24. 10. 1998
KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší
KČT Lokomotiva Trutnov
Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/
Zajímaví lidé
Reportáže z turistických akcí
Mladobucká padesátka
Návštěvní kniha
Kdy a při jaké příležitosti jsem fotografie pořídil: 28. 07. 2004 první tři po čtvrt na devět, čtvrtý pak kolem čvrt na jedenáct při výletu do Dvora Králové nad Labem a posléze do jeho okolí.
Jak se sem dostanete: kostel se nachází na náměstí Republiky těsně za náměstím T. G. Masaryka. Z autobusového nádraží se sem lze dostat například na horní konec ul. 17. listopadu, odtud doleva Švehlovou ul. na řečené náměstí T. G. Masaryka a dále z jeho hořeního konce kol radnice ulicí Palackého.
Charakteristika: Původně románský děkanský kostel sv. Jana Křtitele /ze druhé čtvrtiny 13. stol., část zdiva z apsidy/ byl přestavován: koncem 14. stol. vystavěno dnešní trojlodí, k němu v 15. stol. přistavěn presbytář. R. 1588 přistavěna tzv. Dořina předsíň, r. 1644 zvýšena věž o druhé patro /64 m/. V letech 1893 až 1900 byl kostel regotizován stavitelem Thýnem podle projektu Fr. Schmoranze. Hlavní oltář je raně barokní, sloupová architektura z r. 1674, pozdně gotická socha Madony ze zač. 16. stol. Po stranách andělé z dílny J. F. Pacáka, obraz sv. Jana Křtitele od J. Hellicha. Cínová křtitelnice z r. 1506 s bohatou figurální výzdobou. Krucifix pod kruchtou z doby kol. r. 1740, v nadživotní velikosti. Ve věžní kobce "nalezl" 16. 9. 1817 hořiněveský rodák V. Hanka tzv. Rukopis královédvorský, jehož podvrh byl prokázán po 70 letech. Citováno z turistického průvodce ČSSR Náchodsko Hradecko, Olympia, Praha, 1982, strana 253.
Můj zážitek: ke kostelu jsme přišli s Janou z Buků za účelem plnění OTO Královédvorsko, abychom rozlouskli zákeřnou otázku: "Na které straně chrámu jsou zbytky románské apsidy?".
