24. 10. 1998
KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší
KČT Lokomotiva Trutnov
Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/
Zajímaví lidé
Reportáže z turistických akcí
Mladobucká padesátka
Návštěvní kniha
Kdy a při jaké příležitosti jsem fotografie pořídil: 1/ 31. 12. 2005 při Silvestrovském pochodu - těsně před půl dvanáctou předpolední 2/ 31. 12. 2006 před dobou polední - vždy u příležitosti putování z Dobrušky do Červeného Kostelce v rámci Silvestrovského pochodu.
Jak se sem dostanete: kostel leží v České Skalici v Nerudově ulici.
Charakteristika: Náboženská obec v minulosti čítala více než 1800 členů a 15 let byla administrována bratrem farářem Františkem Fišerou, který po vzniku Církve československé sloužil i v nedalekém Náchodě, Novém Městě nad Metují a Dobrušce. V té době, v roce 1940, měla prvního vlastního faráře, dobrého organizátora a výtečného kazatele br. Huberta Mikše. Ten po shlédnutí mnohých sborů v hradecké diecézi nastínil br. staviteli Buchwaldovi v Opočně, jak by si asi představoval sbor pro Českou Skalici. Stavitel Buchwald vypracoval plánek a v červnu r. 1940 byl položen základní kámen k tomuto sboru.
Sbor byl postaven, ostatně jako všechny sbory Církve československé, velikou obětavostí příslušníků církve. Když začala stavět, měla v hotovosti jen 30 000,-Kč. Byla provedena sbírka, která vynesla 105 000,- Kč. Další sbírky konány nebyly, jelikož příslušníci církve, když viděli, jak stavba sboru roste, přinášeli dary bez vyzvání a dobrovolnou prací, dle svých možností, snažili se započaté dílo zdárně dokončit. Po mnohých obtížích byl sbor v srpnu 1941 otevřen k používání. Stavba sboru stála celkově 1 milion korun a byla zaplacena během tří let. Sbor je po architektonické stránce velice prostince zařízený. Dle úsudku mnohých je dobře řešeno obětiště, které má po stranách okna, z hlediště neviditelná, takže světlo neoslňuje přítomné, ale při tom je obětiště osvětleno. Je zde zvláštní tvar lavic, které byly zhotoveny dle návrhu arch. Ing. Jiřího Jakuby z Prahy. Varhany jsou z roku 1857 a církev je zakoupila od náboženské obce Brno-Židenice. Věž sboru je 25,5 m. vysoká. Kalich na vrcholku věže měří 2,5 m. Snižující se terén na západní straně byl využit pro stavbu kolumbaria. Podobné kolumbarium, ovšem ve větším měřítku, je možno vidět jen v Praze-Vinohradech. Naše i Vinohradské kolumbarium je od stejného architekta, - Ing. Jiřího Jakuba. Reliéf v předsíni kolumbaria „ Služebníče věrný, vejdi…“ je dílem akademického sochaře Josefa Kotyzy z Prahy, stejně jako pokladnička v předsíni kolumbaria a v předsíni sboru. Citováno z internetových stránek církve československé husitské v České Skalici.
Můj zážitek: Já jsem sem dorazil jako vždy na této vlastní po dohodě s pořadateli zvolené trase z Dobrušky přes Bohuslavice nad Metují, Slavětín nad Metují, Městec a Velkou Jesenici.
