24. 10. 1998
KČT v regionu Krkonoše a Podkrkonoší
KČT Lokomotiva Trutnov
Obrázky z Krkonoš a Podkrkonoší /ale také odjinud/
Zajímaví lidé
Reportáže z turistických akcí
Mladobucká padesátka
Návštěvní kniha
1. ročník - sraz turistů v roce 1994 - pořadatel KČT Jilemnice - 09. - 11. 09. 1994 - Jilemnice - areál sokolovny
razítko srazu
propozice nebo plakát srazu
slovo pořadatele z kroniky
odkazy na články ve Zpravodaji
diplom nebo pamětní list účastníka srazu
pohled od zákulisí srazu
statistické údaje ze srazu a z tras, které jsem absolvoval
moje reportáž ze srazu
razítko srazu nedostalo se mi do rukou, pouze razítko pochodu
propozice nebo plakát srazu
slovo pořadatele z kroniky
Po mnohaletém utváření turistické činnosti v různých společenských seskupeních byl náš odbor pověřen uspořádat první sraz turistů oblasti Krkonoše a Podkrkonoší, Uskutečnil se ve dnech 9. - 11. září 1994. V jeho rámci byl uspořádán již 7. ročník pochodu "Po stopách řídícího učitele Jana Buchara". Spokojenost je nejlepší odměnou pro pořadatele. Lze si jen přát, aby malá založená akce měla pořadatele.
Zdar setkání v roce 1995 v Bohuslavicích!
odkazy na články ve Zpravodaji o prvním ročníku srazu je toho kupodivu ve Zpravodaji uvedeno přesně tolik jako v dobových číslech Rudého práva o stalinských gulazích, t. j. /pro ty nechápavé/ zhola nic
diplom nebo pamětní list účastníka srazu nedostal se mi do rukou, pouze diplom účastníka pochodu
pohled od zákulisí srazu /foto pořadatelé, popisky autor těchto stránek/:
účastníci srazu i kolemjdoucí byli pořadateli vábeni viditelně umístěnými poutači a propagačními materiály
posezení u táboráku se stalo, pokud to dovolovalo počasí, nedílnou součástí srazu, na tomto snímku poznávám zleva druhého tehdejšího předsedu oblasti J. Babováka a čtvrtého zleva /stojícího/ nestora odboru KČT Jilemnice Frantíka Nechanického
o žaludky účastníků bylo postaráno dík vzorné péče členek pořadatelského odboru, je jen dobře, že bylo při této málokdy dostatečné činnosti veselo
o aby měl sraz patřičný spád, byli na startu připraveni v hojném počtu pořadatelé
statistické údaje ze srazu a z tras, které jsem absolvoval
| datum: | 10. 09. 1994 |
| místo startu: | Jilemnice |
| místo cíle: | Jilemnice |
| trasa: | 51 km |
| body: | Jilemnice, Kozinec, Víchová, Víchovská Lhota, Křižlice, Roudnice, Stromkovice, Rezek, Dvoračky, Kotelní jámy, Horní Mísečky, Černá skála, Šeřín, Na Rovince, Zadní Žalý, Přední Žalý, Mrklov, Prachovický mlýn, Horní Štěpanice, Dolní Štěpnice, Hrabačov, Jilemnice |
| kontroly: | 3 |
| body: | Křižlice, Horní Mísečky /SK/, Na Rovince |
| účastníci: | celkem 184, z toho 66 na 8 km, 53 na 18 km, 32 na 18 km, 9 na 37 km a 24 na 51 km, dle míst krom Jilemnic: 11 z Trutnova, 5 ze Dvora Králové n. L., po 4 z Vrchlabí a Semil, 3 z Bohuslavic n. Ú. a po 1 ze Žacléře a Rokytnice n. J. |
| počasí: | od rána modrá obloha, slunečno, krásné výhledy z místa horního konce Stromkovic, před Rovinkou se obloha zatáhla na chvilku drobně pršelo |
| terén: | povrch nezaznamenán |
moje reportáž ze srazu
DO CÍLE V SAMÝCH ZDROBNĚLINÁCH
Dálkové a turistické pochody nejsou pouze bezduchým polykáním kilometrů, nýbrž mají svou neopakovatelnou atmosféru. Nechcete-li se na "padesátku" dálkového pochodu Po stopách řídícího učitele Jana Buchara dostat příliš pozdě a mít pak zbytečně napilno, musíte do Jilemnice cestovat Krakonošem a v Martinicích navazujícím spojem a dostanete se tak na místo děje hodinu před startem. Na startu v jídelně ATESO nám však v 5 hodin obětavá paní, držící noční hlídku nad přenocujícími, odemkla, takže jsme mohli postupně vstřebávat neopakovatelný kolorit pochodu od samého začátku - procitající nocležníky, pořadatele připravující start pochodu, postupně přicházející další pochodníky, ranní občerstvení probíhající bez chvatu - kávu s velmi chutnými houskami /slanými i makovými/, pivo.
V úvodu pochodu jsme se nad rámec trasy zašli podívat na místní vrch Kozinec. Tak by ovšem znělo oficiální komuniké z pochodu. Ve skutečnosti jsme těsně pod Kozincem neuvěřili zřetelnému bílému značení, netradičně ovšem přímo malovanému do terénu, po kterém jsme měli odbočit doprava, a pokračovali dále po žluté až na kopec. Po zhodnocení mapy jsme se rozhodli pokračovat po této značce a seběhnout poté dolů, hned na to jsme však značku ztratili. Vrátili jsme se, zjistili, že právě v místě našeho váhání žlutá značka skončila, kajícně jsme pokračovali v návratu až k místu, kde značení odbočovalo.
U továrny Cutisin naši osvědčenou trojici ve složení Maruška, Karel a já dostihl Vláďa z Kruhu. Ve Víchové nad Jizerou a Víchovské Lhotě jsme potkávali skupinky dětí, toho dne vytržených od televizorů a videí /jejich úsměvy nesvědčily o tom, že by toho želely/, hotovících se na start pochodu /tolik jsem jich snad neviděl ani na "Drakovi"/. Hned na to jsme po stoupání došli na okresní silnici vedoucí na Rezek, známou nám z předchozích ročníků tohoto pochodu i Pochodů Hanče a Vrbaty. Dnes však pořadatelé zdařile trasu pozměnili, takže silnice tvořila pouze pomyslnou osu trasy. Nejprve jsme se totiž octli vpravo od ní v Křížlici, poté jsme jí opět přetnuli v Roudnici /krásné pohledy na Kumburk, Bradlec, Tábor a Kozákov/, nato jsme šli po její levé straně /neméně krásné pohledy na Vysoké nad Jizerou, Paseky nad Jizerou, Ještěd, na horizontu v mracích i Ralsko a Bezděz/ až nad horní okraj Stromkovic /neuvěřitelný ráj pro houbaře/, na Rezek jsme tak přišli zdola po modré značce. Také z Rezku jsme pokračovali po netradiční žluté, po naopak tradičním náročném výšvihu, jemuž jsme tedy neunikli, jsme na Dvoračkách vzali za vděk Dačickému ležáku za 13 Kč a já též chutné větší housce za 3 Kč. Po nádherné partii zelené značené cesty Kotelními jámami jsme přibyli do Horních Míseček, kde nás u kiosku přivítalo tradiční protáhlé "Kde jste?" Jardy z Trutnova. Ten totiž vyšel s námi, ještě na náměstí v Jilemnici se vydal hledat prodejnu novin, poté nás nevědomky předběhl, když jsme tápali po Kozinci, a zuřivě nás stíhal netuše, že nám tak vlastně utíká.
Po krátkém občerstvení následoval Karel mého časně ranního příkladu a svlékl se do šortek a tím jakoby uvedl do pohybu jakýsi nebeský mechanismus, v jehož důsledku se do té doby převážně modrá a slunečná obloha zatáhla a začalo velmi drobně pršet, naštěstí jen krátce. Protože jsme nenašli vlastní značení, pokračovali jsme na rozcestí Na rovince náročnější trasou po červené značce. Další partii stoupání na Žalý jsme zvládli velmi důstojně, méně důstojně jsme uspěli ve snaze občerstvit se po dlouhém klesání pod Žalým v penziónu stejného jména v Mrklově, byla tu svatba a tím i nezájem obsluhy o opěšalé /později tu však uspěli Jarda a Vláďa, kteří se předtím zdrželi v Horních Mísečkách/. Po odbočení u Prachovského mlýna na Horní Štěpanice jsme se octli v místech popsaných v itineráři samými zdrobnělinami - po silničce jsme minuli kapličku a v zatáčce zahnuli k modernímu činžáčku ...., což nám velice pomohlo, neboť následná další přeprška byla kratičká a v Jilemnici jsme byli za chviličku.
V cíli pochodu, který byl letos součástí srazu turistů naší oblasti, jsme obdrželi tradiční suvenýry, v klidu poseděli, občerstvili se a ještě stihli domů autobus v 17,30 hod. z Hrabačova.
