24. 10. 1998
KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší
KČT Lokomotiva Trutnov
Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/
Zajímaví lidé
Reportáže z turistických akcí
Mladobucká padesátka
Návštěvní kniha
Poznámka:
O tom, za jakých dramatických okolností přicházelo na svět toto číslo Zpravodaje, nechť je svědectvím tento dopis redakce předsedům odborů. Kdo chce přejít rovnou na Zpravodaj, může kliknout SEM. Jinak jde o původní znění s drobnými úpravami v obsahu.Trutnov 16. 09. 2002
Věc: Zpravodaj č. 3/02Vážení předsedové!
Přestože určité signály nasvědčovaly, že jeho vydání je ohroženo, připravili jsme s kolegyní Ing. J. Skalkovou číslo 3, které obsahuje příspěvky od P. Rosůlka, V. Hálkové, F. Vacka, V. Škopa, L. Koláře a v němž se nacházejí materiály o srazu oblasti, o dvou zajímavých formách činnosti jednoho odboru, z nichž jedna je originální a inspirativní, představení odboru KČT Dvůr Králové n. L., infomace o DEP Za oblastními odznaky v Podkrkonoší, informace o dotacích ústředí na turistické akce, zajímavé statistické údaje o dosavadních autorech článků Zpravodaje a konečně podnět k zjednodušení styku mezi sekretářem a odbory. Jde tedy o číslo pestré a čtivé, z něhož by si měl každý něco vybrat.
V posledních třech číslech pak byly zveřejněny v globálu tyto materiály: původní a velmi podrobné zpravodajství ze schůze se zástupci odborů v Žacléři v listopadu 2001, o kartě Eurobeds, původní zpravodajství z oblastní konference, informace o cyklotrasách, o celostátní konferenci - i když spíše z hlediska atmosféry /materiály se objevily v časopisu Turista/, o schůzce ve Dvoře Králové n. L. stran odboru KČT Dvůr Králové n. L., důležité novinky z ústředí, podrobná informace o prezentaci internetu v oblasti v roce 2002, představení odboru KČT Rokytnice n. J., o oslavě 80 let výročí KČT Malé Svatoňovice, tyto materiály zpestřily fejetony a reportáže. Na ploše vždy 12 stran se tedy objevily v každém čísle takové materiály, že čtenář se mohl seznámit s děním oblasti. Domněnka o tom, že Zpravodaj není čten, je subjektivní a vysloveně individuální.
Sám výbor oblasti nezpochybňuje smysluplnost a kvalitu vydávání Zpravodaje, leč s ohledem na skutečnost, že výboru oblasti není znám stav hospodaření a že vydávání dalších čísel Zpravodaje by bylo v rozporu s rozpočtem oblasti na rok 2002, pokud by se pro ně neuvolnily nebo nebyly získány jiné finanční prostředky, rozhodl se pozastavit vydávání Zpravodaje stávajícím způsobem prostřednictvím tisku.
Redakce Zpravodaje ve složení Mgr. L. Šlosar /šéfredaktor/ a Ing. J. Skalková /redaktorka/ přirozeně rozhodnutí výboru respektuje a ničím je nezpochybňuje. Naproti tomu se cítí zavázána, pokud jí budou stačit síly a bude mít k tomu aspoň minimální možnosti, i nadále naplňovat své poslání informovat čtenáře o dění v oblasti a uchovat již osmiletou tradici, která je na úrovni KČT ojedinělá a jež je chloubou této oblasti, pro stávající a budoucí generace členů KČT naší oblasti, přesněji řešeno v lokalitě Krkonoše a Podkrkonoší.
Proto se rozhodla již připravené číslo zpracovat zjednodušeným způsobem na programu Word, na své náklady je vytisknout a rozeslat je v nákladu 25 všem adresátům zápisu ze schůze výboru, předsedům výboru pak v podobě nesešitých stran, aby z vlastní iniciativy nebo na požádání svých členů mohli číslo zkopírovat. Redakce je schopna na žádost adresovanou šéfredaktorovi, v níž se žadatel zaváže, že nebude do textu čísla zasahovat, zašle mailem příslušný soubor se zněním Zpravodaje způsobilý k vytištění s návodem na složení jednotlivých stran po jejich vytištění. Konečné od první poloviny října bude mít každý zájemce stáhnout si toto číslo Zpravodaje z internetových stránek Luďkovy Obrázky z turistiky v Podkrkonoší z přesné adresyhttp://www.zpa.cz/turistika/ 8_02_3.html.
V příštím čísle, jež - nemění-li se situace - vyje stejným způsobem, bude hlavní náplní termínová listina veřejných turistických akcí v roce 2003 pořádaných všemi subjekty stávající oblasti. Půjde o první vlaštovku vzájemné součinnosti mezi stávajícími odbory naší oblasti, které rozdělí členství ve třech různých oblastech.
To je též výzva i případné přispěvovatele, aby neutuchávali ve své snaze, v níž je jistě bude inspirovat článek tohoto čísla Zpravodaje o autorech.
S ujištěním, že Zpravodaj nenecháme padnout, a s optimistickým přáním jeho lepších časů
za redakci Zpravodaje Mgr. Luděk Š l o s a r
Ako ma slovenské deti z Kostelca cez Odolov na Žaltman doviedli /úvodník/
Zpravodajství z 9. srazu oblasti turistů oblasti Krkonoše a Podkrkonoší
- Na kopcích i na parketu
- Západními Krkonošemi křížem krážem
- Mimořádně vydařené sražení
- Žeň razítek a neobyčejně silných zážitků
Představujeme odbor KČT Dvoráci Dvůr Králové nad Labem
Činnost odboru KČT může být opravdu pestrá
- Studánka v Petříkovicích
- Pochod tunelářů 2002
Ve stínu povodní
Zpravodaj je výsledek společné práce nás všech
Dotace na turistické akce
Ke zlepšení komunikace mezi oblastí a odbory
Toho léta k nám totiž přijeli příbuzní mé manželky ze Slovenska, čtyřčlenná rodina s dvěma syny věku mezi 10 a 12 lety. Jejich návštěvy jsme chtěli využít k tomu, abychom je provedli po blízkém i vzdálenějším okolí Trutnova, protože nejenže v našem kraji ještě nebyli, ale dokonce se ani nevěnovali turistice.
Pretože som nemal velké skúsenosti s detmi, doparoma prepáčte … zážitky z léta roku 1998 jsou stále tak sugestivní … tedy protože jsme neměl velké zkušenosti s dětmi, uchýlil jsem se k nepříliš originálnímu, ale osvědčenému triku, jenž vždycky zabere. Hned první večer jsem si oba chlapce zavolal, zatvářil jsem se důležitě /však jsem si tento výraz hodně dlouho předtím trénoval před zrcadlem/, načas i inteligentně /to byl výsledek nejtěžší části mého předešle zmíněného nácviku/ a prohlásil jsem: "Zítra půjdeme z Červeného Kostelce na rozhlednu na Žaltmanu. Přestože jste v tomto kraji poprvé, dokážu Vám, že se tam budete umět dostat sami bez cizích rad". Na mapě jsem oběma ukázal výchozí místa výletu a Žaltman, podle mapy jsem jim pomohl stanovit trasu po značených cestách a v průběhu následujícího dne jsem jim přenechal vedení celé výpravy, přičemž jsme se snažil zasahovat do jejich vůdcovské role co nejméně. Vlastně jedinou výjimkou byly situace, kdy se dalo někde na chvíli zastavit. Oba chlapci přirozeně nemohli při nejlepší vůli tušit, že na onom místě je dobré pivo, z mapy se tyto údaje vyčíst nedaly.
V tomto stylu jsme společně prošli Jestřebí hory, Teplicko-Adršpašské skály a část Krkonoš, mimo to se podívali i do zoologické zahrady ve Dvoře Králové. Vůbec jsem nepředpokládal, že budu mít tak velký úspěch, jenž byl umocněn tím, že jsme každému z nich hned v úvodu jejich pobytu zakoupili vandrbuchy, jejichž účel nebylo obtížné vysvětlit.
Karolko i Tomáško byli svou novou zodpovědnou rolí tak zaujati, že se na každý výletní den důsledně připravovali, takže byt na České čtvrti v Trutnově, kde "výprava" ze Slovenska pobývala, stal se sídlem jakéhosi spikleneckého centra, ve kterém se horečnatě večer co večer lepily vstupenky i pohledy do vandrbuchů, kreslily se mapky, intenzívně studovala mapa a diskutovalo se o trasách následujícího dne. Když poslední den našeho pobytu děti zjistily, že mají ještě místo ve vandrbuchu, neváhaly si dokonce zaskočit do blízké hospůdky Bonanza pro poslední razítka. Na neobyčejně živou a rušnou dovolenou v létě 1998 manželka a já hned tak nezapomeneme.
Myslím, že Karolko a Tomáško určitě taky ne, naozaj. Ostatně od onoho léta k nám už nikdy nepřijeli.
Turistika s dětmi má zkrátka svůj neopakovatelný půvab.
/Luděk/
Mezi 160 účastníky srazu nechyběli ani cykloturisté, pro které byly připraveny trasy 100.000 loktů českých i dálkové jízdy na.vrcholy Ještěd, Kozákov, Černá hora a Zvičina.
Součástí akce bylo i slavnostní zahájení, kterého se zúčastnil starosta města Stanislav Šedý, předseda TJ Spartak Slavomír Braun a zástupce oblastního výboru KČT Luděk Šlosar a další. Po dojití bylo pro účastníky připraveno jednoduché posezení při hudbě v hospodě U Mojmíra s možností si zatancovat, kterou většina účastníků využila až do půlnoci.
Na hladkém průběhu srazu má velký podíl 25-tičlenný organizační štáb pod vedením Jan a Mikuláška a Petra Rosůlka. Poděkování rovněž patří partnerům této akce měst.u Rokytnice n. J., firmě RTK s. r. o., firmě SURA, TJ Spartak Rokytnice n. J. a personálu hospody U Mojmíra a dalším nejmenovaným jednotlivcům a příznivcům turistiky.
Petr Rosůlek - KČT Rokytnice n. J.
V neděli před odjezdem domů jsme si vybrali již takovou vycházkovou trasu. Prošli jsme Rokytnicí k řece Jizeře, do Jablonce n. J. na pouť podhorského městečka a spokojeni jsme se vraceli do Rokytnice. Samozřejmě jsme se zúčastnili i večerní pobavy při harmonice. Škoda, že sraz oblasti v takovémto složení byl poslední. Věřím, že se budeme scházet na akcích i dále, i když budeme patřit do jiných oblastí.
Díky pořadatelům z Rokytnice n. .J.
Věra Hálková - KČT Žacléř
Byl to opravdu šťastný nápad spojit oblastní sraz s naším výletem! Místo plánovaných 3 výletů do Krkonoš budou to výlety 4. Na tuhle sobotu nám dlouho zůstane v mysli příjemná vzpomínka.
František Vacek - KČT Trutnov
Sešli jsme necelý půlkilometr od sportovní haly na náměstí a odtud jsem odbočili po žlutě značené cestě doprava táhlým stoupáním po tzv. Kostelní cestě. Protože počasí turistice přálo a ukazovalo se, že bude pěkné "palermo", byli jsem rádi, když lučinatý terén záhy vystřídal převážně lesnatý úsek. Na rozcestí Ručičkách, jež se nachází mezi Dvoračkami a Harrachovem, jsme měli za sebou teprve 5 km chůze a 440 metrů výškového rozdílu, k němuž jsme přidali po následujících 2 km dalších 210 metrů na Zadním Plechu. Ukazovala se slušná viditelnost, takže jsme věnovali pozornost pohledům do kraje a rozeznávali postupně Kumburk, Bradlec, Tábor, Kozlov, Kozákov a nepřehlédnutelný Ještěd. Když jsme se stoupali na nejvyšší bod před klesáním ke Krakonošově snídani zaujala nás na nebi "jako v americkém velkofilmu" skupina bílých mraků, jež nám připadaly jako pokračování Zadního Plechu do výšek věčného ledu a sněhu. Pěkná iluze v době začínajícího "palerma"!
Když jsem scházeli úzkou stezičkou ke Krakonošově snídani, naše pohledy patřily ještě trochu vzdálené Vosecké boudě a za ní vlevo nápadnému vrcholu Jínonoše, polsky Szrenice, s nápadnou boudou, na pozvolné asfaltové cestě na Voseckou boudu jsme již po druhé z jiného úhlu sledovali - tentokrát za sebou - Čertovu horu se skokanským můstkem. Na Vosecké boudě jsme byli po jedenácté hodině a v tichém příjemně chladném a zešeřelém prostředí jsme se občerstvili. Pro Míšu a Janu začala toho dne veliká žeň razítek do záznamníku Krkonoše.
Na cestě vedoucí již skrze kleče, kde jsme potkali předsedu KČT Úpice Mirka Vořechovského s manželkou, otevřely se nám romantické pohledy na Labskou louku, bližší kopce od Violíku přes boudu nad Sněžnými jamami po Vysoké kolo a i ty vzdálenější s dominující Sněžkou až doprava po Černou horu. Po krátkých přestávkách u pramene Labe, kde se při pohledu na emblémy měst, kterými naše nezaslouženě posuzovaná nejdelší řeka protéká, Jana oddala snění o tom, jak by se po ní dopravila do rodného Děčína, a u kiosku při Labské boudě, která byla opět razítkovací, učinili jsme obrat doprava a putovali kol Ambrožovy vyhlídky s výhledem na Pančavský vodopád a pomníku Mistra Hanče na Vrbatovu boudu.
Věděli jsme velmi dobře, že asfaltová silnice by nás bezpečně dovedla k našemu cíli Horní Mísečky kratší cestou, ale červeně značenou trasu jsme přece nezradili, na Šmídově vyhlídce jsme díky panoramatu vyznačeném na plechu si přesněji pojmenovali místa na protějším hraničním hřebenu i pod námi /stejně si neustále budu plést jako předtím Dívčí a Mužské kameny/, Míša užaslým pohledem sledovala hřeben Kozích hřbetů a vlevo od nich ono údolí, kudy před týdnem ospalá, ale v dobré pohodě končila noční výstup na Sněžku.
Dílčí odměnu za své dnešní statečné putování obdržela v Horních Mísečkách v podobě zmrzliny u Jilemnické boudy a nás zase odměnila tím, že poté, co jsme prošli nejnižší místa cesty v Kotelních jamách, vedla nás svižným tempem do spirálovitého stoupání a později pozvolným klesáním na Dvoračky. Není divu, že jí zde na druhé delší přestávce zachutnal salát.
Nyní jsme se již vzdalovali nejvyšším místům Krkonoš a po sedmi kilometrech převažujícího klesání jsme vystoupali na jedinou živou kontrolu - kopec Stráž - skalisko těsně již nad Rokytnicí, kde na jediné živé kontrole se nás ujal starší pořadatel a pečlivě nás seznámil s okolním horopisem. Poté už se stačilo vrátit o několik set metrů zpět a sestoupat do Rokytnice nejprve po turistickém, později po vlastním značení.
Pranic nám nevadilo, že je již půl sedmé večer a že na vlak za hodinu to máme ještě více než 4 km, zvláště když se nás ujala Broňa z Lomnice nad Popelkou a spolu se svým manželem nás dovezli v sedm hodin večer na nádraží, takže jsme ještě stačili alespoň na chvíli vstřebat pohodovou atmosféru srazu.
Do Trutnova jsme dojeli před půl desátou večer, a když jsem se ujistil, že Jana a Míša mají i fakticky zajištěn odvoz autem, připojil jsem ještě svižnou půlhodinovou cestu na Zelenou louku.
Přestože jsem šli pouze trasu 35 kilometrů, přesvědčili jsme se o tom, že také trasy byly ozdobou srazu, a všichni tři jsme si z nich odnesli hodně razítek, ještě více pak neobyčejně silných emotivních zážitků, vyvolaných nádherným počasím, jež se začalo kazit teprve při našem návratu vlakem, úchvatnými výhledy na kopce a do kraje a tolik osvobozující fyzickou námahou vyvolanou pravidelnou svěží chůzí.
Luděk Šlosar - KČT Trutnov
Pokládáme za správné je v této zprávě uveřejnit, ježto jejich zásluhou a obětavou činností překonala naše turistika všechna úskalí pohnuté doby před l. světovou válkou a v jejím průběhu.
Prvním předsedou byl na ustavující schůzi zvolen P. Herkner, po něm následovali v různých časových obdobích výkonu funkce postupně J. Klazar, A. Vašátko, prof. J. Pán, Fr. Tkadlec, prof. J. Číp, Jindřich Šimek, Bohuslav Hojný, Viktor Schön, Stanislav Meduna, Jiří Babovák. Mezi zakládajícími členy byli PhDr. J.Kropáček, pozdější jednatel Ústředního výboru KČT v Praze. Tohoto průkopníka organizované turistiky připomínáme proto, že kromě značných zásluh o rozvoj pěší turistiky v našem městě a okolí se zasloužil též o značení turistických cest. Jedna z jeho tras, vedoucí z Kuksu Zvičinským hřbetem až na jeho vrchol Zvičinu, byla pojmenována "Turistická Kropáčkova cesta".
V tomto roce bylo registrováno 42 členů.
26. 4. 1900 zakoupil Ústřední výbor KČT v Praze chatu na Zvičině za 8.135 zlatých. Správa chaty byla svěřena KČT Dvůr Králové nad Labem. Klub se podílel i na opravách. Po požáru chaty 16. července 1904 stála oprava 173 K 54 h a nábytek do hostince 198 K 04 h. Pro turisty pak byl opatřen teploměr, tlakoměr a kukátko, i příruční lékárna s laskavostí zdejší lékárny.
Po skončení 1. světové války zakoupil klub pro chatu hvězdářský dalekohled, zvětšující 100x.
V roce 1925 - 1926 byla postavena rozhledna s otáčivou kopulí. V říjnu 1938 po záboru pohraničí chata pustne. Schůze výboru Podkrkonošské župy KČT se konaly střídavě ve Dvoře Králové n.L., v Jaroměři, v Lázních Bělohrad, v Hořicích, v Novém Bydžově, v Bílé Třemešné. V této době byl založen oddíl cykloturistiky. Založil jej Štěpán Jirásko se svými syny.
Po osvobození převzal chatu na Zvičině opět KČT v Praze. Po 2 měsících opět sloužila svému účelu. V roce 1948 opět byla převzata pro jiné účely. Dne 21. února 1949 přešel KČT do Sokola a tehdy bylo předáno 126.000 Kčs čistého jmění. V dalších letech až do r. 1990 bylo uskutečněno množství turistických akcí - autokarových, pěších, na kole - pro širokou veřejnost i pro své členy. Byl založen i vodácký kroužek, který se rozrostl natolik, že se stal od roku 1966 samostatným Kajakářským oddílem TJ. Vedle velkých či menších podniků také značkaři přispěli velkou měrou k úspěchu těchto akcí. Každoročně vyznačí okolo 60 km cest. Zajistí jejich průchodnost a doplní nebo vymění i nezanedbatelné množství plechových směrovek.
V roce 1991 se stává předsedou klubu ing. Jiří Babovák. Rozšiřuje se počet akcí pro veřejnost, dělají se akce vícedenní, značkaři pracují bez problémů. V roce 1993 pořádá klub "Poslední puchýř". Vše nasvědčuje, že činnost klubu půjde ke spokojenosti všech členů i členů oblasti.
V roce 1998 oslavil klub 100 let trvání. 21.12.1999 na výroční schůzi přesvědčuje ing. Babovák členy o nutnosti převedení klubu do oblasti "Polabí". Dne 27.12.99 oznamuje elektronickým dopisem své vystoupení z klubu 51004 a z oblasti Krkonoše a Podkrkonoší spolu s 54 členy. Někteří členové však zvolili cestu ukončení členství vůbec. Zbývajících 8 členů požádalo prostřednictvím L. Šlosara o pomoc oblast. Po jednáních trvajících více než rok bylo dohodnuto, že náš klub ponese název KČT Dvoráci Dvůr Králové n.L., a tím se odliší od klubu druhého.
V současné době má 23 členů, z toho 4 značkaře, kteří udržují 170 km značení. 1x měsíčně konáme výlety pro své členy, kterých se zúčastňuje i veřejnost. Z akcí, které jsou pro děti a rodiče, je to pak pochod "Pohádkové postavy". Rovněž bylo vybudováno několik stovek km cyklotras v letech 2001 - 2002. Autorem a iniciátorem je ing. Karel Raich, který společně s rodinou vyznačil pásové značky, silniční pak specializovaná firma. Na zajištění projektu a finančních prostředků se podílel Městský úřad ve Dvoře Králové n.L. spolu se Sdružením obcí Podzvičinska.
Do budoucna budeme pracovat na rozšíření nabídky ve všech směrech.
Ladislav Kolář - předseda KČT Dvoráci
Jako petříkovický novousedlík jsem dostal samozřejmě za úkol obhlédnout studánku a její okolí. Jednu neděli jsem tedy vzal svého staršího syna a vyrazili jsme zmapovat terén. U studánky jsem pořídil pár fotek jako dokument o jejím současném stavu. Pamětníci si na tuto studánku jistě vzpomenou (přímo kolem studánky vedla totiž zelená turistická značka z Bernartic na Paseky) a dají mi za pravdu, že by byla opravdu velká škoda nechat tuto studánku zaniknout věkem. Samotná studánka byla v dosti žalostném stavu. U zídky, která je kolem studánky, byla vydrolená omítka a díky tomu byly i vypadané některé kameny, tvořící tuto zídku. Hlavně však byla probořená střecha nad studánkou a proto se studánka zanášela listím a jehličím. Dřevěná kaple, která stála proti studánce, stála už jen ze setrvačnosti. Prkna byla shnilá a část kaple byla již pobořena. Celá tato hromada byla zarostlá kopřivami. Práce nás tady čekalo tedy hodně.
Tato plánovaná akce se však stále odkládala. Pořád bylo něco přednějšího a roky plynuly. Protože se však sliby musí plnit, tak jsme si letos řekli dost. O této naší akci vědělo již hodně lidí, jako například místostarosta Chvalče p. Kvasnica či majitel penzionu U Matěje pod Janským vrchem p.Pavlík. Ten nám dokonce přislíbil pomoc v podobě dodání materiálu na opravu této studánky.
Proto jsme se domluvili na sobotu 8.června 2002, že začneme s touto akcí. Asi tři dny před jsme vyrazili na novou prohlídku studánky (zkontrolovat, co se za ty roky změnilo). Ke studánce jsme vyrazili po nově vyznačené žluté turistické značce. Jako staří turisté jsme však museli konstatovat, že tato trase je hrozně náročná v úseku od hraniční závory na Janský vrch (a to bylo ještě sucho!). Proto jako další úkol nás čeká přeznačení této cesty na původní trasu. Předběžně jsme už jednali s majitelem pozemků p.Pavlíkem, přes které tato cesta povede. Pan Pavlík s touto změnou za určitých podmínek souhlasí a dokonce i to sám navrhnul.
V sobotu 8.června se nás sešlo v Petříkovicích 5 členů (Jarda Teichman, Joska Křížek, Standa Maissner, Péťa Dlouhý a Vláďa Škop). Tuto skupinu doplnil ještě synovec Jardy Teichmana. Obtěžkáni nářadím, pivem a buřty jsme vyrazili do kopce ke studánce. Ten den jsme udělali pouze první část plánovaných prací a to: vyčištění studánky, úklid v jejím okolí a odstranění zbytků dřevěné kaple a střechy nad studánkou. Začali jsme kolem 9,00 hod. a od studánky jsme odcházeli asi v 15,30 hod. Co jsme si naplánovali, to jsme také beze zbytku udělali.
Nejvíc práce dalo rozebrání zbytků spadlé kaple a spálení shnilého dříví. Měli jsme zapáleny tři ohně vedle sebe a pálení trvalo skoro 5 hodin ( včetně řádného zabezpečení vyhaslých ohnišť ). Při této činnosti se nám ukázal i Medard a řádně nás asi půl hodiny zaléval proudy vody. S buřtem a pivem v ruce se to dalo vydržet. Stejně jsme po dešti u ohňů rychle uschnuli a navíc jsme měli poloviční práci se zajištěním vyhaslých ohnišť.
Myslím si, že se tato oddílová akce zdařila a dokázali jsme udělat kus pořádné práce. Ještě letos máme v plánu práce u studánky dokončit. Pan Pavlík slíbil zhotovení střechy nad studánkou a zednické práce na zídce kolem studánky. My uděláme v okolí studánky jednoduché sezení pro průchozí návštěvníky studánky a samozřejmě již zmiňované přeznačení turistické cesty. Do budoucna chceme provádět na studánce a v jejím blízkém okolí pouze udržovací práce. Také máme v plánu vyvěsit u studánky cedulku, že o tuto studánku se starají turisté z Bohuslavic a oblasti Jestřebí hory.
Vladimír Škop - KČT Bohuslavice n. Ú.
Akce se konala poslední červnovou sobotu a start byl na nádraží v Malých Svatoňovicích. Již ve vlaku bylo vidět, že se této akce zúčastní rekordní počet lidí.
Po odjezdu vlaku zůstalo před nádražím asi 50 turistů. Předseda odboru KČT Bohuslavice nad Úpou seznámil všechny zúčastněné se základními informacemi k této akci a požádal všechny o disciplínu na trase a to zejména při zdolávání tunelů.
Poté účastníci vyrazili od nádraží k prvnímu tunýlku pod železniční tratí Malé Svatoňovice - Jaroměř. Za tunýlkem jsou vedle silnice vystaveny na kolejích lokomotivy a vagónky používané v dolech při těžbě uhlí. Bylo to zajímavé hlavně pro děti. Odtud se pokračovalo okrajem Svatoňovic k dalšímu, tentokráte silničnímu tunýlku pod silnicí Svatoňovice - Odolov. Další svatoňovický tunýlek byl průchod do náměstí vedle muzea bratří Čapků. Zde také někteří účastníci využili poslední možnost k občerstvení.
Další tunýlky a propusti už byly podél železniční trati z Malých Svatoňovic do Bohu-slavic nad Úpou, což byla zároveň hlavní trasa Pochodu tunelářů. Za Svatoňovicemi se trochu zatáhlo a spadlo pár kapek, ale to bylo vše. Do Bohuslavic nad Úpou jsme již došli za slunečního svitu. I přes částečně zataženou oblohu však byla slušná viditelnost.
Plno turistů již tuto trasu absolvovalo v minulosti, takže se mnoho nebloudilo, i když došlo k roztržení startovního pole. Některé tunýlky nebo propusti byly zajímavé (tunel ve Velkých Svatoňovicích, kde cesta pro pěší byla na jedné půlce a druhou půlku tvořil potok) a některé byly i pěkně stavebně řešeny (opět ve Velkých Svatoňovicích). Také se ale našel takový (za železniční zastávkou Suchovršic , který byl porůznu podepřen trámy), který mírně řečeno vyvolal u některých účastníků řadu otazníků a vůbec nedělal čest Českým drahám.
Zlatým hřebem celého pochodu byl adamovský tunel. Zde se shromáždilo asi 30 účastníků, kteří spořádaně počkali na průjezd vlaku. Po zhotovení pamětního fota se vnořili do tmy, aby na druhém konci vyšli nad Bohuslavicemi. Tento tunel je široký a zároveň do zatáčky, takže pořádné tmy si účastníci mnoho neužili. Pro děti však byl největším zážitkem z celého pochodu.
Pak už zbývalo do cíle "pouhých" pár tunelů v Bohuslavicích. U železniční zastávky čekal na účastníky ( dle mínění mnoha i nejlepší a nejzajímavější z celé trasy ). Už jenom samotný vstup byl pro mnohé deprimující. První půlka tunýlky, či spíše propusti, se musela absolvovat po čtyřech. Po jeho prolezení však byli všichni spokojeni.
Pak už čekal účastníky jenom pěkný silniční tunel na městskou skládku a cíl ve Sportklubu u Oldy Křížka. Zde si všichni dali zasloužené občerstvení a dostali nápadité diplomky z této akce. Dle tváří všech zúčastněných se tato netradiční akce líbila, takže příští rok opět na viděnou (samozřejmě myšleno na této akci, protože mezi tím jsou akce Šmajd, Pojďte s námi, Silvestrovský výšlap … na které srdečně zvou Bohuslaváci).
Vladimír Škop - KČT Bohuslavice n. Ú.
Pořadateli pochodu byly odbory KČT Bohuslavice n. Ú., KČT Malé Svatoňovice, KČT Trutnov a KČT Úpice, jejich vzájemná součinnost byla ukázkou správné spolupráce několika odborů, vůbec nevadilo, že od 01. 01. 2003 nebudou již sdílet společný osud jedné oblasti. Na etapový pochod se přihlásilo nebo přijelo 9 kmenových účastníků, z nichž bohužel ve středu 14. srpna jich, jak bylo připodotknuto, muselo odjet 5. Denní trasy chodil pravidelně další z pořadatelů v úloze zametače, další dva se zúčastňovalo jednotlivých etap dle svých možností. Přestože příchozích na jednotlivé etapy bylo zřetelně více než loni, celkem se různého počtu etap zúčastnilo dalších deset jednotlivců, přesto pořadatelé očekávali, že jich více využije příležitosti plnit oblastní a tématické odznaky nebo se prostě s přáteli protáhnout jásavou či zachmuřenou /to podle vrtkavého počasí/ letní krajinou Podkrkonoší.
Pořadatelé operativně tolerovali individuální přání účastníků týkající se tras, nelpěli tedy na ortodoxním dodržování určených tras, kdo se řídil vandrovníkem, měl možnost projít křížem krážem rozsáhlé území ohraničené Svobodou nad Úpou, Janskými Lázněmi, Hořičkami, Červeným Kostelcem, Hronovem, Teplicko-Adršpašskými stěnami a Žacléřem, případně si toto území rozšířit o část polského území, jako v mém případě o Chełmsko Śląskie. Účastníci měli možnost plnit několik oblastních a tématických odznaků a jako loni byli spokojení s igelitovou taškou bohatě naplněnou suvenýry z naší lokality. Ti vytrvalejší, přesněji řečeno ti šťastněji sídlící mimo dosah povodní, mohli ocenit báječnou atmosféru páteční večerní a noční zábavy na Jestřebí boudě pod taktovkou skupiny Focus.
Aktéři organizačně náročné akce si zaslouží být vyjmenováni a velebeni. Nuže, hlavním organizátorem příprav byl Jarda Teichman, trasy vymyslel Standa Maissner, vandrovníky zpracoval podrobně i vkusně Vláďa Škop, jenž vyřizoval i přihlášky, o vlastní chod akce obětavě se 24 hodin denně staral vedoucí akce Petr Dlouhý /všichni jsou členy KČT Bohuslavice n. Ú./, výrazně mu pomáhal Petr Kunc, ubytování a občerstvení na Jestřebí boudě zajišťovali manželé Mirek a Jana Vořechovských se dcerou Katkou /všichni jsou členy KČT Úpice/, startovat po jedné etapě pomohli František Vacek a Jana Skalková /oba KČT Trutnov/ a Honza Šafář se Standou Novotným z KČT Malé Svatoňovice, bylo tu hodně dalších zdánlivě drobných pořadatelů - pěšáků, z nichž každý akci vtiskl neopakovatelnou pečeť. Všem jmenovaným i nejmenovaným patří dík. br>
Luděk Šlosar - KČT Trutnov
Poslední aktualizace stránek ze 07. srpna obsahuje ještě zajímavější a pro návštěvníka možná ještě pikantnější pohled na dosavadních osm let existence Zpravodaje. Jedná se o další přehled http://www.zpa.cz/turistika/8_autori.html. Tato část stránek obsahuje totiž členění stránek Zpravodaje podle autorů!!! Kdo se prokouše trochu ironickým úvodem o tzv. kolektivních autorech /tady se jako autor přimlouvám o shovívavost u postižených, jedná se částečně o silnou nadsázku, snad neodradí od psaní/, který je ostatně možno obejít kliknutím na jeden výraz, má možnost se seznámit s velmi zajímavými statistickými údaji.
Do celkového počtu 31 čísel Zpravodaje zaslalo své články celkem 57 přispěvovatelů. Z nich je osm kolektivních. U nich je možno uvažovat o tom, zda některé nelze sloučit, konkrétně třeba KČT Malé Svatoňovice a členové KČT Malé Svatoňovice, ale já mezi těmito autory vidím určitou nuanci, v prvním případě oficiální odbor, ve druhém určitá skupina členů odboru, kteří se nahodile "podíleli" na článku. Zbývá tedy vysoký počet 49 přispěvovatelů - fyzických osob. Přestože spoluautorkou posledních 4 čísel Zpravodaje je Jana Skalková, zahrnuji ji mezi přispěvovatele rovněž, podobně je tomu u Jiřího Babováka, který byl redaktorem vůbec prvního čísla.
Z celkového počtu 57 autorů jich pouze 17 napsalo více než jeden článek. Pouze 2 zaslali více než 10 článků a s dalšími 6 se setkáváme při čtení 5 a více článků. Mezi autory nenaleznete pouze členy KČT, ale také pracovníky muzeí, archívu nebo obecního úřadu. Ze 49 přispěvovatelů - fyzických osob je nejstarší Karel Rájek, narozený v roce 1917, který nás bohužel na věky věkův opustil v roce 1999, letos by se 31. května dožil ted 85 let. Nejmladší mezi autory je Míša Skalková, narozená 1980, letos jí tedy bylo 12 let., článek napsala v kalendářním roce, ve kterém dosáhla deseti let. Věkové rozpětí mezi nejstarším a nejmladším autorem je 63 let.
A nakonec jako bonbónek uvádím žebříček Top Ten nejfrekventovanějších autorů článků ve Zpravodaji:
1. Vladimír ŠKOP /KČT Bohuslavice n. Ú./ - 15 článků /hodně zásluhou pravidelné rubriky o odznacích v turistice, jež se ve Zpravodaji objevila v časovém rozmezí březen 1995 až 1997/
2. František VACEK /KČT Trutnov/ - 12
3. Jaroslav TEICHMAN /KČT Bohuslavice n. Ú./ - 8 /"medailové" pozice tedy zaujímají dva "borci" z Bohuslavic n. Ú./
4. - 5. Petr ROSŮLEK /KČT Rokytnice n. J./ a Miroslav VOŘECHOVSKÝ /KČT Úpice/ - po 7 /jména autorů stejného počtu článků uvádím dle abecedního pořadí/
6. - 7. Jiří BABOVÁK /KČT ....... Dvůr Králové n. L./ a Jana SKALKOVÁ /KČT Trutnov/ - po 6 /Jiřímu Babovákovi, redaktoru čísla 1/1995 připisuji všechny články tohoto čísla, u kterých není uveden žádný autor/
8. Jan MENDŘICKÝ /KČT Žacléř / - 5 /všechny články ovšem napsal v době, kdy byl členem a předsedou KČT Vrchlabí/
9. - 10. Zdeňka MARKOVÁ /KČT Semily/ a Miloš RŮŽIČKA /KRNAP, dříve současně i KČT Jilemnice/ - 4
Závěr, který z toho zajímavé přehledu plyne a který je uveden v titulku, není vůbec přehnaný: Zpravodaj je výsledek společné práce nás všech.
Všem, kteří se podíleli na dosavadních číslech svého Zpravodaje, upřímně děkuje
Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaje
KČT poskytuje na hlavní, významné a ostatní veřejné turistické akce dotace na úhradu ztráty /t. j. rozdílu mezi příjmy a výdaji/ v maximální výši 70 % této ztráty; o výjimce z % výše úhrady ztráty může rozhodnout ÚV KČT. Dotace je podmíněna splněním následujících podmínek: a/ hlavní a významné akce jsou schváleny ÚV KČT, b/ ostatní veřejné turistické akce, jež jsou schváleny příslušným orgánem KČT /ústředí, oblast, odbor/ a uvedeny v kalendáři turistických akcí ústředí, oblasti nebo odboru, jichž se zúčastní více než 50 účastníků /při vícedenní akci na základě součinu počtu účastníků a počtu dní konání akce nejméně 100/, jejichž nejméně 20 % účastníků nejsou členy KČT /s výjimkou akcí pro zdravotně postižené občany, kde tato podmínka nemusí být splněna/. Dotace je omezena maximální částkou na jednoho účastníka a den takto: a/ 40,- Kč u hlavních akcí KČT a u akcí pro zdravotně postižené, b/ 30,- Kč u významných akcí KČT, c/ 20,- Kč u ostatních veřejných turistických akcí. Výjimky z maximálních částek na jednoho účastníka a den může udělit ekonomická rada na návrh pořadatele.
Z této dotace nemohou být podle pokynů ministerstva školství mládeže a tělovýchovy hrazeny výdaje na suvenýry a jiné dary a na pohoštění. Tyto výdaje musí být v plné výši hrazeny ze startovného nebo jiných příjmů turistické akce.
Žadatel o dotaci na turistické akce je povinen předložit sekretariátu ústředí KČT žádost na formuláři "Dotace na turistickou akci" /příloha č. 1 k této směrnici, na požádání ji odborům zašle sekretář oblasti/. Žádost musí být potvrzena vedoucím organizačního štábu akce a příslušnou složkou KČT /u akcí pořádaných odborem nebo oblastí KČT předsedou odboru nebo oblasti/. Žádost předkládá žadatel nejméně měsíc před termínem pořádání akce, požaduje-li zálohu, a nejvýše dva měsíce po termínu pořádání akce, pokud zálohu nevyžaduje. Při žádosti o zálohu se vyplňuje sloupec "předpoklad", při vyúčtování zálohy nebo akce bez poskytnutí zálohy se vyplňuje sloupec "skutečnost".
Sekretariát ústředí KČT poskytne zálohu na dotaci akce, v případě, že její předpokládaná výše převyšuje 1.000,- Kč , nejpozději do měsíce po podání žádosti a dotaci na akci nejpozději do měsíce po podání žádosti s údaji ve sloupci "skutečnost".Dotace nebude poskytnuta pokud by byla nižší než 100,- Kč.
Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaje
Luděk Šlosar - šéfredaktor Zpravodaje
ZPRAVODAJ. Čtvrtletník pro pěšáky, kolaře, lyžníky a vodáky Podkrkonoší a Krkonoš. Ročník 8, číslo 3. Vydavatel: KČT - oblast Krkonoše a Podkrkonoší. Redakce: Mgr. Luděk Šlosar /šéfredaktor/, Ing. Jana Skalková /redaktorka/. Adresa redakce: Mgr. Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Telefon domů 0439/732830. Elektronická adresa: ludek(zavináč)slosar(tečka)cz.
Dáno do tisku: 13. 09. 2002. Místo vydání: Trutnov. Cena: zdarma. Náklad jednoho čísla: 25 ks.
Improvizovaná grafická úprava: Mgr. Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Tisk: Mgr. Luděk Šlosar. Distribuce: Mgr. Luděk Šlosar Všem přispěvatelům děkujeme za zaslané příspěvky.
Všem přispěvatelům děkujeme za zaslané příspěvky.
Uzávěrka příštího čísla do 09. 01. 2002.
Registrováno u Okresního úřadu v Trutnově pod registračním číslem RR/44/95/AI.