24. 10. 1998
KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší
KČT Lokomotiva Trutnov
Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/
Zajímaví lidé
Reportáže z turistických akcí
Mladobucká padesátka
Návštěvní kniha
Kdy jsem a při jaké příležitosti razítko a fotografii pořídil: 20. 09. 2003 těsně po dvanácté hodině při pochodu Kam nedošel velbloud
Jak se do ní dostanete: po červené značce ze Špindlerova Mlýna po 11 km, z opačné strany od pramene Labe po 1 km, po modré značce z Harrachova po 10,5 km, z opačné strany z Dívčích lávek Labským dolempo 7,5 km, po zelené značce z Vosecké boudy po 4,5 km a z opačné strany ze Špindlerova Mlýna přes Martinovu boudu po 10,5 km, žluté značce ze Sněžných jam po 2 km
Charakteristika: moderní horský hotel a výletní místo nad hranou Labské rokle a Navorské jámy (1300 m), v jihových. části Labské louky. Důležitá křižovatka turistických cest. Kolem r. 1830 vystavěla v těchto místech podnikavá žena, zv. die Blasse, malou budku z kamení,kůry a roští, v níž prodávala kozí sýr, mléko a kořalku. Pozdější majitelé Devátové a Šírové z Rokytnice n. Jiz. přizpůsobili původní primitivní boudu pro ubytování návštěvníků. R 1859 byla zřízena stavidla u labského vodopádu. Hrabě Jan Harrach přestavěl boudu v letech 1878-79 a dalšími přístavbami ji zvětšoval ještě v letech 1888-89 a r. 1904. Asi od r. 1920 byl nájemcem Čech Bedřich Hloušek, později ]osef Zapadlo. 6. 11. 1965 bouda vyhořela. Základní kámen ke stavbě nové boudy byl položen 12. 6. 1969. Boudu vystavěla firma Konstruktiva Praha podle projektu ing. arch. Zd. Řiháka ze SPU v Brně. Otevřena byla 30. 10. 1975, pro veřejnost 15. 11. 1975. Citováno z turistického průvodce ČSSR Krkonoše, Olympia, Praha, 1984, strana 330.
Můj zážitek: Pamatuji se, že jsem ještě jako hodně malé dítě byl svědkem tehdejší atrakce, pouštění vodopádu Labe. Naopak se nepamtuji, kdy jsem naposledy seděl přímo v boudě, neb ta se po delší dobu rekonstruuje /píši tyto řádky v listopadu 2003/. Průběžně funguje prodej v kiosku z boku boudy, kde je snad nejvíce draho z celých Krkonoš, o čemž jsem se přesvědčil před několika lety, kdy jsem sem vystoupal Labským dolem s příbuzným mé ženy ze Slovenska Andrejem a v euforii ho pozval na třetinku lahvového plzeňského piva.
