24. 10. 1998
KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší
KČT Lokomotiva Trutnov
Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/
Zajímaví lidé
Reportáže z turistických akcí
Mladobucká padesátka
Návštěvní kniha
Kdy a při jaké příležitosti jsem fotografie pořídil: 1/, 2/ - 18. 08. 2007 po půl jedné popolední při výletu na Berounsko, 3/, 4/ - 19. 03. 2011 mezi čtvrt na jedenáct a půl jedenáctou dopolední v rámci turistické hvězdicové akce Loučení se zimou na Koukolově hoře.
Jak se sem dostanete: Koukolova hora je 471 m vysoký kopec u obce Slavíky poblíž Tmaně v okrese Beroun, kaple se nachází na jeho vrcholu. Dostanete se sem po zeleně značené cestě ze Zdic po 4 km a po stejně značené cestě z opačné strany z rozcestí pod Koukolovou horou po 0,5 km /a k tomuto rozcestí ze železniční zastávky Popovice po 1 km/.
Charakteristika: Vrchol Koukolovy hory se nachází v nadmořské výšce 470 metrů. Byla pojmenována podle majitele panství v blízkých Popovicích, Viléma Koukola, který zde žil v 15. století. Hora je opředena pověstmi o skrýších loupežníků, přepadávajících pocestné a obchodníky na silnici vedoucí z Plzně do Prahy. Zbytky stavby na vrcholu nejsou zříceniny hradu, ale trosky výklenkové kaple sv. Blažeje. Přestože byla postavena až v roce 1832, váže se k ní pověst. Podle ní loupeživý rytíř Kotajs z Kotýzu zavraždil nevinnou dívku. Ta se mu pak zjevovala jako bílá paní. Aby se s ní usmířil, postavil na Koukolově hoře kapličku. Ve skutečnosti kapličku nevystavěl žádný rytíř, ale rektor University Karlovy Antonín Karel Mudroch, vlastník tmaňského panství. Původně byla ve výklenku na omítce namalována velká postava žehnajícího svatého biskupa Blažeje. Citováno z informační tabule u kaple.
Můj zážitek: 1/, 2/ - dostal jsem se sem od Koněpruských jeskyň přes Kotýz a kolem Havlíčkova mlýnu. Z hory se naskýtají výhledy směrem severním. Poté jsem pokračoval do Zdic, odkud jsem jel vlakem do Hořovic. Po převlečení jsem odkráčel do Tlustic, kde v restauraci U Vlčků konal se sraz spolužáků ze ZDŠ Hořovice. 3/, 4/ - již omítnutou kapli navštívil jsem v rámci turistické akce Loučení se zimou na Koukolově hoře, po sólovém cestování autobusem a vlakem do Berouna shledal jsem se tam postupně s Maruškou a Vláďou a poté s lomnickou výpravou, společně pak jeli jsme vlakem do Popovic a odtud vystoupali jsme na průchozí místo hvězdicové akce Koukolovu horu, jejíž středisko bylo těsně pod kaplí, ke kapli vylezli jsme pak po asi půlhodinovém pobytu před sestupem do Slavíků a před hlavní části výpravy za turistickými vizitkami ve výtopně ve Zdicích a především v Jungmannově domku v Hudlicích.
