24. 10. 1998
KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší
KČT Lokomotiva Trutnov
Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/
Zajímaví lidé
Reportáže z turistických akcí
Mladobucká padesátka
Návštěvní kniha
Poznámka:
Na těchto stránkách je Zpravodaj č. 4/95 uveden bez grafické úpravy a v podobě, v jaké byl před korekturou, pouze s drobnými úpravami v členění obsahu a v názvech statí, naopak je doplněn pěti originálními a vzácnými fotografií, jež ilustrují tři články, a ukázky razítek.Obsah:
Fejeton téměř morbidní /fejeton/
Oblastní sraz turistů v Bohuslavicích nad Úpou
Reportáže z turistických akcí
- Putování do čtyř stran od Trutnova
- V Semilech také padesát metrů pozpátku
- Šli jsme po stopách Jana Buchara
Odznaky a jiné aktivity KČT /1/
Na Kozákově se bude dále stavět
Zpravodaj představuje odbory - KČT Jiskra Bernartice
Zpravodaj představuje zajímavé lokality oblasti - Rýchorská bouda
Termínový kalendář /pokyny/ V cíli "sedmdesátky"
V lednu, někdy v únoru, se konával v Lázních Bělohrad lyžařský přejezd a dálkový pochod zároveň "Bílou stopou Raisovým krajem". Tady jsme si mohli vyzkoušet první "padesátku" roku. V únoru se konával po několik málo let turistický pochod "Cestou J. Á. Komenského". Na jaře pořádali v Horním Starém Městě pod vedením obětavého pana učitele Vykuse dálkový pochod "Žacléřsko-pekelský okruh". Našimi lokalitami občas procházely také pochody "Študácký šmajd" a "Východní Čechy pokaždé jinak", přestože je pořádali různí pořadatelé z Hradce Králové. Ti náruživější vyjížděli již v předletí do Lázní Bělohrad na pochody "Nářaďáckou padesátku" a "Za krásami folklóru". Na začátku srpna jsme si mohli vyzkoušet kondici na "Pochodu Věnceslava Metelky" ve Sklenařicích, který pořádali turisté z Prahy. Na podzim ..........
Dost již nostalgie! Není lepší spíše poděkovat těm, kteří vydrželi a nadále nám umožňují prožít hezkou atmosféru pochodů?
A co u těch zbývajících? Každé přirovnání kulhá. Mrtví mohou žít "pouze" v našich vzpomínkách. Atmosféru bývalých pochodů však je možno vzkřísit. Dokladem toho jsou letošní come-backy věhlasného "Čepelky" v Malých Svatoňovicích, nebo v sousední oblasti zdařilého "Pochodu Broumovskem", by zde v trochu netradičním termínu a s jinými pořadateli.
V tomto období jednotlivé odbory s definitivní platností rozhodují o turistických akcích. Proto všem těm, kteřípokračují, jakož i jiným, kteří křísí slávu bývalých pochodů, stejně i těm, kteří se rozhodli uspořádat dokonce nové akce, přeje /snad i za Vás/ hodně úspěchů
/Luděk/
Někteří se zúčastnili jen jednoho srazového dne, ale byli tací, kteří po tři noci přespali ve stanu nebo pod širým nebem. Akce byla otevřena i pro nejširší veřejnost a účastníků pěších i cyklistů bylo celkem skoro třista. Pořadatelé si s přípravou dali práci a připravili pro dva večery táborák s country kapelami, promítání cestovatelských a naučných videoprogramů, v pátek večerní návštěvu Čížkových kamenů.
legendární snímek z vrcholu Královeckého Špičáku z nejdelší trasy druhého dne srazu dne 19. 08. 1995. Zleva Pepa z Jilemnice, Miloš z Martinic, Maruška, Jarda, Karel a Luděk - všichni z Trutnova a Vláďa z Kruhu. Foto: V. Sedláček /samospoušť/
na kontrole nejdelší trasy druhého dne srazu dne 19. 08. 1995 v Bernarticích před cukrárnou. Zleva. Maruška z Trutnova, Míla z Hořic /o půl těla/, Luděk z Trutnova, zády Karel z Trutnova, pan Jarda z Červeného Kostelce, zády o půl těla Jarda z Trutnova a Jarda dříve ze Žacléře. Foto: V. Sedláček
Na tři srazové dny bylo připraveno pro pěší 10 tras na 3 různých okruzích, cyklistům byly nabídnuty okruhy po nejzajímavějších místech okresu, takže každý si mohl vybrat podle chuti. Při příležitosti srazu bylo předáno veřejné uznání ÚV KČT Ing. J. Ehrenbergerovi a diplom a odznak Mistr turistiky Ing. M. Polákovi. Pořadatelé po srazové dny vařili pro účastníky kotle dobré bramborové polévky, v provozu byla udírna, v restauraci možnost vlastního stravování.
Oblastní výbor Bohuslavákům, kterých je v odboru 13 a kteří pracovali v plném nasazení, děkuje za vzornou reprezentaci odboru i naší oblasti.
Jiří Babovák - předseda oblastního výboru KČT
Vedle těchto ubytovaných rádi zaznamenáváme účast 21 dalších turistů, z pořadatelského odboru i z jiných míst - např. ze Rtyně v Podkrkonoší, Červeného Kostelce. Ti nachodili 1.333 km. Nejčilejší byl Toník Hoza ze Rtyně, který nachodil 210 km, ze žen pak Maruška Vrabcová z pořadatelského odboru, která za čtyři dni ušla 118 km. Nejstarší z nich byla kolegyně Lída Vaňková /76 let/, která si vybrala nejnáročnější trasu z Pomezních bud do Karpacze a Obřím dolem do Pece pod Sněžkou. Sečteme-li výkony ubytovaných a příchozích, vychází nám 3.007 km pohybu i pěkných kulturních zážitků.
Účastníci etapového pochodu navštívili první den například Chelmsko Sl. a Krzeszów, druhý den Babiččino údolí, Kuks a Dvůr Králové, třetí den Pomezní boudy, Karpacz, Maly Staw a Sněžku, poslední den pak Teplické skály se zbytky hradu Střmen a Jestřebí hory. Nejnáročnější byla trasa třetího dne s převýšením 700, resp. 1.000 metrů, kulturně nejhodnotnější první s návštěvou kostela v Krzeszówě - perly slezského baroka.
účastníci DEP v Krzeszówě v průběhu 1. etapy 03. 08. 1995. Foto: F. Vacek
občerstvení v Karpaczi před muzeem sportu a turistiky v průběhu 3. etapy 05. 08. 2001. V propředí Jirka ze Zelené louky, zprava Atom z Třebechovic p. O., Tonda ze Rtyně v P., sedící manželé K. z Trutnova, Karel z Trutnova , opět stojící Horst z Bernartic, Luděk z Trutnova, Jarda z Trutnova a Iveta z Prahy. Foto: L. Šlosar
Zapršelo jen krátce - druhý den /v pátek/ na Královédvorsku, jinak se počasí vydařilo, takže účastníci odjížděli z Trutnova velmi spokojeni a vyzývali nás, abychom v budoucnu pořádali něco podobného.
František Vacek - KČT Lokomotiva Trutnov
Na přiloženém papíru je vidět, že bude dost kontrol, hlavně zkraje, kde jde trasa "sedmičky". Na první kontrole jsme šlapali padesát metrů pozpátku. To souvisí s názvem pochodu. Není to moc příjemné, člověk nevidí, kam šlape. Chce to trochu smyslu pro legraci. Pak byla kontrola s Budulínkem bez dědy. Po dlouhé době jsem vzal do ruky housle a docela úspěšně zahrál ovčáky-čtveráky. Dál tu byla neposlušná kůzlátka. Děti měly bílé oblečení a z dálky jsem myslel, že to jsou opičky. Čarodějnice za odměnu /papírovou čelenku/ nás přiměly házet koštětem.
Po třech kilometrech atrakce skončily a můžeme nerušeně šlapat dál přes Nedvězí, Stružinec do Lomnice nad Popelkou. Koupil jsem si tu teplou "desítku", na lavičce u kašny posvačil z donesených zásob.
A znovu do kopce směrem na Skuhrov. Nad Lomnicí se otevřel překrásný výhled na panorama Krkonoš od Černé hory po Kotel, paráda. K tomu dole kupa vesniček pod horami.
Nahoře čeká další kontrola, končí turistické značky a až skoro do Semil jdeme po vlastním značení. Bílé látkové fáborky nás vedou přes Tuhaň okolo kravína zase do kopce do lesa. Po dvou kilometrech klesáme do Slané.
Cíl pochodu je v Semilech v sokolovně, kde jsme ráno startovali. Dostávám diplom, osvěžuji se čajem a přikusuji sušenku. V poklidu stíháme vlak a před pátou jsme v Trutnově.
Hodnocení: bylo to parádní. Účast na pochodu měli pěknou - přes čtyřista pochodníků, z toho přes polovinu dětí. K hodnocení bych ještě přidal konstatování, že jsem po dlouhé době šel po trase, kterou jsem zatím neznal. O to více mě blažilo, že jsem do Semil jel. Taky jsem přivítal, že tu skončili opravu mostu přes Jizeru, hodně se tu staví a město roste do krásy.
František Vacek - KČT Lokomotiva Trutnov
Startujeme v šest hodin. V ubývající tmě s obavami sledujeme husté černé mraky nad námi. Nad Víchovou se vyšplháme přes Víchovskou Lhotu na důvěrně známou okresní silnici na Rezek. Dnes chodíme okolo ní - nejprve po několika stech metrech vpravo přes Kři–lici, později za Roudnicí vlevo až přes Stromkovice. To se ještě ke všemu přidružila mlha, takže jsme ochuzeni o druhdy tak hezké výhledy. Na modrou značku na Rezek nás spolehlivě zavede vlastní značení - namalované bílé obdélníčky, podpůrně i velmi podrobný popis v itineráři. Na Dvoračkách jsme tak splaveni, že nám zachutná i kutnohorská desítka, zvláště přikusujeme-li neobyčejně dobré - slané a křupavé, ještě teplé - housky, by každá za pět korun. V nejhezčí části trasy - v Kotelních jamách - nedohlédneme ještě na vrchol Kotle, nicméně mlha se již protrhává. V Horních Mísečkách jsme zklamáni, že není otevřen kiosek lyžařské školy /totéž se nám později stane v Mrklově/, míjíme Janovou horu a na kontrole Na rovince s povděkem přijímáme občerstvení. Na Zadním Žalém konečně vidíme do dálek, Krkonoše jsou ještě částečně ukryty v černých mracích, však jsme mezitím absolvovali dvě drobnéa krátké přepršky. U rozhledny si ještě dáme razítko, potom přes obé Štěpanice dojdeme do cíle, kde dostáváme vedle diplomu, dřevěného přívěsku s motivem Krakonoše a leporela Jilemnic takéchutný bylinný čaj a bramborovou polévku. Pořadatelé odměňují nejstaršího účastníka, dvaasedmdesátiletého pana Nykla, stále "padesátkaře". Když skoro neradi odcházíme z takřka domácího prostředí na vlak, pan Nykl odjíždí do Vrchlabí na kole..........
Závěr: perfektní pochod, který by si zasloužil lepší účasti než 115 účastníků. Chtělo by to zkrátka stovky nových panů řídících učitelů Bucharů.................
Luděk Šlosar - KČT Lokomotiva Trutnov
Chtěl bych poskytnout všeobecné informace o odznacích a jiných aktivitách, podmínkách jejich plnění i vzájemné návaznosti na sobě. Je možno říci, že od nejjednoduššího ocenění, t. j. získání Základního odznaku turisty, přes Českomoravského turistu, výkonnostní odznaky různých přesunových prostředků, lze získat až čestný titul Mistr turistiky, který dokladuje dlouholetou, systematickou aktivní činnost v turistice.
V dnešní informaci bych odskočil od odznaků a jiných aktivit s celostátní působností a chtěl bych Vás upozornit na novou akci v naší oblasti. Na letošním srazu turistů v Bohuslavicích nad Úpou byl dán do prodeje záznamník Turista oblasti. Tento záznamník, který vydal oblastní výbor KČT oblasti Krkonoše a Podkrkonoší, stojí 45 Kč a jeho posláním je pozdvihnout turistickou činnost členů KČT i široké veřejnosti v naší oblasti. Na konci splnění podmínek tohoto odznaku čekají účastníky čtyři pěkné odznaky.
Odznak má čtyři stupně: 1. stupně /žlutý/ za účast na třech akcích ve třech odborech oblasti, 2. stupeň /zelený/ za splnění podmínek 1. stupně a účast na třech dalších akcích v dalších třech odborech oblasti, 3. stupeň /modrý/ za splnění podmínek 2. stupně a účast na třech dalších akcích ve třech dalších odborech oblasti, 4. stupeň /červený/ za splnění podmínek 3. stupně a účast na třech srazech turistů oblasti.
Odznaky se plní na akcích odborů oblasti Krkonoše a Podkrkonoší, účast na akcích jednoho a téže odboru se nesmí opakovat, účast není podmíněna délkou trasy a přesunovým prostředkem, záznamník bude k dostání u každého odboru oblasti, plnění tohoto odznaku se mohou zúčastnit i nečlenové odboru, doba plnění odznaku není omezena.
Vladimír Škop - oblastní klasifikátor
Dále se připravuje výstavba čističky odpadních vod a rekonstrukce vodovodu na chatě.
T. J. Semily 2.000,00 Kč
Atletický klub Turnov 500,00 Kč
cestovní kancelář Hoška-Tour 10.000,00 Kč
oblast Krkonoše a Podkrkonoší 4.000,00 Kč
oblast Český ráj a Pojizeří 5.000,00 Kč
odbor KČT Jilemnice 3 1.000,00 Kč
odbor KČT Turnov 1.000,00 Kč
odbor KČT Lokomotiva Trutnov 1.000,00 Kč
odbor KČT Vysoké nad Jizerou 500,00 Kč
odbor KČT T. J. Autoškoda Mladá Boleslav 3.000,00 Kč
odbor KČT Baník Žacléř 500,00 Kč
T. J. Lokomotiva 200,00 Kč
Zdeňka Marková - KČT Semily
Turistická činnost v Bernarticích měla svůj počátek v roce 1952 při otevření vyššího stupně základní školy v místě. Tři učitelé Vykus, Knajflová a Rájek podnikali zprvu jednodenní nebo vícedenní výlety pěšky, na kole nebo na lyžích, později vícedenní prázdninová pěší putování, kupř. do Krkonoš, Posázaví, Českého ráje a dalších míst. Tato činnost se konala v rámci turistického kroužku při pionýrské skupině. Sami učitelé se s přizváním dalších kolegů dále zaměřili v rámci činnosti turistického odboru při tělovýchovné jednotě na společnou činnost dospělých v plnění podmínek výkonnostních odznaků při absolvování zápočtových cest.
Odchodem shora uvedených učitelů ze školy a z obce se turistická činnost na krátkou dobu odmlčela. Znovu se rozvinula jako činnost odboru při T. J. Jiskra, kde funguje dodnes. Po roce 1956, kdy předseda odboru Rájek absolvoval ústřední značkařské školení, je prováděn další obor turistické činnosti, a to značení a obnova turistických cest v obvodě naší obce v celkovém rozmezí 40 km. Po otevření ubytovacího zařízení při tělovýchovné jednotě koná předseda Rájek při hromadných zájezdech žáků ze škol v přírodě s dětmi pravidelné besedy na téma "Bernartice v minulosti a dnes", rovněž v rámci činnosti odboru.
V dnešní době je činnost odboru zaměřena výhradně na práci s mládeží, jen vyjímečně se do činnosti zapojují i dospělí jednotlivci jako hosté. V minulých dvou letech se do naší činnosti zapojily i dvě dospělé dívky Kleinerová a Loncová, které pracují jako praktikantky a po absolvování turistického školení v letošním podzimu budou pracovat jako samostatné cvičitelky.
V letošním kalendářním roce má odbor celkem 19 členů, z toho 16 dětí školního věku a 3 dospělé. Konáme pravidelné sobotní výlety - střídavě celodenní i půldenní. V některých obdobích konáme akce zaměřené k určitému tématu. Kupř. loni jsme se zaměřili na poznávání pevností z let 1936 - 1939 na Rýchorách, na Dobrošově, Březince, na Jestřebích horách a v Orlických horách. Letos poznáváme s nejmladšími turisty nejbližší okolí našeho domova, zejména Vraní hory.
S T. J. Jiskra Bernartice jsme ve velmi dobrém vztahu, pro naši činnost nám jednota hradí veškeré jízdné a vstupné, dále některé časopisy, potřebnou literaturu a drobné pomůcky.
Karel Rájek - KČT Jiskra Bernartice
Pro putování na jedinou boudu na hřebeni - na Rýchorskou boudu - si můžeme zvolit několik východisek: ze Žacléře po zelené značce /se kterou jde téměř po celou trasu i červená přímo z náměstí/, po jiné zelené značce ze Svobody nad Úpou, po červené i z Pomezních bud nebo Trutnova /jejich propojením vzniká v zimě oblíbená lyžařská trasa/, konečně pak pak i po modré z Horního Starého Města nebo žluté z Horního Maršova. Zvolíme-li si poslední možnost, čeká nás zřejmě nejprudší stoupání, nicméně také nejkratší trasa nahoru, převážně vedoucí ve stínu hlubokého lesa, což zase přivítáme v parném létě.
Když se nám po jisté námaze dostane zasloužené odměny tím, že stoupání definitivně ustane, upoutá nás nejprve vlevo nepatrné skalisko spojené s podezdívkou. Opřeni o zábradlí tu můžeme sledovat nádherné panorama Krkonoš zleva od Černé hory přes Sněžku až po Pomezní a Dlouhý hřeben. Připadá-li nám tento prostor jako základy chaty, nemýlíme se. Zde stála známá chata Maxovka - Maxhütte s velmi zajímavým osudem. V letech 1891-92 byla součástí výstavního pavilónu ve Vídni, odtud byla prodána panu Hirschlovi, který ji věnoval rakouskému Krkonošskému spolku. Po vybudování oné podezdívky stála tu od roku 1893 a sloužila turistům v letních měsících. Význam Maxovky však ustupoval do pozadí, až v letech 1949 - 50 byla zrušena.
tento snímek je ovšem z doby mnohem pozdější - z 11. 08. 2001 a má funkci toliko ilustrační pro tyto stránky. Foto: L. Šlosar
Příčina ústupu slávy Maxovky se objeví za námi, jestliže se otočíme a necháme za sebou zmíněnou fascinující vyhlídku na Krkonoše. Je jí mohutná Rýchorská bouda, stojící opodál, zařízená již od svého vzniku v roce 1930 na celoroční provoz. Bouda slouží zejména k ubytování profesionálních a dobrovolných pracovníků vzdělávajících se na úseku ochrany přírody. Ekologickou tematikou je prostoupena i výzdoba stěn nemalé, leč velice útulné místnosti sloužící pro občerstvení procházejících poutníků, která je vybavena třemi stoly a k nim lavicemi, málokdy neobsazenými, zejména v zimě, kdy bouda je oblíbenou zastávkou lyžařů. Vůbec není divu, nejrůznější nápoje, ale také i teplou uzeninu tu dostanete za velmi přijatelné ceny, zvláště s přihlédnutím k tisícové nadmořské výšce. Stojíte-li čelem k prodejnímu pultu, u kterého si můžete do svých vandrbuchů či na pohledy dát tři druhy vkusných razítek, nemůžete si vpravo nahoře nevšimnout makety zmíněné Maxovky, kterou v poměru 1:150 vyrobil důchodce František Hanuš ze Žacléře.
co pamatuji, jsou razítka na Rýchorská boudě stejná nebo podobná, tato jsou pořízena při návštěvě dne 31. 07. 1993. Z vandrbuchu L. Šlosara
Příjemně osvěženi s mírem v duši si zvolme ke zpáteční cestě třeba červenou značku do Trutnova, nebo tak projdeme částí přírodní rezervace Na Rýchorách mající celkovou rozlohu 203 ha. Pokud nám celkové dojmy z nádherné pouti nepostačí nebo pokud máme žízeň, můžeme se ještě v sobotu či v neděli zastavit na největší protipěchotní tvrzi Stachelberg, o níž se dočtete v této rubrice v některém příštím čísle, případně na novém občerstvení Na Hřebínku za střelnicí, stále však jakoby sledováni zezadu výraznou siluetou Dvorského lesa, nejvyššího vrcholu pásma Rýchor vypínajícího se až do výše 1.033 m n. m., kudy jsme ještě před hodinami nebo desítkami minut procházeli očarováni nádhernou flórou......
Luděk Šlosar - KČT Lokomotiva Trutnov
K plnění odznaku Turista oblasti potřebujeme mít dobrý termínový kalendář turistických akcí oblasti. Tak jako na začátku roku 1995 zveřejníme i ve Zpravodaji č. 1/96 kalendář na příští rok. Potřebné údaje v členění datum, název akce, ročník, způsob přesunu, jméno a adresa manažera pochodu, místo konání a délka tras, zasílejte na adresu Luděk Šlosar, Horská 435, 541 02 TRUTNOV 4 nejpozději do 30. 11. 1995, možno je též předat F. Vackovi na podzimním setkání předsedů odborů.
Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaje
Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaje
ZPRAVODAJ. Čtvrtletník pro pěšáky, kolaře, lyžníky a vodáky Podkrkonoší a Krkonoš. Ročník 1, číslo 4. C - účelová tiskovina určená pro členy KČT oblasti Podkrkonoší a Krkonoš. Textová stránka: Luděk Šlosar. Příspěvky zasílejte na adresu: Luděk Šlosar, Horská 435, 541 02 TRUTNOV 4. Pouze telefonické vzkazy do zaměstnání /0439/807277/.
Všem přispěvovatelům děkujeme za zaslané příspěvky.
Uzávěrka příštího čísla do 10. 12. 1995.
Grafická stránka: Luboš Hoška. Tisk a distribuce: Hoška Tour.