v celostátním kalendáři turistických akcí KČT, vydávaném DP Za posledním puchýřem /v seznamu jsou označeny číslicí 200 v rámečku/.
V naší oblasti se jedná o následující akce: 31. 03. 2007 - 41. Pochod Českým rájem - Putování za Rumcajsem, 21. 04. 2007 - 35. O Žižkův štít, 05. 05. 2007 - 8. Šmajd Novoměstskem, 26. 05. 2007 - 25. Za trutnovským drakem, 09. 06. 2007 - 17. Barunka, 16. 06. 2007 - 12. Po stopách loupežníka Lotranda, 11. 08. 2007 - 16. Toulky Machovskem a Oblastní sraz, 18. 08. 2007 - 31. Šmajd naším okolím, 28. 09. 2007 - 5. Setkání turistů a přátel turistiky - Jiráskova chata KČT Dobrošov.
Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaje
Na konci dubna proběhla pravidelná brigáda při které se uklízela chalupa a její okolí. Při brigádě se odpracovalo zhruba 150 brigádnických hodin. V červnu pak chalupa přivítala účastníky akce pro děti s rodiči "Po stopách loupežníka Lotranda", kterou připravili naši Tomíci.
RIAPS Trutnov opět obsadil chalupu prvních deset dní v červenci. Pro děti s poruchami v chování je to ideální místo a pro vedoucí vhodné pro práci s nimi. Dalšími letními akcemi bylo "Putování Jestřebími horami" s průchozím cílem na boudě a úspěšně jsme se podíleli na konci srpna na zahájení podzimní bikeové sezóny. S BPlumen Úpice spolupracujeme při této akci již čtvrtým rokem.
Na podzim, ale i na jaře je zde pravidelně série dvou až třídenních pobytu třídních výletů ZŠ. Již šest let k nám v tuto dobu jezdí p. Adam Zdenek z Krotoczina, který je průvodcem polského PTTK a vždy sebou přiváží zhruba třicet studentů a studentek, aby je seznámil s Jestřebími horami a nedalekým Adršpachem.
Říjnová podzimní brigáda byla ve znamení úklidu, řezání dřeva a příprav na zimní sezónu. Kromě oficiálních termínovaných brigád proběhlo ještě několik menších s účastí jednotlivců. Například rekonstrukce příček v ČOV, oprava přikrývek, nebo navážení 60 sudů piva na část zimní sezóny. Na brigádách se odpracovalo 350 brigádnických hodin a všem zúčastněným brigádníkům patří poděkování.
V roce 2006 se na Jestřebí boudě ubytovalo více jak 500 osob na celkově 2000 nocí. Z toho se jednalo o něco přes dvě stě dětí. Jako každý rok probíhaly víkendové a svátkové služby. O dvaapadesáti víkendech a svátcích rozdělených na třicet dva služeb se odpracovalo zhruba 5000 hodin. Je třeba také zdůraznit, že KČT Úpice nemá žádné zaměstnance a celý provoz včetně údržby je zajišťován dobrovolnou prací členů odboru, za což jim patří velké poděkování.
Před deseti lety jsme vypracovali náš záměr na zlepšení služeb pro turisty na Jestřebí boudě nazvaný "Výhled do roku 2010". Bylo zde vytipováno 16 akcí z nichž se nám devět již podařilo uskutečnit a ostatní jsou závislé na finančních prostředcích, které si budeme umět svou prací na Jestřebí boudě vytvořit. Jak dobře víme žádné jiné peníze k nám nepřijdou, ani od majitele boudy ani odjinud. Dovolte abych tyto akce připomenul.
Dokončené akce: rekonstrukce spodních WC; vybudování oddělených sociálek a WC v ubytovací části; odhlučnění pokojů; vybavení pokojů jednoduchými odkladními místy; vyhledání a zajištění kvalitnějšího a vydatnějšího zdroje vody; rekonstrukce výčepního pultu na sále a sálu jako celku; nová kachlová kamna v kuchyni; pokládka koberců v ubytovací části(pokoje, společenská místnost).
Další vytipované akce: úplná rekonstrukce spodní kuchyně; rozdělení sálu posuvnými dveřmi, jeho zvětšení vybouráním dělící příčky a v zadní části vybudování koutu s krbovými kamny; odkoupení pozemku za chalupou; vybudování hřiště; vybudování dětského lyžařského vleku; úprava prostranství před chalupou, vybudování krytého ohniště; přechod na vytápění ušlechtilými palivy; vybudování půdní vestavby.
Věříme, že naše vztahy s majitelem TJ Sparta Úpice nám i nadále umožní stále zlepšovat prostředí na Jestřebí boudě a služby pro turistickou veřejnost.
Miroslav Vořechovský - předseda odboru KČT Úpice
Hospodářský rozvoj a zvyšující se význam Hradce Králové, jako správního centra severovýchodní části Čech vedl i k rozvoji politického a občansko spolkového života města. Pro celé zpracování historie KČT v Hradci Králové je nutno považovat za územní jednotku města jeho dnešní administrativní hranici. Městská předměstí i nejbližší sousední vesnice, dnes tvořící město, neměla v turistice samostatné uplatnění a vždy, po dobu existence KČT, se považovala za součást klubové činnosti hradeckého odboru. Významné občanské (a do určité míry nepolitické) spolky vznikají ve městě od 70. let 19. století. Kromě spolků hospodářských, vzdělávacích se velmi brzo uplatňuje aktivita občanstva i ve směru tělovýchovném (Královéhradecký Sokol začal plně rozvíjet svou činnost již roku 1868, když jeho založení lze položit do roku 1865). Od 90. let 19. století je možno zaznamenat postupné zakládání dalších tělovýchovných spolků. Všechny zakládané spolky charakterizuje snaha o pěstování tzv. rekreační formy činnosti, zatím bez výraznějších ambicí na získávání vrcholných sportovních výkonů a úspěchů.
Činnost turistického typu, stojící na pomezí mezi sportem a vlastivědným poznáváním, můžeme zaznamenat hlavně v aktivitách hradeckého Sokola. Kromě běžných sokolských tělocvičných forem, podnikali členové také sokolské výlety, které bychom mohli dnešním názvoslovím pojmenovat jako pěší pochody, různé (většinou však krátké) délky*1.
*1 Již roku 1868 výlet do Stěžer; r. 1869 výlety na: Zámeček (Nový Hradec Králové), Kunětickou Horu, do České Skalice; r. 1872 2denní výlet do Teplicko-Adršpašských skal; r. 1875 noční pochod do Opočna a Nového Města n.M.; r. 1878 výlet do Dašic; r. 1879 výlety: do Heřmanova Městce, na Sněžku a opět na Kunětickou Horu; r. 1880 opět do Teplicko-Adršpašských skal. V dalších letech (až do konce století) pokračovala každoroční tradice několika sokolských výletů, jejichž cílem byla většinou místa v hradeckém okolí.
Hradecký odbor KČT od svého založení do konce 1. světové války.
Turistický spolek, jehož prioritou a podstatou činnosti je turistika, byl ve městě zakládán až koncem 19. století - po založení a postupném rozvíjení aktivity českého, celonárodního Klubu českých turistů. V roce 1895 se pokusilo několik nadšenců založit královéhradecký odbor celostátního Klubu, avšak jejich snaha, po dvouletém živoření a díky nepochopení hradeckého občanstva, zanikla bez větší odezvy. Turistická činnost musela čekat na svou institucionální organizaci dalších 16 let, až do roku 1911.
Dne 09. 05. 1911 zorganizoval hradecký měšťan Karel S. Kašpar (rodák z Českého Meziříčí) ustavující schůzi odboru KČT, a to formou přednášky místopředsedy KČT, prof. Dr. Jiřího Gutha-Jarkovského. Ten v budově tzv. Staré Besedy (čp. 89) promluvil o významu turistiky pro český život a poznání krás naší vlasti a s tím spojené potřebě vytvoření jednotné sítě českého turistického spolku ve všech českých zemích. Po jeho přednášce, na kterou byli, kromě obecné pozvánky, zvlášť pozváni všichni významní občané města, došlo k formálnímu ustavení hradeckého odboru KČT*2. Odbor si vytknul jako hlavní cíl seznamovat širokou veřejnost s krásami a památkami Hradecka a s historií i památkami města samého. Prioritou pro činnost byla myšlenka zpřístupnění poznání historických a přírodních krás Hradecka a celé vlasti co možná nejširšímu okruhu občanstva. Velký důraz byl kladen na rozvoj turistiky v nedalekých Orlických horách, které zatím stály mimo zájem českých turistů.
*2 Ustavující schůzi předsedal Dr. Hrouzek a zapisovatelem byl prof. Markalous (dnes spíše známý pod svým spisovatelským pseudonymem Jaromír John), kromě prof. Gutha-Jarkovského byl dalším řečníkem K. S. Kašpar. Město Hradec Králové zastupoval MUDr. Batěk.
Již při svém založení se do odboru přihlásilo na 80 zájemců, kteří se se zájmem zúčastnili prvního výletu odboru 25. 11. 1911 z Opočna přes Přepychy, Dříznu a Křivice do Týniště n.Orl.
Pro činnost hradeckého odboru KČT byla a vlastně až do dnešních dnů je typická kontinuita členů jeho výboru. Při svém založení byl předsedou odboru zvolen p. Jindřich Tomášek, který však byl po půl roce zaměstnavatelem přeložen do Mladé Boleslavi. Na jeho místo byl zvolen dosavadní jednatel odboru, p. Karel Slavomil Kašpar, který předsednickou funkci vykonával po celé období 1. republiky. Obdobný trend - dlouhé setrvání ve funkcích výboru lze zaznamenat u jednatele, místopředsedy, pokladníka i členů výboru.
Postupné narůstání členské základny zastavila 1. světová válka. V roce 1911 se v hradeckém odboru registrovalo 114 členů, v roce 1913 130, kdežto v roce 1918 (po skončení 1. světové války) bylo registrováno v odboru jen 87 členů. Činnost odboru lze hodnotit obdobně jako vývoj členské základny. Do vypuknutí války zaměřil odbor svou pozornost jednak na organizování výletů, jednak na pomoc při zakládání odborů KČT v Podorličí. V rámci své nosné myšlenky - zpřístupnění Orlických hor turistům se snažil vybudovat turistickou chatu při jižním okraji Orlických hor, na Suchém vrchu. Úsilí hradeckého odboru však nemělo, pro odpor lichtensteinského panství odprodat vhodný pozemek, kladný výsledek*3.
*3 Až po 15 letech se podařilo odboru KČST v Jablonném n. Orlicí při pozemkové reformě odkoupit vhodné místo na Suchém vrchu, kde nechal postavit rozhlednu s turistickou chatou (Kramářova chata na Suchém vrchu). Kramářova chata - majetek KČT - nebyla po r. 1989 navrácena do vlastnictví KČT.
Osudy odboru od vzniku republiky do konce 2. světové války.
Konec války a obnovení státní samostatnosti znamenal zásadní přelom v životě všech obyvatel nově vzniklé Československé republiky. Poválečné nadšení ze vzniku republiky se promítlo i do činnosti KČT, který v prvním desetiletí samostatného státu zaznamenal největší rozmach ve své historii. Počet zemí a územní rozloha státu (historické země + Slovensko a Podkarpatská Rus) si vynutila jak změnu názvu - z Klubu českých turistů se stal Klub československých turistů, tak i nové územní členění - organizační rozdělení Klubu do žup. Tento proces byl završen v r. 1922 schválením nového Organizačního a jednacího řádu KČST.
Hradecký odbor Klubu se poměrně rychle vyrovnal se stagnací své činnosti v období 1. světové války a úspěšně se vyrovnával s novými potřebami a úkoly. Pod předsednictvím K. Kašpara a za jednatelství Josefa V. B. Pilnáčka (od r. 1922 1. místopředseda) pomáhá hradecký odbor zakládat odbory KČST v Podorličí. Současně se zasloužil, a to díky iniciativě svého předsedy, o organizační ustavení župy KČST Orlické, zahrnující území Hradecka, Podorličí a Orlické hory. V duchu svého programu, přijatému při zakládání odboru r. 1911, pokračoval odbor ve svém úsilí - zpřístupňování Orlických hor. S ohledem na nové podmínky zaměřil odbor své úsilí na možnost postavení české turistické chaty přímo ve střední části hlavního hřebene. Úsilí čelných představitelů odboru bylo završeno 27.9.1925 slavnostním otevřením turistické chaty na vrcholu Šerlichu, pojmenované na počest 1. prezidenta republiky Masarykovou chatou. Význam a provoz této chaty, přesahující místní i regionální působnost hradeckého odboru, se stal a do dnešních dnů je, jedním z trvalých prvků činnosti hradeckého odboru*4.
*4Samostatný popis historie Masarykovy chaty připravuji do některého z dalších čísel Zpravodaje
Kromě starostí s výstavbou Masarykovy chaty pořádal odbor klubové výlety, mezi které se r. 1925 řadí i zahraniční čtyřdenní výlet do Lužice. Běžnou praxí byla přednášková činnost a krátké půl a jednodenní pěší výlety do hradeckého okolí, přičemž nejčastějšími cíli byly Hradecké lesy, Areál Bojiště 1866, Opočensko, Náchodsko a Babiččino údolí, Jičínsko a Český ráj a Pardubicko. Tyto pěší výlety (kombinované s železniční dopravou do výchozího místa) byly otevřeny všem zájemcům z široké veřejnosti. Velkým uznáním práce hradeckého odboru bylo jeho pověření - zajistit konání Valné hromady ústředí KČST, v květnu 1927.
Po válce začali členové odboru naplňovat jednu z prioritních činností Klubu - značení turistických cest. Na Hradecku začala značkařská aktivita poměrně pozdě. Až roku 1922 byla odborem vyznačena modrá značka z Hradce Králové do Borohrádku, odkud pokračovalo modré značení až do Orlických hor, k Masarykově chatě. Současně byla vyznačena červená značka, vedoucí z Hradce Králové přes Třebechovice do centrální části Orlických hor, k Masarykově chatě. Na přelomu 20. a 30. let 20. století byly proznačeny další cesty v Hradeckých lesích, stezka z Hradce na Kunětickou Horu a konečně proznačení areálu Bojiště 1866 turistickými značkami, prováděnými podle metodiky KČT. Současně vypomáhali značkaři odboru pp. Wipler, Maxant, Obermajer, Prokeš a Dr. Köhler se značením turistických cest v Orlických horách. Turistické značení tak koncem 30. let pokrylo všechna přitažlivá místa nejbližšího okolí Hradce (Hradecké lesy, nivu Spojené Orlice, Bojiště 1866, Kunětickou Horu). Rozsah turisticky značených cest v prostoru Bojiště 1866, v Hradeckých lesích a v údolní nivě Orlice (na jejich značení se podíleli i značkaři dalších, místních odborů KČT) názorně dokládají mapy KČT vydávané v té době*5. Takto vzniklá síť značených turistických cest hradeckého okolí trvá, s menšími dílčími úpravami a doplňky, až do současné doby.
*5 Pro Bojiště 1866 vydal r. 1936 KČST mapu v měř. 1:50 000 (Královéhradecké bojiště 1866, Sbírka turistických map č. 25) a pro východní okolí Hradce (Hradecké lesy a niva Orlice) vydal r. 1940 KČT mapu v měř. 1:75 000 (Lesní oblast Poorlická, Sbírka turistických map č. 44).
Pokračování příště.
Václav Hovorka - předseda oblasti a KČT Hradec Králové
Za pověstmi Českého ráje je skutečně velice barvitá sada skládající se z "Cestomapy" a "Cestoknížky." Proč barvitá? Protože na obale skutečně nalezneme celou škálu barev, ale máme tam i celou kupu všech možných (i nemožných) postaviček z pověstí a pohádek. Konečně si můžete přestat lámat hlavu s tím, jak přinutit své dítko k nadšení z výletu, jak mu ho zpříjemnit, a také si nemusíte vymýšlet vlastní příběhy, které by se k tomu či onomu místu měly vázat, neriskujete tak, že dítko přijde s brekem ze školy nebo ze školky, protože mu paní učitelka lhala (vlastně tím skryjete i své vlastní nedostatky).
V "Cestoknížce" máte "skutečné" pověsti s krásnými ilustracemi, atraktivní úkoly, tipy na výlety, ilustrace se zvířátky a jejich pojmenováním. Hned na začátku vás, jak doufám, zaujme charakteristika majitele, a také doufám, že si svůj nebo dětský nos změříte skutečně pečlivě, mohlo by se totiž stát, že se navzájem nenajdete.
V "Cestomapě" máme, co jiného než mapu, ale nebojte se není to jen tak obyčejná mapa, je v ní totiž spousta obrázků ať už postaviček, autíček nebo třeba přírody. Pro znalce angličtiny, je jako bonus připraveno povídání o Českém ráji, což je podle mého názoru, velice elegantní a vkusné vyplnění místa.
v "Cestoknížce" nalezneme na jednom dvoulistu soutěž i pověst
"Cestomapa" umožní nám na výletech za pohádkami dobře orientovat
jedno z výletních míst, kde je možno získat razítko do soutěže, je Muzeum přírody Český ráj Prachov
Závěrem bych tedy chtěla říci, že to zcela jistě není věc pouze pro děti,u vyplňování doplňovaček a úkolů, u čtení si pověstí, u procházení se malebným leč kouzelnými a tajemnými bytostmi plným rájem se zajisté hodně nasmějete i vy "dospěláci."
Míša Skalková - KČT Trutnov
P. S. Cestoknížku a cestomapu vydalo Sdružení Český ráj, které je i koordinátorem hry. Další podrobnosti o hře se dovíte na internetové adrese http://www.cesky-raj.info, zde si kliknete na druhý nápis shora vlevo Aktuální turistická nabídka, v této rubrice vlevo na čtvrtý nápis shora vlevo Za pověstmi Českého ráje.
V úvodní části naleznou čtenáři krátké seznámení s činností klubu a článek o historii spolku, od vzniku v roce 1919 až po současnost. Dále na nich návštěvník najde kontaktní informace na významné členy našeho odboru. Nechybí ani termíny veřejných turistických akcí klubu a seznam výletů KČT Lomnice nad Popelkou, kterých se členové našeho klubu účastní.
V druhé části budou na návštěvníky čekat úplné propozice a pozvánky na aktuální ročníky našich turistických akcí. K jednotlivým akcím je ještě přidána tabulka s historií účasti. V současné době jsou k dispozici propozice pro všechny turistické pochody (DEP Cestami Cyrila Boudy, Novopacké pochody, Poslední pochod roku).
Do třetího oddílu jsou vloženy stránky s odkazy na weby s turistickou tématikou a s fotografiemi z výletů a turistických akcí.
V poslední části jsou čtenářům nabízeny naskenované propozice na turistické akce pořádané jinými odbory v regionu a kalendář vybraných turistických akcí.
Ještě bych chtěl upozornit, že stránky ještě nemají konečnou grafickou podobu a v brzké době nabídku ještě doplníme o archiv a článek o historií dálkových pochodů. Na závěr zbývá uvést internetovou adresu stránek KČT TJ Nová Paka. Ty naleznete na http://kctnovapaka.wz.cz nebo www.kctnovapaka.wz.cz
Jakub Zahradník - KČT Nová Paka
ZPRAVODAJ. Čtvrtletník pro pěšáky, kolaře, lyžníky a vodáky Podkrkonoší a Krkonoš. Ročník 13, číslo 1. Vydavatel: oblast KČT Královéhradeckého kraje. Redakce: Luděk Šlosar /šéfredaktor/, Jana Skalková /redaktorka/. Adresa redakce: Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Telefon domů 499732830, mobil 728262273. Elektronická adresa: ludek(zavináč)slosar(tečka)cz.
Dáno do tisku: 29. 03. 2007. Místo vydání: Trutnov. Cena: zdarma. Náklad jednoho čísla: 50 ks.
Improvizovaná grafická úprava: Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Tisk: Luděk Šlosar. Distribuce: Dana Jágrová. Všem přispěvatelům děkujeme.
Uzávěrka příštího čísla do 17. 06. 2007.
Registrace: E 15083 ze dne 16. 02. 2004.