V Kacanovech
24. 10. 1998
Úvod
KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší
KČT Lokomotiva Trutnov
Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/
Zajímaví lidé
Reportáže z turistických akcí
Mladobucká padesátka
Návštěvní kniha


Zpravodaj

Aktuální číslo Zpravodaje
Jedná se o znění Zpravodaje č. 3/00 bez grafické úpravy a bez korektury. Naopak navíc proti jeho znění se zde objeví navíc fotografie z reportáže z pochodu Šmajd naším okolím v Bohuslavicích.


Obsah:


O náhodných seznámeních /fejeton/
Z historie srazů
Reportáž z turistických akcí v Bohuslavicích nad Úpou
- Klasika umocněná vedrem a potem
- Tuneláři
Konečně se sešel výbor oblasti
Nové tváře mezi funkcionáři /rozhovor/
Hraniční přechody na turistických stezkách protínajících státní hranice s Polskem
Pomůže někdo nové člence KČT? /inzerát/



O náhodných seznámeních
Turistika i pochody jsou nejen o chůzi v přírodě a o udržování kondice, ale také o zajímavých seznámeních, zvláště jedná-li se o setkání, jež naplánuje stejně tak úskočná a rafinovaná, stejně tak velice přívětivá paní Náhoda. Turistika je zkrátka jako žena tisíce podob a může se vám vyjevit třeba v této z nich:
Míříte na pochod, který by měl být podle všeho poměrně nudnou záležitostí, neb se jde po krátké trase, v poměrně blízkém okolí vašeho bydliště, a navíc se na tuto trasu chystáte sami. Řízením osudu však od samého začátku - upřímně řečeno vlastně z nouze - vyrážíte s úplně neznámým společníkem, jehož jste ve své sice nikoliv nadutosti, jako spíše zahleděnosti do sebe předtím na cestě na tentýž pochod bez povšimnutí minuli.
A tak za svižného tempa po počátečních rozpacích začnete prostě vykládat třeba o banálních turistických věcech v odboru a oblasti, komusi druhému, kterého jste ještě před několika minutami neznali vůbec, a ke svému překvapení zjistíte, že je naladěn na stejné nebo blízké turistické a možná i jiné vlně. Osmělíte se, zkoušíte do vyprávění vkládat pokusy o humor, možná přeháníte, ba dokonce sám sobě trochu zafandíte, majíce radost, že jste upoutali .... ale co upoutali, to je přece jen samoúčelné ……. vy si dokonce namlouváte, že druhému předáváte své zážitky z turistiky a inspirujete .... koneckonců proč si alespoň začas nedopřát trochu té omamující iluze, že? Protože ujít trasu nějakou tu chvilku potrvá, plamínek hovoru přeskočí na věci trochu osobnější - třeba četbu, muziku a rodinu, a Vy najednou - ač jste dosud dominantní postavou dialogu - ztrácíte iniciativu a dech /ještě že alespoň ne v samotném tempu pochodu/, protože - a vy to ostatně už hezky dlouho tušíte, jen si to nedokážete přiznat - ten druhý se ukáže jako člověk vnitřně bohatší a s větším polem působnosti a zájmu než vy, což si ostatně potvrdíte tím, že nahlédnete do protichůdných sfér lidského bytí, jež jsou vám už navždy vzdáleny.
Je to uchvacující, byť stejné seznámení může připadat každému jinak - třeba jako pohled na sluncem ozářený kopec ve středočeské zvlněné rovině. Pro někoho je tento pohled silným zážitkem, který si přeje aspoň jednou zopakovat. Pro druhého pak může jít bohužel o epizodu, jež se octne brzy zasuta v zapomnění, nikoliv proto, že onen druhý je člověk povrchní, právě naopak, dík bohatosti svého života shlíží spíše alpské velikány.
Mohou to být seznámení prchavá a ojedinělá, tím pádem až nostalgická, protože jejich opakování není nakloněn celkový běh věcí, a vy se sami jejich reprízám neodvažujete zkusit napomoci v oprávněném tušení, že byste neuspěli a vy sami byste spíše popudili a pěkné vzpomínky tak pokazili. Mohou to být ovšem i seznámení, která jsou počátkem turistického kamarádství, v jehož důsledku získáte pro sebe i pro vaše podobně naladěné druhy někoho dalšího podobné turistické filozofie, byť třeba jen na několik turistických akcí v roce.
….Přichází sobota - den dalšího pochodu, vy balíte své turistické propriety, těšíte se na vlastní partu nebo uvažujete, koho zajímavého opět poznáte .... nebo přemýšlíte jakými zápalnými oběťmi uplatit Velkého Režiséra, aby vám aspoň ještě jednou zprostředkoval alespoň několik kilometrů s někým , k němuž dík jednomu nedávnému pochodu, kterého jste se ani nemusel zúčastnit, uchováváte velké sympatie …... a sláva, ono to čas od času vychází!!!
Řekněte, není ta turistika ve své jednoduchosti někdy po čertech tak komplikovaná?


/Luděk/



Z historie srazů
V uplynulém čísle Zpravodaje jsem uvedl stručný přehled dosavadních srazů oblasti, tak jak je uveden na internetových Luďkových Obrázcích z turistiky v Podkrkonoší na adresehttp:/www.zpa.cz/turistika/4.html . V tomto čísle se jej pokusím rozšířit o informaci o jednotlivých ročnících. Přiznám se s ohledem na své turistické zaměření jsme spíše kladl důraz na průběh turistických tras a pochodování samotné než na jejich společenskou část, což je u srazu a od člověka, který je rovněž funkcionářem oblasti, na pováženou, ale s tím se nedá hýbat, jsem už takový. To je důvod, proč se ze zápisků čtenář více dozví o trasách, než o srazu jako společenské akci. Dokonce účast na prvním srazu v roce 1994 v Jilemnici, v jehož rámci se konal tradiční pochod Po stopách řídícího učitele Jana Buchara, jsem pojal pouze jako účast na tomto pochodu, to mi ještě opravdu oblast nic neříkala. Opět platí, co bylo uvedeno v předchozím čísle: Na Vás je, milí návštěvníci, vlastně čtenáři, kteří máte po ruce potřebné materiály, abyste mi pomohli dále uvedené údaje doplnit./

1. sraz turistů v roce 1994 - pořadatel KČT Jilemnice - 09. - 10. nebo 11. 09. 1994

místo startu: Jilemnice
místo cíle: Jilemnice
nejdelší trasa: 51 km
body: Jilemnice, Kozinec, Víchová, Víchovská Lhota, Křižlice, Roudnice, Stromkovice, Rezek, Dvoračky, Kotelní jámy, Horní Mísečky, Černá skála, Šeřín, Na Rovince, Zadní Žalý, Přední Žalý, Mrklov, Prachovický mlýn, Horní Štěpanice, Dolní Štěpnice, Hrabačov, Jilemnice
kontroly na nejdelší trase: 3
body: Křižlice, Horní Mísečky /SK/, Na Rovince
účastníci: počet nezaznamenán
počasí: od rána modrá obloha, slunečno, krásní výhledy z místa horního konce Stromkovic, před Rovinkou se obloha zatáhla na chvilku drobně pršelo
terén: povrch nezaznamenán

2. sraz turistů v roce 1995 - pořadatel KČT Bohuslavice n. Ú. - 18. - 20. 08. 1995

1. den: 18. 08. 1995
místo startu: Bohuslavice n. Ú.
místo cíle: Bohuslavice n. Ú.
nejdelší trasa: 50 km
body: Bohuslavice n. Ú., Sedmidomí, Končiny, Velké Svatoňovice, Malé Svatoňovice, Petrovice, rozcestí pod Kolčárkou, Horní Vernéřovice, Studnice, Skály, Čáp, Řeznická sekera, Střmen, Teplice nad Metují, Adršpach, Janovice, Zadní Hradiště, Radvanice, Paseka, Markoušovice, Hůra, Bohuslavice n. Ú.
kontroly na nejdelší trase: ---
body: ---
účastníci: 25 /1. den/
počasí: hezké slunečné počasí, na začátku pochodu dusno
terén: povrch nezaznamenán

2. den: 19. 08. 1995 /v rámci pochodu Šmajd naším okolím
místo startu: Bohuslavice n. Ú.
místo cíle: Bohuslavice n. Ú.
nejdelší trasa: 55 km
body: Bohuslavice n. Ú., Čížkovy kameny, Hůra, Paseka, Petříkovice, Janský vrch, Rybníček, Bečkov, Mravenčí vrch, Kozlík, Královecký Špičák, Bernartice, Křenov, Malý Křenov, Stachelberg, Na Hřebínku, Vébrovka, Bučina, Lhota, Bohuslavice n. Ú.
kontroly na nejdelší trase: 1
body: Bernartice
účastníci: 195 /také v rámci 2. dne srazu turistů oblasti Krkonoše a Podkrkonoší/
počasí: první hodinu dusno jako v prádelně, které později rozptýlil vítr, slunečno, teplo, nikoliv parno
terén: povrch nezaznamenán

3. sraz turistů v roce 1996 - pořadatel KČT Úpice - 06. - 08. 09. 1996

1. den: 06. 09. 1996
místo startu: Paseka
místo cíle: Trutnov
trasa: 58 km
body: Paseka, pod Kolčárkou, Odolov, Maternice, Hronov, Studénky, Horní Radechová, Zábrodí, Červený Kostelec, Devět křížů, Podhradí, Končiny, Úpice, Batňovice, Velké Svatoňovice, Malé Svatoňovice, Šrejberky, pod Žaltmanem, Paseka, Bezděkov, Lhota, Trutnov /Česká čtvrt/
kontroly: ---
body: ---
účastníci: 19 /1. den/
počasí: ráno od půlnoci do 4 hodin častý déšť, od 8. hodiny náznak deště, poté až do asi 13 hodin zataženo až místy skoro zataženo, po 13. hodině déšť, poté zataženo, před 17. hodinou další vlna deště, po 18. hodině při pěším návratu do Trutnova skoro jasno /v oněch dnech vyjímečná situace/, chladný vítr
terén: členitý, vlhký

2. den: 07. 09. 1996
místo startu: Trutnov
místo cíle: Paseka
trasa: 48 km
trvání: 10 hodin /včetně zastávek na Pasece, v Janovicích a v Teplicích n. Met./
body: Trutnov /ČSD/, Lhota, Bezděkov, Paseka, Radvanice, Zadní Hradiště, Janovice, Adršpach, Teplice n. Met., Teplické skály, Řeznická sekera, Čáp, Skály, Studnice, Horní Vernéřovice, pod Kolčárkou, Paseka
kontroly: ---
body: ---
účastníci: 45 /2. den/
počasí: stále zataženo, okolo 9. hodiny náznak deště, po 12. hodině drobný vytrvalý déšť, okolo 14. hodiny vytrvalý déšť až do noci, k tomu silný studený vítr z hor
terén: členitý, vlhký, místy plný louží a bláta, zčásti po asfaltu


4. sraz turistů v roce 1997 - pořadatel KČT Benešov u Semil - 30. - 31. 08. 1997

:1. den 30. 08. 1997
místo startu: Benešov u Semil
místo cíle: Benešov u Semil
trasa: 50 km
body: Benešov u Semil, Na Palouku, Čikvásky, Pod Kamínky, Košťálov, Želechy, Lomnice n. P., Tábor, Košov, Morcínov, Smetanova vyhlídka, Rváčov, Skuhrov, Bezděčín, Zelený háj, Vrchy, Bačov, Komárov, Kozákov, Prackovský vrch, Hamštejnský hřeben, Hamštejn, Koberovy, Hůra, Vrát, Železný Brod, Podspálov, Bítouchov, Semily, Benešov u Semil
kontroly: ---
body: ---
účastníci: po oba dny asi 220 lidí
počasí: po velmi teplém a slunečném týdnu v pátek deštivo, v sobotu dopoledne zataženo, obloha pokrytá hustými, ale roztrženými mraky, velmi zřídka drobný déšť asi do 12,30 hod., v tomto období na Táboře mrak, později protrhávání oblačnosti, po 16. hodině velmi dobrá viditelnost z Hamštejnského hřebene na západ
terén: vcelku ještě suchý

2. den: 31. 08. 1997
místo startu: Benešov u Semil
místo cíle: Benešov u Semil
trasa: 23 km
body: Benešov u Semil, Podskalí, Nouzov, Sejkorská kaple, Podbozkov, Bozkov, Bozkovské dolomitové jeskyně, Bohunovsko, Pospálov, Bítouchov, Semily, Benešov u Semil
kontroly: ---
body: ---
účastníci: po oba dny asi 220 lidí/
počasí: od rána skoro jasno, teplé slunečné počasí
terén: u Bohunovska tradičně mokrý, jinak vcelku suchý


5. sraz turistů v roce 1998 - pořadatel KČT Malé Svatoňovice - 22. - 23. 08. 1998

1. den: 22. 08. 1998
místo startu: Malé Svatoňovice
místo cíle: Malé Svatoňovice
trasa: 52 km
body: Malé Svatoňovice, Petrovice, rozcestí pod Kolčárkou, Horní Vernéřovice, Studnice, Skály, Čáp, Kraví hora, Lokomotiva, Teplice na Metují, Adršpach, Janovice, Zadní Hradiště, Radvanice, Paseka, rozcestí pod Žaltmanem, Bílý kámen, Šrejberky, Malé Svatoňovice
kontroly: ---
body: ---
účastníci: oba dva dny 199 lidí
počasí: změna předtím letního počasí v pátek před srazem, ráno před 9. déšť, poté střídavě oblačno a polojasno, mezi 12. a 13. hodinou další přeháňky, poté do večera polojasno
terén: ve skalách vlhký, obtížně schůdný

2. den: 23. 08. 1998
místo startu: Malé Svatoňovice
místo cíle: Malé Svatoňovice
trasa: 35 km
body: Malé Svatoňovice, Velké Svatoňovice, Kolčárka, Úpice, Končiny, Devět křížů, Červený Kostelec, Rtyně v P. /okraj/, pod Perným, Odolov, rozcestí pod Kolčárkou, Bílý kámen, Šrejberky, Malé Svatoňovice
kontroly: ---
body: ---
účastníci: oba dva dny 199 lidí
počasí: proměnlivé počasí, chvílemi déšť, celkově chladněji
terén: místy vlhký


6. sraz turistů v roce 1999 - pořadatel KČT Vrchlabí - 08. - 05. 1999

místo startu: Vrchlabí
místo cíle: Vrchlabí
trasa: 50 km
body: Vrchlabí, Kněžice, Křížovky, Přední Žalý, Na rovince, Bártlova lávka, Přední Labská, Herlíkovice, Strážné, Hříběcí bouda, Lahrovy boudy, Přední Rennerovky, Zadní Rennerovky, Chalupa Na Rozcestí, Liščí hora, Lyžařská bouda, Lesní bouda, rozcestí před boudou Mír, Rejdiště, Dolní Dvůr, Vrchlabí
kontroly: 4
body: Přední Žalý, Na rovince, Strážné, Chalupa Na rozcestí
účastníci: 182, kontrolu pro 50 km u Chalupy Na rozcestí prošlo 5 lidí
počasí: pod mrakem, dopoledne chvílemi mžilo, pršet začalo před 17. hodinou
terén: většinou zpevněný /asfaltový/, tím i suchý, od Předních Rennerovek po levé straně bariéry nahrnutého sněhu, od úrovně Dvorské boudy na Zadních Rennerovkách terén pokrytý zmrzlým sněhem až na louku nad Lyžařskou boudu - místy 30 a 50 cm, později v lesích u Rejdiště menší vrstvy za to rozbředlého sněhu, od Dolního Dvora mokrý, místy bahnitý


7. sraz turistů v roce 2000 - pořadatel KČT Hostinné - 20. 05. 2000

datum: 20. 05. 2000
místo startu: Hostinné
místo cíle: Hostinné
trasa: 48 km
body: Hostinné, Hostinné, Červená výšina, Liška, břecštejnská silnice - úbočí Havranu, okraj Mladých Buků, Janská hora, Janské Lázně, Černá hora - Černá hora, Sokolská bouda, Hoffmanova bouda, Zlatá vyhlídka, Javorník, Leopold, Rudník, Arnultovice, Hostinné
kontroly: 1
body: břecštejnská silnice - úbočí Havranu
účastníci: okolo 250
počasí: po 7. hodině na nebi opar, po 8. hodině nízké šedé mraky, déšť, chvilkové protrhávání oblačnosti, před polednem tentokráte temné černé mraky, asi hodinová přeprška, po 13. hodině další přeprška, která ve výšce nad 1.000 metrů přešla v kombinaci krup a sněhu, poté znovu protrhávání oblačnosti, k večeru další hrozba deště, poměrně chladno, na Černé hoře 3 st. C
terén: na zpevněných místech a na polních cestách nepříliš vlhký, voda po dlouhých suchách byla vsáknutá do země, lesních cestách před břecštejnskou silnicí neuvěřitelně bahnitý povrch



Luděk Šlosar





Klasika umocněná vedrem a potem KČT
Pětapadesátikilometrová trasa Šmajdu naším okolím vedla letos po klasické trase přes Jestřebí a Vraní hory úchvatnou a členitou krajinou za extremního třicetistupňového vedra.
Na její start vyráží nejtvrdší a nejfanatičtější jádro naší party - Maruška z Trutnova, Jirka z Turnova, Vláďa z Kruhu a já, když jsme čekali, že nás bude víc. Vycházíme až v 7 hod., neboť nás čekala milá povinnost - odměnit uznáními KČT III. stupně - diplomem dva funkcionáře pořadatelského odboru z nejpoctivějších Jardu Teichmana a Jirku Křížka. Navíc vyčkáváme příjezdu dalšího vlaku, to kdyby přece jen někdo přijel /nestalo se tak/. Protože bude zajímavé sledovat pitný režim horkého dne, napíšu ještě, že jsem na startu vypil dva toniky a kávu.
Z BOHUSLAVIC NAD ÚPOU /374 m n. m/ vystoupáme nejprve po stále se zužující cestě, později skrze spleť nízkých stromků a kamenů, vždy však po perfektním značení jak zásluhou značkařů, tak i pořadatelů, na ČÍŽKOVY KAMENY /632 m n. m./, dál zčásti lesem a zčásti loukami přes Hůru až na hřeben Jestřebích bod na PASEKU /674 m n. m./. Jestřebí bouda, v níž tentokráte šéfuje Ing. Karel Roubík z KČT Úpice, je důležitým místem našeho občerstvení, já si dávám gulášovou polévku, proto si k ní dovolím pivo a mou slabost medovinu. Nestačíme se divit vývoji počasí, vzdor předpovědím je obloha zatažena, vzduch je poměrně vlahý a svěží, v době našeho pobytu v chatě dokonce venku prší. Toto extempore nakonec přece jen příznivě ovlivnilo další vývoj pochodu, byť jsme vedrům stejně neutekli.
Další terén je převážně lučinatý a zvlněný, umocněný velmi pěknými výhledy na věnec krkonošských velikánů samozřejmě se Sněžkou, a na Vraní hory a zakončený prudkým sestupem skrze velmi hustý les po vlhkém terénu na kraj PETŘÍKOVIC /414 m n. m./. Odtud se dík odporu majitelů chalup nestoupá prudkým výšvihem po louce, ale hezky ve zdánlivé pohodě pokračuje po rovné vodorovné cestě k hraničnímu přechodu, ale téměř na něm se uhýbá doleva do ostrého stoupání po zpočátku velmi prudkém, pevném, ale hlinitém terénu, který za deště musí být obtížně zvladatelný, opět lesem /což je dobře, protože se začínají rodit avizovaná vedra/ kolem roztroušených skal, až cesta stoupá již pozvolněji po táhlém hřebenu, z něhož doprava na polské území /jsme na hranici "panství"/ terén klesá nepatrně, levou stranu pak lemují těsně další skalnaté útvary, za nimiž terén prudce padá dolů na naše území. Objekty výhledů odtud nejsou význačné - především Jestřebí hory, údolí silnice na Trutnov a na obzoru čnící komíny poříčské elektrárny a Zvičina. Míjíme nejvyšší bod JANSKÝ VRCH /697 m n. m./, jenž není zvýrazněn turistickým značením, na klíčovém místě se nenecháme oblbnout cestou pokračující po hřebenu a zatáčíme doprava a pozvolně klesáme k osadě RYBNÍČEK. Bolí nás ……. za krkem, před námi a zároveň nad námi se rýsuje hřeben Vraních hor, nás další cíl.
Vlastní značení po asfaltové cestě, to již sluníčko vyloženě pálí a žhne, nás dovádí do obce BEČKOV. Aby řeč v začínajícím vedru nestála, podotýkám vyschlými rty, že lituji ty, kteří se nyní válí u vody na jednom místě, protože z krásného dne mají úplný … /teď následuje jadrné české slovo středního rodu/. Ve vsi zabočujeme padesát metrů od cesty doprava, naší velkou nadějí je penzion Zátiší. Tady se uklízí a luxuje a já do toho všeho rádoby žoviálně pronáším prosbu, že nás čeká výstup na Mravenčí vrch a že se potřebujeme občerstvit. Majitelka zrovna zajišťuje vydávání obědů hostům /je o polednách/, přece nás nevyhání a s požadovanými nápoji nás ochotně usazuje dokonce na terasu, odkud máme přehled na dění v celé té malé vsi /ruch na koupališti a rodina usazená u baráku/ a také na Vraní hory, a připadáme si jako blaženě, asi jako Klement Gottwald, když před mnoha lety z ještě více vyvýšenějšího místa národu sděloval něco v tom smyslu, že se vrací z hradu, že je to v suchu, že se pan prezident nechal ukecat a něco podepsal. Na seznam vypitých nápojů přibyly dva toniky a čaj, k jídlu tři kousky miňonek a polovina jablka.
O půl jedné siestu rázně přerušujeme v očekávání zlatého hřebu dne. Nejprve stoupáme po vlhké cestě, nijak drasticky, tu vlastní značení zabočuje doleva do prudkého zalesněného svahu. Asi čtyřistametrové stoupání je tu prudší než na Sněžku, po měkkém lesním terénu, navíc pokrytém haluzemi, takže neskýtá žádnou oporu pletoucím se nohám a značně to tu prokluzuje. Místy musí člověk jít po čtyřech. Jinde je nucen navíc překračovat spadlé kmeny malých stromků. Každý první krok do velkého převýšení po vynucených zastaveních do bořícího se terénu je neuvěřitelně obtížný. Na MRAVENČÍ VRCH /837 m n. m./ člověk spíše doplápolá.

pohled na Královecký Špičák z cesty do sedla pod tímto nejvyšším vrcholem Vraních hor. Foto: L. Šlosar

Na vrchol došel nejrychleji Vláďa, ale napřed klopýtám ještě po ještě zesláblých nohách dále sám, protože mám v úmyslu v souladu s itinerářem vystoupat na nejvyšší vrchol Vraní hor. Ještě než po krátkém zvlněném terénu dojdu do sedla pod vrcholem s dvěma přestávkami pro vyfotografování této dominanty, slyším za sebou lehké kroky a vím, že nahoru nepůjdu sám. Zatímco Vláďa obětavě čeká na Jirku, který tradičně v této fázi pochodu již s houževnatostí vlastní překonává potíže s kyčlemi, zdoláváme s Maruškou o půl druhé onen nejvyšší vrchol Vraních hor, jenže sluje KRÁLOVECKÝ ŠPIČÁK a tyčí se do výšky 881 m n. m. U vrcholového ukazatele pořizujeme si vrcholové snímečky a spějeme rychle dolů, kde jsme toužebně očekáváni. Klesáme po vlastním značení hlubokou roklí po cestě místy přepažené spadlými větvemi /jak jinak tady na Vraních horách/, pokračujeme na chvíli po pohodlné cestě po úbočí a u studánky klesáme k BERNARTICÍM /579 m n. m. - na jednom místě překleneme potůček, kde si namáčím čepici, studená voda dopadnuvší na zátylek zapůsobí jako facka/.

Luděk na Královeckém Špičáku. Foto: náhodný kolemjdoucí /M.Vrabcová/

V Bernarticích /je před třetí hodinou/ se mládež volně potlouká venku, což se ukázalo neklamným znamením toho, že hospoda otevírá až v 18 hod. Naštěstí nás jakási paní nasměruje do blízké cukrárny, kde zdolám jednu hanáckou kysilku a na cestu nakupuji další, kterou spořádám na tekoucím asfaltu silnice do KŘENOVA a na PRKENNÝ DŮL. Na jeho kraji uděláme malý výměnný obchod - silnici po sice rovném nebo později jen lehce stoupajícím terénu, leč bičovaném nemilosrdnými slunečnými paprsky, vyměňujeme za zprvu měkký lesní, později sice asfaltový terén, ale téměř vždy zahalený před sluncem, ale překonávající poslední větší převýšení onoho dne. Konečně jsme na STACHELBERGU /nad 600 m n. m./, to už je těsně před čtvrtou hodinou odpolední. Ve "vstupní hale" největšího protipěchotního bunkru v Čechách, kde je tepleji než jindy /osazenstvo z řad družstvo Fortis to odůvodňuje poklesem spodních vod, asi z nich ti nešťastníci za obrovských veder upíjeli/, přidávám do sbírky vypitých nápojů dvě třetinky dnes lahodného nápoje coca coly.
Venkovní teploty příliš neklesají, my však víme, že to nejtěžší máme za sebou. Lehký zvlněný, povětšinou klesající terén nás přes BUČINU zavede do POŘÍČÍ, kde ještě jednou zastavujeme - v hospodě Sklípek /po šesté hodině odpolední. Tady ani já neodolám točenému pivu a tradiční kávě, ostatní pak dalším svodům - dršťková polévka, případně palačinky. Přestávka se protáhne až do času po půl sedmé. V závěru procházíme dolní části LHOTY, dále ZÁKOUTÍM a po levém břehu Úpy již za mírného ochlazení a za již opět svižného a rychlého kroku doputujeme okolo třičtvrtě na osm do cíle opět v BOHUSLAVICÍCH NAD ÚPOU.
V cíli je báječná nálada, připadáme si tu jako v úle, stoly u kabin hřiště jsou obsazeny spokojenými pochodníky naslouchajícími neméně báječné country-skupině. Pouhá třičtvrtě hodina do odjezdu vlaku zpestřená trochu méně chlazeným pivem, fernetem a skvělou bramborovou polévkou uteče zatraceně rychle. Skvělá atmosféra pochodu mě pak doprovází do pozdních nočních hodin.
Když si zrekapituluji ze svého pohledu celý pochod z pohledu statistického, vyjde mi to takto: 55 km za 12 a třičtvrtě hodiny v extrémním vedru a v těžkém terénu, snědeno: dvě půlky jablka, tři kusy miňonek, talíř gulášové a bramborové polévky, vypito: tři piva, jedna medovina, jeden fernet, čtyři toniky, dvě hanácké kysilky, dvě třetinky coca coly, dvě kávy a jeden čaj. Zajímavá bilance jednoho krásného pochodu, že?
A na závěr dík pořadatelům KČT Bohuslavice nad Úpou za uskutečnění zdařilého pochodu.


Luděk Šlosar - KČT Lokomotiva Trutnov





Tuneláři
Kdo projížděl v sobotu dne 1.července 2000 přes Bohuslavice nad Úpou, mohl si všimnout ruchu na hřišti. Nekonal se další ročník Šmajdu naším okolím, ale scházeli se tady adepti na titul "Tunelář". Tato akce byla sice uspořádaná letos poprvé, ale hned při své premiéře se zařadila mezi stabilní akce odboru na další léta.
Začátkem roku totiž padl na jedné členské schůzi návrh na projití železničního tunelu nad Adamovem. Slovo dalo slovo, organizace této klubové akce se chopil Jirka Křížek a akce byla na světě.
Proto se dne 1.července 2000 sešlo na hřišti 22 účastníků z řad členů KČT Bohuslavice nad Úpou a jejich rodinných příslušníků. Základní trasa této akce vedla cestami necestami podél železniční tratě z Bohuslavic do Malých Svatoňovic a její účastníci se snažili projít co nejvíc tunelů, tunýlků a propustí pod tratí.
Na rozcvičení jsme prošli pěkný silniční tunel vedoucí na městskou skládku. Za tunelem jsme prudce uhnuli do leva a vrátili se zpět do Bohuslavic. Další a podle názoru všech účastníků nejlepší tunel nás čekal u železniční zastávky v Bohuslavicích. Do tohoto tunýlku jsme vstupovali normálně jako stojící a teprve uvnitř jsme zjistili, že od poloviny se mění průchozí profil na skruž, kde větší účastníci měli problémy, aby se dostali ven po čtyřech.
Po projití několika tunýlků přímo v Bohuslavicích jsme došli k železničnímu tunelu nad Adamovem. Zde jsme udělali přestávku a počkali na vlaku do Jaroměře. Přestávka byla zpestřena zábavnou soutěží pro děti s chutnou odměnou. Výhodou bohuslavických akcí je, že se těchto soutěží demokraticky a povinně zúčastňují i dospělí. Pokud tam máte i svého potomka, tak se musíte hodně snažit. U tunelu se k nám přidal i jeden nečlen a tak nás dále pokračovalo více.
Po projetí vlaku jsme odhodlaně vkročili do temnoty tunelu. Tento tunel je do zatáčky a tak po pár krocích se už začalo objevovat světlo přicházející z druhé strany.Mě osobně překvapilo, že mezi stěnou tunelu a kolejemi je hodně místa. Na druhé straně tunelu jsme udělali společný snímek před tunelem a pokračovali dále lesem směr železniční zastávka v Suchovršicích. Tento úsek byl opět zpestřen soutěží pro všechny a opékáním buřtů.
U zastávky v Suchovršicích jsme si udělali větší přestávku a opět se soutěžilo. Děti o sušenky a bombóny a přestárlé děti o něco ostřejšího ( rum, Fernet ). Po zábavě jsme opět vyrazili do práce a pokračovali dále podél tratě s procházením tunýlků a propustí. Polními cestami s výhledy na okolní krajinu jsme prošli Velké Svatoňo-vice a pokračovali dále do cíle dnešní akce. Za tunýlkem ve Velkých Svatoňovicích se už některým malým účastníkům ozvaly nožičky a proto se skupina rozdělila. Ti větší a taky žíznivější nasadili tempo, aby stihli nějakéto pivo navíc a my s trucujícími dětmi jsme pokračovali vlahým tempem dále.
Do cíle v Malých Svatoňovicích došli všichni a prošli i prolezli přitom 14 tunýlků a propustí. Po zaslouženém občerstvení v místních hostincích byla akce ukončena na nádraží, kde účastníci dostali nápadité diplomy s ústředním motivem tunelu. Akce byla hodnocena všemi účastníky jako vynikající. Přispělo k tomu pěkné počasí, ale hlavní díl za zdařilou akci přesto nese její organizátor Jirka Křížek. Takže: Jirko děkujeme!
Všichni ( teď už "Tuneláři" ) se těší na další podobnou akci v příštím roce buď na stejné trase nebo na další zajímavé železniční trati s velkým počtem tunýlků. A pro všechny "tuneláře" v naší republice posílají Bohuslaváci vzkaz: tunelovat se nechá i slušně.

Zpracoval: Vladimír Škop, KČT Bohuslavice nad Úpou



Konečně se sešel výbor oblasti
Po přestávce tří měsíců sešel se v nezvyklé úterý 26. 09. 2000 výbor oblasti. Významným bodem programu bylo představení nové hospodářky výboru kolegyně Lenky Vackové /viz následující rozhovor/. Dohodnuto bylo, že schůze se zástupci odborů na úrovni loňského roku se uskuteční ve dnech 25. - 26. listopadu 2000 ve Vrchlabí - Herlíkovicích. Podle posledních informací se však uskuteční v zařízení Ministerstva vnitra ČR v EDENU /ubytovna Spartaku je zadána/. Stran členské základny dosud zaujímá pozici "mrtvého brouka" KČT Horní Staré Město. Po rezignaci Ing. Miloše Růžičky hledá se třetí člen revizní komise. 08. srpna se na výzvu hostí uskutečnila schůzka zástupců výboru J. Mendřického, V. Vancla a L. Šlosara se zástupci oblasti Jiráskovy a Královéhradecké. Byl vysloven souhlas s tím, že krajským koordinátorem KČT pro kraj Královéhradecký bude RNDr. Václav Hovorka z oblasti Jiráskovy a Královéhradecké. Zástupci našeho výboru bylo zdůrazněno, že nebudeme-li k tomu donuceni administrativně nebo ekonomicky, trváme na zachování naší oblasti , přestože spadá do dvou krajů. K opačnému kroku nebyl také činěn z druhé strany jakýkoliv nátlak. Tuto skutečnost potvrdil dne 05. 10. telefonicky sekretář oblasti v telefonickém rozhovoru se zástupcem tvořící se oblasti na území Libereckém kraji kolegou Horáčkem. Výbor směrem k ústředí trvá na dořešení stížnosti na nesplnění povinností předat materiály odboru KČT Dvůr Králové n. L. ze strany Ing. Babováka.….


Nové tvář mezi funkcionáři oblasti
Kdysi ještě v době reálného socialismu se prý stalo, že jakýsi socialistický podnik ve snaze ušetřit mzdové prostředky si opatřil pro ostrahu lvy - starého a mladého. V době fungování tohoto experimentu se stalo, že se ztratila uklízečka. V podniku nastal pořádný poplach, uklizečku nebylo lze najít a podnik se dostal do obrovské krize. Hledání uklizečky bylo neúspěšné a vysvětlení přinesl až náhodný poslech rozhovoru u lví klece, když starý lev říkal mladému: "Kdybyste si vy mladí nechali poradit! Kdybys požíral jako dosud náměstky, nikdo by si toho nevšiml, ale ty, hlupáku, jsi sežral uklizečku!"
Troufám si tvrdit, aniž bych chtěl urážet hospodářky a jiné nositele nejvyšších funkcí ve výborech KČT /konečně každé přirovnání putuje životem na kulhajících nohách/, že největší mela vypukne v takovémto orgánu v případě, že funkci přestane vykonávat hospodář nebo hospodářka, je to analogicky s příběhem uvozujícím tento článek větší tragedie, než kdyby lev sežral třeba sekretáře. Poznali jsme to letos ve výboru oblasti, kdy na jaře odstoupila tehdejší hospodářka Milada Novotná a během půl roku hledání a předávání funkce se chod oblasti v oblasti ekonomické ne sice přímo zastavil, ale doslova ochromil, můžeme otevřeně přiznat, že teprve v této době oblast likviduje své dluhy a resty.
S potěšením však můžeme sdělit ctěnému čtenářstvu, že na základě zmocnění členské schůze oblasti ze dne 04. 03. 2000 pod článkem V bodem 2 za druhou odrážkou se, byť se zpožděním proti termínu úkolu, podařilo zajistit přinejmenším plnohodnotnou nástupkyni - kolegyni Lenku Vackovou, která si získala respekt již při své inauguraci na schůzi výboru 26. září svým naprosto nekompromisním přístupem, který dává předpoklad, že bude ženou na svém místě.
Zpravodaj neodolal zvědavosti a mým prostřednictvím položil kolegyni Vackové tyto naprosto stejné otázky, jaké položil v čísle 3/99 ze stejných důvodů V. Sedláčkovi:

Zpravodaj /Z/: V rozporu s kdysi zajímavým Havlovým projevem o rozvíjení spolkové činnosti se dnes lidé do členství ve spolcích, natož přímo do funkcí, nehrnou. Proč jste přijala nabídku na kandidaturu do výboru a ještě k tomu do funkce hospodářky?
Lenka Vacková /V/: Nejprve se na mě obrátil předseda našeho výboru Láďa Kolář a později i sekretář oblasti Luděk Šlosar z důvodu, že tato funkce v oblasti byla již delší dobu neobsazena. Po zvažování jsem si uvědomila, že žádná organizace se bez funkce hospodářky neobejde, proto jsem nakonec nabídku přijala.
Z: Není vyloučeno, že ne každému členu oblasti jste známa. Mohla byste prohodit pár strohých slov o sobě?
V: Do KČT jsem vstoupila v roce 1998 a jsem členkou odboru KČT ve Dvoře Králové nad Labem. Akcí odboru jsem se však účastnila i předtím, například akce Za pohádkovými postavami. Z: A poslední otázka. V čem byste chtěla obzvláště pomoci oblasti?
V: Především v ekonomické oblasti a v evidenci. Z: Děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěchů ve funkcionářské činnosti v rámci oblasti
Popřejme i my všichni ostatní nové člence výboru hodně úspěchů v její dosti odpovědné činnosti a výboru oblasti i odborům šťastnou ruku při plnění dalšího obdobně obtížného úkolu - doplnění revizní komise..

Ptal se Luděk Šlosar



Hraniční přechody na turistických stezkách protínajících státní hranice
V částce číslo 55 hned za samo o sobě zajímavou vyhláškou č. 177 Ministerstva vnitra, kterou se provádí zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech, jako její příloha č. 10 nachází se seznam hraničních přechodů České republiky. Hraniční přechody na česko-polské státní hranici jsou tu uvedeny v členění hraniční přechody, přechody malého pohraničního styku a přechody na turistických stezkách protínajících státní hranici. Vyhláška vyšla ve Sbírce zákonů, je tedy přístupná nejširší veřejnosti. Proto a současně z důvodu nedostatku místa na těchto stránkách si na tomto místě povšimněme blíže pouze přechodů na turistických stezkách protínajících státní hranice v okrese Trutnov a v přiléhajících okresech Náchod a Liberec / v okrese Semily tento druh přechodu se na hranicích nenachází/, neb jsou z pohledu pěších turistů a cykloturistů naší oblasti nejzajímavější:
Česká Čermná - Brzozowice - okres: Náchod, provozní doba a období: 01. 04. - 30. 09. od 08 do 20,00 hod., od 01. 10. do 31. 03. od 08,00 do 18,00 hod., rozsah provozu: pěší, cyklisté, lyžaři, vozičkáři, uživatelé ekologických invalidních vozíků
Machovská Lhota - Ostra Góra - okres Náchod, provozní doba a období: 01. 04. - 30. 09. od 08 do 20,00 hod., od 01. 10. do 31. 03. od 08,00 do 18,00 hod., rozsah provozu: pěší, cyklisté, lyžaři, vozičkáři, uživatelé ekologických invalidních vozíků
Božanov - Radków - okres: Náchod, provozní doba a období: 01. 04. - 30. 09. od 08 do 20,00 hod., od 01. 10. do 31. 03. od 08,00 do 18,00 hod., rozsah provozu: pěší, cyklisté, lyžaři a vozičkáři, uživatelé ekologických invalidních vozíků Janovičky - Gluszyca Górna - okres: Náchod, provozní doba a období: 01. 04. - 30. 09. od 08 do 20,00 hod., od 01. 10. do 31. 03. od 08,00 do 18,00 hod., rozsah provozu: pěší, cyklisté a lyžaři
Zdoňov - Laczna - okres: Náchod, provozní doba a období: 01. 04. - 30. 09. od 08 do 20,00 hod., od 01. 10. do 31. 03. od 08,00 do 18,00 hod., rozsah provozu: pěší, cyklisté a vozičkáři, uživatelé ekologických invalidních vozíků
Petříkovice - Okrzeszyn - okres: Trutnov, provozní doba a období: 01. 04. - 30. 09. od 08 do 20,00 hod., od 01. 10. do 31. 03. od 08,00 do 18,00 hod., rozsah provozu: pěší a cyklisté
Žacléř / Bobr - Niedomirów - okres: Trutnov, provozní doba a období: 01. 04. - 30. 09. od 08 do 20,00 hod., od 01. 10. do 31. 03. od 08,00 do 18,00 hod., rozsah provozu: pěší a cyklisté
Soví Sedlo / Jelenka - Przelecz Sowia- okres: Trutnov, provozní doba a období: 01. 04. - 30. 09. od 08 do 20,00 hod., od 01. 10. do 31. 03. od 09,00 do 16,00 hod., rozsah provozu: pěší a lyžaři
Luční bouda - Slaski dom - okres: Trutnov, provozní doba a období: 01. 04. - 30. 09. od 08 do 20,00 hod., od 01. 10. do 31. 09. od 08,00 do 16,00 hod., rozsah provozu: pěší a lyžaři
Luční bouda - Równa p. S. - okres: Trutnov, provozní doba a období: 01. 04. - 30. 09. od 08 do 20,00 hod., od 01. 10. do 31. 03. od 09,00 do 16,00 hod., rozsah provozu: pěší a lyžaři Vosecká bouda / Tvarožník - Szrenica - okres: Trutnov, provozní doba a období: 01& 04. - 30. 09. od 08 do 20,00 hod., od 01. 10. do 31. 03. od 09,00 do 16,00 hod., rozsah provozu: pěší
Smrk - Stóg Izerski - okres: Liberec, provozní doba a období: 01. 04. - 30. 09. od 08 do 20,00 hod., od 01. 10. do 31. 03. od 09,00 do 16,00 hod., rozsah provozu: pěší a lyžaři
Andělka - Lutogniewice - okres: Liberec, provozní doba a období: 01. 04. - 30. 09. od 08 do 20,00 hod., od 01. 10. do 31. 03. od 08,00 do 16,00 hod., rozsah provozu: pěší a lyžaři

Luděk Šlosar - redaktor Zpravodaje



INZERÁT
VEDENA ZÁJMEM O TURISTICKÉ DĚNÍ V OBLASTI SHROMAŽĎUJE NOVOPEČENÁ ČLENKA KČT LOKOMOTIVA TRUTNOV STÁVAJÍCÍ ČÍSLA ZPRAVODAJE. K ÚPLNOSTI JEJÍ SBÍRKY CHYBÍ JÍ POUZE ZPRAVODAJE Z ROKU 1995. VŠICHNI, KTEŘÍ CHTÉJÍ POMOCI A MOHOU ZPRAVODAJE 1, 2, 3 A 4 Z ROKU 1995 POSTRÁDAT, ZDVOŘILE SE TOUTO CESTOU ŽÁDAJÍ O JEJICH DOBROVOLNÉ A BEZPLATNÉ ZASLÁNÍ NA ADRESU REDAKCE: LUDĚK ŠLOSAR, POMNĚNKOVÁ 435, 541 02 TRUTNOV 4, KTERÁ JE PŘEDÁ DÁLE. JMÉNEM INZERENTKY PŘEDEM DĚKUJEME.



ZPRAVODAJ. Čtvrtletník pro pěšáky, kolaře, lyžníky a vodáky Podkrkonoší a Krkonoš. Ročník 6, číslo 3. Vydavatel: KČT - oblast Krkonoše a Podkrkonoší. Textová stránka: Mgr. Luděk Šlosar /šéfredaktor/. Adresa redakce: Mgr. Luděk Šlosar, Pomněnková 435, 541 02 TRUTNOV 4. Telefon domů 0439/732830. Dáno do tisku: 11. 10. 2000. Místo vydání: Trutnov. Cena: zdarma. Náklad jednoho čísla: 600 ks.
Grafická stránka: Václav Vancl, 543 73 Prosečné čp. 16. Tisk: Tiskárna Kopretina Hostinné. Distribuce: Jaroslav Teichman, Tichá 527, 541 02 TRUTNOV 2, tel. č. 0439/732756
Všem přispěvatelům děkujeme za zaslané příspěvky.
Uzávěrka příštího čísla do 02. 12. 2000.
Registrováno u Okresního úřadu v Trutnově pod registračním číslem RR/44/95/AI.
Můj E-mail:
ludek(zavináč)slosar(tečka)cz
Jsi od 17.03.1999 v pořadí  . poutník, který zabloudil na tyto stránky a který se na ně bude vracet již zcela s vědomým úmyslem