24. 10. 1998
KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší
KČT Lokomotiva Trutnov
Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/
Zajímaví lidé
Reportáže z turistických akcí
Mladobucká padesátka
Návštěvní kniha
Kdy a při jaké příležitosti jsem fotografie pořídil: 28. 03. 2005 na pondělí Velikonoční u přéíležitosti návštěvy Karla z Trutnova - 1/po půl desáté dopoledne, 2 až 7 - okolo desáté dopoledne.
Jak se sem dostanete: Do Náchodské ulice se dostanete, půjdete-li z nádraží ČD doleva po levém břehu Úpy po Úpském nábřeží, u druhého mostu proti samoobsluze Na Polské vejdete v přímém směru do Polské ulici, ze které opět v přímém směru u benzínové pumpy navážete na Náchodskou ulici. Pomník sub 1/ je vzdálen od nádraží necelých 1,5 km a od začátku ulice Náchodské kolem 200 metrů, nachází se vlevo na spojnici mezi sídlištěm Stadion a ústí ul. kpt. Jaroše do Polské ulici před přejezdem železniční trati směrem k Náchodské ulici, pomník sub 2/ až 7/ se nachází necelé 2 km od nádraží a asi půl kilometru od začátku ulice Náchodské rovněž vlevo zády ze směru nádraží.
Charakteristika: 1/pomník s hrobem prvního padlého v bitvě u Trutnova - dragoun Krippner zastřelen, když se vracel pro svého zraněného koně. Hrob exhumován a spolu s pomníkem přenesen v r. 1913. Citováno z Generálního katalogu pomníků na portál provozovaném Spolkem přátel vojenské historie - 6. prapor polních myslivců Náchod.. V místech dnešního železničního přejezdu padl první rakouský vojín v bitvě u Trutnov dne 27. 6. 1866. Došlo zde ke krátkému boji mezi oddílem rak. vojínů pluku č. 2 z Klatov a pruským předvojem postupujícím od Královce. Tehdy zde železnice nebyla. Trať do Trutnova byla postavena až r. 1870. Citováno z nápisu na stromě u pomníku..
2/ vojenský hřbitov s pomníkem spícího lva - pohřbeni zde vojáci zemřelí v lazaretu zřízeném po bitvě z textilní továrny bratří Walzelů. Citováno z Generálního katalogu pomníků na portál provozovaném Spolkem přátel vojenské historie - 6. prapor polních myslivců Náchod. Podél tohoto kříže vedla stará cesta z Trutnova do Poříče. Po prusko-rakouské válce r. 1866 byli zde pochováni vojíni, kteří podlehli svým zraněním v lazaretu, umístěném po bitvě u Trutnova 27. 6. 1866 v bývalé Walzelově přádelněě v Poříčí /dnešní Texlen/. Citováno z nápisu na kříži vedle spícího lva. Kříž sám o sobě stál zde dříve, nění tedy pomníkem z r. 1866 a není proto také zde zvlášť zobrazen..
Můj zážitek: Jsem netypický Čech /však také v mých žilách koluje nějakých 5 % maďarské krve po rodu Zamboryů z matčiny strany/, neuznávám - jak je to v českém národě obvyklé - všelijaké to mlácení /a je mi na rozdíl od různých umělců - tzv. svědomí lidu, jestli obětí onoho mlácení je poslanec z politické strany, k níž nenávist připadá mi co módní vlna jako trička do třetiny zad/. Z tohoto důvodu mám bytostný odpor i k Velikonocím, jež poztrácely v našem národě význam oslavy nastávajícího jara a jehož význam se v Čechách zúžil na vyplácení metlou a chlast. Abych tedy nemusel otevírat různým těm koledníkům s výše uvedenými ambicemi, vypadám vždy o pondělí Velikonoční dopoledne pryč, nejčastěji do přírody. Protože o Velikonocích roku 2005 bylo pošmourno, navštívil jsem tehdy již nemocného kamaráda Karla v jeho bytě v Náchodské čp. 348 v době, kdy mu již zbývalo necelých sedm měsíců života, což jsme si nikdo z jeho přátel nechtěli připustit, byť jsme věděli o jeho zákeřné nemoci. Karel mě pohostil fernetem, pak mě doprovázel, když jsem vyfotografoval shora uvedené dva pomníky a posléze jsme na chvíli poseděli v restauraci U Kopeckých. Tak mám v souvislosti s oběma pomníky jednu z posledních vzpomínek na Karla, jehož mi připomíná i první pomník, neboť kol něho jsme chodívali od jeho bytu do jiné hospody Na Výsluní.