24. 10. 1998
KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší
KČT Lokomotiva Trutnov
Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/
Zajímaví lidé
Reportáže z turistických akcí
Mladobucká padesátka
Návštěvní kniha
Poznámka:
Na těchto stránkách je Zpravodaj č. 2/99 uveden bez grafické úpravy a v podobě, v jaké byl před korekturou.Obsah:
Kletba hrobky faraonovy /fejeton/
Fandím oblasti /o dojmech z oblastní konference/
Jak šel čas /co nového v oblasti/
6. sraz klepe na dveře /pozvánka na sraz turistů oblasti/
Značení v KČT Úpice /nahlédnutí do práce značkařů/
Reportáže
- Na Memoriál Jindry Axmana pěkně po svých
- Lyžařští bohové trestali s obzvláštní shovívavostí
Pěší turistika v Alpách /atraktivní nabídka pro labužníky/
O dvou záznamnících
Turistika naší oblasti na Internetu
Odešel nadšený propagátor turistiky mezi mládeží
Když jsem dokončil číslo na svém počítači a jednoho prosincového rána chystal se ho doma nahrát na disketu pro grafika kolegu Vancla z Prosečného, změnilo se mi nejprve písmo, takže soubor přesahoval maximální pensum 12 stran. Poté jsem zjistil, že na celém souboru je porucha a že se soubor znehodnotil úplně. Po několika dnech tiché deprese /představa, že budu znovu přepisovat tabulky s údaji o pochodech byla děsivá/, jsem dal na radu použít Scandisku a soubor s textem Zpravodaje se mi podařilo obnovit. Nahrál jsem ho, ještě před Vánocemi ho poslal do Prosečného a spokojeně usnul na vavřínech. Na začátku roku mě vzbudil Vašek a sdělil mi, že žádný počítač v Prosečném /a že jsou tam hodně chytré počítače!!/ nedokáže můj soubor psaný v programu Word 7.0 pro Windows 95 přečíst. Následovaly další opakované marné pokusy.
Tady si dovolím malé odbočení: tato počítačová záhada vstoupila také do dějin počítačové techniky pod názvem Prosečenská záhada /v anglickém originále Mystery of Prosecne/ a vzbudila velkou paniku v odborných kruzích - větší než obavy z přechodu počítačové techniky do roku 2000. Zájemce odkazuji na článek známého odborníka Grahama C. Wilkinsona Jr. v čísle 1 měsíčníku Computers pod názvem Mystery of Prosecne - The Best Mystery of XXth Century nebo na známou Černyševského stať Što dělať v časopise Sčot, což je pro změnu půlměsíčník, protože - byť v ruštině - vychází v Turecku /v Izmiru/, je určen pro uživatele laptopů a má proto předplatitele především mezi kočovnými lovci na Sibiři, potulnými kejklíři a uprchlými vězni ruského původu.
Nečekaná popularita nám byla však na nic. Pokračovaly další pokusy v podobě převádění souboru do jiných programů, až jednoho kolegu napadlo, abychom soubor převedli do programu Word 3.11. Tady se počítače konečně dorozuměly a Vašek mohl zpracovávat grafickou stránkou čísla, což zabere dosti času, neboť se soubor musí převádět do jiného programu. Když byl konečně hotov, neměl k dispozici vlastní tiskárnu. Poté se mu konečně podařilo předat vytištěné předlohy do tiskárny Kopretina, kterou opanoval virus - naštěstí ne počítačový, ale chřipkový. Tady k velkému zdržení nedošlo, nicméně číslo bylo hotovo minimálně s měsíčním zpožděním.
Když jsem jako mladý adulescent měl čas na čtení, s oblibou jsem četl o objevování egyptských pyramid. Nevím, zda o tom psal Ceram nebo von Däniken, ale objevili kdysi prý archeologové v Egyptě jakousi hrobku faraona. Po jejím objevení došlo pak k záhadné sérii náhlých úmrtí protagonistů objevitelské mise - automobilová neštěstí, záhadné viry apod. Všechny tyto události byly přisuzovány prokletí oné hrobky.
My, kteří jsme se podíleli na vytváření předchozího čísla, jsme dopadli přece jen lépe, nicméně sledovat, jak marně ubíhá čas a časopis ne a ne přijít na svět, se podepsalo určitě na našich nervových soustavách. Předchozí číslo Zpravodaje bylo prostě prokleté.
/Luděk/
Přiznám se hned, že se mi na konferenci vůbec nechtělo. Nejraději se v turistice realizuji ve svém odboru a především mezi svými přáteli v přírodě a ne na schůzích, zvlášť, když mi tu byla svěřena hned funkce člena volební komise /přijela jsem jako náhradník za kolegyni Frimlovou/. Vůbec jsem si nedovedla představit, jak bude taková konference probíhat, neboť z minulých Zpravodajů vím, že se řešilo dost ošemetných problémů.
Předseda Jan Mendřický přednesl zprávu o roku 1998. O loňských událostech se asi zmínit musel, ale nebylo to myslím už tak podstatné. Líbilo se mi ale, že pochválil ty odbory, jejichž zástupci nebyli na loňské mimořádné oblastní konferenci, ale jejichž výbory se snažily dodatečně pomoci oblasti svou účastí v revizní komisi a které nemohly za to, že se tato upřímná snaha minula účinkem. Vystoupení šéfa značení Petra Rosůlka potvrdilo, že značení v naší oblasti je na dobré úrovni.
Potom nadešla pro mě tak obávaná chvíle, kdy se po volebním aktu dala do práce naše volební komise. Mé obavy rozptýlili ostatní dva členové - kolega Hartig svou nekompromisností a přehledem a kolega Škop svým klidem a rozvahou. Snad jsem přispěla svou tabulkou s navrženými kandidáty, na které bylo možno provést sčítání.
Faktem je, že najednou ze mě tréma a nechuť ke konferenci spadly a že mě její průběh zaujal a začalo se mi tu líbit. Líbil se mi kolega Vancl, který schůzi řídil s obrovským citem /asi i proto získal ve volbách nejvíc hlasů/. Konference měla štěstí na zajímavé hosty - sekretář ústředí Mgr. Liberský s přehledem a srozumitelně vysvětlil všechny dotazy týkající se především členských příspěvků. Zástupce Lesů ČR Ing. Duha mluvil uvážlivě o součinnosti mezi turisty a pracovníky Lesů, která je opravdu nezbytná a žádoucí. Paní Benešová z IPB pojišťovny hovořila o pojistné smlouvě mezi KČT a touto pojišťovnou a navázala tak potřebný kontakt s naší oblastí. Když po delší dobu hovořil lyžařský aktivista kolega Kocourek, všimla jsem si, že hodně účastníků jednání neklidněla poposedávalo. Já jsem se s tímto členem KČT Rokytnice setkala poprvé a jeho vystoupení se mi líbilo svou spontánností. Kéž by měla oblast více takto zapálených lidí. Podobně na mě zapůsobilo i vystoupení kolegy Kavána, který má na starosti VHT v oblasti.
Líbila se mi i dvě vystoupení o činnosti odborů - našeho zástupce kolegy Baudyše a předsedy KČT Úpice kolegy Vořechovského, který hovořil o rekonstrukci chaty Řehačky na Brendách a pozval účastníky k pobytu v ní.
Výmluvným svědectvím je zdánlivě překvapivé zvolení zcela neznámé Miládky Novotné do výboru oblasti. Předem totiž zaznělo, že se jmenovanou se počítá - bude-li zvolena - jako s hospodářkou. Všichni pochopili , že právě v obsazení ekonomických funkcí je stále rezerva.
Líbil se mi celkový duch konference. Nenašel se tu delegát a jiný účastník, který by konferenci nějak narušoval. Nedocházelo k hádkám, nebyla hluchá místa. Prostředí České boudy bylo příjemné a obsluha milá a vzorná. Protože je restaurace rozdělena na dva prostory - i když bez přepážky, bylo možno v druhé části nerušeně pracovat /volební komise, vyřizování cestovních příkazů/ a přitom mít přiměřeně možnost sledovat průběh schůze.
Nelze také zapomenout, že zde byli po zásluze odměněni za činnost v KČT diplomem s medailí Standa Maissner /je to jistě i pěkný dárek k životnímu jubileu/ a diplomem kolega Škop.
Na činnosti oblasti se vlastně toho dne aktivně podíleli i nefunkcionáři - třeba kolega Baudyš, jenž vedl prezentaci a naše volební komise vytvořila sehranou partu, která úspěšně zorganizovala volby. Kolega Sedláček pak z námětů vzešlých na konferenci zpracoval samostatně usnesení. Prezentovali se i aktivisté přesunů kolegové Kocourek a Kaván. Na činnosti oblasti se v té chvíli podílel každý další, kdo na konferenci diskutoval. Ne, oblast Krkonoše a Podkrkonoší není prázdným nekonkrétním pojmem.
Když jsme odjížděli domů, ukázalo, že venku je hezký den lákající k zajímavým turistickým zážitkům. Přesto nelituji dne stráveného místo toho na oblastní konferenci. A jako jiní fandí třeba sportovním klubům, fandím já od nynějška naší oblasti. Protože v oblasti je spousta schopných a zajímavých lidí a jaká bude naše oblast, projeví se přece jen i v činnosti jednotlivých odborů.
Maruška Vrabcová - KČT Trutnov
VÝBOR OBLASTI SE SEŠEL TŘIKRÁT /04. 02., 18. 02. a 18. 03. 1999/. Na programu dvou prvních byla příprava oblastní konference včetně doladění kandidátek. Obě schůze řešily ještě jeden závažný bod, a sice odpověď na dopis KČT Dvůr Králové n. L., jenž se zabýval vztahem mezi tímto odborem a oblastí. Význam schůze 04. 02. spočíval též v tom, že se značným zpožděním byla zde představena revizní komise zvolená teprve na schůzi s předsedy dne 28. 11.1998.
Schůze 18. 03. se sešla po oblastní konference a bylo na ní především následujícím způsobem dohodnuto rozdělení funkcí: předseda - Jan Mendřický, místopředseda a člen výboru pověřený vedením evidence členské základny - Václav Vancl, sekretář oblasti - Mgr. Luděk Šlosar, hospodář oblasti - Milada Novotná, člen výboru - předseda Rady značení - Petr Rosůlek, člen výboru pro činnost mládeže - Vilém Görner, klasifikátor - Stanislav Maissner. Náhradníci výboru obdrželi tyto agendy: náhradník výboru pověřený vedením agendy cvičitelů - Jan Havlíček, náhradník výboru pověřený vedením agendy vyznamenání - Vladimír Sedláček. Posledně jmenovaný obdržel ještě jeden úkol: ještě před nahlášením veřejných turistických akcí odbory oblasti do celostátního kalendáře, k němuž dochází v září, požádat o předběžné nahlášení těchto akcí oblasti a v případě hrozby časové kolize, jaká hrozila letos na 15. 05., kdy se původně v malé vzdálenosti od sebe měly konat turistické akce Krvavej Čepelka a Úpická padesátka, odbory předběžně na možnou kolizi upozornit.
Luděk Šlosar - sekretář oblasti
Nyní bych Vám podal několik informací k samotné akci. Sraz účastníků bude v pátek 7. května od 16,00 hod. v autokempu na Lánovské, který se nachází asi 300 metrů od autobusového nádraží. Zde proběhne celá třídenní akce. Z pátku na sobotu a ze soboty na neděli bude pro účastníky zajištěno ubytování a v místním bufetu občerstvení. Oficiální zahájení bude v sobotu 8. května v 8,00 hod. v autokempu. Pro účastníky budou připraveny pěší trasy ve vzdálenostech 15, 25 a 50 km, pro cykloturisty pak ve vzdálenostech 25, 50 a 80 km. Všechny tyto trasy budou vedeny tak, aby procházely přes vrchol Žalého, kde bude zároveň kontrola pro naši již zmiňovanou tradiční akci pro veřejnost. Na sobotu večer bude rovněž v autokempu připraven kulturní program. Pro případné zájemce bude i v neděli pořadatelem zajištěn turistický program.
Podrobnější informace získáte na adrese: Jan Mendřický, Pražská 1149, 543 01 VRCHLABÍ, tel. 0603/228563.
Poznámka na závěr: Jediné, co nemůžeme zajistit, je počasí. Proto nezbývá než doufat a těšit se na Vaši účast.
Jan Mendřický - KČT Vrchlabí
V odboru KČT Sparta Úpice patří značkaři již řadu let k aktivní skupině, která si své úkoly přidělené rady značení oblasti plní beze zbytku. Vlastní značkařskou práci v odboru zajišťuje dvoučlenná skupina vyškolených značkařů ve složení Jiří a Jaroslava Řezníčkovi. Tato skupina obvodu Úpice má od rady značení oblasti přiděleno 116,5 km značených turistických cest. V samotném obvodu Úpice to představuje 72,5 km a v Krkonoších 44 km cest. K těmto kilometrům pásového značení musíme připočítat vyvěšování směrovek, nátěry rámů map, rozcestníků, ale i vlastní instalace těchto prvků.
V našem úpickém obvodu udržujeme 6 velkých turistických map v kovových stojanech, 5 kovových rozcestníků, tzv. "číňánků" a 168 kovových směrovek.
O konkrétních pracích, které jsme v roce 1998 provedli, svědčí tento přehled:
| datum | činnost | trasa | kilometráž |
| 11. 04. | vyvěšování směrovek | Bohuslavice n. Ú. - okolí Úpice | |
| 25. 04. | obnova značení | Boušín - Devět křížů | 5,5 km |
| 26. 04. | obnova značení | Úpice - Devět křížů | 5,5 km |
| 01. 05. | obnova značení | Úpice - Havlovice | 4,5 km |
| 02. 05. | obnova značení | Úpice - Malé Svatoňovice | 5,5 km |
| 09. 05. | obnova značení | Úpice - Hořičky | 8,5 km |
| 16. 05. | obnova značení | Pec p. Sn. - červený okruh | 8,5 km |
| 17. 05. | obnova značení | Pec p. Sn. - Výrovka | 5,0 km |
| 05. 09. | obnova nátěrů rámů map | Boušín, Rtyně, Batňovice, Úpice | |
| 06. 09. | obnova nátěrů rozcestníků | Devět křížů, Rtyně, Úpice | |
| 19. 09. | obnova značení | Suchovršický hornický okruh | 4,0 km |
Celkem jsme obnovili 47,5 km pásového značení a na obnovu a nátěrů a vyvěšování směrovek jsme věnovali 3 dny.
Jako ukončení značkařské sezóny jsme se v říjnu zúčastnili dvoudenního semináře značkařů v Rokytnici nad Jizerou, kde se hodnotila práce značkařů. Naše skupina značkařů byla hodnocena velmi kladně.
Jiří Řezníček - KČT Úpice
Z vlaku nás vystoupilo sedm - kolegyně Chudobová, Zapadlová, Havlová a obě Evy Holých. Muže zastupoval Pepík Baudyš a já. Zpočátku byla tma, nad námi visel Velký vůz. Vpravo se obzor postupně osvětloval září nad Trutnovem. Mráz byl deset stupňů! Šlo se ale hezky. U kostela ve Vlčicích jsme zahnuli doleva na polní cestu, to měl být kritický úsek, ale nebyl. Cesta byla zmrzlá s malou vrstvou prachového sněhu. Postupně svítalo, odkryly se zasněžené horizonty Podkrkonoší. V Čermné už svítilo slunce. Chvíli jsme diskutovali s domorodcem, odkud se vzaly nové domy na kopci a proč je zavřená prodejna, kde jsme získávali razítko /pozn. redaktora: prodejna byla odstěhována o několik metrů výš po silnici do budovy mateřské školky/. Ves je odříznutá od světa, ale působí docela sympaticky.
Stoupání po silnici nad Hostinné probíhalo radostně zásluhou vynikajícího počasí. při vstupu do lesa jsme narazili na modrou značku /Trutnov - Peklo - Hrádeček - Hostinné/. Na místo startu vlastní turistické akce jsme došli v 8,45 hod. Do startu zbývalo čtvrt hodiny, kterou jsme využili ke svačině. Škoda, že se tu nevařila káva nebo grog. Na poslední úsek naší trasy jsme se vydali těsně po deváté. Kousek jsme šli městem, pak následovalo dost strmé stoupání na táhlý hřeben vedoucí směrem na Vrchlabí. Vede tu státně-statková asfaltka, kterou jsme neviděli. Byla tentokráte pokryta ledem a naštěstí i slabší vrstvou sněhu., která snižovala možnost nežádoucího uklouznutí a tím i pádu. Chodím tento pochod řadu let, ale poprvé jsem zažil , že souběžně s pěšáky po polích projížděly skupinky lyžařů. Opustily nás až při klesání směrem k Prosečnému. My zahnuli doleva ke vsi a lyžaři pokračovali rovně, protože jejich trasy byly delší než naše - 15 a 25 km.
Došli jsme vlastně do Dolního Lánova, zahnuli doleva a šlapali do Prosečného. Tam nepoznáte, kde končí Horní, pokračuje Dolní Lánov a kdy jste v Prosečném. Je to nepřetržitá řada domů. Místní lidé to ale vědí. Že jsme v Prosečném jsme poznali podle školy a kostela. Od nástupu na mokrou prosolenou silnici do hospody U Sparťana se to nepříjemně táhlo plnou půlhodinu. Protože jsme šli plné dvě hodiny, byla trasa nejméně osmikilometrová.
Cíl byl ve zmíněné hospodě a na občerstvení jsme měli něco přes půl hodiny. Převzali jsme diplomy a minitatranku, dali jsme si razítko a k jídlu a k pití bramborovou polévku, pivo a kávu. Vrátili jsme se do sluncem prozářené pohody a šlapali další kilometr na vlakovou zastávku v Prosečném. S menším zpožděním jsme byli v půl jedné doma.
Konstatujeme: byla to překrásná sobota, jakých si přejeme letos co nejvíce!
František Vacek - KČT Lokomotiva Trutnov
Když jsem pro manželčinu chřipku zavrhl možnost zúčastnit se sólově pochodu v Polabí nebo s naší partou Zimního výstupu na horu Tábor, když jsem se rozhodl - znaje přitom své skromné lyžařské schopnosti - zúčastnit se shora uvedené lyžařské akce, měl jsem pocit, že se dopouštím rouhání u všech lyžařských bohů. Když jsem se poté, co jsme vystoupil úderem deváté z vlaku v Žacléři, rozhlédl po nefalšovaných lyžařských zjevech dvanácti ostatních účastnících lyžařského výstupu, položil jsem si otázku: "Co tu probůh dělám?"
Naše skupina se musela nejprve ze žacléřského nádraží dostat k lesu na prudší stoupání zelené značky. Řízením osudu octl jsem se v čele skupiny a dovedl ji až téměř k Bílému kříži. To ještě šlo. Pohybovali jsme se zatím pěšky - s lyžemi v rukou.
Vyrazil jsem jako druhý. Vpředu šla členka našeho odboru Helena, která od počátku dávala najevo, že je zkušená a fyzicky zdatná lyžařka. Sněhu bylo požehnaně a dobré kvality, potkali jsme toliko jednoho lyžaře. Nenamazal jsem do té obrovské záplavy sněhu nejideálněji, mnoho jsem se do nastálého převažujícího stoupání neprojel, ale když jsem si přidupl, šlo to. Helenu jsem pouze sledoval a v duchu jsem se styděl, že ji nemohu pomoci s prošlapáváním přece jen mírné vrstvy připadlého nočního sněhu. Překvapilo mě toliko, že toliko, že se nikdo za mnou nedožadoval uvolnění cesty.
Na Rýchorskou boudu jsem dorazil po půl jedenácté skutečně jako druhý. V boudě bylo jako vždy útulno a k duhu přišla v mém případě dvě piva a dobrá "inštantní fazulová" polévka, jak říkám. Postupně dojeli všichni a po posezení jsme se vyfotografovali, takže jsem pro příští generace zachycen v neuvěřitelné situaci: s lyžemi na rukou.
Nechtěl jsem v praxi potvrdit teorii, že mizerný lyžař se od těch dobrých nepozná ani tak při stoupáních /pokud dobří lyžaři nepoužívají bruslení/, kdy ještě rozhoduje hrubá fyzická zdatnost, nýbrž na rovinkách, především pak při sjezdech. Proto jsem se rozhodl s mladším Petrem z Trutnova nenásledovat ostatní náročnějšími partiemi červeně značené cesty Rýchorským pralesem, nýbrž opustit výšku 1.000 metrů jednoduchou cestou po modře značené cestě přes Pašovku a Bystřici. Cítil jsem euforii - měl jsem za sebou náročné stoupání, jež jsem zvládl nad očekávání dobře, a před sebou bezpečný sjezd, zvláště bylo-li tolik sněhu, i kondičně jsem se cítil báječně. Co mě mohlo očekávat nemilého? Mohlo. Když jsem nazul běžky, nabyl jsem dojmu, že jsem si levou lyži nasadil laxně. Zdálo se mi, že vězí na botě volně. Nebylo tomu tak. Na botě jsem měl "žraloka", tedy rozpáranou nebo odtrženou podrážku vepředu. Petr jel napřed a podjal se tak nevděčného úkolu projíždět, byť převážně z kopce, neprojetou cestu. Já jsem jel dosti za ním, neboť jsem se bál příliš rozjet. Postupem času se mi do spáry na špičce boty nahrnoval sníh, který zvětšoval trhlinu, až ze "žraločího mláděte" od Rýchorské boudy vznikl opravdový "žralok" a lyže plandající nyní volně na již pořádně odtržené špičce boty byla neovladatelná a stále mě opouštěla někam do strany. Za kapličkou pod bývalými Sklenářovicemi, dnes již neexistující horskou vsí, musel jsem lyže sundat, brodit se s nimi hlubokým sněhem, brzy se pak dopustit vážného prohřešku mezi lyžaři, totiž ničit Petrovu lyžařskou stopu, protože pod ní bylo přece jen mělčeji.
Petr na mě podruhé počkal nad Bystřicí, požádal jsem ho o řemínek, botu svázal a opět na lyžích absolvoval konec trasy přes Bystřici až téměř k hospodě U Tomanů na začátku Horního Starého Města, kde jsem se Petrovi částečně odměnil za jeho pomoc.
Z lyžařské jízdy přes Rýchory převládly u mě jednoznačně hezké a příjemné pocity a vzpomínky. I když jsem při svém skromném umění zřejmě svou účastí na lyžařské akci urážel všechny lyžařské bohy, ti mě nakonec potrestali s vlídnou shovívavostí, aspoň ve srovnání s tím, jak tvrdě zatočil skutečný Bůh se Sodomou, Gomorou a Lotovou ženou.
Luděk Šlosar - KČT Lokomotiva Trutnov
"Dovolená pod Dachsteinem" - 14.8.-19.8.99 Gosau/Rakousko - cena 5.520,- Kč
Gosau je malebná rozlehlá obec pod severní stěnou horského masivu Dachstein (3000 m). Leží v údolí horské říčky Gosaubach a v dávné minulosti to byla obec lesních dělníků a dřevorubců, kteří dodávali dřevo do nedalekých solných dolů. Dnes je především vyhledávaným centrem turistiky a ideálním východiskem pro pěší túry ke Gosauským jezerům a ke známému ledovci na vrcholu Dachsteinu. V průběhu pobytu jsou zde plánovány pěší túry bez extremních výstupů a nebezpečných úseků, takže zájezdu se mohou zúčastnit i turisté bez větších zkušeností a fyzické kondice. Počítá se s tím, že denní zdolávaná vzdálenost se bude pohybovat mezi 10-20 km. Zdatnější jedinci si budou moci ještě nějaký ten km přidat, nebo si dokonce zvolit i vlastní turistický program. V ceně zájezdu je doprava autokarem Karosa, 5 noclehů ve dvoulůžkovém pokoji penziónu Wallmann v Gosau se snídaní, služby průvodce a pojištění.
"Tyrolské Alpy" - 20.8.-27.8.99 Zillertal/Kaltenbach - Rakousko - cena 5.830,- Kč
Zillertal je údolí, které si vytvořila horská řeka Ziller a patří k těm nejmalebnějším v rakouských Alpách vůbec. Nachází se mezi mohutnými hřebeny Kitzbühlských, Zillertal- ských a Tuxerských Alp, které zde dosahují i přes 3000 m nadmořské výšky. I zde budou mít účastníci zájezdu možnost se při pěších túrách seznámit s krásnou horskou přírodou.
V ceně zájezdu je doprava autokarem Karosa, 5 noclehů ve dvoulůžkovém pokoji s sprchou a WC v penziónu Kupfner, včetně snídaně, služby průvodce a pojištění. Místem odjezdu u obou těchto zájezdů je Trutnov, počítá se i s případnou možností nástupu ve Vrchlabí nebo ve Dvoře Králové n.L. Další bližší informace získáte v cestovní kanceláři MANA-travel Trutnov na adrese:
Bulharská ul. 11, 541 01 Trutnov (tel./fax: 0439/815 226).
Na požádání Vám bude zaslán podrobný program nabízených zájezdů.
Josef Zelený - průvodce
Podmínkou získání odznaků je absolvování 2.000 km do 31. 12. 2000, a to jakýmkoliv přesunovým prostředkem. Žactvo, mládež včetně jejich vedoucích a zdravotně postižení mají snížen limit na 1.000 km. Z názvu rubriky "trasa vycházky" lze úspěšně dovodit, že turistickou akcí není míněn pouze dálkový či turistický pochod či lyžařský přejezd, nýbrž i turistická akce odboru.
Absolvované kilometry se prostým způsobem sčítají, jejich délka není dorovnávána koeficienty dle jednotlivých přesunů. Ověření akcí v rubrice "potvrdil" provádějí vedoucí akce či organizátor veřejné turistické akce. Odznaky mohou plnit i nečlenové KČT i cizinci.
Protože z vystoupení sekretáře ústředí na oblastní konferenci vyplynulo, že nejvhodnější je objednávat záznamníky prostřednictvím oblasti, doporučuji předsedům či zástupcům odborů, aby své požadavky na konkrétní počty záznamníků směřovaly na sekretáře oblasti, který je promptně objedná telefonicky na ústředí. Sekretariát je velmi operativní, první zásilka byla sekretáři oblasti doručena doporučenou poštou hned druhý den po telefonické objednávce.
Odznaky budou vydávány v roce 2000 po předložení záznamníku dokladujícího splnění na akcích vyjmenovaných v celostátním kalendáři turistických akcí na rok 2000. Poznávací turistický odznak HOSPODNÍK. Pořadatelem je odbor KČT Dobrý hospodář Olomouc. Záznamník je knížka s titulní a zadní stranou vyvedenou v kouzelné fialověžluté kombinaci. Na úvodní straně je vtipné pojednání o souběhu mezi putováním a hospodami, které by bylo ozdobou některého úvodníku Zpravodaje, kdyby se ovšem zrodilo v hlavě jeho šéfredaktora. Většinu stránek tvoří rubriky "pořadové číslo akce", "datum!, "název akce s potvrzením pořadatele" a "razítko hospody". Podmínkou plnění je, že turista na trase veřejné turistické akce navštíví hospodu a doloží tuto skutečnost razítkem hospody a veřejné turistické akce. Opět může jít o turistickou akci nejrůznějších druhů přesunu.
Je samozřejmé, že se na každé jednorázové turistické akci je možno navštívit více hospod, ale není to nic platné, každá turistické akce se počítá jako jedna. Ve výhodě budou účastníci vícedenních dálkových etapových pochodů, u nichž jedna návštěva hospody na jednom dni pochodu znamená jedno plnění zvlášť. Odznak splní turista, který výše uvedeným způsobem získá 30 potvrzení.
Na rozdíl od předchozího odznaku je nutno získat záznamník osobně, oblast nikomu nepomůže. Záznamník je možno si koupit na turistických akcích pořádaných KČT Dobrý hospodář, dále pak u příležitosti pochodu Za posledním puchýřem. Pro našince bude nejvhodnější napsat si o odznak na adresu Josef Jüngling, Brněnská 62, 779 00 OLOMOUC. Cena záznamníku je 35 Kč + poštovné /doporučuje se uhradit poštovné pro doporučenou zásilku/.
Odznaky budou proti předložení záznamníku se splněnými akcemi vydávány opět na akcích KČT Dobrý hospodář, pro našince je pak nejvhodnější záznamník zaslat na shora uvedenou adresou s poštovným nejlépe opět na doporučenou poštu.
Hodně zdaru v plnění přeje Luděk Šlosar - šéfredaktor
V době, kdy píši tyto řádky, je ukončení mé čtyřměsíční snažení začínající promýšlením celkové koncepce projektu, pokračující sbíráním vhodného materiálu v mé "pozůstalosti" a zakončené celkovým dolaďování textu na spadnutí. Na konečné úpravě pracuje bývalý pracovník mé mateřské firmy ZPA CZ spol. s r. o. Ing. Bušák, bez jehož pomoci bych se nemohl dobrat žádoucího výsledku. Samozřejmě bych se do tohoto projektu nemohl vůbec pustit bez úspěšného jednání se společníky ZPA CZ spol. s r. o. Název stránky je "Luďkovy Obrázky z turistiky v Podkrkonoší". Adresa stránky je "http/www.zpa.cz/turistika", v seznamu českého Internetu pak jí najdete v rubrice Společnost. Sport.Turistika. Věřím, že tato jedna z prvních vlaštovek /turistických stránek není na Internetu stále přespříliš/ nezůstane bez odezvy a nalezne následovníky i v samotných odborech či mezi soukromými osobami - turisty a podporovatele mezi dalšími firmami či institucemi oblasti.
Na tomto místě děkuji ještě jednou za víc než pochopení majitelům vedení ZPA CZ spol. s r. o. /musím konstatovat, že práce na vytvoření stránky se přece jen na mě podepsala, protože jsem na tomto místě původně automaticky napsal modře "klikni na domovskou stránku sponzora"/ a dále Ing. Josefu Bušákovi, nyní starostovi obce Borovnice, na jejichž přízni závisí, zda stránka bude mít i nadále své pokračování.
Luděk Šlosar - KČT Lokomotiva Trutnov
ZPRAVODAJ. Čtvrtletník pro pěšáky, kolaře, lyžníky a vodáky Podkrkonoší a Krkonoš. Ročník 5, číslo 1. Vydavatel: KČT - oblast Krkonoše a Podkrkonoší. Textová stránka: Mgr. Luděk Šlosar /šéfredaktor/. Adresa redakce: Mgr. Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Pouze telefonické vzkazy do zaměstnání /0439/807277.
Dáno do tisku: ...01. 1999. Místo vydání: Trutnov. Cena: zdarma. Náklad jednoho čísla: 600 ks.
Grafická stránka: Václav Vancl, 543 73 Prosečné čp. 16. Tisk: Tiskárna Kopretina Hostinné. Distribuce: Jaroslav Teichman, Tichá 527, 541 03 TRUTNOV 3, tel. č. 0439/852141
Všem přispěvatelům děkujeme za zaslané příspěvky.
Uzávěrka příštího čísla do 05. 06. 1999.
Registrováno u Okresního úřadu v Trutnově pod registračním číslem RR/44/95/AI.