24. 10. 1998
KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší
KČT Lokomotiva Trutnov
Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/
Zajímaví lidé
Reportáže z turistických akcí
Mladobucká padesátka
Návštěvní kniha
Kdy a při jaké příležitosti jsem fotografie pořídil: 17. 01. 2009 před čtvrt na jedenáctou dopolední na vlastní pěší trase hvězdicové akce Lyžařský přejezd Staropackých hor.
Jak se sem dostanete: Borovnice je ves 6 km jihozápadně od Hostinného. Do obce / k nádraží ČD/ se dostanete po modře značené cestě z Nové Paky po 6 km a po stejně značené cestě ze Zadního Mostku po 10,5 km, po žlutě značené cestě z Pecky po 4 km a po stejně značené cestě z Horek u Staré Paky po 4,5 km. Kříž ovšem leží asi 700 metrů jižně od obce ukryt v nápadné skupině borovic na cestě rovnoběžné ze železniční tratí Jaroměř - Stará Paka, po kteréžto cestě se nejlépe ke kříži dostanete od nádraží ČD a dále od penzionu Menšina asi po 1,5 km směrem na východ.
Charakteristika: obec Borovnice spolu Komitétem pro udržování památek z války roku 1866, obnovily dřevěný památeční kříž na místě, kde se nacházelo pohřebiště několika pruských vojáků . Původní kříž zde byl postaven po roce 1866. Kronika obce uvádí, že " …pruské vojsko, které na čas se v Borovnici zastavilo, zrekvírovalo asi 60 pytlů ovsa, 75 centů sena a 25 kusů dobytka." Na kříži je umístěna informační deska se základními informacemi o válečných událostech z roku 1866 a také informace o jednotlivých naučných stezkách po bojištích z roku 1866. Citováno ze Zpravodaje 2/07 z článku J. Bušáka Obnovený kříž z války roku 1866.
Můj zážitek: vprostřed Borovnice vydal jsem se za silnicí nazdařbůh k jednomu z domů, jež vysunuty na jih brání odtud obec proti vetřelcům. Hoch u domu máchl rukou přes železniční trať a poslal mě do mírného stoupání k lesu. Za tratí a plotem navázal jsem na cestu, jež změnila se postupně ve stezku zvěře. Protnul jsem jakousi mez, teprve nyní objevil se přede mnou les vzdálený od obce téměř kilometr a před ním překvapivě široká projetá cesta. Vrátil jsem pro jistotu kousek na východ, odkud měl jsem přijít, posléze zamířil jsem na západ k zelenému posedu a k nápadné skupině borovic, do níž vkládal jsem značnou naději, jež nezklamala mě, protože nejprve seznal jsem úplně při zemi ceduli lichoběžníkového tvaru a posléze nad ní kříž samotný, jenž s borovicemi z dálky splynul.