Na těchto stránkách je uveden Zpravodaj č. 4/03 i s fotografiemi a s dodatečnou opravou termínu turistické akce Memoriál Jindry Axmana, jíž pořadatelé provedli po vydání Zpravodaje a po aktualizaci těchto stránek.
Na stránkách tohoto časopisu jsem vždy vystupoval jako zastánce setrvání v oblasti Krkonoše a Podkrkonoší. V současné době vše směřuje k opačnému trendu - k vytvoření oblasti, která bude sdružovat všechny odbory KČT v tom kterém kraji. V tomto smyslu je připravena pro celostátní konferenci v dubnu 2004 změna návrhu stanov, lze odůvodněně očekávat, že bude přijata, čímž popsaný vývoj bude legitimizován. Ještě dříve - v lednu nebo v únoru 2004 - bude ustavena nová oblast KČT, která bude sestávat ze všech odborů KČT v Královéhradeckém kraji. V tomto smyslu vyšly i podrobné články v uplynulém čísle Zpravodaje, tedy periodika, na jehož řádkách jste měli předtím možnost číst více články horující pro zachování oblasti KČT Krkonoše a Podkrkonoší.
Jak se srovnává tedy mé shora uvedené osobní stanovisko i stanovisko šéfredaktora Zpravodaje a funkcionáře oblasti se zdánlivě protichůdnými články ve Zpravodaji a mou další funkcionářskou činností ještě ve stávající oblasti a v mém mateřském odboru?
Když člověk vstoupí, veden nějakým zásadním zájmem, do nějaké pospolitosti, může se tu setkat s nějakým rozhodnutím, s nímž nesouhlasí. Jestliže jde již o rozhodnutí demokraticky schválené, nezbude mu než si položit následující otázku. Jedná se o rozhodnutí, jež se zásadně neslučuje s důvody, proč tady dobrovolně jsem, či nikoliv? V prvém případě dojde zřejmě k závěru, že odejde, ve druhém případě zůstane. Pokud ovšem zůstane, může dokonce v rámci pospolitosti usilovat o získání sympatizantů ke změně rozhodnutí, na každý pád je povinen ono rozhodnutí v době jeho platnosti respektovat, byť se mu nelíbí. Není možné zůstat a rozhodnutí nerespektovat či sabotovat.
Funkcionář navíc pokud se rozhodne zůstat za této situaci ve funkci, není povinen pouze ono rozhodnutí respektovat, je povinen z titulu své funkce je uvádět do života. Není možné zůstat ve funkci a rozhodnutí jen pasivně respektovat.
Jako většina ostatních jsem vstoupil do KČT proto, že mě baví turistika, konkrétně pěší, že jsem cítil potřebu mít větší možnost sdružovat se s podobně "postiženými" lidmi. Do KČT jsem vstoupil proto, že pro mě znamenala a samozřejmě stále znamená značku velmi dobré kvality, nejen kvůli tradici, ale i přítomnosti.
Stále věřím, že by v krajskému uspořádání více oblastí KČT v jednom kraji neodporovalo, nicméně navrhované a že zřejmě později schválené změny nejsou takové povahy, aby se to příčilo tomu, proč jsem vstoupil do KČT. Proto samozřejmě zůstávám členem KČT a změny budu respektovat. Protože jako funkcionář oblasti nejsem zvyklý odcházet od nedokončené práce, budu nadto nápomocen - i když to nebude pro mě lehké - důstojnému a legitimnímu ukončení činnosti stávající oblasti a přechodu do nové. A funkcionářem nové oblasti nebudu ze vzdoru, nýbrž z časových důvodů, vždyť v mém mateřském odboru KČT je práce dost, své služby jsem schopen nabídnout miniregionu, bude-li o jeho ustanovení zájem, uplatnění chci najít v publicistické činnosti - na svých internetových stránkách a ve Zpravodaji, bude-li pro jeho vydávání příznivé klima.
Prostě své názory jsem nezměnil, zůstávám stejný. Zůstávám však také zcela dobrovolně a rád členem KČT, protože se tu cítím dobře. Věřím, že také všechny odbory naší oblasti a drtivá většina stávajících členů, se dopracují ke stejnému poznání, a že nadále budeme všichni počínat sobě pozitivně ku prospěchu KČT jako jeho členové, jak v nové oblasti na úrovni celého kraje, tak i v rámci našeho miniregionu Krkonoše, Podkrkonoší a Jestřebí hory, který je naším srdcím tak blízký.
Přehled byl sestaven v případě pořadatelských subjektů z Kalendáře turistických akcí 2004, vydaného KČT. Akce Ski-stopy Jana Buchara, neuvedené v celostátním kalendáři, byly doplněny dle přehledu Miroslava Kocourka a dále Manfredem Johnem.
Ve dnech 21. a 22. listopadu se konalo pravidelné setkání odborů z oblasti Krkonoše a Podkrkonoší v restauraci " U Holubů". Náplní schůze bylo projednání dalšího postupu při změně uspořádání struktury KČT . Přesto, že to bylo v podstatě poslední oficiální setkání odborů oblasti, byl jsem v pátek dosti zklamán účastí zástupců odborů. Vím, že tentokrát nehradil oblastní výbor náklady na cestovné a nocležné, ale přesto jsem věřil, že toto setkání pojmou účastníci jako možnost na posezení a prodiskutování dalšího postoje jednotlivých odborů. Zřejmě však náklady sehrály svoji roli a tak 13 zástupců doplnil jen garant oblasti František Moser. Ve velmi otevřené debatě jsme se vyjádřili k součastnému vývoji v KČT a připravili dotazy na krajského koordinátora, který se ohlásil na sobotu.
Sobotní ráno mi pozvedlo náladu, neboť se dostavili i ostatní zástupci odborů a krajský koordinátor Václav Hovorka, autor dokumentů pro konferenci nové krajské oblasti. Jednání probíhalo konstruktivně s vědomím, že není cesty zpátky. Předpokládá se schválení nových stanov o nové struktuře na celostátní konferenci a tak v podstatě máme jen dvě možnosti; podřídit se novému trendu, nebo nadále pracovat pro turistiku mimo KČT. Toto se také ozvalo několikrát v diskusi. Byla položena otázka, co dává členům KČT a proč nadále pracovat v našem klubu. Po delší debatě jsme došli k názoru, že mimo pojištění při činnosti a využití možnosti některých slev, je to možnost sdružovat se ve svém klubu. Pro některé dost, ale pro někoho málo.
Vyřešili jsme problémy s odvodem členských příspěvků pro novou oblast a dohodli se o názvu nové oblasti na "Hradecká". S tímto návrhem pak vystoupíme na konferenci nové oblasti počátkem února. Je nutné také oslovit zkušené funkcionáře naší oblasti k účasti na práci nového oblastního výboru, či na práci v sekcích. Věřím, že se v našich řadách najdou kolegové, kteří budou mít chuť pracovat i v nových podmínkách. Naše odbory budou osloveny k přistoupení k Jiráskově - Hradecké oblasti a po konferenci se stanou členy nové oblasti s celokrajskou působností. V návrhu stanov je pak daná možnost sdružování jednotlivých odborů v rámci regionů, ale nebudou mít ze stanov právní subjektivitu.Z tohoto důvodu si myslím, že zakládání sdružení bude zřejmě zbytečné a vše skončí neformální spoluprací odborů, které mají k sobě blízko (ve smyslu vzdálenosti, zaměření činnosti a přirozených územních celků). V průběhu jednání byla předána vyznamenání III. stupně bývalému předsedovi oblasti Janu Mendřickému a současnému předsedovi Miroslavu Vořechovskému za jejich funkcionářskou činnost.
schůze započala již v pátek neformální besedou - vlevo odpředu dozadu Ladislav Novák, Josef Jasenský, Manfred John a Miroslav Vořechovský, uprostřed Václav Vancl, vpravo odpředu dozadu Marta Mendřická, Jan Mendřický, Jaroslav Dušek a Ing. Jiří Tichý. Foto: L. Šlosar
předsednický stůl po zásluze obsadili zleva Miroslav Vořechovský /předseda oblasti/, Lenka Vacková /hospodářka oblasti/, František Moser /místopředseda KČT/ a RNDr. Václav Hovorka /krajský koordinátor/. Foto: L. Šlosar
účastníci schůze s napětím sledují vystoupení Františka Mosera. Foto: L. Šlosar
vítaným a oblíbeným hostem byl velký obdivovatel Trutnovska místopředseda KČT František Moser. Foto: L. Šlosar
přestávek mezi jednáním využívali účastníci k hojným debatám. Foto: L. Šlosar
V diskusi vystoupil garant naší oblasti a rozloučil se s námi s tím, že k nám vždy rád jezdil a tím, že skončí v ústředním výboru, uzavírá jednu z kapitol jeho činnosti v KČT. Ubezpečil nás ,že se jistě budeme nadále setkávat na akcích "Klubu".
K dobré atmosféře jednání přispělo prostředí v restauraci "U Holuba" s kvalitní obsluhou, za což jí děkuji a věřím, že to nebyla poslední akce "Klubu" v tomto prostředí.
Závěr jednání však přesto skončil optimisticky s nadějí další spolupráce odborů naší oblasti i když teď již jen na základě zájmu o turistickou činnost v našem regionu.
Zatímco současnému předsedovi oblasti Mirkovi Vořechovskému bylo předáno vyznamenání III. stupně - obrazně řečeno - pod svitem světel ramp v sobotu při hlavním jednání, ten bývalý - Honza Mendřický - je obdržel v komornějším prostředí páteční rozpravy. Důvod byl naprosto prozaický, Honza se mohl zúčastnit pouze pátečního programu. Protože s Mirkem Vořechovským se budeme ku prospěchu našeho regionu pravděpodobně setkávat i v příštích letech při jeho organizátorské činnosti, Honza - aspoň dočasně - své funkcionářské aktivity přerušil. Z tohoto důvodu jsme rádi, že se nám podařilo od něho získat následující exkluzivní rozhovor: Zpravodaj: Především ti, Honzo, blahopřeji k vyznamenání, jako šéfredaktor i bývalý Tvůj "spolubojovník" z výboru oblasti ho považuji za zasloužené, dokonce si myslím, že stejně jako u Mirka mělo přijít dříve. Nicméně rozhovor začínám malou provokací. Považuješ vyznamenání za cár papíru nebo skutečné ocenění Tvé práce pro oblast, případně odbor KČT Vrchlabí, jehož si byl také předsedou? Honza Mendřický: Obecně, každé vyznamenání či jakékoliv ocenění je součástí každé činnosti, určitě má svůj smysl, nicméně já jsem pracoval pro oblast a jinde třeba i proto, že jsem se turistice aktivně věnoval, a že mi nebyl lhostejný přístup a konání některých dalších funkcionářů, kteří měli turistiku až na místě druhém, a tak si nemyslím, že bych za práci, kterou jsem vykonával dobrovolně a v rámci svých možností, byl ten pravý na nějaké ocenění. Zpravodaj: Navrhujícímu orgánu oblastnímu výboru KČT Krkonoše a Podkrkonoší samozřejmě nepříslušelo hodnotit tvou práci ve Vrchlabí, vyznamenání ti bylo uděleno za Tvou činnost předsedy oblasti, v jejíž čele jsi stál od 16. 04. 1998 do 01. 03. 2003. Jak na toto období vzpomínáš a co tobě osobně přineslo v osobním životě? Honza Mendřický: Určitě mnoho hezkých, ale i těch opačných poznání. Nikdy mi nevadila práce, ani ta funkcionářská, třebas toho bylo už někdy dost. Ale vadila mi lenost, lež, přetvářka a intriky, bohužel i s tímto jsem se setkával.
vyznamenání KČT III. stupně obdržel po zásluze bývalý předseda oblasti Jan Mendřický. Foto: L. Šlosar
<
Zpravodaj: Můžeš nám prozradit, s jakými nejtvrdšími oříšky ses musel při předsedování potýkat? Honza Mendřický: Nechci být konkrétní, ale asi jsem Ti už odpověděl v předchozí otázce, snad ji jenom doplním o fakt, že se moje hodnocení týká i ústředí, ale i to průběžně zaznívalo v mých příspěvcích, či zprávách. Zpravodaj: Když někdo jako ty ke konání oblastní konference 01. 03. letošního roku, v průběhu volebního období odstoupí z funkce, znalec českých poměrů si řekne, "zaručeně" se s nimi pohádal nebo "zaručeně" ho vyhodili. Můžeš čtenáři, prahnoucímu po pikantériích, prozradit, aspoň poodhalit roušku tajemství obestírající tento tvůj krok? Honza Mendřický: Jak sám víš, ani jedno ani druhé není pravda, své odstoupení jsem avizoval již delší dobu, nejspíš tomu napomohlo směrování turistiky jinam než jsme si pracně vybudovali, na první místo se dostali peníze a vlastně bych mohl znovu opakovat to, co jsem již řekl. V turistice, v okresním výboru turistiky, následně v oblastním v výboru turistiky jsem zažil mnoho změn, některé jsem pomohl prosadit, ale ty v posledních letech jsou změny jenom k horšímu a to já podporovat nechci. Jak jsem již několikrát opakoval, turistika je založena na dobrovolnosti a hlavně na pohybu v přírodě. Zpravodaj: Pojďme pomalu k závěru. Snad nevyzní konec rozhovoru pesimisticky, když Ti, jako člověku, který svou činností usilovat o rozvoj organizované turistiky v našem regionu, položím tuto poslední otázku. Jak vidíš budoucnost organizované turistiky pod křídly KČT v Krkonoších a Podkrkonoší? Honza Mendřický: Turistiku pod křídly KČT nevidím dobře, příklad vidím v odboru Vrchlabí, kde se rozpadá základna, přesto, že k dispozici mají nemalé prostředky, ale jak jsem již řekl, bez nadšenců, kteří se nechtějí obětovat pro druhé a vše končí jenom u planých řečí na schůzích, přemýšlení o vlastním prospěchu, tak v KČT nevěřím. Snad bych každému doporučil zalistovat ve starých turistických časopisech z dob, kdy turistika byla jenom o turistice. Ale v turistiku jako takovou věřím. Opět bych použil příklad z Vrchlabí. Víc jak tři desítky let jsme pořádali velmi úspěšně akci " Jarní výstup na Žalý". Této akce se zúčastňovalo i přes tři tisíce pohodníků všech kategorií. Po různých tahanicích s KRNAP byla akce zakázána, ale v pravidelný termín, bez dřívějších propagačních materiálů, se na vrcholu Žalého schází stejný počet těch, kteří nepotřebují platit příspěvky, nepotřebují ústředí, oblast, odbor, jim stačí kopec a trochu hezké počasí. Proto v turistiku jako takovou věřím. Zpravodaj: Děkuji ti jistě i jménem čtenářům za rozhovoru a těším se, že se budeme s tebou i nadále vídat na akcích v našem regionu.
07. října zemřel po houževnatém, leč nerovnému boji se zákeřnou nemocí do posledních chvil aktivní turista, pracovitý a dlouholetý značkař a funkcionář, organizátor turistických akcí, na akcích vyhledávaný parťák a kamarád - člen odboru KČT Žacléř, předtím odboru KČT Trutnov EGON WOLF. Památkou na něho, přetrvávající léta, jsou a budou dlouhé kilometry turistického značení především na Trutnovsku a vzpomínky jeho kamarádů. Díky, Egone, za všechno, co jsi pro značení a pro oba odbory vykonal, čest Tvé památce.
Věra Hálková - za KČT Žacléř, Luděk Šlosar - za KČT Trutnov
ZPRAVODAJ. Čtvrtletník pro pěšáky, kolaře, lyžníky a vodáky Podkrkonoší a Krkonoš. Ročník 9, číslo 4. Vydavatel: KČT - oblast Krkonoše a Podkrkonoší. Redakce: Mgr. Luděk Šlosar /šéfredaktor/, Ing. Jana Skalková /redaktorka/. Adresa redakce: Mgr. Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Telefon domů 499732830, mobil 728262273. Elektronická adresa: ludek(zavináč)slosar(tečka)cz. Dáno do tisku: 03. 12. 2004. Místo vydání: Trutnov. Cena: zdarma. Náklad jednoho čísla: 25 ks.
Improvizovaná grafická úprava: Mgr. Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Tisk: Mgr. Luděk Šlosar. Distribuce: Mgr. Luděk Šlosar Všem přispěvatelům děkujeme za zaslané příspěvky.
Všem přispěvatelům děkujeme za zaslané příspěvky.
Uzávěrka příštího čísla do 01. 03. 2004.
Registrováno u Okresního úřadu v Trutnově pod registračním číslem RR/44/95/AI.