24. 10. 1998
KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší
KČT Lokomotiva Trutnov
Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/
Zajímaví lidé
Reportáže z turistických akcí
Mladobucká padesátka
Návštěvní kniha
Kdy a při jaké příležitosti jsem fotografie pořídil: 19. 02. 2011 mezi třičtvrtě na dvě a druhou odpoledne na trase 25 km Šumperské zimní padesátky.
Jak se sem dostanete: Bludov je obec 4 km jihozápadně od Šumperka. Dostanete se sem po modře značené značce ze Šumperka po 6 km, po stejně značené cestě z opačné strany ze Štítů po 15,5 km. Kaplička se ovšem nachází mimo značenou cestu. Je nutno z rozcestí Pod lipami pokračovat do středu obce ke kostelu a těsně za ním odbočit doleva, po úzké cestě se dostat do ulice K Zámečku, kaple stojí po pravé straně nad obcí.
Charakteristika: Na Trhovici - cestě od bludovského kostela na Zámeček - stojí od nepaměti tzv. kaplička sv. Anny. Je zajímavé, že na katastrální mapě bludovského panství z roku 1741 není tato kaplička (stejně jako kaplička na bludovském kopci) zakreslena, ačkoli Boží muka na dolním konci zakreslena jsou. Přitom již roku 1784 císař Josef II. nařizuje kapličku zrušit. Období rozvinutého baroka, tolik příznivého pro stavbu podobných kaplí, soch a křížů, období přepjaté, mnohdy silně povrchní a pouze symbolické zbožnosti, vyvrcholilo v první polovině 18. století za vlády Karla VI. (1711 - 1740). Jen těžko tak mohla být kaplička postavena v době osvícenského absolutismu za panování Marie Terezie, neboť doba již prostě "byla jiná". Obě kapličky jsou zřejmě barokního původu nejpozději z doby konce 17. a počátku 18. století, snad i starší.
Za vlády císaře Josefa II. byl roku 1784 zrušen Kostelíček a současně s ním kapličky sv. Anny a Nejsv. Trojice (na kopci). Měly být prodány a novými majiteli zbourány. Cena za kapli sv. Anny byla 2 zlaté a 40 krejcarů (při třetí dražbě již jen 1 zl. 15 kr.). Dražba se konala na rychtě, ale žádný kupec se nenašel. Bludovští údajně prohlásili, že na poli mají dost kamení a zadarmo. Ukazuje to na poměrně silný citový vztah Bludovských k rušeným svatyním - neúčastí na dražbě zřejmě vyjadřovali odpor k podobným nařízením. I z tohoto důvodu se lze domnívat, že kapličky nestály v polích pouze dvacet či čtyřicet let, ale že zřejmě byly dědictvím zbožných otců a dědů. Když byli v Bludově ubytováni císařští myslivci upotřebili obě kaple jako skladiště střelného prachu. Na konci devatenáctého století byly obě "polní" kaple užívány o křížových dnech. Křížové dny: den sv. Marka (25. dubna) a tři dny před svátkem Nanebevstoupení Páně (40. den po svátku Zmrtvýchvstání Páně - Velikonocích). V tyto se konávaly prosebné průvody do polí na všechny čtyři světové strany, kde se kněz modlil za úrodu zemskou, za odvrácení krupobití a bouřek. Cestou se věřící v průvodu modlívali litanie. O "sv. Annu" se staral vlastník statku čp. 114 ("Ptáčkova" kaplička), protože stála na jejich pozemku, ze stejných důvodů se o kapli nejsv. Trojice starala rodina usedlá na čp. 85. V době kolektivizace vesnice však byly pozemky i s kaplemi "vneseny" do Jednotného zemědělského družstva. Z ideologických důvodů nesměly být tyto sakrální památky státem udržovány. Po sametové revoluci, kdy se započalo s navracením kdysi zabaveného majetku, byly obě kapličky v doslova "zbědovaném" stavu, v jedné z nich byly dokonce ukradeny dveře. Aby objekty - tehdy zchátralé ruiny - mohly být opraveny a zachovány i pro časy příští, darovali původní vlastníci pozemky, a tím i kapličky, obci Bludov. Stavební opravy provedla obec a členové KDU-ČSL.
Citováno z webových stránek obce.
Můj zážitek: okolo kaple jsem prošel na trase 25 km po překvapivě holém, ale tvrdém silničním povrchu, na cestě ze Šumperka přes Temenici, Hrabenov, Bohutín a Bludov dále na Šumperk v kraji plném drobných církevních památek. V Bludově poseděl jsem v příjemném prostředí restaurace Pod kostelem. Cestou ke kapli a dále k Zámečku nebyl jsem si jist, ujistil jsem se teprve dotazem u maminky s kočárkem a hned vzápětí názvem ulice K Zámečku.
