24. 10. 1998
KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší
KČT Lokomotiva Trutnov
Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/
Zajímaví lidé
Reportáže z turistických akcí
Mladobucká padesátka
Návštěvní kniha
Kdy a při jaké příležitosti jsem fotografie pořídil: 28. 09. 2004 po čtvrt na dvanáct při výletu na Justynčinu cestu a blízké okolí.
Jak se sem dostanete: Boušín je osada /378 m n. m., která teritoriálně náleží pod Slatinu nad Úpou, nachází se severně od České Skalice. Leží 0,5 km nad rozcestím od boušínské lávky. Přímo na Boušín se dostanete po červeně značené cestě z České Skalice Babiččiným údolím po 11,5 km, po stejně značené cestě z opačné strany z Malých Svatoňovic přes Rtyni po 14 km. Kaplička se nachází čtyřista metrů v lese pod kostelem a vede sem již nenápadná cestička, která pokračuje zřetelnou lesní cestou se schodištěm, dříve tudy vedlo turistické značení.
Charakteristika: Boušínská kaple stojí v zalesněné stráni nad pravým břehem Úpy, asi 400 metrů sv. pod Boušínem, Byla postavena 1728 - 30 kněžnou Annou Piccolomini, rozenou z Kolovrat. Citováno z turistického průvodce ČSSR Náchodsko Hradecko, Olympia, Praha, 1986, strana 162.
Můj zážitek: Na kapličcee je vylíčena pověst, která se ke kapličce váže a který je popsána na internetových stránkách blízké obce Slatina nad Úpou takto: Tato pověst se váže k roku 1434, kdy měl Boušín v držení Jan Litobořský z Chlumu, seděním na Turyni. Pověst je vylíčena takto: „Tam, kde je dnešní fara, stával před časy dvorec turyňského pána. Často sem dojížděl s malou dceruškou. Nebe dalo jí krásu, ale nemoc vzala ubohé se sluchem i řeč. Ovečky však jí rozuměly a ovčákův pes četl jí z očí. Jednou, když ji zlákalo jaro, vydala se k ovečkám sama. Cesta jí vedla, ale také svedla a zavedla v prales nad divou řekou. Temných hlubin se bála, ale studánka ve stráni ji zvábila, pramen osvěžil a když zvedla ruce k prosebnému „Zdrávas“, aby ji Svatá Paní z lesů vyvedla, stal se div. Hluchá slyší, jak němé dosud rty šeptají živá slova. Za štěkotem běží z lesa ven, slyší zvonky oveček a na žasnoucího pastuchu radostně volá: „Bárto, Bárto!“ Na poděkování zázračného uzdravení daroval turyňský pán dvorec i s poplužím záduši a vybudoval na Boušíně mariánskou svatyni.“
