V Kacanovech
24. 10. 1998
Úvod
KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší
KČT Lokomotiva Trutnov
Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/
Zajímaví lidé
Reportáže z turistických akcí
Mladobucká padesátka
Návštěvní kniha


Kostel svatého Jiljí v Hořovicích











Kdy a při jaké příležitosti jsem fotografie pořídil: první čtyři obrázky 06. 03. 2005 kol půl jedenácté dopolední při vycházce po Hořovicích, poslední 07. 07. 2005 před čtvrt na tři odpoledne při cestě na hřbitov.

Jak se sem dostanete: kostel se nachází v části města, jíž jsme neřekli jinak nežli Víska. Já osobně bych si cestu sem trochu zkomplikoval a z ústředního Palackého náměstí vzal bych to kol hotelu Zelený strom frekventovanou Pražskou ulicí /jíž se tak říkalo i v oněch dobách, kdy se jmenovala ul. Čsl. tankistů nebo tak nějak/, nedošel bych věak na její konec, ale uprostřed bych to napálil doprava do kopce Jiráskovou ulicí, abych se cestou podíval na gymnázium, kamž jsem docházel, nad ním pak bych se vybral doleva na Vísecké náměstí, kde se kostal nachází.

Charakteristika: K založení kostela došlo patrně poté, co se Hořovic ujali Žirotínové (odhadem pol. 13. století). První písemná zmínka o kostele je z roku 1321, kdy Plichta z Žirotína s bratry Jarkem a Habartem darovali klariskám v Panenském Týnci podací právo kostela v Hořovicích. Při kostele bývala škola s farou, existuje několik zpráv o žácích a o visitaci, kterou roku 1380 vykonal arcijáhen Pražského kostela Pavel z Janovic. Kostel býval původně farní, roku 1627 k němu byl přinesen vikariát z Cerhovic a ještě před rokem 1651 mu Jiří Adam z Martinic vymohl titul děkanátu.Kostel byl původně nejspíše dřevěný. Později v období gotiky byla vyzděna prostá chrámová loď bez kleneb a pilířů. Z původního gotického kostela (do roku 1400) pochází spodek věže, sedlový portál z kostela do sakristie a okna s hrotitými oblouky. Původně jednolodní kostel změnil se v roce 1583 vestavěním trojkřídlé kruchty na trojlodní. Kostel vyhořel v letech 1624, 1639, ale o opravách není nic známo.Barokní úpravy byly dokončeny až po smrti Bernarda Ignáce z Martinic roku 1687. Zřejmě byl zrušen původní gotický portál. Byl vybudován západní průčelní štít a postranní portál s kobkou. Větších úprav se kostel dočkal za hraběte Eugena z Vrbna (+1789). Data přestavby, uváděná různými prameny, se neshodují (kartuše na vítězném oblouku 1749, letopočet na věžní korouhvičce 1747, Sedláček 1860). Rokoková přestavba výrazně změnila interiér (došlo k zakrytí gotických žeber rokokovou výzdobou), byla upravena kruchta. Do klenáku polygonu byl zasazen erb Vrbnů, do klenáku klenebního pole erb města Hořovice. Kostel tehdy získal svou dnes typickou rokokovou báň.Hřbitov kolem kostela byl zrušen roku 1784 a ještě téhož roku byl vysvěcen nový „starý" hřbitov. Dochované zvony jsou tři: jeden z roku 1571 odlitý za Václava z Říčan a dva zvony s českými nápisy pořízené Heinrichem von Schaumburg. Vzhledem k tomu, že Žirotínové byli pohřbíváni v chrámu v Panenském Týnci, sloužil kostel jako rodinná hrobka nejprve pánům z Říčan, jejich příbuzným, přátelům a dobrodincům kostela. Zachovalo se 15 náhrobních desek, z nichž deska Mikuláše z Říčan a jeho ženy bývala za hlavním oltářem, cenná deska zámožné měšťanky Reginy Mydlářky je zazděna zvenku do jižní zdi kostela. Ostatních 13 desek ze 16. a 17. století by mělo být uloženo v márnici (1674). Vzhledem k zákazu Josefa II. pohřbívání v chrámech v roce 1811, postavili si Vrbnové na hřbitově rodinnou hrobku. Hlavní oltář sv. Jiljí a oltářík sv. Kříže při severní straně lodi pocházejí ze 2. čtvrtiny 18. století. Před polovinou 18. století vznikl i reliéf Immaculaty na severní straně presbytáře. Oltář sv. Jana Nepomuckého a oltář Bolestné matky Boží jsou z pol. 18. století. Pod kruchtou umístěný obraz Krista namaloval v roce 1946 Pospíšil. Četné sochy v kostele pocházejí vesměs z 18. století. Lípy kolem kostela byly vysázeny 12.11.1857. Citováno z internetových stránek města Hořovice. >

Můj zážitek: Ač jsem nikdy v "prostoru pro veřejnost" nebyl, mám ke kostelu zvláštní srdeční vztah. Také hodiny tohoto kostela po drahná léta chodila den co den natahovat moje babička, po určitou dobu tuto povinnost svěřovala přímo mě osobně, na což velmi rád vzpomínám. Dvakrát někdy v roce 1972 jsem sem vzal svých několik kamaríádů a po vratkém žebříku jsme dokonce vylezli do báně a odtud pozorovali široké okolí Hořovic. Poblázněn knihou Američané na Mount Everestu od Ullmana, jíž jsem tenkráte vypůjčenu přeečtl, nechali jsem nahoře připnutý připínáčkem prostý lístek s datem a s informací, že "vrcholové družstvo ve složení ....... zdolalo onoho dne kostel". Zdaližpak se tam ještě najde či zdaližpak ho alespoň kdos předešle nalezl?




Můj E-mail: ludek(zavináč)slosar(tečka)cz
Jsi od 1.4.1999 v pořadí  . poutník, který zabloudil na tyto stránky a který se na ně bude vracet již zcela s vědomým úmyslem