24. 10. 1998
KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší
KČT Lokomotiva Trutnov
Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/
Zajímaví lidé
Reportáže z turistických akcí
Mladobucká padesátka
Návštěvní kniha
Kdy a při jaké příležitosti jsem fotografie pořídil: 02. 08. 2005 kolem desáté hodiny dopoledne při výletu do Krkonoš.
Jak se sem dostanete: Malá Úpa je rozptýlená horská ves /průměrně 900 m n. m./ v údolí Malé Úpy, jejích přítoků a při silnici od hostince Na Křižovatce ke státní hranici u Pomezních bud v Krkonoších. Ke kostelu se dostanete po červeně značené cestě z Pomezních bud po 2,5 km, po stejně značené cestě z opačné strany z Trutnova po 27 km /z Rýchorské boudy po 11,5 km/, po modře značené cestě z Pece pod Sněžkou po 9 km /ze Spáleného Mlýna po 2,5 km/, po žlutě značené cestě z Jelenky po 6 km /z Pomezních bud po 2,5 km/, po stejně značené cestě z opačné strany z rozcestí pod Dlouhým hřebenem po 3 km.
Charakteristika:Je zvláštní, že právě císař Josef II. se zasloužil o zřízení kostela v Malé a Velké Üpě, ve Špindlerově Mlýně a Černém Dole. Ve stejnou dobu totiž zrušil desítky klášterů v celé monarchii. Podle legendy se při návštěvě Malé Úpy chtěl dozvědět, proč horalé mají hezká hospodářství v jinak chudém kraji. Dlouho naléhal, až dostal odpověď za příslib zřízení kostela. Tak zjistil, že si tu všichni přilepšili pašováním zboží ze sousedního Pruska. V letech 1789 ažv 1791 si horalé postavili svůj kostel, dostali církevní správu a školu, ale brzy také celní úřad a finační stráž. Svému císaři zůstali vděční, což připomíná deska na vítězném oblouku uvnitř kostela. Je zasvěcen apoštoům Petrovi a Pavlu, jejich obraz zdobí oltář. Hornickou minulost obce dokládá sv. Barbora i hornický znak na bočním oltáři. Málo zřetelný letopočet 1788 u hlavního vchodu připomíná nejspíš založení farní lokálie a matričních knih. Už v roce 1805 dřevěný kostel vyhořel, ale horalé hned postavili nový, ten dnešní. Z té doby je i fara s valbovou střechou typickou pro úřední budovy. Přední rizalit se zádveřím a pokojem pro hosty v patře je z pozdějích let. Tady na konci 19. století vytvořil farář Alois Krsek unikátní rodokmen celé vesnice. Šest let studoval záznamy svých předchůdců a pro každou rodinu sestavil strom života. Použil 112 barev a odstínů. Aby se dobře orientoval a s klidným svědomím mohl požehnat nepokrevní svatbě dvou lidí z Malé Úpy. Citováno z informační tabule u kostela.
Můj zážitek: Kolem tohoto krásného kostelíka procházím nejméně jednou ročně. Tentokráte jsem si udělal více času na jeho zvěčnění při výletu na trase Pomezní boudy - Cestník - Albeřice - Horní Maršov. Kéž by bylo více takových farářů Aloisů Krsků, kteří ve volném čase vymyslí něco navíc. Naše moderní doba, která ušetřením volného času ke klonování nových Aloisů Krsků, plodí aspoň v Čechách více zlodějů, hlučních lidí a ničitelů statků našimi předky zbudovaných.
