24. 10. 1998
KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší
KČT Lokomotiva Trutnov
Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/
Zajímaví lidé
Reportáže z turistických akcí
Mladobucká padesátka
Návštěvní kniha
Poznámka:
Na těchto stránkách je Zpravodaj č. 3407 uveden bez grafické úpravy, bohužel tentokráte bez fotografické dokumentace.Obsah:
Pálení botasek /úvodník/Schengenské dohody a turistika na sever od naší oblasti KČT
KČT Solnice na Internetu
Zamyšlení nad srazy oblasti
Výzva k dalším zamyšlením nad srazy
Memento v oblasti cvičitelů a vedoucích
Vzpomínka na Bratrouchov a na báječného člověka
115. Ski-stopa Jana Buchara
Pořádání turistických akcí na území KRNAP
Tajemství smírčích křížů u Boháňky
Náš člověk v cizině - Trek okolo Everestu aneb putování nepálskými kraji Solu a Khumbu
Představujeme KČT Hradec Králové /4. část/
Upřímné přání
Přece však po sobě zanechám nepatrný odkaz - slovní spojení, takový vlastně idiom, který sice nebude přímo s mým jménem spjat, neb zlidoví, ale jeho autorem jsem já, mí přátelé to dosvědčí, a tímto úvodníkem si ho jaksi nechávám patentovat in pleno.
Od roku 1984, kdy se pohybuji mezi dálkoplazy, jich mezi nás několik přibylo, ale mnohem více jich ubylo. Nikoliv všichni zemřeli, některým se přihodila ta zatrachtilá věc, že se zamilovali. Když takto postižený člověk z našeho společenství z tohoto druhého důvodu zmizel, okomentoval jsem to vždy větou: "Aha, nastalo pálení botasek". Narážel jsem na důsledek podivuhodného jevu, že k sobě spíše přilnou lidé protichůdných zájmů. Známý český psycholog a psychiatr docent Chocholoušek ve svém stěžejním díle "Protivové se přitahují /nakladatelství Odeon Praha, 1974/ tento fenomén dále rozvíjí takto /str. 211/: V každém páru vyskytuje se pak jedna jeho součást v dominantnějším postavení, druhá pak v postavení submisivnějším, přičemž charakter tohoto postavení u každého jednotlivce není dán mnohdy povahově, nýbrž jeho postavením ve společnosti, společenskými styky, finančním zajištěním apod." Docent Chocholoušek pak na konkrétních případech dokládá, že /str. 218/… "submisivní osobnost působením svého dominantního protějšku má tendenci rezolutně se zříci svých dosavadních oblíbených aktivit či aspoň společenství, v nichž své aktivity provozovala".
To je samozřejmě chvályhodné tehdy, kdy partner byl například drogovým dealerem nebo partnerka kurtizánou, ale záhadou zůstává /a docent Chocholoušek to bohužel nevysvětluje/, proč submisivní osobou je skoro vždycky vyznavač dálkových pochodů. Sám třeba vím z doslechu, jak dvě dívky - ač bývalé stovkařky - jako v transu horlivě přikyvovaly jednomu velice atraktivnímu protějšku, jenž tvrdil, že šílenstvím je cestovat někam vlakem či autobusem a v přiměřeném čase zdolat tu rozumnou střední trasu pěšky.
Protože láska je mocná čarodějka, dominantní osobnost vždy vyhraje, a jeden pochodník tak zmizí z turistických tras - definitivně, ale taky někdy pouze načas. Osoba ovládající totiž zpravidla dosáhne vítězství Pyrrhy. Docent Chocholoušek o tom píše /str. 301/: "Nakonec s výsledkem není spokojena ani dominantní osobnost, protože buď ve svém partneru vypěstuje zombii, která s ním souhlasí ve všem a za všech okolností, a tím pro něho ztratí na zajímavosti, anebo v osobě submisivní se pod vlivem nikdy nemizejících zážitků z předešlých činností nahromadí postupně takový přetlak, že jednoho dne se vzbouří a jako neřízená střela navrátí se zpět ke svým opomenutým aktivitám".
Proto bych chtěl pro nastávající nový rok všem turistům popřát, aby k "pálení botasek" u nich nedošlo a aby naopak do naše společenství nejen dálkoplazů, ale i turistů celkem přivedli další dušičky - i za cenu toho, že se můj idiom "pálení botasek" neujme.
Mě to totiž nevadí! Jsem v takovém případě připraven vstoupit v obecnou povědomost větou "To be or not to be, that is the question". Je anglická, v Čechách už brzy stejně nebude nikdo umět česky mluvit, a při úpadku vzdělání v humanitních oborech na mě určitě nepraskne, že větu kdysi pronesl ústy Hamleta sám velký Shakespeare.
/Luděk/
Česká republika má vstoupit do schengenského prostoru 01. 01. 2008, v době vzniku tohoto článku se dokonce psalo o 21. 12. 2007.
O tom, jak se dotkne tato významná událost našeho pěšího a cyklistického putování do Polska, s nímž sousedí náš Královéhradecký kraj, nejlépe vypoví odpovědi pracovníků Ředitelství služby Cizinecké a pohraniční policie ČR Tomáše Kollera a Jana Foltána z besedy na serveru http://www.idnes.cz/ v rubrice Osobnosti na síti ze dne 19. 07. 2007:
OTÁZKA: Dobrý den, já se chtěl zeptat, co je to schengenský stát, kde leží apod., protože ten název slyším poprvé! Děkuji.
ODPOVĚĎ: "Schengen" tvoří v současné době souvislé území 15 států. Na jejichž společných vnitřních hranicích nejsou vykonávány hraniční kontroly a hranice lze tedy překračovat kdykoliv a na jakémkoliv místě.
OTÁZKA: Zdravím, kam se hranice "Schengenu" posune?
ODPOVĚĎ: Spolu s ČR se na vstup do "Schengenu" k 31.12.2007 připravují státy Polsko, Slovensko, Slovinsko a Maďarsko. Hranice "Schengenu" bude posunuta na tyto státy.
OTÁZKA: Jaký doklad totožnosti budu muset při cestě v "Schengenu" mít pas nebo občanský průkaz? ODPOVĚĎ: Při cestách v schengenském prostoru je nutné mít minimálně občanský průkaz.
OTÁZKA: Bude po vstupu do "Schengenu" možné překračovat hranice se státy "Schengenu" na libovolném mistě?
ODPOVĚĎ: Ano, pokud se jedná o zrušení omezení spojeného s hraničními přechody a jejich provozní dobou. Právo volného pohybu ale nebude absolutní; i nadále bude třeba respektovat některé zájmy chráněné vnitrostátními zákony (chráněné krajinné oblasti, soukromý pozemek apod.). Jistá omezení mohou být požadována také v případě mimořádného dočasného zavedení ochrany státních hranic.
Pěší turistika do Polska se tak stane zajímavější. Například v Krkonoších je v současné době na hranicích pět turistických přechodů. Po vstupu do Schengenu se bude moci chodit po všech turistických cestách, kterých je okolo dvaceti. Typickým příkladem je Sněžka, přes níž vede státní hranice. Podle právní úpravy před "Schengenem" turisté porušují zákon už tím, že se jdou najíst do schroniska "Na Śnieżce", nebo že se vydají po polské Jubilejní cestě. Po "Schengenu" budou naopak legální např. i výlety do Polska přes Ptačí kámen a Petrovku nebo přes sedlo nad Martinovkou. Možnost přechodu hranic není však neomezená. Na hranicích si musíme si počínat stejně jako ve vnitrozemí, t. j. tam, kde je chráněná oblast, neopouštět vymezená místa. Např. v Krkonoších je dvacet osm kilometrů státní hranice vedené skrze KRNAP obklopeno územím s nejpřísnější ochranou přírody v České republice. Proto i po Schengenu bude v těchto lokalitách trvat zákaz vstupu mimo značené turistické cesty.
Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaje - za použití pramenů serveru http://www.idnes.cz/
-lš-
Nechci tady hodnotit pořadatelskou činnost jednotlivých pořádajících odborů, určitě projevují svoji maximální snahu, ale turisté pomalu nemají šanci se na tomto srazu potkat, popovídat si, popřípadě si vyměnit nějaké zkušenosti. Toto mohou učinit jedině v případě, že se dopředu domluví, že na již zmíněný "sraz" pojedou společně a odšlapou pochod, v rámci kterého se tento "sraz" koná. Toto však mohou učinit na jakékoliv jiné akci, či někde v domovské hospůdce při pivečku. Druhá možnost setkání je, že se náhodou setkají na trase a jdou společně kousek onoho pochodu. Tyto okolnosti však dotyčné moc nevyzývají k tomu takovéto akce navštívit.
Velice mě udivuje, kam jsme se to dostali. Přiznám se, že ani mne tyto "srazy" nepřitahují a nemám již z uvedených skutečností chuť se jich účastnit. Jistě je nás více.
Do této velké oblasti jsme přešli z menší oblasti Krkonoše a Podkrkonoší. Mohu konstatovat, že i tam se oblastní srazy konaly,avšak vícedenní a poměrně se solidní účastí a programem připraveným minimálně na dva dny. O tom se může zájemce přesvědčit i v kronice , která byla v rámci srazů vedena a v součastné době je u mne. Dříve to asi šlo a nebo, že by to bylo lidmi?
Poslední věc, kterou bych zde chtěl zmínit jsou finance. Jsem dlouholetý funkcionář našeho odboru, a tak si troufám tvrdit, že již určitý přehled o nákladnosti jednotlivých akcí mám. V době, kdy se tvrdí, že je všeobecný nedostatek peněz na to či ono si můžeme dovolit takový luxus, že z oblastních peněz takovýto "sraz" dotujeme částkou cca 70,- Kč na jednoho turistu. Ten by se musel mít na takovém srazu jako král. S těmito financemi si dovoluji konstatovat, že lze zajistit minimálně dvě akce tohoto typu, za předpokladu, že budeme vše připravovat od nuly.
Na závěr bych chtěl konstatovat, zda má smysl takovéto oblastní "srazy" pořádat a zbytečně mrhat silami organizátorů a také finančními prostředky. Zda by nebylo lepší se nad tím zamyslet a finance využít k jiným účelům / třeba větší propagaci oblasti a turistiky vůbec/ nebo ponížit členské odvody oblasti.
Jaroslav Teichman - předseda KČT Bohuslavice n. Ú.
Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaj
Mnozí z nás si řeknou, že nejsou potřební, vždyť všechny naše akce a výlety můžeme pořádat i bez těchto vyškolených lidí. Ano, to je sice pravda, ale právní stránka je poněkud jiná. Za akci podle stanov odpovídá školený člen ať už vedoucí přesunu, či cvičitel. Také pojištění se týká těchto vyškolených členů a případné pojistné události, či nějaké závažné události při akci se snadněji řeší, jak v rámci KČT, ale i směrem k ostatním orgánům státní moci. Připomeňme si, že akcí Klubu je jen taková, která je plánovaná a uvedená v kalendářích Klubu /odboru, oblasti, celostátním/ a nebo alespoň projde zápisem členské schůze před konáním akce. Ostatní akce jsou považovány za soukromé.
Oblastní výbor KČT Královehradeckého kraje vytvořil lektorskou skupinu pro pořádání školení a nejméně jednou za rok pořádá školení vedoucích pěší turistiky a podle zájmu je schopný uspořádat školení i pro vedoucí cykloturistiky. Zájemci o vyšší stupeň školení (cvičitel) případně jiných přesunových prostředků mohou využít nabídky školících středisek v rámci KČT, které najdete v příloze časopisu TURISTA. Stále máme v oblasti odbory, které nemají /podle toho co nahlásily/ žádného vedoucího ani cvičitele. Jsou to i odbory, které pořádají významné akce pro veřejnost a sami mají bohatou činnost.
Jen pro zajímavost uvedu počty školených pracovníků v odborech(bez rozlišení vedoucí - cvičitel): Bohuslavice n. Ú. - 6; Hostinné - 2; Dvůr Králové n. L.. - 2; Malé Svatoňovice - 1; Trutnov - 3; Žacléř - 10; Úpice - 17; Dobruška - 14; Nové Město n. M. - 14; Hradec Králové (108101) - 3; Foma Hradec Králové - 9; Česká Skalice - 4; Červený Kostelec - 4; Opočno - 4; Rybná n. Z. - 4; Rychnov n. K. - 12; Náchod - 15; Smiřice - 2. Odbory bez vedoucích a cvičitelů (dle evidence) jsou: 108304 Jaroměř; 108201 Hořice; 108106 Nový Bydžov; 108406 Týniště nad Orlicí; 108203 Lázně Bělohrad; 108205 Ostroměř; 108206 Pecka; 108402 Pohoří; 108103 SKP Hradec Králové; 108207 Rohoznice; 108405 Solnice;108507 Vrchlabí; 108208 Železnice; 108202 Jičín; 108204 Nová Paka; 108301 Broumov; 108104 Malšovice; 108105 Chlumec n. C.
Jak vidíte odborů bez vedoucích a cvičitelů je dost. Školení vedoucích připravuje oblastní výbor na 4 - 6. dubna 2008 na Jestřebí boudě v osadě Paseka, obec Radvanice v okrese Trutnov. Rádi přivítáme zájemce a přihlášky můžete již zasílat sekretářce p. Jagrové, nebo metodiku oblasti p. Vořechovskému. Dále oblastní výbor uvažuje o konaní semináře vedoucích a cvičitelů se zaměřením na novinky v oblasti turistiky, zdravovědu, pojištění a podobně. Na závěr bych rád popřál vám všem mnoho turistických zážitků a těším se na další spolupráci.
Miroslav Vořechovský - metodik oblasti
Sympatický báječný člověk, který svým charismem nádhernou atmosféru vyvolal - Mirek Kocourek z KČT Rokytnice n. J. - snad poslední epigon obrozeneckých učitelů a nadšený propagátor lyžařské turistiky, nás bohužel opustil 19. října 2007 ve věku 83 let.
Vzpomínáme na Tebe, Mirku, také jako na autora seriálů lyžařských akcí Ski-stopa Jana Buchara probíhajících také v naší oblasti.
-lš-
Mirkovu památku nejlépe proto uctíme tím, že budeme - stejně jako v předešlých letech - pokračovat ve Ski-stopě Jana Buchara, seriálu lyžařských turistických akcí v Podkrkonoší. Tyto akce spojuje dohromady jméno nadšeného propagátora lyžování v Krkonoších Jana Buchara. Nabízíme její program pro lyžařskou sezónu 2007 - 2008.
Zveme na všechny tyto akce vyznavače lyžařské turistiky z Královéhradeckého kraje, pro které je tento seriál příležitost poznat též krásy západních Krkonoš.
|
26. 12. 2007 |
Na Štěpána na Štěpánku - Memoriál Karla Kobra |
11. |
|||
|
KČT BENEŠOV U SEMIL |
Jan Mucha, 512 06 BENEŠOV U SEMIL 188 |
481623030, 602159201 |
|||
|
lyže, pěší na libovolných trasách |
|||||
|
s průchozím místem Turnovská chata u Příchovic |
11 - 14 hod. průchozím místem |
||||
|
01. 01. 2008 |
Novoroční hvězdicový výstup na Rýchory |
23. |
|||
|
KČT ŽACLÉŘ |
Stanislav Podsedník, B. Němcové, 542 01 ŽACLÉŘ |
737541920 |
|||
|
lyže, pěší |
|||||
|
s průchozí místem chata Rýchorská bouda |
10 - 14 hod. průchozím místem |
||||
|
01. 01. 2008 |
Novoroční výstup na Strážník bez kyslíkových přístrojů |
04. |
|||
|
KČT ROKYTNICE N. J. |
Miroslav Kaván, Horní 29, |
481523537 |
|||
|
lyže, pěšky |
|||||
|
s průchozím místem vyhlídková skála u kóty 781,9 Stráž |
14 - 15 hod. průchozím místem |
||||
|
05. 01. 2008 |
Novoroční relax |
10. |
|||
|
KČT ROKYTNICE N. J. |
Ing. Jaroslav Hejral, Horní 580, |
737248405 |
|||
|
lyže |
|||||
|
dolní stanice lanovky U Rokytky na Lysou Horu |
09,30 hod. |
||||
|
12. 01. 2008 |
Setkání turistů v Bratrouchově v hostinci U Mikšů |
09. |
|||
|
KČT ROKYTNICE N. J. |
Ing. Jaroslav Hejral, Horní 580, |
737248405 |
|||
|
lyže – libovolně, možno i jiným náhradním přesunovým prostředkem |
|||||
|
s průchozím místem Bratrouchov – hostinec U Mikšů |
13 - 15 hod. průchozím místem |
||||
|
20. 01. 2008 |
Přejezd východními Krkonošemi |
11. |
|||
|
KČT TRUTNOV |
Manfred John, Chodská 410, |
499813627 |
|||
|
lyže dle propozic, náhr. pěší |
|||||
|
dle propozic |
dle propozic |
||||
|
26. 01. 2008 |
Memoriál Jindry Axmana |
24. |
|||
|
KČT HOSTINNÉ |
Josef Jasenský, Poštovní 36, |
731441564 |
|||
|
pěší – 10 km, lyže 16 a 32 km |
|||||
|
Arnultovice - restaurace U soudku |
09 - 11,00 hod. |
||||
|
02. 02. 2008 |
Lyžařský přejezd Rýchor |
38. |
|||
|
KČT ŽACLÉŘ |
Vilém Görner, Mírová 354, |
723220279 |
|||
|
lyže 15 - 40 km |
|||||
|
Žacléř - klubovna Národního domu |
07 - 10,30 hod. |
||||
|
02. 02. 2008 |
Za zmrzlým Čepelkou |
12. |
|||
|
KČT MALÉ SVATOŇOVICE |
Jan Šafář, 17. listopadu 205, |
721322561 |
|||
|
lyže a pěší 15 - 30 km |
|||||
|
M. Svatoňovice - nám. K. Čapka |
07 – 10 hod. |
||||
|
09. 02. 2008 |
Ve stopě první středoevropské padesátky |
31. |
|||
|
KČT VYSOKÉ N. J. |
Zdeněk Seidl, Tyršova 295, 512 11 VYSOKÉ N. J. |
481593495 |
|||
|
lyže - 10, 25, 50, 55 km |
|||||
|
Vysoké nad Jizerou - sokolovna |
07 - 10 hod. |
||||
|
16. 02. 2008 |
Přejezd Krkonoš - Memoriál Karla Šaldy |
34. |
|||
|
KČT ROKYTNICE N. J. |
Ing. Jan Kocourek, 552 24 Velká Jesenice 15 |
731601221 |
|||
|
lyže - 20 - 40 km |
|||||
|
Rokytnice n. J. dle propozic |
dle propozic |
||||
|
16. 02. 2008 |
Za ohřátou medovinou |
07. |
|||
|
KČT ÚPICE |
Jana Vořechovská, Nerudova 489, |
604538694 |
|||
|
lyže a pěší na libovolných trasách |
|||||
|
s cílem na Jestřebí boudě /Paseka/ |
09 - 16 hod. |
||||
|
17. 02. 2008 |
Okolo Rokytnice |
03. |
|||
|
KČT ROKYTNICE N. J. |
Petr Rosůlek, Horní 166, |
481523578 |
|||
|
dle propozic |
|||||
|
dle propozic |
dle propozic |
||||
|
23. 02. 2008 |
Lysá hora - Žalý - Jilemnice |
04. |
|||
|
KČT ROKYTNICE N. J. |
ing. Pavel Novotný, Horní 79, |
481523343 |
|||
|
lyže, cca 25 km |
|||||
|
dolní stanice lanovky U Rokytky na Lysou horu |
9 hod. |
||||
|
26. 12. 2008 |
Na Štěpána na Štěpánku - Memoriál Karla Kobra |
12. |
|||
|
KČT BENEŠOV U SEMIL |
Jan Mucha, 512 06 BENEŠOV U SEMIL 188 |
481623030, 602159201 |
|||
|
lyže, pěší na libovolných trasách |
|||||
|
s průchozím místem Turnovská chata u Příchovic |
11 - 14 hod. průchozím místem |
||||
Iniciátoři Ski-stopy Jana Buchara z KČT Rokytnice se zabývají vydat odznak Ski stopa Jana Buchara a každoročně ho udělovat účastníkům, kteří doloží účast alespoň na pěti /popřípadě jiném počtu/ akcích ze Ski-stopy v příslušném ročníku. Najde se někdo v naší oblasti, kdo by se na této myšlence podílel?
Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaje
Koncem října dosedl na můj stůl dopis, který by měl zajímat každého, kdo nejen pořádal, ale kdo může být potenciálním pořadatelem turistických akcí na území KRNAP, proto ho tímto dávám čtenářům v plen v plném znění:
Správa KRNAP jako orgán státní správy v ochraně přírody a krajiny pro území národního parku a jeho ochranného pásma, příslušný dle § 78 odst. 1 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen zákon), Vás, jako pořadatele, kteří jste v minulosti organizovali hromadné sportovní, turistické či jiné veřejné akce na území Krkonošského národního parku, upozorňuje na následující:
Podle § 16 odst. 1 písm. e) zákona je na celém území národních parků zakázáno pořádat a organizovat hromadné sportovní, turistické a jiné veřejné akce a provozovat vodní sporty mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody. Taková místa nebyla na území národního parku žádným obecně závazným předpisem doposud vyhrazena, ani jejich vyhrazení Správa KRNAP nepřipravuje. Podle § 43 zákona výjimky ze zákazů uvedených v § 16 zákona v případě, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody, povoluje v každém jednotlivém případě svým rozhodnutím vláda ČR.
Správa KRNAP doposud vydávala správním rozhodnutím souhlas s vyhrazením tras pro jednotlivé akce. Na základě pokynů z ministerstva životního prostředí nebude nadále Správa vyřizovat agendu tímto způsobem. Pro pořádání a organizování hromadných sportovních, turistických a jiných veřejných akcí na území národního parku je nutno požádat o výjimku ze zákazu, kterou, povoluje vláda ČR. Žádosti o výjimku musí být adresovány minimálně 2 měsíce předem na Ministerstvo životního prostředí ČR, odbor zvláště chráněných částí přírody, Vršovická 65, 100 10 Praha 10, které připravuje podklady pro jednání vlády. Pro urychlení procesu doporučujeme žádosti odesílat prostřednictvím Správy KRNAP, neboť příslušný odbor ministerstva, který podklady pro jednání vlády připravuje, zasílá nejprve každou žádost Správě KRNAP k odbornému vyjádření.
Pro posouzení Správou KRNAP, zda akce splňuje parametry pro udělení výjimky, je nutné v žádostech mimo jiné uvést, zda akce splňuje charakter akce veřejné a hromadné, tj. zda je to akce otevřená pro veřejnost, zda je předem známý počet účastníků, zda je akce inzerovaná (plakátovaná, oznamovaná v regionálních či celostátních sdělovacích prostředcích, na internetu apod.).
Pořádání a organizování hromadných sportovních, turistických a jiných veřejných akcí na území národního parku bez výjimky vlády naplňuje skutkovou podstatu přestupku či správního deliktu dle zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, a podle téhož zákona bude orgánem ochrany přírody také sankcionováno.
Blanka Bílková - pověřená úřední osoba KRNAP
Vcelku neplánovaně jsme se dostali do okolí Boháňky na Hořicku. Jen tak, nalehko, bez podkladů - jen s mapou. A doslova na místě samém pak vznikl okamžitý nápad jít se po více jak 10 letech podívat na kříž, který stojí v řídkém smrkovém lese severozápadně od obce.
Čas udělal své u lidské paměti i vzhledu kraje a my zakufrovali. Před lety jsme s sebou měli přímo popis, bez něho jsme nyní mírně znejistěli. Na pomoc přišla mapa. A šok - na mapě KČT Podkrkonoší 1:50 000 z r. 1998, kterou jsme měli s sebou k dispozici, jsou zakresleny kříže dva! Nepříliš daleko od sebe, oba kousek od Boháňky. Opravdu jsme tu tenkrát hledali, našli a do paměti si zafixovali jen jeden evidovaný kříž? Nebo jsme v průběhu těch let přehlédli nějakou změnu, nový nález? Šmajdali jsme lesem sem tam a podle mapy se snažili ten "druhý" kámen najít. Marně. A tak jsme nakonec odložili nemístnou hrdost a rozhodli se zeptat.
První člověk nevěděl, resp. věděl jen o tom, co my. Druhé jsme potkali dítě, které nám vzhledem k svému útlému věku obdivuhodně popsalo cestu - ale dle popisovaného vzhledu, líčené velké vzdálenosti i naší znalosti místa, ke kříži jinému, který je kousek od Lhotky. Chtělo to prostě místního "pamětníka". Ve chvilce šel takový proti nám. Ale ani od něho jsme nezjistili nic přesného - druhý kříž lokalizoval do příliš velké vzdálenosti neodpovídající mapě, nebyl si jistý ani tím, zda je kříž před anebo až za tím, který známe. Stařík navíc mluvil o obci Skála, která je na opačnou stranu a kříž v její blízkosti známe. A tak jsme odjeli s nepořízenou.
Doma jsem se ponořila do svých materiálů, záznamů, fotografií, publikací, webových stránek o kamenných a smírčích křížích, hledala jsem i na stránkách obce apod., ale kde nic tu nic, nikdo tam 2 kříže neuvádí. Obrátila jsem se o radu i na znalce na slovo vzatého. Potvrdil, že u Boháňky je zaznamenán jen a pouze jeden kamenný kříž. Ale on prý má starší vydání stejné mapy (z r. 1995) a na něm je kříž jen jeden - jenže špatně zakreslený. Takže je možné, že ho do nového vydání zakreslili znovu lépe, a ten starý na mapě prostě zapomněli. Vysvětlení tedy prosté. Z tepla domova, jak se říká "od zeleného stolu".
Pro milovníky lesa a tajemného pátrání se nevysvětlilo ale vůbec nic: není tam někde v lesním terénu mezi spoustou balvanů, změtí větví a mokřinaté půdy s mnoha potůčky přece jen ukryt jakkoli malý, léty narušený další objekt či jen jeho torzo? Záhada zůstává.
Pro ty, kteří by se vydali ji rozluštit, doplňuji popis, aby jejich cestě bylo odměnou jisté nalezení alespoň jednoho kříže: v Boháňce z centrální silniční křižovatky nad hřbitovem (mezi stromy tam stojí starobylý sloup s křížkem, prý nejstarší v širokém okolí) po žl. t.c. směrem na obec Skála kolem prodejny na levé straně asi 350 m, odbočit kolem Husova pomníku ze silnice vlevo, stále po značené cestě sochařským sympoziem, dále vlevo dolů do lesa. V lese pak žlutou značku křižuje cesta, pod níž se dáme vlevo, asi 600 m na křižovatku lesních cest, opět doleva (na příliš šikmo vzhůru vyjetými brázdami!) a po necelých 200 m je kamenná vodní propusť. Za ní doleva vzhůru do lesa asi 50 m, po levé straně stojí smírčí kříž, nepřehlédnutelný přes metr vysoký). Úspěšné hledání!
Jana Mistrová - Miletín
Průvodce Yadav, jenž nás již doprovázel kolem Annapúren, se nám velmi hodil ve styku s domorodci. Po prohlídce hlavního města, PAŠUPATINATH - hinduistická památky - a BODHNATH - tibetské svatyně odjíždíme po dvou dnech na trek. Krkolomná cesta autobusem v délce cca 130 km trvá 12 hodin. Cestou jsem dvakrát píchli, jednu chvíli jede autobusem kolem 100 lidí - 30 na střeše. Ocitáme se v nadmořské výšce 2.600 metrů, pak klesáme do výšky 900 metrů nad mořem, silnice je zpevněná, místy jsou vidět stopy závalů, které jsou zde velmi časté. Již za noci dojíždíme do JIRI - východiska naší cesty na kraji oblasti Rolwaling v nadmořské výšce 1.900 metrů. Jsme v subtropickém pásmu s banánovníky a rýžovými políčky, pěstuje se zde i proso, jsou zde však pijavice a např. opice.
První den je poznamenán setkáními s maoisty, kterým platíme výpalné 400 rupií, celkem prý na školství, a dostáváme potvrzení. V městečku SHIWALAYA potkáváme dva notně zablácené náklaďáky a to jsou poslední motorová vozidla, která jsme spatřili. Odtud se vše dopravuje na mulách nebo kravách, případně na džupech /křížencích jaka s krávou/. Jaci jsou výše od Namche Bazaru - nesnášejí teplo. Do NAMCHE BAZARU /3.420 m n. m./ docházíme za 8 dní a překonáváme přitom 3 sedla v nadmořské výšce 3.000 metrů nad mořem. Poznáváme však tvrdý život v šerpských vesnicích, o který jsou trekaři létající do Lukly ochuzeni, navíc máme k dobru nutnou aklimatizaci.
Trek má spád a nezbytnou romantiku, pořád je na co koukat a fotoaparáty cvakají. Na zádech až do Namche Bazaru máme 10 kg, v kraťasech spíme v místních čajovnách /lodge/, zde se i stravujeme, samozřejmě místními jídly. Často pijeme čaj, dole i pivo. Nejčastější jídla jsou česneková polévka, dalabát /rýže s čočkovou omáčkou a kari brambory/, ječné placky čapatí, brambory, omelety, ale i rýžová kaše. Voda do 4.000 metrů se dá pít pouze převařená nebo je nutno kupovat balenou. Cestou míjíme spoustu čhortenů, řady modlitebních mlýnků, všude včetně lanových mostů vlají modlitební praporky, na skálách jsou vytesány mantry "Om mani padhme hum".
Nacházíme se v kraji Khumbu, který je domovem Šerpů vyznávajících tibetský buddhismus. V JORSALE pod Namche Bazar platím vstup do NP SAGARMATHA. 1000 rupií na osobu. NAMCHE BAZAR na mě zapůsobil úchvatnými dojmem /zejména jeho tibetský trh, na který koukáme z okna čajovny. Veškeré zboží je sem dováženo na jacích z Tibetu přes sedlo Nangra-la 5.740 metrů nad mořem poblíž Cho Oju. Postupně nabíráme výšku, čím jsme výš, tím hůře se nám dýchá. V TENGBOCHE po prohlídce známého kláštera konečně vidíme Everest, ale i Lhotse, Lhotse Šar a Nuptse. Jinak moc štěstí na výhledy nemáme, ale dočkáme se. Při etapě DINGBOCHE /4.350 metrů nad mořem/ - CHUKHUNG již konečně fotíme Ama Dablan, snad nejkrásnější horu našeho putování, samozřejmě i Lhotse Šar, Everest odsud vidět není. V DZONGLE /4.830 metrů n. m./, kde spíme v přecpané čajovně nás zaskočí sněhová vánice. Následkem toho překračujeme sedlo CHOLA PASS /5.420 metrů n. m./ ve sněhu. Odpoledne se vyjasňuje, brejle jsou nezbytné. Volíme trasu do GOKYA /4.800 metrů nad mořem/ - BASE CAMP Everest vynecháváme. Při výstupu na vrchol GOKYO RI /5.357 metrů nad mořem/ se nám Everest ukazuje jen na chvilku. Vše je vynahrazeno další den, kdy jdeme podél obrovského ledovce NGOZUMBA GLACIER směrem k tyrkysové hoře Cho oyu /8.153 metrů nad mořem/, na kterou celý den hledíme za překrásného počasí. Konečně se nám ukazuje Mt. Everest /8.848 metrů nad mořem/ s jižním sedlem a Hillaryho výšvihem asi ve vzdálenosti 16 km. Je však chladno, zvláště, když zapadne slunce. To jsme však již v čajovně GOKYO RESORT, kde se topí sušeným jačím trusem, není zde totiž dřevo.
Během příštích tří dnů se náš trek naplní. Ještě vidíme spousty krásných himalájských vrcholů např. Kan Tega, překrásné Koňské sedlo a Thamserku. Cestou do LUKLY potkáváme invazi turistů, kteří si nechávají nosit nosiči příliš mnoho věcí. Nechybí mezi nimi záchod a sprcha ve stanu. Z Lukly odlétáme do KATHMANDÚ dornierem 228 pro 17 cestujících, který létá pouze za pěkného počasí. Je to vzrušující, vzletná a přistávací dráha má asi 400 metrů a je klopená. Asi tři dny máme na prohlídku Kathmandú , kterému přezdívají nejkrásnější smetiště na světě. Charakteristické jsou pavůně, které se linou napříč celým městem a pouliční /doslova/ ryk včetně otravných obchodníků a nabízečů nejrůznějších služeb.
Loučíme se s Yadavem, kterému říkáme Jenda. Odjíždí zpět do Chitwanu u indických hranic, kde má rodinu, pro kterou chce stavět dům. Snad tomu napomůže i trocha peněz, které si vydělal na treku. Loučení je smutné, jsme s ním dobří přátelé. Odlétáme přes Dhaku, Dubai a Londýn do Prahy, kam přilétáme s jednodenním zpožděním.
Vladimír Sluka - KČT Nová Paka
P. S.Doplňující údaje uvedené pouze v internetové podobě tohoto čísla Zpravodaje:
Kurs 1 USD = 60 rupií.
30 USD za měsíc za vstupní vízum je možno platit na letišti v Kathmandú.
Ti čtyři kamarádi byli:
- Luboš Junek zvaný Lubosh
- Ota Boura zvaný Otó
- Jana Staňková zvaná Sana
- Mirek Černohouz z Králík a
- já, jemuž průvodce přidělil jméno Ladijó
- den 04. 10. 2007 Jiri /1.900 metrů n. m./ - Sangadadanda /2.180 metrů n. m./
- den 05. 10. 2007 Sangadadanda /2.180 metrů n. m./ - Kenja /1.600 metrů n. m./
- den 06. 10. 2007 Kenja /1.600 metrů n. m./ - Goyam /3.220 metrů n. m./
- den 07. 10. 2007 Goyam /3.220 metrů n. m./ - Junbesi /2.680 metrů n. m./
- den 08. 10. 2007 Junbesi /2.680 metrů n. m./ - Nunthala /2.330 metrů n. m./
- den 09. 10. 2007 Nunthala /2.330 metrů n. m./ - Bupsa /2.360 metrů n. m./
- den 10. 10. 2007 Bupsa /2.360 metrů n. m./ - Chablung /2.700 metrů n. m./
- den 11. 10. 2007 Chablung /2.700 metrů n. m./ - Namche Bazar /3.420 metrů n. m./
- den 12. 10. 2007 Namche Bazar /3.420 metrů n. m./ - Kyenzoma /3.600 metrů n. m./
- den 13. 10. 2007 Kyenzoma /3.600 metrů n. m./ - Pangboche /3.900 metrů n. m./
- den 14. 10. 2007 Pangboche /3.900 metrů n. m./ - Dingboche /4.350 metrů n. m./
- den 15. 10. 2007 Dingboche /4.350 metrů n. m./ - Chukhung /4.743 metrů n. m./ a zpět /kóta 5.000 metrů n.m., případně 5.500 metrů n. m./
- den 16. 10. 2007 Dingboche /4.350 metrů n. m./ - Dzongla /4.830 metrů n. m./
- den 17. 10. 2007 Dzonghla /4.830 metrů n. m./ - Dragnag /4.700 metrů n. m./ přes sedlo Chola Pass /5.420 metrů n. m./
- den 18. 10. 2007 Dragnag /4.700 metrů n. m./ - Gokyo /4.800 metrů n. m./ - Gokyo Ri /5.357 metrů n. m./ a zpět
- den 19. 10. 2007 Gokyo /4.800 metrů n. m./ - kóta 5.200 metrů n. m. nad Ngozumba Glacier a zpět
- den 20. 10. 2007 Gokyo /4.800 metrů n. m./ - Dole /4.200 metrů n. m./
- den 21. 10. 2007 Dole /4.200 metrů n. m./ - Namche Bazar /3.420 metrů n. m./
- den 22. 10. 2007 Namche Bazar /3.420 metrů n. m./ - Phakding /2.623 metrů n. m./
- den 23. 10. 2007 Phakding /2.623 metrů n. m./ - Lukla /2.804 metrů n. m./
*11 K 31.3.1948 vlastnil KČT 117 objektů. Nakonec schválená dikce tzv. restitučního zákona (zák. č. 173/90 Sb.), vztahující se na majetek KČT, Sokola, Orla a dalších organizací, byla silně diskriminační, takže mohly být vraceny pouze majetky, které byly v držení tzv. "sjednocené tělovýchovy". Do vlastnictví KČT (Ústředí i odborů) tak bylo navráceno pouze 20 objektů z původního majetku registrovaného k březnu 1948.
Královéhradecký odbor KČT obnovil svoji činnost ještě na sklonku roku 1990 a jádrem jeho obnovy se stal turistický oddíl při lékařské fakultě UK v Hradci Králové. Ten si vytkl za cíl obnovit v co největší možné míře aktivity předválečného hradeckého odboru a pokusit se svojí činností o obnovení předválečné vážnosti odboru mezi veřejností i představiteli města. Dalším velice důležitým krokem obnoveného odboru byla snaha o restituci původního majetku odboru. Po nelehkém jednání bylo toto úsilí úspěšné v případě Masarykovy chaty a Čiháku a hradecké loděnice. Kašparova chata v Českých Petrovicích, díky dikci zákona č. 173/90 Sb., vrácena nebyla a pro potřeby turistů tak byla definitivně ztracena. Jméno obětavého a nezištného turisty a činovníka KČT - Karla Kašpara - jenž se velikým dílem zasloužil o rozvoj turistiky na Hradecku, v Orlických horách a v celé někdejší župě Orlické, tak, bohužel, zmizelo z názvu objektů KČT a postupně mizí i z podvědomí veřejnosti. Hradeckému odboru se podařilo s velkými obtížemi udržet v provozu obě chaty, které převzal v dosti zanedbaném stavu a na jejichž nutné opravy a údržbu nedostává žádné finanční dotace. Jediný zdroj příjmů odboru - nájemné z chat a z telekomunikačních zařízení, umístěných na Masarykově chatě, postačuje na základní údržbu, daně a pojištění objektů, takže na další nutné investice zbývají velice malé částky. Přesto se podařilo vybudovat u Masarykovy chaty čistírnu odpadních vod (v hodnotě 1 mil. Kč), studnu s odradonovací stanicí+vodovod (v hodnotě 700 tis. Kč), opravit střechu (v hodnotě 200 tis. Kč), zrekonstruovat celou elektroinstalaci Masarykovy chaty+požární signalizaci (v hodnotě 300 tis. Kč), zrekonstruovat ústř. vytápění, soc. zařízení, vnitřní rozvody kanalizace a vody (v hodnotě 1 mil. Kč), a zrekonstruovat a modernizovat kuchyni Masarykovy chaty (v hodnotě 3,5 mil. Kč), zrekonstruovat zázemí kuchyně a sociální zařízení chaty na Čiháku (v hodnotě 400 tis. Kč).
Po obnově své činnosti se hradecký odbor, kromě správy a provozování svého majetku zaměřil na značkařskou činnost (každým rokem značkaři obnoví cca 50 km turistického značení) a pořádá pravidelné sobotní výlety do blízkého i vzdálenějšího okolí Hradce Králové. Tyto akce jsou otevřeny široké veřejnosti, která poslední dobou se jich začíná zúčastňovat ve větším počtu (na podzim 2002 až 40 zájemců, z toho více jak polovina nečlenů KČT).
Cvičitelé odboru zajišťují alespoň jeden výlet na sobotu, či neděli, podle roční doby pěší, cyklo a lyže a členové se o jejich konání dozvědí z pravidelně tištěných čtvrtletních plánů (zájemci z řad veřejnosti mají aktuální informaci o činnosti odboru a plánovaných výletech ve velké vitrině haly hradeckého hlavního nádraží).
Odbor zorganizoval na podzim r. 2000 i úspěšné setkání turistů na Masarykově chatě při příležitosti 75. výročí otevření chaty, jehož program zpestřila jízdy historických automobilů a motocyklů hradeckého veterán klubu. Kromě těchto vlastních turistických činností pomáhá odbor i v propagaci turistiky.
Závěrem této nutně neuzavřené části - současnosti hradeckého odboru - je nutno ještě uvést alespoň heslovitě několik jmen, která úzce souvisí s jeho činností.*12
*12 Podrobnější medailonky tří velmi významných členů hradeckého odboru - pp. Kašpara, Pilnáčka a Ulricha (z nichž pp. Kašpar a Pilnáček jsou zařazeni do Síně slávy KČT) - jsou uvedeny v předchozích číslech Zpravodaje
Velikou zásluhu o obnovu KČT v Hradci Králové a o navrácení jeho majetku má první předseda obnoveného odboru p. RNDr. Karel Zaydlar, který vedl odbor až do r. 1996. Velkou pomocí mu byl tehdejší jednatel odboru, bohužel r. 1997 předčasně zemřelý, p. Ing. Stanislav Černohous. Další ranou pro královéhradecký odbor byla těžká autohavárie předsedy, RNDr. Zaydlara, po které mu jeho zdravotní stav nedovolil pokračovat v práci a proto byl předsedou zvolen p. RNDr. Václav Hovorka, který tuto funkci vykonává doposud. Ve své práci navázal na solidní základy činnosti položené p. RNDr. Zaydlarem. V současné době je rovněž předsedou KČT Oblasti Královéhradeckého kraje. Stavební činnost a údržbu chat nezištně a velice svědomitě vykonává p. Ivan Komárek, bez jehož úsilí a znalostí by správa klubového majetku byla velice obtížně řešitelným problémem. Pánové Robert Hladil a Ing. Vladimír Stárek. členové obnoveného hradeckého odboru, kteří dnes již bohužel nejsou mezi námi, byli za svou dlouholetou a obětavou turistickou činnost vyznamenáni nejvyšším vyznamenáním KČT - čestným odznakem Vojty Náprstka.
Konec seriálu.
Václav Hovorka - předseda oblasti a KČT Hradec Králové
P. S.Doplňující údaje uvedené pouze v internetové podobě tohoto čísla Zpravodaje:
Popis historie hradeckého odboru je stručnější a upravenou verzí brožury zpracované autorem, vydané v rámci projektu KČT Historie turistiky: RNDr. Václav HOVORKA: Odbor Hradec Králové; Encyklopedie na pokračování, Historie turistiky, KČT Odbor Hradec Králové 2004.
Pro text brožury byly použity následující tituly a prameny:
Dvacet pět let v Sokole Kralovéhradeckém (sborník); Tělocvičná jednota Sokol; Hradec Králové 1890
Ing. Jan HÉGR: příležitostné články publikované v tisku (regionální periodika Rychnovska, časopis Turista)
RNDr. Václav HOVORKA: příležitostné články publikované v tisku (Vč večerník, MF DNES, PRÁVO, v letech 1996 - 2001)
25 let Klubu československých turistů, odbor Hradec Králové (sborník uspořádal Josef SIMON); KČST, odbor Hradec Králové; Hradec Králové 1936
Královéhradecké bojiště 1866, Sbírka turistických map č. 25; měř. 1:50 000; KČST a VZÚ; Praha 1936
Lesní oblast Poorlická, Sbírka turistických map č. 44; měř. 1:75 000; KČT a ZÚMV; Praha 1940
Materiály, doklady a archivní dokumentace KČT, odboru Hradec Králové
Materiály, doklady a archivní dokumentace KČT, odboru Hradec Králové; Státní oblastní archiv Zámrsk, pracoviště Hradec Králové
Jan PETRÁK: Přírůčka turistů; Knihkupectví Klubu českých turistů; Praha 1947
Sborník Klubu českých turistů; Nakl. S&D pro KČT; Praha 1998.
Příjemné prožití Vánočních svátků, šťastný Nový rok, stálé zdraví a hodně osobních úspěchů, skvělou kondici a nepřeberné množství zážitků v turistice přeje všem vyznavačům turistiky Královéhradeckého kraje i odjinud
redakce Zpravodaje
ZPRAVODAJ. Čtvrtletník pro pěšáky, kolaře, lyžníky a vodáky Podkrkonoší a Krkonoš. Ročník 13, číslo 4. Vydavatel: oblast KČT Královéhradeckého kraje. Redakce: Luděk Šlosar /šéfredaktor/, Jana Skalková /redaktorka/. Adresa redakce: Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Telefon domů 499732830, mobil 728262273. Elektronická adresa: ludek(zavináč)slosar(tečka)cz.
Dáno do tisku: 12. 12. 2007. Místo vydání: Trutnov. Cena: zdarma. Náklad jednoho čísla: 50 ks.
Improvizovaná grafická úprava: Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Tisk: Luděk Šlosar. Distribuce: Dana Jágrová. Všem přispěvatelům děkujeme.
Uzávěrka příštího čísla do 15. 03. 2008.
Registrace: E 15083 ze dne 16. 02. 2004.