|
|
24. 10. 1998 KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší KČT Lokomotiva Trutnov Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/ Zajímaví lidé Reportáže z turistických akcí Mladobucká padesátka Návštěvní kniha |
Poznámka: Na těchto stránkách je Zpravodaj č. 2/97 uveden bez grafické úpravy a v podobě, v jaké byl před korekturou. V zájmu kontinuity textu je v internetové verzi pořadí článku proti hmotné podobě čísla mírně pozměněno.Obsah: Útržky, vize, poděkování /fejeton/ Jaká byla letošní konference oblasti KČT - Hrst konferenčních střípků - Pozdrav předsedy Reportáže - Expedice " Dolomity" s vrchlabskými turisty - V opojení barvami Velkého malíře Odznaky a jiné aktivity KČT /5/ Kde najdeme vývěsky odborů Zpravodaj představuje odbory - KČT Bohuslavice n. Ú. Zpravodaj představuje zajímavá místa - Galerie antického umění v Hostinném Informace a zajímavosti Jednou jako již dospělý jedu autobusem z Janských Lázní. Na jedné dvojici sedadel sedí mladý pár a předvádí celému autobusu scény jako z jakéhosi nepodařeného milostného filmu. Snad by to ani nevadilo, kdyby se nad nimi nekymácela jiná mladá dívka s pokřivenou postavou opírající se o berle. V metru jakýsi venkovský mladík přejel stanici. Neslyšel hlášení, neboť měl na uších sluchátka walkmana. O přestávce semináře ve foyeru domu Motokovu se postaví ode mě snad 30 cm chlapík v saku a kravatě. Obrací se na mě, něco říká, směje se na mě, gestikuluje na mě. Ach ne, nehovoří se mnou. Mluví do mobilu s kýmsi na míle vzdáleným. Někdy mě pronásleduje takováto až chorobná vize: Na určitém malém prostoru o sebe zakopávají lidé, vrážejí do sebe, neslyší vzájemné otázky, případně žádosti o odpověď. Ne, nejsou to bezohlední hulváti. Opravdu se nevidí a neslyší nebo si myslí, že jde pouze o jakýsi film za sklem televize. Míjejí se a nevnímají se totiž, protože jedni hovoří do mobilu, druzí mají na uších sluchátka walkmana, další vidí jen sebe sama, mnohé odděluje od dění silné sklo aut. Proto díky Vám všem, kteří zcela netržně, to jest zdarma a ve volném čase, jste pořadateli či pomocníky na nejrůznějších akcích, jako jsou mimo jiné i veřejné pochody, všelijaké ty výlety od kašen, setkání turistů, zimní táboření, kde se všichni vidíme, vnímáme, zdravíme, sdělujeme si své dojmy. Díky Vám za to, že podobné vize jsou skutečně jen patologického charakteru, v horším případě k jejich naplnění dojde o nějaký ten den, měsíc či rok později. /Luděk/ * * * * * Byl jsem na všech pěti konferencích a mohu zasvěceně konstatovat, že se rozsah úkolů a agenda KČT pořádně rozšířila. Kdyby se šlo více do hloubky a netlačil čas, bylo by ještě o mnohém hovořit. Mám pocit, že jsem leccos jen "ošolíchali". * * * * * Základem jednání byla zpráva předsedy Ing. Babováka. Byla laděna pozitivně a ukázala, že se udělal velký kus práce. Podle mě měla být kritičtější a měla se podrobněji zabývat slabými místy. Ve vztahu ke značkařům předseda nepřiznal svůj podíl na napjatých vztazích. Předčasný odchod kolegů Celby a Görnera byly toho důkazem. Škoda, potřebujeme doplnit počet značkařů a zvýšit úsilí, abychom vyrovnali dluhy z loňska. * * * * * Zpráva revizní komise byla oproti minulým létům podrobná. Ukázala, že se hospodaření s prostředky sleduje a otevřeně poukazuje na nedostatky. To jistě delegáti přijali s povděkem. * * * * * Ústředí KČT zastupoval sám předseda Ing. Havelka. V průběhu konference vystoupil několikrát a objasňoval záměry ústředí. Někdy až příliš do široka. Důraz položil na důvody, které vedou k odchodu KČT z ČSTV. Předpokládá se, že důsledky budou pro KČT příznivé. Tak trochu v rozporu s tím je návrh na zvýšení členských příspěvků v příštím roce. Reagoval na hlas z pléna, že KČT žádá o vrácení deseti hradů. Řekl, že stát určitě všechny nevrátí a pokud KČT něco dostane, prý nás to nezatíží. Předseda je člověk s obrovským nasazením a věřím, že na celostátní konferenci v dubnu bude v této čelní funkci potvrzen. * * * * * Přivítal jsem jasné stanovisko předsedy ústředí, že odbory, které jsou začleněny do tělovýchovných jednot, by neměly bez opravdu vážných důvodů z nich odcházet. Předseda naší oblasti spíše prosazoval plné osamostatnění odborů bez ohledu na místní podmínky. * * * * * Zprávy předsedů odborů ukázaly, že většina odborů žije velmi aktivně. Svědčí o tom i letošní kalendář akcí, ale i řada dalších aktivit, které v kalendáři nejsou. Zvláště se mi líbily zprávy kolegů Teichmana /Bohuslavice n. Ú./, Šafáře /Malé Svatoňovice/, Mikuláška /Rokytnice n. J./, Kratěny /Jilemnice/ a Vořechovského /Úpice/. Potěšilo, že kolegové z Hostinného překonali krizi a jedou dál. * * * * * Živý ohlas vyvolal temperamentním vystoupením kolega Kocourek. Obětavý propagátor lyžařské turistiky navrhl využít výročí lyžařské turistiky v Jilemnici spojené se jménem řídícího učitele Jana Buchara, což přivítal předseda ústředí a slíbil k tomu podporu. Ať se vám tedy společná oslava podaří! * * * * * Mezi 37 účastníky konference jsem napočítal jen čtyři ženy. Mohlo jich být pět, ale zvolená delegátka odboru KČT Lokomotiva Trutnov onemocněla. Přitom víme, že na většině našich akcí převažují ženy. Děvčata, nevyhýbejte se funkcionářským úkolům! Hoši, pusťte děvčata dopředu! * * * * * Konference skončila, sezóna začíná. Velké úkoly stojí před oblastním výborem. Držme mu palce. František Vacek - KČT Lokomotiva Trutnov LETOŠNÍ KONFERENCE byla zajímavá především díky několika vystoupení předsedy KČT Ing. Jana Havelky. Zde jsou jeho dojmy z konference určené přímo čtenářům Zpravodaje: Po několika pokusech umístit všechny účastníky a jejich objemná zavazadla do autobusu /mnozí propašovali i věci nepotřebné/, jsme konečně v pátek 2. 8. 1996 v šest hodin večer vyrazili směr Itálie. Po celonoční jízdě jsme ráno dorazili do deštivé Cortiny. Asi po hodinovém pátrání byl objeven kemp, kde nás přijali. Protože náš skvělý vedoucí Honza měl již od prvního dne pro nás připraven program na celý den pobytu, bez velkého váhání jsme vyrazili na první túru. Cílem bylo jezero Federa s chatou Croda di Lago ve výšce 2.046 m n. m. s převýšením 920 metrů, což byl dobrý začátek pro postupnou aklimatizaci. Na této túře nám počasí nepřálo, začalo silně pršet a ti kteří vyrazili předčasně na sestup promokli až na kůži. To byl ale naštěstí jediný den, kdy jsme měli špatné počasí. Následující dny se nám Dolomity představily v plné kráse a my jsme postupně absolvovali mnoho zajímavých tras po okolí. Prošli jsme postupně dvě železné cesty /feráty/ okolo vodopádu k jezeru Lago di Limo ve výšce 2.172 m n. m., od krásného jezera Misurina další železnou cestou s tunely k Trei Zinnen Hüte a nedbajíce varování průvodců jsme také vyrazili přes chatu Fedarola železnou cestou k vrcholu Tofana di Mezzo do výšky 2.972 m n. m. Tento výstup byl pro mnohé z nás velice náročný, v průvodcích je označován za velmi obtížný. Na tento vrchol vyrazili ti zdatnější i ti, kteří zdaleka netušili, co je čeká. U chaty Pomedes jsme na sebe navlékli horolezeckou výzbroj /úvazky, lana, karabiny/ a k údivu personálu chaty jsme vykročili k nástupu na vrchol. Už po několika metrech jsme museli dát za pravdu průvodci, že tato cesta je náročná, ale za to jedna z nejkrásnějších. Zpočátku nám výhled na "panoramata", jak s oblibou říkáme, bránila mlha a mraky, které se zvedaly z údolí po obou stranách zdolávaného masívu. Teprve po zdolání jeho dvou třetin se mraky rozestoupily a naskytl se nám výhled, který fascinoval svojí krásou a hloubkou. Byla to odměna za vynaložené úsilí a trošku toho strachu. Další den už nás čekal zlatý hřeb tohoto zájezdu - pokus o zdolání nejvyššího vrcholu Dolomit Marmolády. Vyrazili jsme časně ráno pro autobus nesmírně náročnou cestou přes horské sedlo Falzarego ve výšce 2.105 m n. m. směrem k jezeru Fedia, které jsme si zvolili jako nástupní místo. K úděsu našeho vedoucího se směrem k vrcholu vydala celá výprava. Honza ovšem zkušeně nasadil ďábelské tempo, čímž se vrcholová skupina přirozeně zredukovala. Před nástupem na ledovec bylo nutné utvořit menší skupiny, které se navázaly na lana a většina účastníků obula mačky. Za krásného slunečného počasí jsme v kraťasech a tílkách zdolali ledovec až po nezajištěný skalní výstup, který jsme také zdolali bez větších problémů. Na závěr nás čekal vysněžený hřebínek, po kterém jsme přesně v poledne úspěšně dorazili na vrchol. Pro většinu z nás byl tento vrchol jedinečný a nezapomenutelný a také představoval výškový rekord /3.347 m n. m./, kterého bychom nedosáhli bez Honzova obětavého vedení. Ke zpáteční cestě jsme zvolili stejnou cestu a všichni v pořádku dorazili k autobusu. Po tomto pobytu v Dolomitech nás už čekala cesta zpátky domů zpestřená několika lahůdkami jako překvapení. Za zmínku stojí návštěva slavnosti pořádané na kopcích nad Cortinou místním fotbalovým klubem v ohromném stanu s tanečním parketem, živou hudbou, občerstvením a pro nás dosud neznámou a okamžitě velice oblíbenou "makarénou". Unaveni sportovním výkonem a tancem jsme po půlnoci nastoupili do autobusu a vydali se na zpáteční cestu. Další překvapení se konalo ráno, kdy jsme se probudili a zjistili, že autobus parkuje v proslaveném "českém" letovisku Bibione. Tady jsem strávili poslední den relaxací u moře. Závěrečná část cesta byla zrychleným přesunem díky skvělému a oblíbenému řidiči Láďovi Cermanovi s autobusem z Kabla Vrchlabí, který se o nás po celou dobu pobytu staral a skvěle nás občerstvoval. A tak jsme se překvapeni příští ráno probudili opět ve Vrchlabí. Na úplný závěr musíme zdůraznit, že takovouto cestu lze úspěšně absolvovat pouze s dobrou partou lidí, která má navíc ve svém středu někoho, kdo je schopný a obětavý jako náš Honza. Všichni doufáme, že to ještě dlouho nevzdá a že s ním uskutečníme ještě mnoho takových vydařených akcí. Sněhurka - KČT Vrchlabí ...Na dnes pouze patnáctikilometrovou pouť jdeme pěšky. Lze pochybovat, zda více nevěříme sněhovým podmínkám či lyžařským svým schopnostem. Cestou přes Petrovice na rozcestí pod Kolčárkou maně vzpomínáme na podivný 13. duben loňského roku, kdy tu při bohuslavické Jarní třicítce padalo mokré sněhové peří a naše nohy bořily se do vrstvy bílého nadělení. Teď pod námi vrže a křupe nečetná vrstva sněhu kupodivu slušné kvality, byť promrzlého;ostatně před tím při cestě vlakem byly svědectvím toho, že rtuti teploměru chybí devět dílců k překonání bodu mrazu, také blížící se hřebeny Jestřebích hor jakoby omalované červenou pastelkou na modrém pozadí nebeské klenby. Na tu se k naší radosti teď vyhoupl nezvyklý úkaz posledních dnů, týdnů a měsíců - velká rozžehnutá nebeská žárovka. ....Stojíme na nově natřené rozhledně Žaltman. Nám věrným poddaným přísluší první pohled téměř půlnoční straně na sluncem ozářený královský dvůr Krkonoš s vévodící Sněžkou, jež si místo královského diadému v tu chvíli navlékla bělobu osamělého mráčku. Zraky naše zalétávají doprava a přes hřeben Vraních hor přesouvají se pomalu na rozčleněné pásmo Javořích hor, které je násilně přerušeno bližšími Teplickými skalami, jejichž skalní útvary ukrývá pod starostlivým dohledem Čápu husté stromoví. Na Ostaš si snad můžeme sáhnout, pokud bychom nebyli líní natáhnout ruku. Jitřní straně vévodí dva nerozluční blíženci - dvouhrb Hejšoviny a líný protáhlý hřbet Boru. Batňovice a Rtyni na již polední straně lehce zahaluje mlžný opar produktů lidské civilizace. Zvičina je však vidět natolik ostře, že i oko za rybníčky silných skel rozeznává rozhlednu. Krkonoše odpustí, že dnes všemu kralují svou ojedinělostí na večerní straně pohledy na všudypřítomný výčnělek Kumburku, dnes i odtud výrazný vrchol Tábora, pod nimž ostrý svit slunce odkrývá z anonymity i Čisteckou hůru.... ....Po zastávce na Jestřebí boudě obracíme se zpět na Malé Svatoňovice. Na odkrytém místě dle mapy slujícím Za Zadních Horách seznáváme při pohledu na hřeben Jestřebích hor, že Velký Tvůrce a zvláště dnes Velký Malíř vymazal již červené jejich orámování a nad ně do těsného sousedství vylil z palety nizozemských malířů 16. a 17. století oslnivou modř, která teprve nad našimi hlavami i na jih zčásti přechází do každodenního civilního našedlého modra uniforem a sak. ....V cíli ve dvoraně Kamenné hospody se v péči starostlivých pořadatelů dělí cesty naší toho dne tříčlenné ekvipy. Dříve zmiňovaná její polovina směřuje do Trutnova pěšky, já pak o jedenácté tamtéž vlakem, neboť mě po obědě čeká sněmování turistů v Bohuslavicích...... Luděk Šlosar - KČT Lokomotiva Trutnov AKCE IML - INTERNATIONAL MARCHING LEAGUE Jedná se o prestižní výběrovou organizaci, která se zabývá výkonnostní pěší turistikou. Členy jsou: Anglie, Belgie, Dánsko, Holandsko, Irsko, Lucembursko, Norsko, Rakousko, Švýcarsko, Japonsko a Tchajwan. Každá zúčastněná země může pořádat pouze jeden pochod v roce. Pochod musí být minimálně dvoudenní a délka tras musí být minimálně 20 km. Nejnižší stupeň ocenění bronzovou medailí INTERNATIONAL WALKER /mezinárodní chodec/ získá každý po úspěšném ukončení tří pochodů IML. Po ukončení druhé a třetí série získá účastník příslušná bronzová čísla, která si připevní na stužku medaile. Po skončení čtvrté série získá účastník stříbrnou medaili atd. Účast na akcích IML potvrzuje do záznamníků INTERNATIONAL WALKER PASSPORT /cena odpovídá cca 50,-- Kč v příslušné měně/. Informace ohledně IML na adrese: Ing. A. Hodný, Botanická 45, 602 00 BRNO Jan Jakeš, Nová pražská 1858/2, 256 01 BENEŠOV U PRAHY Ing. Petr Horáček, Bašty 2, P. O. BOX 714, 663 16 BRNO MEZINÁRODNÍ TURISTICKÝ ODZNAK - MTO Mezinárodní turistický odznak je určen pro členy KČT. Odznak má tři stupně:
MTO mohou plnit členové KČT, a to libovolnou dobu individuálně nebo kolektivně, v každém státě se musí turista věnovat aktivní turistické činnosti nepřerušeně minimálně čtyři dny, potvrzení: razítka, fotografie, vstupenky atd., tyto doklady budou tvořit přílohu záznamníku, který je pro tento odznak vydán a stojí 45,-- Kč, začátek plnění je 1. 1. 1995 a navštěvované státy před tímto datem nelze započítat. Doba plnění je neomezená, státy lze navštěvovat v libovolném pořadí. odznak má trvalou platnost a neobnovuje se. MTO se uděluje postupně po jednotlivých stupních. Záznamník lze získat u klasifikátora oblasti. Odznak získáte na adrese: František Karas, Lysinská 27, 143 00 PRAHA 4. případné změny a doplňky musí být zveřejněny v časopise Turista. Vladimír Škop - oblastní klasifikátor Nuže o činnosti turistů v jednotlivých sídelních obcích našich odborů se můžete dočíst na těchto místech: KČT T. J. VYSOKÉ NAD JIZEROU /informace: J. Jirouš/: Vývěsní skříňka se nachází na náměstí v uličce k veřejným WC, je první v pořadí. KČT SOKOL JABLONEC NAD JIZEROU /informace: J. Havlíček/: Vývěska se nachází vedle obchodního domu Stop na náměstí směr Vysoké n. Jiz. KČT JILEMNICE /informace: J. Libek/: Na nádraží ČD jdeme od turistické směrovky na stromě směrem na náměstí. Na náměstí pod věží radnice jsou turistické směrovky a proti nim v úzké uličce /na domě, kde je smíšené zboží - Jednota/ je umístěna skříňka odboru. KČT VRCHLABÍ /informace: J. Mendřický/: Odbor má vývěsní skříňku umístěnu na stěně Tyršova domu v těsném sousedství zimního stadiónu. KČT DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM /informace: L. Kolář/:Vývěska se nachází na náměstí T. G. Masaryka naproti Městskému úřadu. Z nádraží ČD vyjdeme vlevo na křižovatku a dále po modré značce až na autobusové nádraží. Odtud od hlavního směrovníku po červené značce směr náměstí. KČT LOKOMOTIVA TRUTNOV /informace: L. Šlosar/:Vývěska se nachází u Okresního úřadu v Trutnově těsně za hlavním rozcestníkem turistických cest na cestě ke Komerční bance a ZPA CZ po pravé straně. Z nádraží ČD půjdete přes most, je to asi 300 metrů. Mezi dalšími vývěskami je to ve směru od nádraží třetí vývěsní skříň v první trojici. KČT SPARTA ÚPICE /informace: M. Vořechovský/:Jedna vývěska je na budově pošty u autobusového nádraží. Druhá vývěska je umístěna na Veselce u samoobsluhy "Berta". Nejblíže je dosažitelná z autobusové zastávky Veselka na trase Trutnov - Úpice přes Poříčí. Dále pak společně vyjíždíme na další akce /Líšenské pochody Českým rájem, Za posledním puchýřem/, udržujeme spolupráci s místní tělovýchovnou jednotou a společně se podílíme na pořádání letního a zimního Dětského dne, o vánocích pak Štěpánské zábavy. Přes léto jsou to turnaje v kopané a večery při country hudbě. Během turistické sezóny se snažíme udržovat turistickou značku na Čížkovy kameny, dále se zúčastňujeme různých brigád v lese. Do oblasti turistických odznaků se odbor poprvé zapsal v roce 1993, kdy vydal turistický tematický odznak "Cestami spisovatelů". Druhý odznak byl již oblastní - vydaný v roce 1996 pod názvem "Podkrkonoší". V roce 1995 byl náš odbor pořadatelem 2. ročníku letního srazu turistů oblasti Krkonoše a Podkrkonoší. Tyto naše akce v poslední době uvedly náš odbor ve známost v turistické veřejnosti. V současné době je v odboru 18 členů, z toho dva pracují aktivně v oblastním výboru, další 3 se školí na vedoucí turistiky. Máme jednoho značkaře a další tři potenciální uchazeče o značení. Na závěr bychom chtěli dodat, že nás najdete všude pod názvem "Bohuslaváci". Na našich dalších, třeba i nových akcích na shledanou. Přijďte pobejt. "Bohuslaváci" Galerie antického umění je umístěna v bývalém katolickém kostele při františkánském klášteře. V r. 1598 hřbitovní kostel. V r. 1666 přicházejí do Hostinného bratři františkánského řádu a vedle kostela připravují stavbu konventu. V průběhu let, jak rostla obliba řádu, rozšiřovali františkáni postupně hřbitovní kostel až vznikla tato pozoruhodná barokní stavba. Ojedinělá dvojlodní dispozice je evropskou raritou, jež nevnikla záměrem , ale spíše tím, že zde pracoval místní zednický mistr, který se neřídil stávajícími barokními formami, ale renesanční tradicí. V r. 1949 byl kostel zrušen a v dalších letech sloužil jako skladovací prostor. V polovině šedesátých let, kdy hrozilo zřícení kostela a uvažovalo se o jeho demolici, Státní ústav pro rekonstrukci památkových objektů v Praze přišel s tím , že kostel má vhodné výstavní prostory a po dohodě s FF UK v Praze a regionálními úřady vznikla Galerie antického umění. Slavnostně byla otevřena v srpnu 1969. FF UK v Praze vlastní unikátní sbírku sádrových odlitků pořízených z řeckých a římských originálů či římských kopií řeckých originálů. Expozice v Hostinném je instalována tak, aby na nejznámějších dílech ukázala vývoj řeckého a římského sochařství od jeho vzniku. Jsou tu vystaveny exponáty, jež nelze vidět, vůbec anebo jako celek, nikde jinde na světě. Dovolte mi, abych vás alespoň na jeden z nich upozornila. Myrónovo sousoší Athéna a Marsyas vzniklo podle staré řecké báje o bohyni Athéně a její hře na diaulos (dvojitou flétnu). Originály těchto soch byly nalezeny odděleně a dodnes jsou odděleně vystaveny - Athéna ve Frankfurtu nad Mohanem, Marsyas v Římě. Rekonstrukci provedl prof. W. Klein podle předlohy na mincích. Tato rekonstrukce je jediná a uznávaná odborníky na celém světě. V galerii projdete zaniklým světem starých Řeků a Římanů. Ožijí před vámi příběhy starých řeckých bájí. Galerie je otevřena od května do října denně od 9 - 12; 13 - 17 hodin, mimo pondělí. Přeji vám hezký výlet do historie, za poznáním i krásou. Eva Jasenská - KČT Hostinné DÍKY PŘEDSEDO! Po několikaletém působení odchází z výboru oblasti jeho předseda Jirka Babovák. Nyní se bude více věnovat přípravám oslav 100 let výročí královédvorské turistiky, také výchově svým vyrůstajícím dětem a svému zaměstnání. Jeho výraznou vlastností bylo, že se ve snaze prosadit potřebné záměry nebál jít do konfliktů. Pravdou je, že tato vlastnost v některých případech působila dvousečně, ale výsledkem jeho působení - samozřejmě za pomoci náš všech - funkcionářů, značkařů, cvičitelů a vedoucích - je konsolidace oblasti. Vedle výše uvedených nynějších aktivit Jirka bude i nadále působit v ústředním výboru KČT. Takže, díky, Jiří, a hodně dalších úspěchů!!! STAV PLNĚNÍ SMLOUVY S VUD. Byla uzavřena 09. 10. 1995 a jejím předmětem byl závazek naší oblasti zajistit prvotní značení naučných stezek po hornických památkách včetně osazení značek, dodání a instalace směrovek, příslušných map a tabulek místních názvů. Dohodnutý termín plnění byl 30. 12. 1996. Proti tomu jsme obdrželi zálohu 50.000 Kč. Nejprve se naše oblast s plněním dostala do skluzu. Na příznivém obratu ve 2. polovině roku má zásluhu především člen oblastní rady značení kolega Karel Celba, který fyzicky prošel s pracovníkem VUD panem Václavem Jiráskem Svatoňovický, Muzejní, Rtyňský a Suchovršický okruh a zpracoval potřebné podklady. Za to patří kolegovi Celbovi upřímné poděkování. Věříme, že se nyní podaří dotáhnout celou akci tak, aby mohly být stezky na začátku května otevřeny. Je pravděpodobné, že ve chvíli, kdy tuto informaci čtete, přibyla další vykonaná práce........ LETOŠNÍ "MEMORIÁL JINDRY AXMANA" NETRADIČNĚ. Letošní Memoriál J. Axmana byl netradiční, dá se říci interní. Každý vzpomínal podle svého. Členové KČT Hostinné šli společně na hřbitov, vzpomenout a položit kytičku . A protože šlo o turisty , zpáteční cesta byla menším "pochoďákem" přes kopce nad Hostinným. Jiní kamarádi navlékli lyže - počasí jim přálo - a proběhli si obvyklou trasu. Věřme, že výjimka potvrzuje pravidlo a že příští rok se budeme opět těšit na tradiční Memoriál J. Axmana. KČT Hostinné ASI SE ZMĚNÍ ČLENSKÉ PŘÍSPĚVKY. Ústředí navrhuje s účinností od 01. 01. 1998 následující změnu výše členských příspěvků: u dospělých na 150,00 Kč, u rodinných známek na 260,00 Kš, u důchodců na 60,00 Kč a u mládeže a studujících na 40,00 Kč a zvýšení odvodů z příspěvků na 40 % pro ústředí a 20-25 % pro oblast. KOLIK NÁS JE. Starořecký filosof Herakleitos řekl: "Do jedné řeky nelze vstoupit dvakrát". Proměnlivost údajů platí v plném rozsahu pro stav členské základny. V předchozím čísle jsem na této straně uveřejnil tehdy poslední známé údaje o členské základně - o počtu členů 788 i o z něho vyplývajícím věkovém složení KČT. Podle statistiky dle evidence TURI nás však je k 1. březnu 1997 dokonce 904! Uveďme si pro změnu, jak se na tomto čísle podílejí jednotlivé odbory: Rokytnice n. J. - 63, Vysoké n. J. - 52, Jablonec n. J. - 35, Jilemnice - 54, Benešov u Semil - 55, Nová Ves n. P. - 14, Bernartice u T. - 19, Hostinné - 34, Vrchlabí - 61, Dvůr Králové n. L. - 91, Bohuslavice n. Ú. - 18, Trutnov - 102, Žacléř - 148 /nejvíce členů/, Úpice - 75, Horní Staré Město - 28, Malé Svatoňovice - 55. Tyto údaje jsou převzaty z materiálů z oblastní konference. A že Vám v odborech teď, kdy tato čísla čtete, již tato čísla přesně nehrají? Vězte, že je to proto, že do jedné řeky nelze vstoupit dvakrát. KOLIK MÁ OBLAST VEDOUCÍCH A CVIČITELŮ. Přehled, jenž obdrželi účastníci oblastní konference, uvádí číslo 34. Jak se na něm podílejí jednotlivé odbory? Rokytnice n. J. - 7, Vysoké n. J.- 3, Jablonec n. J. - 3, Jilemnice - 1, Benešov u Semil - 1, Bernartice u T. - 2, Hostinné - 1, Dvůr Králové n. L. - 3, Bohuslavice n. Ú. - 2, Trutnov - 4, Žacléř - 6, Malé Svatoňovice - 1. JAK JSME LONI HOSPODAŘILI. Z údajů z oblastní konference vyplývá, že náklady roku 1996 činily celkem 86.444,80 Kč a příjmy 148.449,96 Kč. Celkový zisk činí 62.005,16 Kč. Radujme se opatrněji. V této částce je i ona částka 50.000,00 Kč z titulu smlouvy s VUD, k níž jsme dosud neposkytli odpovídající protihodnotu ...... VŠECHNA ČÍSLA LETOŠNÍHO ROKU VYCHÁZEJÍ ZÁSLUHOU FINANČNÍHO PŘÍSPĚVKU KČT VRCHLABÍ VE VÝŠI 5.000 KČ. DĚKUJEME ZPRAVODAJ. Čtvrtletník pro pěšáky, kolaře, lyžníky a vodáky Podkrkonoší a Krkonoš. Ročník 3, číslo 2. Vydavatel: KČT - oblast Krkonoše a Podkrkonoší. Textová stránka: Luděk Šlosar /šéfredaktor/. Adresa redakce: Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Pouze telefonické vzkazy do zaměstnání /0439/807277. Dáno do tisku: 31. 03. 1997. Místo vydání: Trutnov. Cena: zdarma. Náklad jednoho čísla: 600 ks. Grafická stránka: M. I. O., Palackého 80/10, 541 01 TRUTNOV. Tisk: Tiskárna Tomešová, 541 01 TRUTNOV. Distribuce: František Vacek, Křižíkova 554, 541 01 TRUTNOV. Všem přispěvatelům děkujeme za zaslané příspěvky. Uzávěrka příštího čísla do 07. 06.1997. Registrováno u Okresního úřadu v Trutnově pod registračním číslem RR/44/95/AI. |
|
|